7 C 189/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kotrlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 32 384 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 778 Kč a zákonný úrok z prodlení 9 % p.a. z částky 10 778 Kč od 30. 12. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni částku 12 246 Kč, kapitalizované úroky ve výši 5 207,86 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 948 Kč, úroky z prodlení v zákonné výši 9 % p.a. z částky 16 000 Kč od 30. 11. 2019 do 29. 12. 2019 a úroky z prodlení v zákonné výši 9 % p.a. z částky 5 222 Kč od 30. 12. 2019 do zaplacení, úroky ve výši 23,72 % p.a. z částky 16 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba, aby byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni částku 9 360 Kč, kapitalizované úroky ve výši 3 358,14 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 128,54 Kč, úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % p.a. z částky 7 108,32 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroky ve výši 23,72 % p.a. z částky 7 108,32 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 32 384 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru a smlouvy o půjčce. Uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], a žalovanou byla uzavřena dne 12. 6. 2017 Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 16 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 240 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnosti ve výši 3 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za což se zavázala zaplatit poplatek ve výši 406 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 487 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 7. 2018. Na pohledávku žalovaná uhradila částku 5 222 Kč, kdy poslední platba byla uhrazena 12. 3. 2018. Pohledávka byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kdy ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 23 024 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 16 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnosti ve výši 1 508,74 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 186,26 Kč, dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 329 Kč. Příslušenstvím tvoří úroky a zákonné úroky. Po postoupení nebylo nic zaplaceno. Žalobce požaduje částku 23 024 Kč (jistina 16 000 Kč + dlužné úhrady za služby ve výši 7 024 Kč + kapitalizovaný úrok ve výši 5 207,86 Kč tj. ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 16 000 Kč od 24. 7. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 948 Kč od 31. 7. 2018 do 29. 11. 2019, úrok ve výši 23. 72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 16 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 9% ročně z dlužné jistiny ve výši 16 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

2. Dále byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena dne Smlouva o půjčce dne 1. 11. 2016 [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 19 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 660 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnosti ve výši 3 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 600 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za což se zavázala zaplatit poplatek ve výši 464 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 578 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 12. 2017. Na pohledávku žalovaná uhradila částku 24 164 Kč, kdy poslední platba byla uhrazena 12. 3. 2018. Pohledávka byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, kdy ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 9 360 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 7 108,32 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnosti ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 122,13 Kč, dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 129,55 Kč. Příslušenstvím tvoří úroky a zákonné úroky. Po postoupení nebylo nic zaplaceno. Žalobce požaduje částku 9 360 Kč (jistina 7 108,32 Kč + dlužné úhrady za služby ve výši 2 251,68 Kč + kapitalizovaný úrok ve výši 3 358,14 Kč tj. ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 7 108,32 Kč od 13. 12. 2017 do data postoupení 29. 11. 2019, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 128,54 Kč od 20. 12. 2017 do 29. 11. 2019, úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 108,32 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,05% ročně z dlužné jistiny ve výši 7 108,32 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

3. Na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení k přezkoumání úvěru schopnosti žalované v návaznosti na ust. § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. Sb. o spotřebitelském úvěru a doložení důkazů žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele. Z karty zákazníka ze dne 12. 6. 2017 a 1. 11. 2016 se podává, že před uzavřením Smlouvy ověřil majetkovou situaci žalované s tím, že má stálý příjem financí ze státní podpory, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě. Z karty zákazníka ze dne 12. 6. 2017 se podává, že právní předchůdce žalobkyně si ověřil majetkovou situaci žalované z výměru důchodu žalované a z karty zákazníka z 1. 11. 2016, že si ověřil situaci žalované z nájemní smlouvy, předložených dokladů SIPO, výměry podpory a poštovních poukázek žalované. Při posouzení úvěruschopnosti žalované bylo vycházeno z poskytnutých informací, kdy klient svým podpisem potvrzuje pravdivost a úplnost. Právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně nemá k dispozici kopii dokladů žalované, které předkládala.

4. Žalovaná setrvala na svém tvrzení, že s právním předchůdcem žalobkyně neuzavírala žádnou smlouvu o půjčce ani úvěru v tak vysoké částce, měla nízký důchod, pokud si někdy půjčovala, jednalo se o částku 3 000 Kč či 5 000 Kč Tyto půjčky splatila. Zpochybnila podpis na smlouvách s tím, že se jedná o podvod. V roce 2016 ji zemřel manžel, tehdy si nebrala žádnou půjčku. Nebyla ji vyplacena žádná hotovost, jak je tvrzeno v žalobě. Své tvrzení nebyla schopna doložit žádnými důkazy. Ke svým poměrům v době uzavření smluv a zaznamenaným v kartě zákazníka, které žalobkyně doložila, uvedla, že jejím příjmem byl starobní důchod cca 5700 Kč, jsou-li uvedeny další příjmy, žádné neměla. Manžel měl důchod a příspěvek na péči 4 000 Kč. Bydlela s manželem v nájemním bytě, platila nájem 3575 Kč, plyn 2000 Kč a elektřinu 1200 Kč. Žádnou takovou vysokou půjčku si nebrala. V závěrečném návrhu ponechala věc na rozhodnutí soudu.

5. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy 1 obsahující seznam postoupených pohledávek, kdy věřitel [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], postoupil svou pohledávku za žalovaným žalobkyni, čímž na něj přešlo i příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalovanému bylo řádně oznámeno postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum], odeslaném [datum].

6. Soud vzal za zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne smlouvu nazvanou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru – Fajnpůjčka [číslo] dne 12. 6. 2017 na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 16 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit současně poplatek ve výši 3200 Kč, úrok ve výši 2240 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 6400 Kč, pojištění 406 Kč. Zavázala se zaplatit celkovou částku 28 246 Kč, s hotovostním režimem, a to v 58 splátkách po 487 Kč týdenních splátkách. Stanovení výše poplatku nebylo ve smlouvě ani ve smluvních podmínkách specifikováno. Dle tvrzení žalobkyně, žalovaná plnila pouze částečně a zaplatila celkem 5 222 Kč, poslední splátka 12. 3. 2018. Z karty zákazníka k této půjčce k příjmům a výdajům žalované vyplývá, že požadovala zápůjčku 16 000 Kč, totožnost doložila OP, stav vdaná, bez vzdělání, k bydlení žije v nájmu, domácnost s manželem, počet nezaopatřených dětí 0, má půjčky/ úvěry u poskytovatele v celkové výši 33 524 Kč s měsíční splátkou 2312 Kč, u jiných poskytovatelů nemá, je starobní důchodkyně s příjmem 5783 Kč, další příjem uveden ve výši 21 039 bez specifikace, výdaje na bydlení 7 000 Kč, osobní výdaje 7000 Kč, splátka úvěru 2312 Kč měsíčně, použitelný příjem 10510 Kč. Dokumenty k ověření: doklad o výměře důchodu, složenky. Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky, a to výše uvedené smlouvy s výzvou k zaplacení ve lhůtě 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis odeslán [datum] (domněnka dojití dle § 573 o.z. tj. 3 pracovní den po odeslání s využitím provozovatele poštovních služeb).

7. Dále právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne smlouvu nazvanou jako Smlouva o půjčce [číslo] ze dne 1. 11. 2016 na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 19 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit současně poplatek ve výši 14060 Kč z toho úrok ve výši 2660 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 7600 Kč, poplatek za administrativní činnost 3800 Kč, pojištění 464 Kč. Zavázala se zaplatit celkovou částku 3 3524 Kč, s hotovostním režimem, a to v 58 splátkách po 578 Kč týdenních splátkách. Stanovení výše poplatku nebylo ve smlouvě ani ve smluvních podmínkách specifikováno. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná plnila pouze částečně a zaplatila celkem 24 164Kč, poslední splátka 12. 3. 2018. Z karty zákazníka k této půjčce k příjmům a výdajům žalované vyplývá, že požadovala zápůjčku 19 000 Kč, totožnost doložila OP, stav vdaná, bez vzdělání, k bydlení žije v nájmu, domácnost s manželem, počet nezaopatřených dětí 0, má půjčky/ úvěry u poskytovatele v celkové výši 28246 Kč s měsíční splátkou 1948 Kč, u jiných poskytovatelů nemá, je starobní důchodkyně s příjmem 5608 Kč, další příjem zákazníka uveden ve výši 8 535 Kč a státní sociální dávky 12 200 Kč bez specifikace, výdaje na bydlení 7 000 Kč, osobní výdaje 7000 Kč, splátka úvěru 1948 Kč měsíčně, použitelný příjem 10 395 Kč. Dokumenty k ověření: nájemní smlouva, SIPO, doklad o výměře důchodu, poštovní poukázky. Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky, a to výše uvedené smlouvy s výzvou k zaplacení ve lhůtě 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis odeslán [datum] (domněnka dojití dle § 573 o.z. tj. 3 pracovní den po odeslání s využitím provozovatele poštovních služeb).

8. Vztah účastníků posuzoval soud dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Současně byl vztah účastníků posuzován dle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná při uzavření smlouvy o zápůjčce vystupovala v postavení spotřebitele (§ 409 o. z.) a předchůdce žalobkyně v postavení podnikatele (nebankovního poskytovatele úvěru). Smlouva tak má charakter smlouvy spotřebitelském úvěru.

9. Podle § 9 odst. l zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, na to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. l zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Podle § 2993 věta první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek má právo na vrácení toho, co plnila.

16. Podle § 2991 ods.t l zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o. z.), bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu, kterou soud posuzoval v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru a hodnotil platnost smlouvy s ohledem na ust. § 86 odst. l výše citovaného zákona. Zkoumání úvěruschopnosti klienta zahrnuje nejen aktivní stránky poměrů (jeho příjem) ale i jeho pasivní stránky poměrů (jeho pravidelné výdaje). Ač žalobkyně doplnila skutková tvrzení a zaslala kartu zákazníka, do které byly zaznamenány poměry žalované před uzavřením smlouvy, jejichž obsah byl shrnut v odst. 6 shora, tyto nelze považovat za dostatečné, když nebyly doloženy, listiny, z nichž bylo vycházeno, za situace kdy je povinností poskytovatele takové listiny uchovávat. Žalovaná potvrdila příjem v podobě starobního důchodu, nikoliv další příjmy. Výdaje na bydlení uvedené v kartě zákazníka nebyly ničím dokládány, vycházeno pouze z tvrzení žalované v době sepisu smlouvy. Sepis karty žalovaná rozporovala tak, jako tvrzení o poskytnuté hotovosti. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané pouze od spotřebitele (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Neposoudila-li předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl v duchu norem unijního spotřebitelského práva, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Podle § 588 o.z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela odpovídá ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit takto v rámci konformního výkladu § 87 odst. l ZSÚ.

18. Dále právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu dne 1. 11. 2016, kterou soud posuzoval v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona č. 145/2010 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, pokud z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná ji neuzavírala v rámci své obchodní nebo podnikatelské činnosti. V takovém případě soud hodnotil platnost smlouvy s ohledem na ust. § 9 odst. l výše citovaného zákona. Zkoumání úvěruschopnosti klienta zahrnuje nejen aktivní stránky poměrů (jeho příjem) ale i jeho pasivní stránky poměrů (jeho pravidelné výdaje). Ač byla žalobkyně v tomto směru vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a doložení důkazů, jediným podkladem byla karta klienta, bez doložení potvrzení o příjmu, jako podkladové listiny. Jde-li výdaje, v kartě zákazníka jsou zaznamenány částky, které žalobkyně nebyla schopna doložit listinnými důkazy, žalovaná rozporovala sepis karty zákazníka i písemné smlouvy, vyplacení hotovosti. Nebylo ani prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně lustroval, zda žalovaná je veden v dostupných registrech dlužníků. Z těchto podkladů nelze dospět k závěru, že schopnost žalované byla zkoumána s odbornou péčí, a proto byla smlouva vyhodnocena, jako absolutně neplatná, v rozporu s § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru.

19. Za tohoto stavu je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru a žalobní nárok z titulu bezdůvodného obohacení by byl důvodný. Žalovaná ač rozporovala poskytnutí hotovosti, nebyla schopna navrhnout či doložit žádné důkazy k těmto tvrzením, v tomto směru neunesla důkazní břemeno. Žalobkyně poskytla žalované částku 16 000 Kč, žalovaná uhradila částku 5222 Kč, proto byla žalovaný zavázána zaplatit zbývající rozdíl, včetně zákonného úroku z prodlení, který je v souladu s ust. § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, ve výši dle návrhu žalobkyně, a to od 30. 12. 2019 (od data následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalované k plnění v oznámení o postoupení pohledávky Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. Dále žalobkyně poskytla žalované částku 19 000 Kč, žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila částku 24 164 Kč, tedy z titulu bezdůvodného obohacení vrátila více, než jí bylo poskytnuto. Proto byla žaloba co do druhého žalobního návrhu zamítnuta v celém rozsahu.

20. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. l občanského soudního řádu dle úspěchu ve věci s tím, že převážně úspěšná žalovaná náklady řízení nepožadovala.