7 C 19/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kotrlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 15 368 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 200 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 200 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni částku 6 168 Kč, kapitalizované úroky ve výši 5 116,79 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 947,65 Kč, úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % p.a. z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020 a úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % p.a. z částky 800 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroky ve výši 20,98 % p.a. z částky 10 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 15 368 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o půjčce. Uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], a žalovanou byla uzavřena dne 13. 9. 2016 Smlouva o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8910 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnosti ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za což se zavázala zaplatit poplatek ve výši 258 Kč. Celkovou částku se [anonymizováno] uhradit v 43 týdenních splátkách po 376 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 7. 2017. Na pohledávku žalovaná uhradila částku 800 Kč, kdy poslední platba byla uhrazena [datum]. Pohledávka byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kdy ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 15 368 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 309,54 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnosti ve výši 2 000 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 816,26 Kč, dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 242 Kč. Příslušenstvím tvoří úroky a zákonné úroky. Po postoupení nebylo nic zaplaceno. Žalobce požaduje částku 15 368 Kč (jistina 10 000 Kč + dlužné úhrady za služby ve výši 5 368 Kč) + kapitalizovaný úrok ve výši 5 116,79 Kč tj. ve výši 20,98% ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 12. 7. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 947,65 Kč od 19. 7. 2017 do 6. 12. 2019, úrok ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

2. Na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení k přezkoumání úvěru schopnosti žalované v návaznosti na ust. § 9 odst. l zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a doložení důkazů uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky splnil sovu zákonnou povinnost, když s odbornou péči posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného). Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne 13.9.2016 a byly ověřeny doklady pracovní smlouva výplatní pásky, nájemní smlouva. Z této karty se podává, že žalovaná je zaměstnaná na hlavní pracovní poměr jako obsluha v pivnici, její měsíční příjem činí 13 350 Kč, žije v nájmu a nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku, res. zápůjčku u jiné společnosti. S ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že nemá i dispozici kopie dokladů žalované, z nichž bylo vycházeno při posouzení úvěruschopnosti, uchazeči o půjčku dokumenty a doklady předkládají zástupci věřitele při sjednávání a uzavírání smlouvy.

3. Žalovaná připustila, že jí byla poskytnuta hotovost 10 000 Kč, nerozporoval zaplacenou částku 800 Kč. Dostal se do finančních problémů, měla více půjček. Ke zkoumání úvěruschopnosti a údajům uvedeným v kartě zákazníka uvedla, že byl zaměstnána na dohodu o provedení práce, vyhodili ji na hodinu, měla příjem cca 4 000 až 5 000 Kč, dokládala dvě výplatní pásky. Nedokázala vysvětlit z jakého důvodu je v kartě zákazníka uveden jiný příjem. K výdajům uvedla, že bydlela v nájmu s nájemným 3300 Kč a platbou elektřiny 1 000 Kč. Dále připustila, že v době sepisu smlouvy měla nejméně půjčku u Providentu a kontokorent, neví proč to není zaznamenáno v kartě.

4. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy 1 obsahující seznam postoupených pohledávek, kdy věřitel [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], postoupil svou pohledávku za žalovaným žalobkyni, čímž na něj přešlo i příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalovanému bylo řádně oznámeno postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum], odeslaném [datum].

5. Z provedeného dokazování, Smlouvy o půjčce [číslo] karty zákazníka, přehledu plateb, Oznámení o postoupení pohledávky, včetně podacího lístku a předžalobní upomínky, včetně podacího lístku vzal soud za zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli Smlouvu o půjčce, jak byla označena v odst. 1 výše, na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 10 000 Kč, což stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně, jistinu 10000 Kč a poplatek ve výši 5910 Kč a životní pojištění 258 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v 43 týdenních splátkách (hotovostní režim) po 376 Kč. Žalovaná nerozporovala částečnou úhradu ve výši 800 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] s výzvou k zaplacení ve lhůtě 10 dnů od doručení. Dopis odeslán dle dodejky [datum] (domněnka dojití dle § 573 o.z. tj. 3 pracovní den po odeslání s využitím provozovatele poštovních služeb). Předžalobní výzvou ze dne 7.5 2020 byla žalovaná opětovně vyzvána k plnění.

6. Z úřední činnosti soudu bylo zjištěno, že v době sepisu předmětné Smlouvy o půjčce měla žalovaná současně uzavřenu smlouvu o půjčce ze dne [datum] u [právnická osoba], kterou řádně nesplácela (sp. zn. [spisová značka]). Byla proti ní vedena exekuce, z titulu smlouvy o úvěru u společnosti [právnická osoba] ze den [datum rozhodnutí] ([spisová značka]). Dále dluh ze smlouvy o osobním účtu z kontokorentu ze dne [datum rozhodnutí] (sp. zn. [spisová značka])

7. Vztah účastníků posuzoval soud dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Současně byl vztah účastníků posuzován dle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný při uzavření smlouvy o zápůjčce vystupoval v postavení spotřebitele (§ 409 o. z.) a předchůdce žalobkyně v postavení podnikatele (nebankovního poskytovatele úvěru). Smlouva tak má charakter smlouvy spotřebitelském úvěru. Současně bylo vycházeno z judikatury např. rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 2178/2018-77.

8. Podle § 2390 zákona č 89/2012 Sb. občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 9 odst. l zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, na to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

10. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, kterou soud posuzoval v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona č. 145/2010 Sb. jako smlouvy o spotřebitelském úvěru, pokud z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná ji neuzavírala v rámci své obchodní nebo podnikatelské činnosti. V takovém případě soud hodnotil platnost smlouvy s ohledem na ust. § 9 odst. l výše citovaného zákona. Zkoumání úvěruschopnosti klienta zahrnuje nejen aktivní stránky poměrů (jeho příjem) ale i jeho pasivní stránky poměrů (jeho pravidelné výdaje). Ač byla žalobkyně v tomto směru vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a doložení důkazů, jediným podkladem byla karta klienta, bez doložení potvrzení o příjmu, jako podkladové listiny. Jak vyplynulo z výpovědi žalované, v době sepisu měla jinou výši příjmů. Jde-li výdaje, v kartě zákazníka jsou zaznamenány částky, které žalobkyně nebyla schopna doložit listinnými důkazy a žalovaná tyto nepotvrdila. Nebylo ani prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně lustroval, zda žalovaná je veden v dostupných registrech dlužníků. Žalovaná připustila, že v době sepisu smlouvy měla další půjčky, což vyplývá rovněž z evidence soudu. Nelze dospět k závěru, že schopnost žalované byla zkoumána s odbornou péčí, a proto byla smlouva vyhodnocena, jako absolutně neplatná, v rozporu s § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru.

11. Podle § 2991 ods.t l zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o. z.), bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům: Žalobkyně v řízení neprokázala platné uzavření smlouvy o zápůjčce, kdy připustila, že není schopna doložit svá tvrzení listinnými důkazy. Soud se zabýval otázkou, zda uplatněný nárok lze přiznat z jiného právního důvodu. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nerozporovala, je nesporné, že byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 10 000 Kč, tedy plnění bez právního důvodu, proto náleží žalobkyni právo na vydání bezdůvodného obohacení, které je žalovaná povinna vydat. Žalovaná uhradila částku 800 Kč, jak vyplynulo z přehledu plateb, a o tuto částku byla výše bezdůvodného obohacení ponížena. Nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení je důvodný, žalovaná byla zavázána vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši uvedené ve výroku I. včetně úroku z prodlení ve výši dle návrhu žalobkyně, a to od 21. 1. 2020 (od data následujícího po uplynutí lhůty 10 dní od doručení oznámení stanovené žalovanému k plnění v oznámení o postoupení pohledávky). Ve zbytku, co kapitalizovaného zákonného úroku a zákonného úroku z prodlení předcházejícímu datu, ke kterému se dle názoru soudu dostal žalovaný do prodlení z titulu bezdůvodného obohacení, byla žaloba zamítnuta.

14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., s přihlédnutím k tomu, že úspěšná žalovaná náklady řízení nežádala.