7 C 254/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kotrlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: výživné rozvedené manželky

I. Řízení o stanovení výživného rozvedené manželky co do částky 4 000 Kč měsíčně od 30. 11. 2022 do 6. 12. 2022, co do částky 1 500 Kč měsíčně od 7. 12. 2022 po dobu tří let, se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen platit na výživu žalobkyně s účinností od 13. 3. 2023 částku 1 500 Kč měsíčně, a to do 4. 7. 2024. Výživné je splatné ke každému prvnímu dni v měsíci k rukám žalobkyně.

III. Dlužné výživné za období od 13. 3. 2023 do 31. 5. 2023 ve výši 3 919 Kč, jakož i částky dospělé do konce měsíce, v němž tento rozsudek nabude právní moci, je žalovaný povinen zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám žalobkyně.

IV. Žaloba, aby byl žalovaný zavázán platit na výživu žalobkyně částku 2 500 Kč měsíčně v období od 7. 12. 2022 do 12. 3. 2023, a co do částky 1 000 Kč měsíčně v období od 13. 3. 2023 do 4. 7. 2024, a co do částky 2 500 Kč měsíčně od 5. 7. 2024 do 7. 12. 2025 se zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Bruntále soudní poplatek ve výši 200 Kč, do tří od právní moci rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhá stanovení výživného rozvedené manželky tak, aby byl žalovaný zavázán platit na její výživu částku 4 000 Kč měsíčně od podání žaloby po dobu tří let. Uvedla, že dosud jí manžel hradil výživné manželky ve výši 3 000 Kč dle soudního rozhodnutí. Je maminkou dvou nezletilých dětí jméno a anonymizováno, momentálně na rodičovské dovolené. Její příjem tvoří sociální dávky a výživné od manžela. Mladší dcera má opožděný psychomotorický vývoj bez známé příčiny, neví zda nastoupí do MŠ, a proto ji hrozí rozpočítání rodičovského příspěvku, tedy ke snížení příjmů.

2. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, co do částky 4 000 Kč měsíčně od 30. 11. 2022 do 6. 12. 2022, co do částky 1 500 Kč měsíčně od 7. 12. 2022 po dobu tří let. Setrvala na žalobě, aby byl žalovaný zavázán platit na její výživu z titulu výživného rozvedené manželky částku 2 500 Kč měsíčně po dobu tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud řízení zastavil ve smyslu ustanovení § 96 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku I.

3. Žalovaný neuznal nárok žalobkyně, navrhl zamítnutí žaloby zcela.

4. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázáno, že manželství žalobkyně a žalovaného bylo uzavřeno dne 18.8.2018 a rozvedeno rozsudkem název soudu č.j. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, který nabyl právní moci dne datum. Soud vyhověl návrhu na nesporný rozvod, bez zjišťování příčin rozpadu manželství. Dohoda o vypořádání SJM a společného bydlení neobsahovala ujednání o výživném rozvedené manželky. Z manželství se narodily dvě nezletilé děti, o úpravě poměrů na dobu před i po rozvodu rozhodoval název soudu, pobočka č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum. Soud schválil dohodu rodičů, kterou byly nezletilé děti jméno a anonymizováno svěřeny do péče matky a otec se zavázal platit na jejich výživu částku 4 000 Kč měsíčně od datum. Stejná úprava byla schválena i pro dobu po rozvodu. Usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, soud schválil smír žalobkyně a žalovaného, kdy se žalovaný zavázal platit na výživu manželky částku 3 000 Kč měsíčně od 1.10.2022.

5. Žalobkyně má vyživovací povinnost pouze k nezletilé jméno a anonymizováno. S mladší dcerou je dosud na rodičovské dovolené. S ohledem na opožděný psychomotorický vývoj mladší dcery žádala o příspěvek na péči, který ji nebyl přiznán a bylo ji doporučeno vyčkat do tří let věku. Starší dcera navštěvuje mateřskou školu s měsíční platbou cca 1 400 Kč. Rovněž u mladší dcery podala přihlášku do školky, bude moci nastoupit v září 2023 pouze v případě, že ji bude přidělena asistentka. S ohledem na tuto skutečnost bude zřejmě muset požádat o prodloužení rodičovské dovolené, čímž by došlo k ponížení rodičovského příspěvku. Její aktuální měsíční příjem tvoří rodičovský příspěvek ve výši 8 108 Kč, přídavky na dvě děti po 830 Kč měsíčně, a příspěvek na bydlení od datum ve výši 3 163 Kč. Nemá nového partnera, s dcerami žije sama v městském bytě o velikosti 2+1, za nájem a poplatky spojené s bydlení hradí 7071 Kč měsíčně, zálohy na elektřinu 1100 Kč měsíčně, plyn 320 Kč, ČRo 45 Kč, televizi 135 Kč měsíčně a internet 350 Kč měsíčně. Za obědy ve školní jídelně zaplatí měsíčně cca 2 002 Kč. Splácí pračku po 368 Kč měsíčně.

6. Žalovaný má celkem tři vyživovací povinnosti k nezletilým dětem, jméno, anonymizováno (viz odst.4) a jméno příjmení, která byla svěřena do péče matky a on byl zavázán platit na její výživu částku 2 200 Kč měsíčně, dle rozsudku název soudu číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum. V době rozhodnutí o výživném pro děti byl zaměstnán u právnická osoba s.r.o. příjmení jméno 7, obec, v období číslo vykázal průměrný čistý měsíční příjem ve výši 22 004,67 Kč. Uvedl, že zde pracoval jako řidič, po covidu propouštěli. V období od datum do datum byl v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce s nárokem na podporu po dobu 5 měsíců po 12 652 Kč měsíčně. Od datum do datum pracoval na dohodu o provedení práce u spol. právnická osoba, mimo obec, dle vyjádření zaměstnavatele za minimální mzdu. Následně řešil rodinné problémy, byl bez evidence nezaměstnaných, práci si hledal sám. Od datum nastoupil ke spol. právnická osoba obec, jako stavební dělník, s místem výkonu práce Česká republika, aktuálně na obchvatu v obec. V měsíci březnu 2023 měl čistý příjem 21 000 Kč, v dubnu 2023 čistý příjem 37 001 Kč, včetně paušálu na cestovné. Bydlí v obec na ubytovně, kde má jeden pokoj, za který hradí cca 5 500 Kč měsíčně. Cestu do práce zajišťuje a platí zaměstnavatel.

7. Podle § 760 odst. l,2 zákona č. 89/2012 Sb. není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manželka v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. Při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, protože mu v tom nebránila závažná překážka, b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastníkem majetkem, c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo e) je dán jiný obdobně závažný důvod.

8. Podle § 761 odst. 2 nedojde-li k dohodě rozvedených manželů o výživném, může potřebný bývalý manžel navrhnout, aby o vyživovací povinnosti druhého manžela rozhodl soud.

9. Podle § 762 odst. l zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, nedohodnou-li se manželé nebo rozvedení manželé o výživném, může manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu.

10. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný. Manželství účastníků trvalo cca 4 roky, bylo pravomocně rozvedeno datum, v řízení o nesporném rozvodu soud nezkoumal příčiny rozpadu manželství. Dohoda o vypořádání SJM neobsahovala ujednání o výživném rozvedené manželky. Za trvání manželství žalobkyně pečovala o společnou domácnost a dvě nezletilé dcery narozené z manželství roč. 2017 a 2020, dosud je na rodičovské dovolené a celodenně pečuje o mladší dceru. S ohledem na zdravotní stav nezletilé příjmení, zatím není možné její umístění do předškolního zařízení, v jednání je zajištění asistentky, což žalobkyni objektivně brání v nástupu do stálého zaměstnání. Příspěvek na péči ji nebyl přiznán, podání nové žádosti je doporučováno po dovršení tří let věku dítěte. Žalobkyně předpokládá prodloužení rodičovské dovolené. Žije sama s dcerami, nemá nového partnera. Její aktuální příjem tvoří dávky státní sociální podpory a výživné na dcery, které žalovaný hradí řádně. Z titulu výživného manželky žalovaný platil, do právní moci rozvodového rozsudku, na výživu žalobkyně částku 3 000 Kč měsíčně. Za této situace má soud za to, že jsou splněny podmínky pro přiznání výživného rozvedené manželky ve smyslu ustanovení § 760 o.z. Žalobkyně není schopna se sama živit a tato neschopnost má původ v manželství, kdy pečuje o dvě dcery útlého věku narozené z manželství účastníků a zatím nemá možnost získat stálý příjem ze zaměstnání. Bývalý manžel s ohledem na svůj věk, zdravotní stav a stálý měsíční příjem má vůči žalobkyni vyživovací povinnost v přiměřeném rozsahu. Navrhovala-li žalobkyně stanovení výživného s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství v souladu se zákonnou úpravou, nárok je v tomto směru důvodný. Bylo-li však v řízení zjištěno, že v uvedeném období byl žalovaný nezaměstnaný a jeho příjem tvořila pouze podpora v nezaměstnanosti, následně minimální mzda při práci na dohodu, a vyživovací povinnost rozvedené manželky má být stanovena v přiměřeném rozsahu, nebylo možno za období od datum do datum, žalovaného zavázat k platbě výživného, plnil-li si řádně svou vyživovací povinnost k nezletilým dětem z aktuálního příjmu. Ke změně poměrů na straně žalovaného dochází s účinností od datum kdy nastoupil do pracovního poměru a dosud vykázal průměrný čistý měsíční příjem ve výši 29 000 Kč, včetně cestovních náhrad. S ohledem na aktuální výši příjmu žalovaného se jeví přiměřená částka výživného rozvedené manželky ve výši 1 500 Kč měsíčně, jak ve srovnání s částkou poskytovanou z titulu výživného manželky ve výši 3 000 Kč měsíčně a vyživovací povinnosti ke 3 nezletilým dětem, a to pro období uvedené ve výroku II., tj. od nástupu žalovaného do stálého pracovního poměru do čtyř let věku nezletilé jméno, kdy lze předpokládat, že od tohoto data by se mohla žalobkyně zapojit do pracovního procesu a získat stálý příjem ze zaměstnání, popř. příspěvek na péči o nezletilou příjmení, nebude-li možno ji zařadit do předškolního zařízení, s ohledem na zdravotní stav. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku IV.

11. Za období od datum do datum byl vyčíslen dluh na výživném ve výši 3 919 Kč (březen 2023 919 Kč + 2x1 500 Kč). V souladu s ustanovením § 160 o.s.ř. byl žalovaný zavázán zaplatit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku.

12. Podle § 11 odst. 2 písm. c) zákona o soudních poplatcích je žalobkyně osvobozena od soudních poplatků. Podle § 2 odst. 3 citovaného zákona, je-li navrhovatel od poplatků osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není též od poplatků osvobozen. V dané věci byla žalobkyně částečně úspěšná, žalovaný nebyl od poplatků osvobozen ani mu nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení, proto soud přenesl poplatkovou povinnost na žalovaného. Dle § 6 odst. 3 a položky 7 písm. a) Sazebníku byl stanoven soudní poplatek ve výši 500 Kč. Podle výsledku řízení byl žalovaný zavázán zaplatit poměrnou část soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet číslo: bankovní účet, variabilní symbol.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud v souladu dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, a žádný z účastník náklady řízení neúčtoval. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání, a to ve lhůtě 15ti dnů ode dne jeho doručení, písemně, ve dvojím vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu toto rozhodnutí ukládá, může se žalobkyně domáhat podaným návrhem u soudu výkonu tohoto rozhodnutí.