7 C 33/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kotrlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 9 114 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč a zákonný úrok z prodlení 8,5 % p.a. z částky 4 500 Kč od 30. 12. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni částku 4 614 Kč, kapitalizované úroky ve výši 2 300,84 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 814,58 Kč, úroky z prodlení v zákonné výši 8,50 % p.a. z částky 6 000 Kč od 30. 11. 2019 do 29. 12. 2019 a úroky z prodlení v zákonné výši 8,50 % p.a. z částky 1 500 Kč od 30. 12. 2019 do zaplacení, úroky ve výši 23,72 % p.a. z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 9 114 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru. Uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], a žalovanou byla uzavřena dne 16. 3. 2017 Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnosti ve výši 1200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2400 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaný zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za což se zavázal zaplatit poplatek ve výši 174 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 183, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 4. 2018. Na pohledávku žalovaný uhradil částku 1500 Kč, kdy poslední platba byla uhrazena 15. 5. 2017. Pohledávka byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, kdy ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 9 114 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnosti ve výši 931,04 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2035,39 Kč, dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 147,57 Kč. Příslušenstvím tvoří úroky a zákonné úroky. Po postoupení nebylo nic zaplaceno. Žalobce požaduje částku 9 114 Kč (jistina 6000 Kč + dlužné úhrady za služby ve výši 3114 Kč + kapitalizovaný úrok ve výši 2300,84 Kč tj. ve výši 23,72% ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 6000 Kč od 27. 4. 2018 do data postoupení 29. 11.2019, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 814,58 Kč od 4.5.2018 do 29.11.2019, úrok ve výši 23. 72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,50% ročně z dlužné jistiny ve výši 6000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

2. Na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení k přezkoumání úvěru schopnosti žalovaného v návaznosti na ust. § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. Sb. o spotřebitelském úvěru a doložení důkazů žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele. Z karty zákazníka se podává, že před uzavřením Smlouvy ověřil majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy, z výplatních pásek. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako operátor CNS ve [právnická osoba] s.r.o. jeho měsíční příjem činil 10 816 Kč, neměl vyživovací povinnost k žádné další osobě. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo vycházeno z poskytnutých informací, kdy klient svým podpisem potvrzuje pravdivost a úplnost. Právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně nemá k dispozici kopii dokladů žalované, které předkládala.

3. Žalovaný připustil, že mu byla poskytnuta hotovost 6 000 Kč, nerozporoval zaplacenou částku 1 500 Kč. Dostal se do finančních problémů, byl na nemocenské, neměl se jak živit, proto potřeboval peníze. Ke zkoumání úvěruschopnosti a údajům uvedeným v kartě zákazníka uvedl, že byl zaměstnán u spol. [právnická osoba] [obec] na dobu určitou s uvedenou výši příjmů. Doložil OP, výplatní listiny za 3 měsíce. K výdajům uvedl, že nebyla požadována nájemní smlouva. Bydlel u rodičů, přispíval jim částkou 2000 Kč, osobní výdaje odhadoval. Následně připustil, že v době sepisu smlouvy byl pouze evidovaný u rodičů, bydlel samostatně v jiném bytě s náklady na bydlení. Neví, proč to neuvedl při sepisu. Splácel Provident 500 Kč měsíčně, připustil, že tuto půjčku řádně nesplácel, měl i jiné půjčky. (smlouvu nedokládal, ani jak splácí)

4. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy 1 obsahující seznam postoupených pohledávek, kdy věřitel [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], postoupil svou pohledávku za žalovaným žalobkyni, čímž na něj přešlo i příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalovanému bylo řádně oznámeno postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum], odeslaném [datum].

5. Soud vzal za zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 15. 3. 2017 smlouvu nazvanou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru – Fajnpůjčka [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta hotovost ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit současně poplatek ve výši 1 200 Kč, úrok ve výši 840 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 2400 Kč Celkem částku 10614 Kč, s hotovostním režimem. Půjčku se zavázal splácet v 58 splátkách po 183 Kč týdenních splátkách. Stanovení výše poplatku nebylo ve smlouvě ani ve smluvních podmínkách specifikováno. Dle tvrzení žalobkyně, které žalovaný nerozporoval, žalovaný plnil pouze částečně a zaplatil celkem 1500 Kč, poslední splátka 15. 5. 2017. Z karty zákazníka k této půjčce k příjmům a výdajům žalovaného vyplývá, že požadoval zápůjčku 6000 Kč, totožnost doložil OP, stav svobodný, bez vzdělání, k bydlení žije s rodiči, domácnost s jiným rodinným příslušníkem, počet nezaopatřených dětí 0, nemá půjčky, úvěry u poskytovatele, u spol. Provident zápůjčka 20 000 Kč se splátkou 500 Kč měsíčně, zaměstnání na hlavní pracovní poměr na dobu určitou [právnická osoba] od [číslo], ověřeno telefonicky, čistý příjem [částka], výdaje na bydlení [částka], osobní výdaje [částka], splátka úvěru [částka] měsíčně, použitelný příjem [částka]. Dokumenty k ověření: pracovní smlouva, výplatní pásky. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky, a to výše uvedené smlouvy s výzvou k zaplacení ve lhůtě 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis odeslán [datum] (domněnka dojití dle § 573 o.z. tj. 3 pracovní den po odeslání s využitím provozovatele poštovních služeb).

6. Vztah účastníků posuzoval soud dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Současně byl vztah účastníků posuzován dle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná při uzavření smlouvy o zápůjčce vystupovala v postavení spotřebitele (§ 409 o. z.) a předchůdce žalobkyně v postavení podnikatele (nebankovního poskytovatele úvěru). Smlouva tak má charakter smlouvy spotřebitelském úvěru.

7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. l zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Podle § 2993 věta první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek má právo na vrácení toho, co plnila.

13. Podle § 2991 ods.t l zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o. z.), bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřely smlouvu, kterou soud posuzoval v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru a hodnotil platnost smlouvy s ohledem na ust. § 86 odst. l výše citovaného zákona. Zkoumání úvěruschopnosti klienta zahrnuje nejen aktivní stránky poměrů (jeho příjem) ale i jeho pasivní stránky poměrů (jeho pravidelné výdaje). Ač žalobkyně doplnila skutková tvrzení a zaslala kartu zákazníka, do které byly zaznamenány poměry žalovaného před uzavřením smlouvy, jejichž obsah byl shrnut v odst. 5 shora, tyto nelze považovat za dostatečné, když nebyly doloženy, listiny, z nichž bylo vycházeno, za situace kdy je povinností poskytovatele takové listiny uchovávat. Příjmy žalovaného před uzavřením smlouvy tvořily příjem ze zaměstnání v uvedené výši. Na straně druhé připustil nemocenskou, výše nemocenských dávek není uvedena. Výdaje na bydlení uvedené v kartě zákazníka nebyly ničím dokládány, vycházeno pouze z tvrzení žalovaného v době sepisu smlouvy. Rozporné jsou údaje o bydlení s rodičů, připouští-li žalovaný pouze evidovaný pobyt u rodičů, fakticky však bydlel v samostatné domácnost. Tyto skutečnosti nevyplývají z karty zákazníka. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané pouze od spotřebitele (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Neposoudila-li předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl v duchu norem unijního spotřebitelského práva, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Podle § 588 o.z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání / v tomto směru je možno se opřít o závěry občanskoprávní teorie – [příjmení], P.a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 – 654). Komentář l Vydání. Praha: C.H. Beck 2014, s. 2084 Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela odpovídá ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit takto v rámci konformního výkladu § 87 odst. l ZSÚ. Za tohoto stavu je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru a žalobní nárok z titulu bezdůvodného obohacení by byl důvodný. Žalobkyně prokazatelně poskytla žalované částku 6 000 Kč, žalovaný uhradil částku 1 500 Kč, proto byl žalovaný zavázán zaplatit zbývající rozdíl, včetně zákonného úroku z prodlení, který je v souladu s ust. § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, ve výši dle návrhu žalobkyně, a to od [datum] (od data následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalovanému k plnění v oznámení o postoupení pohledávky Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. l občanského soudního řádu dle úspěchu ve věci s tím, že převážně úspěšný žalovaný náklady řízení nepožadoval.