Okresní soud v Bruntále · Rozsudek

7 C 69/2020

č. j. 7 C 69/2020-34

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-02-18 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBU:2021:7.C.69.2020.1

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudkyní Mgr Monikou Kotrlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 19 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení co do částky 100 Kč, smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 100 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 100 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení, se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 900 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 000 Kč od 10. 2. 2020 do 3. 8. 2020, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba co do úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 19 000 Kč od 31. 1. 2020 do 3. 8. 2020, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 18 900 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 822,92 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 517 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 19 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou dne [datum] uzavřela Rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] byl s žalovanou uzavřen Dodatek [číslo] k této smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o poskytnutí kontokorentu ve výši [částka], který byl schválen dne [datum] a umožněno jeho čerpání z výše uvedeného účtu. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele, kdy vycházela z tvrzení žalované, že je zaměstnaná na dobu neurčitou s příjmem [částka]. Dále vycházela z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta, tj. bankovního i nebankovního registru klientských informací. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně ke zesplatnění kontokorentu dne [datum]. K tomuto dni byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 19 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaným úrokem) do zepslatnění ve výši 822,92 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků od 1. 11.2019 do dne předcházejícímu zesplatnění do dne 30.1.2020 O zesplatnění byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum]. Současně se žalobkyně domáhá zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, žalovanou částku nerozporoval. K soudnímu jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila. Soud jednal v její nepřítomnosti ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět s tím, že žalovaná uhradila dne 4. 8. 2020 částku 100 Kč. Ve smyslu ustanovení § 96 o.s.ř. soud řízení částečně zastavil, jak je uvedeno ve výroku I.

4. Provedeným dokazováním listinnými důkazy vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Na základě Rámcové smlouvy [číslo] ze dne [datum] byl žalované aktivován běžný účet [číslo] [bankovní účet]. Dodatkem čl. l k citované Rámcové smlouvě ze dne [datum] yla mezi žalovanou a žalobkyní uzavřena Smlouva o úvěru s možností přečerpání, tzv. kontokorent k citovanému běžnému účtu, s možností čerpání částky [částka] Součástí smlouvy byly Podmínky pro kontokorent. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,90 % ročně. Pro případ čerpání v den sjednání v plné výši stanovena RPSN 20,69%, a celková částka k zaplacení [částka]. Dle výpisu z běžného účtu [číslo] [bankovní účet] za období 16. 8. 2019 – 6.3.2020 bylo připsáno na účet [částka], odepsáno [částka], počáteční zůstatek [částka], konečný zůstatek [částka], dne [datum] byl převeden kontokorent [částka] (období [datum] – [datum]) Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky [částka] do [datum]. Odesláno žalované dne [datum].

5. K výzvě soudu žalobkyně písemným podáním a vyjádřením u soudního jednání upřesnila, že při zkoumání úvěruschopnosti vyšla žalobkyně z údajů uvedených v žádosti o úvěr, které byly ověřeny z klientských dokladů a nahlédnutím do bankovního registru klientských informací a do nebankovního registru klientských informací. Bylo vycházeno pouze z tvrzení žalované, že je zaměstnaná s příjmem [částka] měsíčně. Takto zjištěná příjmová stránka byla dostačující, žalovaná potvrzovala správnost údajů svým podpisem, není požadováno doložení příjmů ani doložení skutečných výdajů. Žalovaná nebyla nalezena v registrech ani u smluvních partnerů, že by snad měla nějaký úvěrový produkt. V případě poskytnuté částky se jedná o nízký úvěrový rámec, který slouží k překlenutí finanční stránky žadatele.

6. Dle ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

7. Podle ustanovení § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek finančních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení § 2993 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

12. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu ustanovení § 2662 a násl. občanského zákoníku. V průběhu trvání závazkového vztahu pak sjednali smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, kterou byl žalované otevřen úvěrový účet kontokorent ke dni [datum] na částku [částka] Smlouvu je současně nutné kvalifikovat jako smlouvu spotřebitelskou, podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ve smyslu ustanovení § 86 citovaného zákona poskytovateli úvěru vzniká povinnost posuzovat úvěruschopnost spotřebitele, na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných informací od spotřebitele i z jiných zdrojů. Nevzniknou-li žádné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet, může být poskytnut. Nezkoumá-li poskytovatel úvěru s odbornou péčí, je smlouva absolutně neplatná. (dle aktuální judikatury vyšších soudů i Evropského soudního dvora) V daném případě Zkoumání úvěruschopnosti klienta zahrnuje nejen aktivní stránky poměrů (jeho příjem) ale i jeho pasivní stránky poměrů (jeho pravidelné výdaje). Ač byla žalobkyně v tomto směru vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a doložení důkazů, připustila, že vycházela pouze z tvrzení žalované o výši příjmů bez ověření, výdajová stránka nebyla vyžadována. Byl doložen pouze negativní výpis z registru bankovních a nebankovních registrů, který však nezahrnuje údaje od všech těchto subjektů poskytujících obdobné úvěrové produkty. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má soud za to, že žalobkyně před poskytnutím úvěru aktivně nezjišťovala a neprověřovala úvěruschopnost žalované, což musí být součást odborné péče poskytovatele úvěru. Nedostála tak své povinnosti s odbornou péčí posuzovat poměry klienta, které musí vést k odpovídajícímu zjištění, zda bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Předmětnou smlouvu soud vyhodnotit jako absolutně neplatnou.

14. V daném případě bylo prokázáno, že žalované byla fakticky poskytnuta částka 19.000 Kč, a to na základě neplatné smlouvy o úvěru, na kterou uhradila v průběhu soudního řízení pouze částku 100 Kč (částečné zpětvzetí). Žalované se dostalo bez právního důvodu plnění představující bezdůvodné obohacení, které je povinna vrátit ve výši uvedeno ve výroku II. rozsudku, včetně zákonného úroku z prodlení počítaného ode dne doručení výzvy ze strany žalobkyně, který je v souladu s ust. § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Je-li smlouva o úvěru jako celek neplatná, není dán rovněž nárok ani na obchodní úrok, proto byla žaloba ve zbytku zamítnuta.

15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla neúspěšná v nepatrné části uplatněného nároku. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a cestovními výdaji zástupkyně žalobkyně k soudnímu jednání dne18 [číslo] z [obec] do [obec] a zpět při celkové vzdálenosti 316 km, osobním vozidlem škoda Octavia, [registrační značka], kombinované spotřebě paliva 3, [číslo] km, vyhláškové ceně za naftu [částka], sazbě [částka] Náklady řízení představují částku 2 517 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.