7 C 78/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kotrlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená stálým údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. et Ing. jméno příjmení sídlem adresa o stanovení povinnosti zdržet se zásahů do práva odpovídajícího věcnému břemenu

I. Žalovaná je povinna umožnit žalobkyni užívání bytu ve druhém nadzemním podlaží rodinného domu [obec] číslo popisné [anonymizováno], sestávající z kuchyně, obývacího pokoje, ložnice, pokoje, WC, koupelny, předsíně a spíže, stojícím na pozemku č. parcely st. [anonymizováno] a umožnit spoluužívání schodiště, chodby, sklepa, půdy a garáže v předmětném rodinném domě, zemědělské stavby bez čp/če na pozemku parcele číslo st. [anonymizováno], pozemku parcely [číslo] pozemku parcely [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek], včetně umožnění přístupu do těchto nemovitostí v termínech, které sdělí žalobkyně žalované písemně ve lhůtě nejméně 7 dnů přede dnem příjezdu.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna vydat žalobkyni klíče od vstupní brány na pozemku [adresa] a [adresa] v [katastrální uzemí], se zamítá.

III. Žaloba, aby byla žalovaná povinna vydat žalobkyni klíč od vstupních dveří do rodinného domu [obec] číslo popisné [anonymizováno] stojícím na pozemku č. parcely st. [anonymizováno], v [katastrální uzemí], se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, na účet Okresního soudu v Bruntále.

1. Žalobkyně se domáhala, aby byla žalované uložena povinnost umožnit žalobkyni užívání nemovitostí specifikovaných ve výroku rozsudku. Uvedla, že darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum] sepsanou formou notářského zápisu převedla žalobkyně a její tehdy žijící manžel do vlastnictví žalované rodinný dům [adresa] na parcele č. st. [anonymizováno] a podíly na dalších nemovitostech zapsaných na LV [číslo] v [katastrální uzemí]. Žalobkyni bylo současně zřízeno doživotní věcné břemeno, jemuž odpovídá právo výlučně užívat mimo jiné byt ve druhém nadzemním podlaží domu [adresa] a spoluužívat společně s žalovanou schodiště, chodbu sklep půdu a garáž na parcele č. [anonymizováno]. Vklad tohoto práva byl povolen pod č. V [číslo] 2013 [číslo] s právními účinky ke dni [datum]. Žalobkyně od převodu nemovitostí na žalovanou až do března 2020 užívala v souladu s obsahem smlouvy uvedený byt ve druhém podlaží domu [adresa] v [obec]. V průběhu soužití docházelo k neshodám s dcerou, která postupně přestala žalobkyni věnovat jakoukoliv péči. [jméno] začal zajišťovat její syn [příjmení] [příjmení], který pravidelně za matkou co tři měsíce dojíždí a po dobu jeho nepřítomnosti sjednal každodenní péči u spol. Helpin, která matce zajišťovala péči o hygienu a dovoz jídla. V roce 2016 vyústily vzájemné neshody v soudní spor o odvolání daru, vedený u tamního soudu pod sp. zn. [spisová značka] Zdravotní stav žalobkyně se postupem doby velmi zhoršil. Vedle artrotického onemocnění kolenních a kyčelních kloubů se u ní projevila také Alzheimerova choroba. Dne [datum] doma matka upadla a nebyla schopna se zvednout. Přestože volala a ťukala holí na podlahu, ostatní obyvatelé domu jí neposkytli pomoc. [jméno] přivolal až syn [příjmení] [příjmení], kterého žalobkyně zastihla telefonicky a který přivolal záchrannou službu. Žalobkyně byla převezena do nemocnice, a poté dne [datum] do LDN ve Městě [obec]. Následně ji syn vyřídil od [datum] umístění v Domě dobré vůle [příjmení] [jméno] [příjmení]. Její zdravotní stav se postupně stabilizoval, pohybuje se na invalidním vozíku, je společenská a při návštěvách syna se ptá, kdy se bude moci vrátit domů. Syn se chtěl s maminkou již několikrát dostat do jejího bytu, avšak vždy mu to bylo znemožněno. Vstupu se domáhal v termínech [číslo] až [datum], 9. až [datum], 26. až [datum] a 28. – [datum]. Nebylo mu to umožněno, brána u vjezdu do domu byla vždy opatřena zámkem a řetězem. Žalovaná, přestože byla doma, mu neotevřela. U brány není zvonek a na tel. volání nereagovala. Žalovaná se několikrát vyjádřila, že jej ani matku do domu nepustí. Syn žalobkyně tuto skutečnost oznámil policii, která se sice dostavila na místo, avšak ani v její přítomnosti mu nebylo umožněno jako opatrovníkovi žalobkyně do domu vstoupit, neboť vstupní brána na pozemek byla zamčená. Žalobkyně má v bytě osobní věci, jako invalidní vozík, dioptrické brýle, francouzské hole, oblečení, umělý chrup a další, které potřebuje, avšak v důsledku chování žalované si je nemůže převzít. Opatrovník žalobkyně několikrát i písemně žádal žalovanou o předání klíčů od vstupu, avšak na jeho výzvy žalovaná nereagovala. Od [datum] jako již ustanovený opatrovník se snažil dostat do bytu či opatřit klíče od brány a vjezdu do domu nejméně 5x, i prostřednictvím policie. Žalovaná se nedostavila ani k smírčímu jednání u soudu. Žalovaná svým chováním znemožňuje realizaci práva plynoucího žalobkyni z věcného břemene, když současně znemožňuje i přístup spoluvlastníkovi [jméno] [příjmení] na pozemek č. par. [anonymizováno] v kat. území [obec] u [obec]. Žalobkyně chce svůj byt užívat zejména v době, kdy k ní přijede na návštěvu její syn a opatrovník [příjmení] [příjmení], což je pravidelně co 3 měsíce. Trvalý návrat do bytu již nezvažuje, neboť bez potřebné péče sama v bytě být nemůže.

2. V průběhu řízení žalobkyně navrhla, aby soud výrok co nejvíce konkretizoval, aby se tak zamezilo vzniku dalších sporů, a to s ohledem na postoj žalované, která nadále opakovaně brání vstupu do domu bytu stálému opatrovníkovi žalobkyně [jméno] [příjmení], který je z pozice opatrovníka mimo jiné oprávněn a povinen pečovat o movitý majetek žalobkyně. Požadovala, aby jí byly předány klíče od vstupní brány a vstupních dveřích, jak je specifikováno ve výroku II. a III.

3. Žalovaná neuznala nárok žalobkyně, navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že žalobkyně svá tvrzení o bránění v užívání bytu z titulu věcného břemene užívání neprokázala. Žalovaná nikterak nebránila v užívání věcného břemene, zdravotní stav žalobkyně a její hospitalizace v nemocnici či pobyt na LDN nedovolovaly a ani nadále nedovolují řádné užívání předmětného věcného břemene. [jméno] žalobkyně uvádí, že od svého odvozu do nemocnice nikdy nenavštívila své věcné břemeno, ani to nepožadovala. Žalovaná taktéž nebránila žalobkyni ve vstupu do nemovitosti, jakož byla ochotna předat žalobkyni případné klíče od branky či vstupních dveří. To koresponduje se smírným návrhem žalované, který byl žalující stranou zamítnut z důvodu vzniku nerušeného užívání předmětných nemovitostí i stálým opatrovníkem, což legitimně a po právu žalovaná odmítla. Žalovaná poukázala na ust. § 1008 občanského zákoníku, dle které má oprávněná z věcného břemene právo domáhat se svého práva v zákonné 6týdenní prekluzivní lhůtě počínající běžet od okamžiku daného důvodu. Skutková tvrzení žalobkyně se však týkají doby delší než je tato prekluzivní lhůta, byť žalobkyně věděla o svém právu i o osobě údajného škůdce. Žalovaná měla a věří, že nadále bude mít s žalobkyní hezký a klidný vztah, který je již řadu let nabouráván stálým opatrovníkem [jméno] [příjmení], jenž je motivován tím, že cítí křivdu za„ údajnou ztrátu“ vlastnictví k nemovitostem, které byly žalované darovány. Mezi žalovanou a opatrovníkem žalobkyně je velice špatný vztah, kdy [příjmení] [příjmení] dělá žalované naschvály, vedl a vede rodiče, nyní již jen žalobkyni proti žalované. Žalovaná se osobně starala o žalobkyni do doby, kdy otec žalované na popud [jméno] [příjmení] podal žalobu v roce 2016 na vrácení daru, kterou žalovaná nakonec vyhrála. Z toho důvodu pak žalovaná minimalizovala kontakt y, aby [příjmení] [příjmení] opět neměl nějaký důvod napadnout žalovanou. Žalovaná žalobkyni nakupovala, odvážela k lékaři, zajišťovala obědy, starala se tak o ní, to vše i po smrti otce. [příjmení] lpěla na žalované s ohledem na to, že [příjmení] [příjmení] bydlí cca 400 km daleko od domova žalobkyně. Není pravdivé, že žalobkyni dne [datum] žalobkyně po pádu nepomohla, tento den nebyla žalovaná ani její manžel doma. Po zjištění, že je žalobkyně v nemocnici, volala do nemocnice a ptala se na stav, jakož navštěvovala žalobkyni v době, kdy byla umístěna na LDN ve Městě [obec], s dotazy, zda něco nepotřebuje, což odmítla z důvodu zákazu ze strany [jméno] [příjmení] a strachu z něho. Žalobkyně se [jméno] [příjmení] bojí, neodporuje mu, neví, co činí za jejími záda, diktuje či nařizuje, s kým se může žalobkyně bavit a o čem. Věcné břemeno se vztahuje pouze na žalobkyni, nikoliv na [jméno] [příjmení], proto nejsou seznatelné právní důvody, proč by měl [příjmení] [příjmení] využívat osobní věcné břemeno patřící výlučně žalobkyni namísto žalobkyně ve svůj prospěch. Žalovaná trpí vlivem kontaktu s [jméno] [příjmení] depresivními problémy až kolapsovými stavy, které řeší psychiatrickou pomocí a užívá antidepresiva. Proto se snaží eliminovat kontakt s [jméno] [příjmení] a brání užívání bytu přímo [jméno] [příjmení]. Žalovaná chtěla navštěvovat žalobkyni v nemocnici, na LDN či na Žárech, ale bylo jí to znemožněno [jméno] [příjmení], který to nedovoluje, personálu přikazuje zakázat vstupy žalované, a žalobkyní manipuluje proti žalované. Poukázala na zdravotní stav žalobkyně, kdy ze zpráv lékařů vyplývá, že žalobkyně je lucidní, labilní, bolestínská, lehký depresivní obraz, obraz demence středně těžká, diagnóza – organická depresivní poruchu (zpráva ze dne [datum] psychiatricky MUDr. [jméno] [příjmení]). Uvedená diagnóza je zřejmá i ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Žalobkyně nadále trpí Alzheimerovou nemocí, a je závislá při všech základních činnostech na pomoci třetí osoby. Demenci potvrdila i zpráva zdejšího soudu ze dne [datum]. To vše má vliv na to, zda žalobkyně si uvědomuje žalobu a její podstatu, že žaluje svou dceru, zda skutečně spáchala žalovaná to, z čeho žalovanou neustále [příjmení] [příjmení] obviňuje.

4. Jde-li o výrok ohledně odstranění visacího zámku s řetězem z ocelové brány u vjezdu na pozemek par [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], má žalovaná za to, že tento na výrok nemá žalobkyně žádný právní nárok. Visací zámek je určen na zamykání brány, když se žalované ztrácely věci na pozemku žalované a dále cizí osoby užívaly pozemek k parkování vozidel. Proto od té doby musí pro ochranu svého majetku a bezpečí žalované zamykat vstupní bránu na svůj pozemek. Pozemek par. [číslo] žádnou branku nemá, čímž nemůže žalovaná vydat klíče od vstupní brány na pozemek par. [číslo] proto je žaloba nedůvodná.

5. Mezi účastníky je nesporné vlastnictví žalované k předmětným nemovitostem, a to rodinnému domu [adresa] na parcele č. st. [anonymizováno], bez čp/če zem. stav st. [anonymizováno] a pozemku par. [číslo] orná půda a pozemku par. [číslo] – ostatní plocha, a podílů na dalších nemovitostech, všech zapsaných na LV [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek]. Rovněž je nesporné mezi účastníky věcné právo užívání pro žalobkyni k parcele [číslo], parcele [anonymizováno], stavba: bez čp./če na parc. st. [anonymizováno], stavba: [adresa], na to na základě Smlouvy o zřízení věcného břemene – bezúplatná [anonymizováno] 2013, ze dne [datum]. Z Darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene sepsané formou notářského zápisu dne [datum] je zřejmý rozsah věcného břemene:„ manželé, pan [jméno] [příjmení] a paní [celé jméno žalobkyně], jsou nadále oprávněni výlučně užívat byt v druhém nadzemním podlaží rodinného domu [obec] č.ú. [anonymizováno] sestávající z kuchyně, obývacího pokoje, ložnice, pokoje, WC, koupelny, předsíně a spíže, dále jsou oprávněni spoluužívat společně s vlastníkem schodiště, chodbu, sklep, půdu a garáž v rodinném domě [adresa], dále zemědělskou stavbu bez čp/če na pozemku parcele číslo St. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parcelu [číslo] orná půda a pozemek parcelu [číslo] ostatní plocha, neplodná půda, v [katastrální uzemí], [územní celek]“.

6. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum] byl jmenován žalobkyni opatrovník dle § 465 o.z., [příjmení] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně]. Opatrovník je povinen a oprávněn opatrovance zastupovat ve všech právních jednáních, u kterých to připouštějí právní předpisy České republiky, jednat za něj při úředním styku s orgány státní správy a samosprávy, spravovat jeho hmotný majetek a finance a udělovat souhlas s hospitalizací a s pobytem v ústavech zdravotních a sociálních služeb a se zásahem do jeho tělesné a duševní integrity. Opatrovníku bylo uloženo, aby řádně vykonával své povinnosti a aby soudu nejpozději do 30. 6. každého roku podal zprávu o finančních záležitostech opatrovance.

7. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka] zjištěno, že navrhovatelka [celé jméno žalobkyně], proti odpůrkyni [jméno] [příjmení] podala návrh na smírčí řízení s tím, že odpůrkyně odpírá jí a jejímu opatrovníku přístup do bytu užívaného na základě práva věcného břemene. Odpůrkyně se k úkonu soudu dne [datum] nedostavila, tímto bylo smírčí řízení skončeno.

8. Z rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ve věci žalobců [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] proti žalované [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že soud zamítl žalobu, jíž se žalobci domáhali určení, že budova [adresa] na pozemku st.p. [číslo] část [územní celek], v [katastrální uzemí], jsou součástí společného jmění po zůstaviteli [jméno] [příjmení], zemřelém [datum] a žalobkyně b) .Žalované nebyla přiznána náhrada nákladů řízení.

9. Ke zdravotnímu stavu žalobkyně zjištěno: - ze zprávy SZZ [obec] LDN [územní celek], že žalobkyně byla hospitalizovaná od [datum] do [datum], čemuž předcházela hospitalizace ve SZZ [obec] po pádu na levý bok [datum]. Dle závěrů konziliárního vyšetření MUDr. [jméno] [příjmení] - SPp lucidní, kooperuje limitovaně, odpovědi přiléhavé, latence, místy zmatenost pak zas v kontaktu s realitou, je plačtivá, labilní, bolestínská, celkově lehký depresivní obraz, Dg. organická depresivní porucha, demence stř. těžká. - ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], praktické lékařky v Městě [obec] ze dne [datum], že paní [celé jméno žalobkyně] utrpěla dne [datum] po pádu zlomeninu krčku levé stehenní kosti, proto byla hospitalizovaná na chirurgickém odd. SZZ [obec]. Do té doby se psychiatricky neléčila. Po překladu na LDN Město Albrechtice k doléčení a další RHB po operaci zlomeniny steh. kosti občasně zmatená, desorientována. Dne [datum] provedeno psychiatrické konzilium uzavřeno jako organická depresivní porucha a středně těžká demence (MUDr. [příjmení]) -ze zprávy praktické lékařky MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] – klientka je imobilní na vozíku, inkontinentní, s poruchou kognitivních funkcí – Alzheimerova nemoc s pozdním začátkem, chronickým onemocněním nosných kloubů – kolena, kyčle. Je závislá na pomoci druhé osoby při všech základních potřebách v péči o vlastní osobu.

10. Dle Smlouvy o poskytování sociální služby č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] uzavřené na dobu neurčitou mezi poskytovatelem Charita [obec], [příjmení] [příjmení] [příjmení] [příjmení], [příjmení] 3, [územní celek] a zájemcem [celé jméno žalobkyně], [datum narození], je žalobkyni poskytováno ubytování ve dvoulůžkovém pokoji, stravování a úkony péče v zařízení poskytovatele.

11. Dopisem ze dne [datum] [příjmení] [příjmení] oznamuje a dává na vědomí žalované, že byl jmenován stálým opatrovníkem [celé jméno žalobkyně] s uvedením rozsahu práv a povinností. Žádá žalovanou, aby mu umožnila přístup do domu [obec a číslo], [PSČ] Město Albrechtice a předala mu klíče od domu, bytu matky [celé jméno žalobkyně] a od všech společných prostor, jak jsou vymezeny věcným břemenem ve prospěch matky v darovací smlouvě a tyto buď zaslala na jeho adresu [adresa žalobkyně], aby klíče odevzdala proti podpisu jeho právnímu zástupci JUDr. [jméno] [příjmení], a to nejpozději do konce ledna 2021.

12. Z listiny ze dne [datum] bylo zjištěno, že z emailové adresy [příjmení] [příjmení] odeslal žalované na emailovou adresu [email] oznámení s tímto textem:„ Vážená paní [celé jméno žalovaného], tímto oznamuji a dávám na vědomí, že maminka [celé jméno žalobkyně] v době od [datum] na nezbytně nutnou dobu, vás žádá o zpřístupnění do domu, aby se mohla vrátit do svého doživotního věcného břemene – horního bytu [adresa], syn [příjmení] [příjmení] v této době bude provádět úklid bytu, pokud mu bude bráněno ve vstupu do domu a otevření bytu, je pověřen dořešit za asistence policie pro zdejší součást OOP [územní celek], která byla obeznámena s rozhodnutím maminky [celé jméno žalobkyně] dne [datum] podepsán [příjmení] [příjmení], opatrovník a zmocněnec dle plné moci od [datum]“ 13. Z Úředních záznamů o podání vysvětlení Policie ČR, OOP [územní celek] bylo zjištěno, že [příjmení] [příjmení] opakovaně podává vysvětlení, kdy se dostavil na adresu [obec a číslo] a žalovaná mu neumožnila vstup do domu a bytu žalobkyně, ač jí o to žádal za součinnosti hlídky policie, kterou přivolal. 14. –dne [datum] v 16.27 hod., podal vysvětlení k události, kdy přijel svým osobním automobilem z adresy trv. bydliště na adresu [územní celek] – [obec]. Sdělil, že maminka je na LDN po operaci kyčelního krčku. Domáhal se vstupu do domu za účelem vyzvednutí věcí maminky, uvedl, že je zmocněn maminky. [jméno] na zahradu byla zajištěná pomocí umělohmotné stahovačky a brána byla zajištěna visacím zámkem, od které nemá klíč. Volal hlídku policie, poté co přijela zjistil, že visací zámek na bráně je odemčený a proto vstoupil s hlídkou na pozemek náležící k domu [adresa]. Chtěl vstoupit do domu, ale vstupní dveře byly uzamčené. [příjmení] nemá, má pouze klíče od bytu maminky, která mu je svěřila. Po krátké chvíli přijel k domu pan [jméno] [příjmení], který otevřel bránu a vjel svým vozidlem na zahradu. Otevřel vstupní dveře do domu, a uvedl, že zavolá majitelku domu [jméno] [příjmení]. Ta mu i před hlídkou policie sdělila, že na plné moci je ověřený pouze jeho podpis, chybí ověřovací podpis maminky a do domu a následně do bytu ho nepustí. - dne [datum] v [číslo] hod, že si [příjmení] [příjmení] opakovaně stěžoval na svou sestru [jméno] [příjmení], kdy ho nepustila do domu tak, aby mohl vyzvednout osobní věci své matky. Paní [celé jméno žalovaného] policii uvedla, že svého bratra do domu nepustí, ani za přítomnosti policie. Uvedla, že neexistuje, aby bratr do domu šel, dům patří jí. Uvedla, ať jí bratr předá líče od bytu maminky a věci mu donese, s tím však nesouhlasil oznamovatel J. [příjmení], má obavy, že by klíč již neviděl a už byl od maminky odříznutý. - Dne [datum] v [číslo] hod oznámil [příjmení] [příjmení] na linku 158, že má problém s rodinnými příslušníky ohledně užívání nemovitosti na adrese [územní celek] – [obec a číslo]. Na místo vyslána hlídka policie, po příjezdu se na zahradě domu [číslo] nacházely osoby [příjmení] [příjmení], JUDr. [příjmení] [příjmení], JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalovaného]. Zjištěno, že [příjmení] [příjmení] přivezl svou matku, aby si z bytu v patře domu vzala nějaké své věci a samotný byt zkontrolovala. Přijel společně s právním zástupcem [jméno] [příjmení], který uvedl, že na místo se dostavili po předchozí domluvě na základě usnesení soudu, kdy se obě strany měly domluvit na návštěvě žalobkyně za účelem vyzvednutí jejich osobních věcí a kontroly bytu. Právní zástupce paní [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že dne [datum] proběhlo stání u soudu v [obec]. V usnesení je uvedeno, že účastníci budou jednat mimosoudně, stanoví termín návštěvy domu [adresa] v [obec], kam se následně dostaví žalobkyně za přítomnosti jejího opatrovníka. Na místo se dostavili, právní zástupce a [příjmení] [příjmení] a sdělili, že se paní [celé jméno žalobkyně] necítí dobře a že s jejím svolením do bytu vstoupí její právní a opatrovník. V usnesení je však jasně psáno, že do bytu vstoupí paní [celé jméno žalobkyně] a s ní případně další osoby. Jelikož paní [celé jméno žalobkyně] není schopna do bytu vejít, nejsou splněny podmínky usnesení, a tudíž do bytu nevstoupí nikdo. Na místě spolujezdce vozidla pana [příjmení] seděla paní [celé jméno žalobkyně]. Ta se k věci téměř nevyjadřovala. Na dotaz, zda chce jít do svého bytu, uvedla, že má problémy s chůzí. Dále dotázána, z jakého důvodu chce do bytu vstoupit, načež sdělila, že chce zkontrolovat byt. Na dotaz, zda svému právnímu zástupci a opatrovníku povolila vstup do bytu, uvedla, že pokud tam chtějí jít tak mohou. [celé jméno žalovaného] se k věci nijak nevyjadřovala a nechávala hovořit svého právního zástupce. - Dne [datum] podal [příjmení] [příjmení] na policii vysvětlení k okolnostem následujícím po ohledání na místě samém dne [datum] za účasti všech účastníků řízení, samosoudkyně Mgr. Kotrlové, kdy přivolaný zámečník odvrtal zámek na dveřích do bytu [celé jméno žalobkyně] [příjmení] [příjmení] mimo jiné uvedl„ … S policisty [územní celek] jsem jel okolo 17.30 hodin na místo. Před vyjetím jsem 2x volal sestře, ta hovor nepřijímala. Po dojetí na místo auto zaparkoval auto k domu od tety. K brance přišel pan [příjmení]. Příslušníci jej vyzvali, jestli nás pustí k bytu maminky pro výměnu zámku a vyzvednutí dalších věcí, které jsem mamince nestihl vzít. [příjmení] [příjmení] řekl, že nás k bytu nepustí, pokud nepřivezu nové dveře. Pan Šerý nebyl pověřen samosoudkyní k tomuto úkonu, protože nemá oprávnění do celé věci zasahovat. Nato přišla sestra. Řekl jsem jí, že jdu opravit dveře, na což mi odpověděla, že pokud nepřijdu s novými dveřmi, tak že mě do jejich domu a do bytu maminky nepustí, abych to mohl opravit. Dále mi řekla, že jindy. Chtěl bych uvést, že maminka byla seznámena, že zámek vyměním a přivezu jí věci. Měl jsem ji ještě provést peřinu s polštářem a dále jsem si chtěl ze svých věcí vzít část svého oblečení. Policii sestra uvedla, že mě tam teď nepustí až někdy jindy. Důvod na místě neuvedla…“ 15. Z fotografií předložených stálým opatrovníkem žalobkyně popsanými datem [datum], [datum] zjištěno, že pořídil foto předmětného domu [obec a číslo] z čelního pohledu, kdy zakroužkoval v horním levém okně rozdílné umístění lampičky. Dále pohled na zavřenou bránu, pohled na zavřenou branku opatřenou řetězem a zámkem.

16. Z fotografií žalované v jejím mobilním telefonu s detailem pořízení dne [datum] v [číslo] hod, že pořídila foto osobního automobilu Renault bílé barvy, [registrační značka] na zahradě domu. (osobní automobil Jaroslava Šustka)

17. Z protokol sepsaného na místě samém [obec a číslo] dne [datum] v 10.00 hodin za účasti všech účastníků řízení, včetně jejich právních zástupců, samosoudkyně [celé jméno řešitele] a zapisovatelky [jméno] [příjmení], že byl učiněn pokus o vstup žalobkyně do bytu, v němž má zřízeno doživotní věcné břemeno. Žalobkyně bez komplikací navázala komunikaci. K věci uvedla, že jak začne zase chodit, přeje si, aby mohla se synem jezdit do svého domu a trávit tam víkendy, když syn přijede. Chtěla by se vrátit do svého bytu, ale nemůže chodit, připustila, že už nechodí víc, jak 2 roky. Žalovaná umožnila všem přítomným vstup na pozemek i do domu, žalobkyně přivezena na invalidním vozíku, s oboustrannou oporou stálého opatrovníka a opatrovníka pro řízení postavena na nohy, pomalými kroky dovedena do chodby před schodiště. [jméno] nebyla schopna stát ani chodit. Zjištěno, že sama není schopna vyjít schody. Jedná se o užší schodiště 3 x 7 schodů s mezistupněm, přičemž v prvním mezistupni je umístěn podél stěn botník a na zemi několik párů obuvi, v dalším mezistupni jsou umístěny krabice, menší kusy zřejmě nepotřebného nábytku a před dveřmi do předmětného bytu skříňka se zavařeninami a další věci. Žalobkyně zůstala na chodbičce před prvními schody na invalidním vozíčku, ostatní zúčastněné osoby vstoupili po schodech ke dveřím předmětného bytu. Stálý opatrovník se snažil odemknout dveře svým klíčem a klíčem žalobkyně, dveře se nepodařilo odemknout. Přivolán zámečník, který zámek odvrtal s velkými obtížemi. Do bytu postupně vstoupili všichni přítomní, mimo žalobkyně, která seděla v autě. Stálý opatrovník prohledal obálky ve skříni, kde nenašel peníze. Na přání žalobkyně z bytu odnesl brýle, zuby, jídlonosiče, tašku s ošacením a zimní bundu, hole žalobkyně. Žalovaná vypnula a vyklidila lednici. Zhlédnutím bylo zřejmé, že byt není dlouhou dobu obýván, nevětrán, nepořádek. Poté na výzvu samosoudkyně přítomné osoby opustili byt. Dle sdělení zámečníka dveře nebylo možno zamknout s tím, že je nutné pořídit nový zámek. Stálý opatrovník žalobkyně sdělil, že zajistí nový zájem a vrátí se byt zabezpečit.

18. Ze záznamu z jednání s klientem ze dne [datum] bylo zjištěno, že paní [celé jméno žalobkyně] se vyjádřila, že dcera se o i ani před úrazem nestarala, nevozila ji k lékaři, obědy ji objednal syn a vozila služba, její syn žalované v její přítomnosti nenadával, byla to žalovaná, která jej nepustila do domu. Kdy se jí stal úraz, tak půl dne křičela, aby ji pomohli, ale nikdo za celou dobu nepřišel. Pak ji napadlo zatelefonovat synovi, který zavolal na policii, a převezli jí do nemocnice. Úraz se ji stal před 3 lety, do té doby chodila do zahrady běžně s pomocí hole, občasný nákup ji udělala paní, která vozila obědy. Jinak ji vše nakupoval syn [obec], který jezdil nejdéle za 3 měsíce. Není tedy pravda, že se o mi žalovaná starala, naopak nestara se o ni vůbec. Vše potřebné ji vždy zajišťoval syn, dcera ve svém vyjádření lže. Je jí to léto, nechtěla by jí ublížit, ale ona se o ni naprosto přestala zajímat už v době, kdy v domě ještě mohla být. S pomocí syna se chce do svého bytu dostat, když přijede, může tam s jeho pomocí přebývat. Žalobě rozumí. Podepsáno v Městě [obec] [datum], zapsal nečitelný podpis (dle vyjádření právního zástupce sepsal JUDr. [příjmení]) a [celé jméno žalobkyně].

19. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je manželem žalované a švagrem stálého opatrovníka žalobkyně, společně užívají nemovitost ve vlastnictví žalované. Připustil, že v minulosti byl veden spor o vrácení daru, bylo tam napětí, nebylo to však markantní, vzájemně se vyhýbali. Vztahy mezi žalovanou a žalobkyní označil za neutrální. Potvrdil, že dne [datum] poslal [příjmení] [příjmení] mail jeho manželce s tím, že jako opatrovník maminky je oprávněn spoluužívat byt a vše, co k tomu náleží. Na tento manželka nereagovala. Popsal opakované pokusy [jméno] [příjmení] o vstup do horního bytu s tím, že mu maminka svolila, aby tam mohl jít. Přijel vždy i s policií, aby to byla páka na ně pro vstup do bytu. Nepustili ho, řekli, že ho tam bez matky nepustí. Žalobkyni nikdy nebránili ve vstupu do domu, ani ji bránit nemohli, neboť tam nikdy fyzicky nebyla. [příjmení] ani manželka nemají klíče od jejího bytu. Pokud nejsou doma, zamykají dům i bránu, a to asi po dobu jednoho roku. Jsou-li doma, zamyká se na noc. Po dobu, kdy tam žila žalobkyně, dům se nezamykal ani branka. Popsal negativní vztah žalované a pana [příjmení] s tím, že měli snahu navštěvovat žalobkyni v nemocnici a v nynějším zařízení, což pan [příjmení] zakazuje.

20. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných: jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

21. Podle § 1257 odst. l zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

22. Podle § 1258 věta první zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu.

23. Podle § 1259 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; může se domáhat ochrany svého práva; § [číslo] a [číslo] se použití obdobně.

24. Podle § 1008 odst. l zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

25. Žalovaná poukazovala na ustanovení § 1008 odst. l o.z. s tím, že žalobkyně jako oprávněná z věcného břemene má právo se domáhat svého práva v zákonné 6-týdenní prekluzivní lhůtě počínající běžet od okamžiku daného důvodu a dle skutkových tvrzení žalobkyně se jedná o dobu delší než je tato lhůta, byť žalobkyně věděla o své právu i osobě údajného škůdce. Soud má za to, že dané ustanovení se vztahuje na případy žalob na ochranu držby, nikoliv na projednávanou žalobu na ochranu práv ze služebnosti, a proto soud považoval tuto námitku za nedůvodnou. Namítala-li žalovaná, že žalobkyně věděla o svém právu a i osobě údajného škůdce, nutno vzít v úvahu, že sama žalobkyně je s ohledem na charakter onemocnění a dobu léčení, bez možnosti se sama bránit, hájit svá práva plynoucí ze smluvního věcného břemene. Právo ze služebnosti je právem majetkovým absolutním, pro případ kdy osoba povinná z věcného břemene brání jeho výkonu, by bylo možno aplikovat tříletou promlčecí lhůtu dle § 633 odst. l o.z.

26. V projednávané věci rodiče v roce 2013 smluvně darovali nemovitosti své dceři – žalované, se současným zřízením věcného břemene bezplatného doživotního užívání převáděných nemovitostí. Věcné břemeno vzniklo písemnou smlouvou za účinností ObčZ účinného do 31. 12. 2013. Práva a povinnosti v projednávané věci však vznikla až za účinnosti nového občanského zákoníku, proto soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 2 o.z. aplikoval ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku.

27. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyni svědčí na základě písemné smlouvy věcné břemeno bezplatného doživotního užívání předmětných nemovitostí. Žalobkyně, jako dárkyně (její manžel jako druhý dárce zemřel) má mít tímto zajištěno užívání nemovitosti v dosavadním rozsahu. V souladu se zákonnou úpravou dárci právem očekávají, že po ztrátě vlastnictví se na výkonu jejich dosavadních užívacích práv fakticky nic nezmění a v obvyklém užívání budou nerušeně pokračovat. Dojde-li v takových poměrech mezi účastníky k neshodám, které se řeší soudně, je nezbytné, aby výrok soudního rozhodnutí (při vázanosti petitem negatorní žaloby) byl blíže konkretizován, aby se tak pokud možno zamezilo dalším sporům o výkon práv mezi účastníky, a aby se neopomíjela práva osoby z věcného břemene oprávněné, jež přirozeně vlastníka věci tímto břemenem zatížené omezují. (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2239/2003)

28. Z průběhu celého soudního řízení je zřejmé, že rodinné vztahy jsou dlouhodobě narušené, když tomuto sporu předcházel spor o vrácení daru. Celé řízení je provázeno emocemi, neochotou ustoupit, navázat bezkonfliktní komunikaci mezi žalovanou a stálým opatrovníkem žalobkyně, který je nejen oprávněn, ale i povinen jednat v nejlepším zájmu žalobkyně, jako opatrované. Není sporu o tom, že žalobkyně žila v předmětné nemovitosti trvale a užívala samostatnou bytovou jednotku v patře domu až do svého úrazu v březnu 2020, a společně s žalovanou, která obývá druhou bytovou jednotku v přízemí, užívaly společné prostory a další součástí domu v rozsahu daném smlouvou. Ač žalobkyně opakovaně vyslovila přání vrátit se do svého bytu, od jejího úrazu ji nebyl umožněn návrat, což ovlivňují dva faktory. Jednak s ohledem na zhoršující se zdravotní stav žalobkyně není schopna užívat služebnost v rozsahu daném smlouvou, zejména obývat trvale samostatnou bytovou jednotku. Je odkázána na celodenní ošetřovatelskou péči. Tuto ji nebyli schopni zajistit rodinní příslušníci, ať žalovaná z pozice dcery či stálý opatrovník z pozice syna, v bytě, který naposledy užívala. Žalobkyně je umístěna v sociálním zařízení, kde má zajištěno ubytování a stravu nejméně od dubna 2021, čemuž předcházela hospitalizace v nemocnici a LDN po úrazu. V zařízení je spokojená a všestranně zabezpečena. Druhým faktorem je postoj žalované, která brání ve vstupu do nemovitosti, kdy na opakované výzvy stálého opatrovníka žalobkyně písemné či ústní za asistence policie, jak byly popsány shora v období [datum] až dosud, vstup neumožnila. Ona i její manžel slyšený jako svědek připustili, že jí byly doručeny výzvy, na které neodpověděla ani jinak nereagovala. Vstup umožnila pouze v jednom případě při ohledání na místě samém v rámci soudního řízení. Následně již neumožnila ani opravu poškozeného zámku tak, aby stálý opatrovník žalobkyně zabezpečil předmětný byt. Žalovaná neprokázala, že by o žalobkyni projevovala zájem po jejím úrazu, měla snahu o její návrat zpět do bytu. Svědčí-li žalobkyni, oprávněné z věcného břemene, jako jediné užívání bytu a společných prostor, toto není v rozporu s tím, že oprávněná může do bytu přibrat další osoby, a to především příbuzné v řadě přímé (viz. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2015 sp. zn. 22 Cdo 4494/2014 a rovněž v souladu s ustanovením § 1283 o.z. – pro potřebu domácnosti, tj. svého syna, který navíc z pozice stálého opatrovník je oprávněn a povinen zajišťovat její potřeby, spravovat její majetek. Není však subjektem služebnosti, na což správně poukazuje žalovaná.

29. Soud má za to, že žaloba na ochranu práv ze služebnosti ve smyslu ustanovení § 1259 o.z. je důvodná. Žalobkyně je osobou ze služebnosti oprávněnou, kdy prokázala, že jí svědčí právo služebnosti. Prokázala, že je do jejího práva zasahováno, není ji umožněno užívat předmětnou nemovitost společně s jejím synem – stálým opatrovníkem, když samostatného užívání již není schopna. Ač je žalovanou tvrzeno, že žalobkyně sama nikdy o vstup nežádala a nebylo a není jí bráněno, nebere v úvahu faktický stav, kdy žalobkyně sama není schopna, s ohledem na zdravotní stav užívat služebnost a součinnost jejího opatrovníka bude již nadále nezbytná. Žalovaná komunikaci s opatrovníkem žalobkyně odmítá, což odůvodňuje psychickými problémy. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně je schopna služebnost užívat pouze příležitostně na víkendové či delší pobyty za součinnosti jejího stálého opatrovníka (je to i její přání a záměr opatrovníka). Soud vyhověl žalobě a současně konkretizoval petit co do umožnění přístupu do předmětných nemovitostí v předem stanovených termínech, aby se tak pokud možno zamezilo dalším sporům o výkon práv mezi účastníky, jak je uvedeno ve výroku I., a to v souladu s citací rozsudku v odstavci 27 výše. Dle názoru soudu z žaloby je patrno, čehož se žalobkyně domáhá, soud má za to, že nepostupuje v rozporu se zákonem, jestliže užitím jiných slov vyjádří ve výroku svého rozhodnutí stejná práva a povinnosti, který se žalobkyně domáhá. Pouze soud rozhoduje, jak bude formulován výrok jeho rozhodnutí. Při formulaci výroku rozhodnutí musí dbát, aby vyjadřoval (z obsahového hlediska) to, čeho se žalobce žalobou skutečně domáhal. (srovnání usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 8. 2003 sp. zn. 21 Cdo 909/2003)

30. Ve zbytku co do vydání klíčů specifikovaných ve výrocích II. a III. soud žalobu zamítl, a to s ohledem na výrok I., kterým byly konkretizovány termíny, v nichž je žalovaná povinna umožnit vstup do předmětných nemovitostí. Pro užívání bytové jednotky jsou nezbytné klíče od této jednotky, které žalobkyně měla a za předpokladu opravy dveří s instalací nového zámku, bude mít i do budoucna. Zajisté, v případě každodenního užívání nemovitosti obecně, by měl mít oprávněný ze služebnosti neomezený přístup do nemovitosti, což je spojeno i s příslušenstvím jako jsou klíče od vstupní brány a domu. V projednávané věci je však nesporné, že se bude jednat o užívání příležitostné, byly-li dosud realizovány návštěvy stálého opatrovníka u žalobkyně cca čtvrtletně a v tomto trendu má stálý opatrovník záměr pokračovat. Nebylo by možno akceptovat nerušené užívání opatrovníkem žalobkyně. S ohledem na vyhrocené rodinné vztahy, zejména mezi žalovanou a stálým opatrovníkem žalobkyně, psychické problémy žalované a ochranu vlastnického práva žalované, považuje soud pro zamezení dalších sporů za vhodné řešení umožnění vstupu v předem sdělených termínech nikoliv vydání klíčů, jichž se žalobkyně, resp. její stálý opatrovník domáhá.

31. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 150 občanského soudního řádu. Ve sporném řízení obecně platí, že náhradu nákladů řízení ovládá zásada úspěchu ve věci. Ač měla žalobkyně převážný úspěch ve věci samé, posuzoval soud návrh žalobkyně na aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř., zejména jsou-li dány okolnosti hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání nákladů řízení převážně úspěšné žalobkyni. V konkrétním případě se jedná o spor mezi rodinnými příslušníky mezi matkou zastoupenou synem v pozici stálého opatrovníka a dcerou, resp. spor pramenící z dlouhodobě vyhrocených vztahů sourozenců (stálého opatrovníka žalobkyně a žalované). Soud posuzoval postoj žalované v průběhu řízení. V tomto směru je nutno přisvědčit tvrzení žalované, že vyvinula ochotu mimosoudně jednat a navrhla podobu smíru, který byl odmítnut stálým opatrovníkem žalobkyně zejména proto, že si nárokoval nerušené užívání předmětného bytu ve svůj prospěch, ač služebnost smluvně náleží pouze žalobkyni. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalobkyně není schopna, s ohledem na zdravotní stav, předmětný byt trvale užívat, má zajištěno bydlení a celodenní ošetřovatelkou péči v charitním domově a mezi účastníky panovala shoda na tom, že by služebnost užívala pouze příležitostně na víkendový pobyt a v této podobě byl smír žalovanou navrhován a zcela odmítnut zástupcem žalobkyně. Jako další okolnosti hodné zvláštního zřetele pro aplikaci ust. § 150 o.s.ř. žalovaná uvedla majetkové, příjmové a zdravotní poměry. Z předložených listin je zřejmé, že je žalovaná v péči psychiatra pro depresivní problémy vlivem kontaktu s [jméno] [příjmení], k čemuž přistupují i další zdravotní obtíže bolesti kyčlí a chronické bolesti páteře. Příjem žalované je pod hranicí životního minima. Po zvážení všech výše uvedených skutečností má soud za to, že jsou dány důvody pro aplikaci § 150 o.s.ř. a žalobkyni náklady řízení nepřiznal. Nepřiznání nákladů řízení nebude žalobkyni na újmu, když této samotné náklady řízení nevznikly a náklady ustanoveného opatrovníka pro řízení ponese stát. Pokud stálý opatrovník žalobkyně účtoval náklady na cestu a ubytování, tyto by ani nebylo možno považovat za účelně vynaložené náklady, když se jedná o ubytování po dobu několika dnů spojených s návštěvou žalobkyně.

32. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], bylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků v celém rozsahu a současně ji byl ustanoven zástupce k uplatnění práv plynoucích z věcného břemene doživotního užívání bytu a jeho příslušenství, a to JUDr. [příjmení] [příjmení]. Bylo-li žalobě vyhověno částečně, soud v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. přenesl poplatkovou povinnost a zavázal žalovanou dle výsledku řízení zaplatit odpovídající část soudního poplatku co do jedné poloviny dle Sazebníku poplatků položka 4 c) tj. ve výši 1 000 Kč, s tím že žalovaná od placení soudního poplatku osvobozena nebyla. (výrok V.)