7 C 91/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kotrlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 8 750 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 000 Kč od 29. 10. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, co do částky 1 750 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 000 Kč od 25. 6. 2017 do 28. 10. 2019, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 715 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá na žalované zaplacení částky 8 750 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce. Uvedla, že dne 30. 5. 2017 uzavřela žalovaná se [právnická osoba] a.s., [IČO], se sídlem [adresa] (právní předchůdkyní žalobkyně), smlouvu o poskytnutí zápůjčky [číslo] za použití prostředků komunikace na dálku, a to na internetových stránkách [webová adresa] a e-mail zpráv. Na základě této smlouvy předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalované částku 7 000 Kč, kterou se zavázala uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1750 Kč, a to vše nejpozději do 24. 6. 2017. Na tuto zápůjčku nic neuhradila právnímu předchůdci žalobkyně. Celková pohledávka ve výši 8750 Kč byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 10. 2017. Přestože byla vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 18. 10. 2019 k zaplacení, nereagovala a nic nezaplatila. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok ode dne následujícího po datu smluvené splatnosti dle smlouvy, tj. od 25. 6. 2017.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, ke dni soudního rozhodnutí neprokázala zaplacení dlužné částky.

3. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 10. 2017, kdy došlo k postoupení ze spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], věřitel postoupil svou pohledávku za žalovanou z titulu zápůjčky ze dne 30. 5. 2017 na žalobkyni, čímž na ni přešlo i příslušenství a všechna práva s ní spojená.

4. Soud vzal za zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované částku 7 000 Kč (doloženo výpisem z účtu), čemuž předcházela žádost žalované prostředky komunikace na dálku (e-mailová komunikace: údaje o půjčce – výše 7 000 Kč, cena půjčky 1750 Kč, splatná částka 8750 Kč, způsob vyplacení na účet [bankovní účet] (bankou ztotožněn účet žalované ke dni 30. 5. 2017). Předžalobní výzvou ze dne 18. 10. 2019 byla žalovaná vyzvána k plnění ve výši 7 845 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 30. 5. 2017 a to nejpozději ve lhůtě 7 dní od odeslání výzvy. Výzva odeslána dle poštovního archu [číslo].

5. Na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení k přezkoumání úvěru schopnosti žalované v návaznosti na ust. § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. Sb. o spotřebitelském úvěru a doložení důkazů žalobkyně uvedla, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku s tím, že komunikaci se nepodařilo dohledat. Je si vědoma skutečnosti, že je její povinností tvrdit a dokazovat tvrzené skutečnosti. Pokud soud v rámci svého právního hodnocení uplatněného nároku žalobce dojde k závěru, že smlouva o zápůjčce mezi účastníky je z důvodu neurčitosti neplatná, žádá o přiznání nároku z titulu bezdůvodného obohacení.

6. Vztah účastníků posuzoval soud dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Současně byl vztah účastníků posuzován dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná při uzavření smlouvy o zápůjčce vystupovala v postavení spotřebitele (§409 o. z.) a předchůdce žalobkyně v postavení podnikatele (nebankovního poskytovatele úvěru). Smlouva tak má charakter smlouvy spotřebitelském úvěru. Současně bylo vycházeno z judikatury např. rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 2178/2018-77.

7. Podle § 2390 zákona č 89/2012 Sb. občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 2991 ods.t l zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o. z.), bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 2993 věta první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům: Žalobkyně v řízení neprokázala platné uzavření smlouvy o zápůjčce, kdy připustila, že není schopna doložit svá tvrzení listinnými důkazy. Soud se zabýval otázkou, zda uplatněný nárok lze přiznat z jiného právního důvodu, jak navrhla dodatečně žalobkyně. Žalobkyně prokázala převod částky 7 000 Kč na účet žalované, tedy plnění bez právního důvodu, proto náleží žalobkyni právo na vydání bezdůvodného obohacení, které je žalovaná povinna vydat. Ze strany žalované nebylo nic plněno, ani do dne vydání rozhodnutí neprokázala žádné plnění, proto byla zavázána k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 7 000 Kč včetně úroku z prodlení v zákonné výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak limitovaný žalobou, již je soud vázán, tj. ve výši 8,05% ročně. Jde-li o splatnost tohoto závazku žalované k vrácení poskytnuté jistiny, tato dle názoru soudu nastala ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 o.z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce odeslané 21.10.2019, kterou byla vyzvána k úhradě žalované částky v souvislosti s uzavřenou smlouvou, a to bez ohledu na to, že bylo požadováno plnění ze smlouvy, nikoliv z titulu bezdůvodného obohacení, ve lhůtě 7 dnů od odeslání, tj. od 29. 10. 2019 Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. l věta před středníkem o. s. ř. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, dospěl-li soud k závěru, že smlouva je neplatná nelze přiznat žalobkyni nároky plynoucí se smlouvy, včetně úroku z prodlení za období od 25. 6. 2017 do 28. 10. 2019, nebyla-li prokázána jiná splatnost, než vyplývající z předžalobní výzvy, jak je uvedeno ve výroku II.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř., byla-li žalovaná vyzvána k plnění před podáním žaloby. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, přičemž poměr úspěchu a neúspěchu stran sporu hodnotil soud co do hodnoty částek přisouzených žalobkyni výrokem I. co do částky 8 532 Kč (sestávající z pohledávky 7 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky do zaplacení, přičemž soud pro účely poměření úspěchu a neúspěchu výši zkapitalizoval ke dni rozhodnutí soudu, tj. úrok odpovídá částce 1 532 Kč) Naopak žalovaná byla úspěšná co do částky 3 067 Kč (sestávající z částky 1 750 Kč + 1 317 Kč - zákonného úroku z prodlení z této částky kapitalizovaného ode dne žalobního nároku do dne předcházejícímu přiznanému nároku tj. 25. 6. 2017 do 28.10.2019) Rozdíl úspěchu a neúspěchu tak činí 74% - 26% = 48% Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobci přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Náklady řízení představuje celkovou částku 1 489 Kč, z to dle poměru úspěchu ve věci 48% činí 715 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.