7 C 97/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kotrlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 37 573 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 987 Kč a zákonný úrok z prodlení 9 % p.a. z částky 6 987 Kč od 30. 12. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni částku 30 586 Kč, kapitalizované úroky ve výši 9 756,65 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 3 652 Kč, úroky z prodlení v zákonné výši 9 % p.a. z částky 28 531,28 Kč od 30. 11. 2019 do 29. 12. 2019 a úroky z prodlení v zákonné výši 9 % p.a. z částky 21 544,28 Kč od 30. 12. 2019 do zaplacení, úroky ve výši 23,72 % p.a. z částky 28 531,28 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 37 573 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru. Uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], a žalovanou byla uzavřena dne 18. 5. 2017 Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 40 000 Kč, v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5600 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnosti ve výši 8 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 16 000 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za což se zavázala zaplatit poplatek ve výši 986 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 1 217 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28. 6. 2018. Na pohledávku žalovaná uhradila částku 33 013 Kč, poslední platba byla uhrazena 22. 10. 2019. Pohledávka byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 37 573 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 28 531,28 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnosti ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8516,87 Kč, dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 524,85 Kč. Příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky. Po postoupení nebylo nic zaplaceno. Žalobkyně požaduje částku 37 573 Kč (jistina 28 531,28 Kč + dlužné úhrady za služby ve výši 9 041,72 Kč + kapitalizovaný úrok ve výši 9756,65 Kč tj. ve výši 23,72% ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 28 531,28 Kč od 29. 6. 2018 do data postoupení 29. 11.2019, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 28 531,28 ve výši 3 652 Kč od 6. 7. 2018 do 29. 11. 2019, úrok ve výši 23. 72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 28 531,28 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 28 531,28 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

2. Na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení k přezkoumání úvěru schopnosti žalované v návaznosti na ust. § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. Sb. o spotřebitelském úvěru a doložení důkazů žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele. Z karty zákazníka se podává, že před uzavřením Smlouvy ověřil majetkovou situaci žalované z daňového přiznání, bankovních výpisů. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná měla stálý příjem financí. Čistý příjem – hlavní mzda HPP/část. úvazek, příjmy z podnikání jako hlavní příjem – ve výši 21 640 Kč. Tento byl ověřen na základě daňového přiznání. Další příjmy vedlejší (příjem z podnikání jako vedlejší činnost hlavnímu příjmu, brigády) ve výši 17 600 Kč byl ověřen z bankovních výpisů – příjmy. Celkové běžné měsíční příjmy žalované byly 39 240 Kč Měsíční výdaje žalované byly výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) ve výši 5 000 Kč tyto byly ověřeny na základě sdělení žalované. Osobní výdaje (telefon, jídlo, léky doprava a oblečení) ve výši 3 500 Kč sdělení žalované. Splátky úvěrů/zápůjček ve výši 1 220 Kč sdělení žalované. Celkové běžné měsíční výdaje žalované byly ve výši 9 720 Kč. Použitelný příjem žalované byl ve výši 29 520 Kč, což byl dostatečný příjem k úhradě týdenní splátky ve výši 1 217 Kč. Žalovaná uvedla, že žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k další osobě. Při posouzení úvěruschopnosti žalované bylo vycházeno z poskytnutých informací, kdy klient svým podpisem potvrzuje pravdivost a úplnost. Právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně nemá k dispozici kopii dokladů žalované, které předkládala.

3. Žalovaná připustila, že jí byla poskytnuta hotovost 40 000 Kč, nerozporovala zaplacenou částku 33 013 Kč. Finanční prostředky potřebovala pro dceru, která měla problémy. Poté co se sama dostala do finančních problémů, nebyla schopna splácet, neboť pečovala o maminku. Ke zkoumání úvěruschopnosti a údajům uvedeným v kartě zákazníka uvedla, že podnikala v pojišťovnictví, někdy měla příjem větší, někdy nedostala nic. Předkládala daňové přiznání, které bylo nulové. Při sepisu karty zákazníka doložila bankovní výpisy, paní nějak vypočítávala příjem. Nebyla se schopna vyjádřit k výpočtu částky hlavního příjmu. Jde-li o vedlejší příjem, jednalo se o příspěvek na péči o osobu blízkou, který přicházel na její účet. Střídala se se svou sestrou v péči o maminku a tento příjem si dělily, což při sepisu uváděla. Své výdaje dokládala nájemní smlouvou a složenkami, byl hrazen nájem a služby. Jak došly k částce osobních výdajů 3 500 Kč, se již nebyla schopna vyjádřit, má za to, že výdaje odhadovala. Tehdy měla vyživovací povinnost k synovi, neví, z jakého důvodu není tato povinnost uvedena.

4. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že působila jako obchodní zástupce pro [právnická osoba] Credit. Oslovila ji žalovaná, znala ji, již byla klientem společnosti. K sepisu přišla do její domácnosti. K samotnému procesu sjednání uvedla, že se první vypisovala karta zákazníka, žadatelka předložila doklady, sdělila své hlavní příjmy, další příjmy, výdaje domácnosti. K osobním výdajům se vypisovala částka, která byla stanovena firmou, na dospělého člověka paušál 3 500 Kč. Žalovaná byla podnikající, má za to, že si přivydělávala, dělala pro více firem, dostávala i nějaké dávky. K podnikání dokládala daňové přiznání, jak je zaškrtnuté a bankovní výpisy za 3 měsíce nebo faktury. Byla na telefonu s manažerem, který určoval co má po zájemci chtít. Daňovým přiznáním se dokládalo to, že podniká. Sama by nebyla schopna z daňového přiznání vyhodnotit příjem, nevyzná se v tom. Z bankovních výpisů se vypisovaly příjmy, které sečetly. K výdajům na podnikání se nepřihlíželo. Další příjmy se nemusely dokládat, jen čistý příjem. Dokládala-li příspěvek na péči výpisem z účtu, uváděla celou výši, chodilo to na její účet. Jde-li o splátky úvěrů, vycházelo se ze sdělení žadatele, nebylo to možno ověřit. Je jí známo, že má žalovaná děti, a to dospělé. Má za to, že vypisovala kartu, poté doklady nafotila na tablet a odeslala manažerovi, který vyhodnotil a schválil výši půjčky.

5. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy 1 obsahující seznam postoupených pohledávek, kdy věřitel [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], postoupil svou pohledávku za žalovaným žalobkyni, čímž na něj přešlo i příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum], odeslaném [datum].

6. Soud vzal za zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu nazvanou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru – Fajnpůjčka [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit současně poplatek ve výši 8 000 Kč, úrok ve výši 5 600 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 16 000 Kč, pojištění 986 Kč Celkem částku 70 586 Kč, s hotovostním režimem. Půjčku se zavázala splácet v 58 splátkách po 1 217 Kč týdenních splátkách. Stanovení výše poplatku nebylo ve smlouvě ani ve smluvních podmínkách specifikováno. Dle přehledu plateb žalobkyně, které žalovaná nerozporovala, žalovaná plnila pouze částečně a zaplatil celkem 33 013 Kč, poslední splátka [datum]. Z karty zákazníka k této půjčce k příjmům a výdajům žalované vyplývá, že požadovala zápůjčku 40 000 Kč, totožnost doložila OP, stav rozvedená, středoškolské vzdělání, k bydlení nájemník, samostatná domácnost, počet nezaopatřených dětí 0, zápůjčka v současnosti u [příjmení] [jméno] ano celková částka 17 690 Kč, měsíční splátka 1 220 Kč, úvěry mimo [příjmení] [jméno] ne. Ke zdroji příjmů uvedeno OSVČ – finanční poradenství, čistý příjem 21 640 Kč, další vedlejší příjem 17 600 Kč, celkem příjmy 39 240 Kč. Výdaje na bydlení 5 000 Kč, osobní výdaje 3 500 Kč, splátka úvěru 1220 Kč měsíčně, použitelný příjem 9720 Kč. Dokumenty k ověření: bankovní výpisy, daňové přiznání. Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky, a to výše uvedené smlouvy s výzvou k zaplacení ve lhůtě 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis odeslán [datum] (domněnka dojití dle § 573 o.z. tj. 3 pracovní den po odeslání s využitím provozovatele poštovních služeb).

7. Vztah účastníků posuzoval soud dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Současně byl vztah účastníků posuzován dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná při uzavření smlouvy o zápůjčce vystupovala v postavení spotřebitele (§ 409 o. z.) a předchůdce žalobkyně v postavení podnikatele (nebankovního poskytovatele úvěru). Smlouva tak má charakter smlouvy spotřebitelském úvěru.

8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. l zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Podle § 2993 věta první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek má právo na vrácení toho, co plnila.

14. Podle § 2991 ods.t l zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o. z.), bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu, kterou soud posuzoval v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru a hodnotil platnost smlouvy s ohledem na ust. § 86 odst. l výše citovaného zákona. Zkoumání úvěruschopnosti klienta zahrnuje nejen aktivní stránky poměrů (jeho příjem) ale i jeho pasivní stránky poměrů (jeho pravidelné výdaje). Ač žalobkyně doplnila skutková tvrzení a zaslala kartu zákazníka, do které byly zaznamenány poměry žalované před uzavřením smlouvy, jejichž obsah byl shrnut v odst. 6 shora, tyto nelze považovat za dostatečné, když nebyly doloženy, listiny, z nichž bylo vycházeno, za situace kdy je povinností poskytovatele takové listiny uchovávat. Jak vyplynulo z výpovědi žalované i svědkyně příjmy žalované před uzavřením smlouvy tvořily nepravidelný příjem z podnikání a vedlejší příjem – příspěvek na péči, o který se dělila se svou sestrou. Ač žalovaná předložila daňové přiznání, toto mělo sloužit k prokázání podnikání, nikoliv k prokázání příjmů. Připustila-li žalovaná, že její daňové přiznání bylo nulové a příjmy nepravidelné, pro osobu sepisující kartu zákazníka bylo dostačující doložení bankovních výpisů, kdy provedla součet příjmů, bez reakce na výdaje z podnikání. Výdaje na bydlení uvedené v kartě zákazníka byly dokládány složenkami, ostatní výdaje byly stanoveny paušálem bez nutnosti doložení. Vyživovací povinnost žalované k synovi nebyla zaznamenána, ač svědkyně připustila povědomí o synovi a zletilé dceři. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané pouze od spotřebitele (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018), a v případě OSVČ byl měl poskytovatel věnovat dostatečnou pozornost daňovému přiznání, z něhož lze příjmy a výdaje podnikatele zjistit, což se nestalo. Neposoudila-li předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl v duchu norem unijního spotřebitelského práva, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Podle § 588 o.z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání / v tomto směru je možno se opřít o závěry občanskoprávní teorie – Lavický, P.a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 – 654). Komentář l Vydání. Praha: C.H. Beck 2014, s. 2084 Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela odpovídá ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit takto v rámci konformního výkladu § 87 odst. l ZSÚ.

16. Za tohoto stavu je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru a žalobní nárok z titulu bezdůvodného obohacení je důvodný. Žalobkyně prokazatelně poskytla žalované částku 40 000 Kč, žalovaná uhradila částku 33 013 Kč, proto byla žalovaná zavázána zaplatit zbývající rozdíl, včetně zákonného úroku z prodlení, který je v souladu s ust. § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, ve výši dle návrhu žalobkyně, a to od 30. 12. 2019 (od data následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalované k plnění v oznámení o postoupení pohledávky. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. l občanského soudního řádu dle úspěchu ve věci s tím, že převážně úspěšná žalovaná náklady řízení nepožadovala.