8 C 106/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 1.520 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.520 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.520 Kč od 6. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 1.520 Kč s tím, že žalovaný dne 20. 6. 2019 použil hromadný dopravní prostředek žalobkyně, aniž by si zakoupil platný jízdní doklad. Žalobkyně se domáhá zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč a jízdného ve výši 20 Kč. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaný dne 20. 6. 2019 v 5:31 hodin použil hromadný dopravní prostředek žalobkyně, tramvaj - linku [číslo] aniž by si zakoupil platný jízdní doklad (dohoda s cestujícím [číslo]). Žalobkyně se domáhá zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč jako sankce za porušení smluvních přepravních podmínek žalobkyně a dále jízdného ve výši 20 Kč dle přepravních podmínek žalobkyně. Po právní stránce soud posoudil uplatněný nárok v souladu s ustanoveními § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, v němž je stanovena povinnost přepravci po uzavření smlouvy o přepravě osoby přepravit cestujícího do místa určení a povinnost cestujícímu zaplatit jízdné. Z ustanovení § 2551 občanského zákoníku vyplývá, že podrobnosti při přepravě osob upraví přepravní řády. Dle ustanovení § 18a a § 18 b) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a dále v souladu s ustanovením § 2 a § 49 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, kdy na podkladě přepravního řádu jednotliví dopravci mohou vydat své smluvní přepravní podmínky. Následně uzavřením přepravní smlouvy cestujícího s dopravcem přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Z těchto smluvních přepravních podmínek vyplývala výše přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč za každou jízdu a jízdné ve výši 20 Kč. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný a zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 1.520 Kč. Současně soud vyhověl v souladu s § 1970 občanského zákoníku právu na úroky z prodlení, když jejich výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, a dále 2 x 100 Kč RP dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., za dva úkony (podání návrhu, zaslání předžalobní upomínky). O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.