8 C 134/2023

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 11.947,59 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 11.947,59 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 11.947,59 Kč od 16. 9. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 22. 5. 2023 zaplacení částky ve výši 11.947,59 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění od [datum] a pojištění založené smlouvou trvalo do 23. 4. 2021. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný porušil zákonnou povinnost stanovenou mu dle § 2788 odst. 1 obč. zákoníku, § 2790 odst. 1 a 2 obč. zákoníku, když při sjednání pojištění neuvedl pravdivě a úplně užití vozidla, tedy že vozidlo je vozidlem taxislužby a je provozováno pro výkon podnikatelské činnosti – provoz taxislužby. Žalovaný do pojistné smlouvy uvedl, že se jedná o obecné užití vozidla. Žalobkyně tvrdila, že vlivem porušení těchto povinností žalovaným jí vznikla majetkové škoda ve výši 11.947, 59 Kč, což je rozdíl mezi pojistným ve výši 11.947,59 Kč, které předepsala v souvislosti s nesprávným údajem o způsobu užití vozidla a pojistným ve výši 23.895,18 Kč, které by žalovanému po dobu trvání pojištění od 24. 4. 2018 do 23. 4. 2021 předepsala, pokud by žalovaný splnil všechny své zákonné povinnosti. Žalobkyně tvrdila shora uvedené porušení právní povinnosti žalovaným a dále tvrdila, že je zde dán i kauzální nexus mezi porušením právní povinnosti žalovaným a vznikem škody.

2. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal. Uvedl, že nárok žalobkyně na náhradu škody, která nikdy nevznikly je neopodstatněný. Žalovaný tvrdil, že smlouvu se žalobkyní uzavřel pro běžné užívání vozidla, protože vozidlo bylo a je užíváno od převodu na jeho osobu pouze a jen k běžnému provozu a je registrováno na rodné číslo. Žalovaný uvedl, že do smlouvy uvedl pravdivé údaje a nic nezamlčel, taxislužbu v uvedeném období neprovozoval.

3. Po provedeném dokazování zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo]. Bylo pojištěno osobní vozidlo tov. zn. Hyundai, druh vozidla osobní automobil, [registrační značka]. Bylo uvedeno užití vozidla: běžný provoz. Výše pojistného byla sjednána v celkové výsledné roční částce 3.673 Kč se splatností čtvrtletně, ve výši splátky 918 Kč. Datum počátku pojištění bylo sjednáno od 24. 4. 2018 na dobu neurčitou. Bylo sjednáno, že ke vzniku pojištění dojde připsáním pojistného ve výši 918 Kč na účet uvedený v pojistné smlouvě, a to nejpozději do 29. 4. 2018. Dále je v pojistné smlouvě uvedeno, že uvedení nepravdivých či neúplných informací může vést ke snížení či odmítnutí plnění pojišťovnou. Dále bylo sjednáno, že pojištění se řídí všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel žalobkyně (pojistná smlouva [číslo]). Pojistná smlouva byla uzavřena okamžikem zaplacení první splátky pojistného žalovaným. Pojištění vzniklo dnem a hodinou uvedenou ve smlouvě jako počátek pojištění (viz všeobecné pojistné podmínky pro pojištění vozidel čl. 3). Mezi účastníky bylo nesporné, že pojistný vztah trval od 24. 4. 2018 do 23. 4. 2021 a za tuto dobu zaplatil žalovaný žalobkyni sjednané pojistné v předmětné smlouvě ve výši 11.947,59 Kč. První platbu pojistného uhradil žalovaný dne 4. 5. 2018 (výpis z účtu [příjmení] [příjmení] ze dne 19. 5. 2023, pojistná smlouva). Dne 14. 5. 2018 vydala žalobkyně pojistku k předmětné pojistné smlouvě jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy předmětného vozidla s počátkem pojištění od 24. 4. 2018 na dobu neurčitou (pojistka ze dne [datum] ke smlouvě [číslo]).

4. Přípisem ze dne 1 9. 2021 upozornila žalobkyně žalovaného na nesrovnalosti v údajích na pojistné smlouvě a uvedla, že ze seznamu Ministerstva dopravy ČR zjistila, že předmětné pojištěné vozidlo může být užíváno k provozováno taxislužby a pojistná smlouva přitom byla uzavřena pro běžné užití vozidla k soukromým účelům, od čehož se odvíjí i cena za pojištění. Žalobkyně vyzvala žalovaného k doplacení pojistného ve výši 11.947,59 Kč do 15. 9. 2021 (výzva ze dne 1. 9. 2021). Žalovaný reagoval na uvedenou výzvu k plnění a e-mailem ze dne 13. 9. 2021 sdělil žalobkyni, že v pojistné smlouvě uvedl pravdivé údaje a správný účel užití vozidla pro soukromé účely. Uvedl, že v době, kdy trvalo pojištění vozidlo, bylo vozidlo a do dnešního dne je dané vozidlo užíváno pouze k soukromým účelům a vozidlo bylo odhlášeno na městském úřadě. Jediné, na co zapomněl, bylo vyřadit vozidlo z registru vozidel taxi. Uvedl, že nesouhlasí s hrazením vyššího pojistného, když vozidlo v dané době nebylo provozováno jako taxi (e-mail z 13. 9. 2021 včetně přílohy).

5. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] na pozici vedoucí výrobního oddělení od 3. 7. 2017 do 30. 6. 2018 (pracovní smlouva ze dne 3. 7. 2017, potvrzení o zaměstnání). Žalovaný byl v pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu od 27. 12. 2017 do 10. 1. 2019 (sdělení ortopedické ambulance [anonymizováno] nemocnice a.s., rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti z 28. 12. 2017, rozhodnutí OSSZ ze dne 15. 1. 2019). Žalovaný byl evidován jako uchazeč o zaměstnání a o poskytování podpory v nezaměstnanosti u Úřadu práce v [anonymizováno] v období od 11. 1. 2019 do 21. 5. 2019 (potvrzení ÚP). Žalovaný byl dále veden jako uchazeč na Úřadu práce v [anonymizováno] od 2. 3. 2020 do 26. 9. 2021 (potvrzení ÚP ze dne 27. 9. 2021). Žalovaný pracoval na základě dohody o pracovní činnosti pro [právnická osoba] & [právnická osoba] na pozici řidič taxislužby dle dohody o pracovní činnosti ze 7. 8. 2020 a ze dne 6. 1. 2021 (dohody o pracovní činnosti). Dohody o pracovní činnosti se zaměstnavatelem [příjmení] & [právnická osoba] byly ukončeny dohodou ze dne 13. 10. 2021 (ukončení dohody o pracovní činnosti ze dne 13. 10. 2021. Žalovaný je v živnostenském rejstříku veden jako fyzická osoba podnikatel pod [IČO] a s živnostenským oprávněním mimo jiné silniční motorová doprava – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče. Tato živnost byla přerušena oznámením podnikatele od 14. 11. 2022 (výpis z živnostenského rejstříku). Dále bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaný byl provozovatelem předmětného vozidla v období od 24. 4. 2018 do 23. 4. 2021.

6. Ve velkém technickém průkazu předmětného vozidla je jako provozovatel uveden žalovaný pod svým rodným číslem a zápis je ze dne 21. 1. 2015. Jako vlastník je uvedena [právnická osoba] s.r.o. (kopie velkého technického průkazu). I v malém technickém průkazu je jako provozovatel uveden žalovaný. Je uvedeno, že provozovatel není vlastníkem daného vozidla (kopie malého technického průkazu).

7. Dle ust. § 2758 odst. 1 a 2 z. č. 89/2012 Sb. - občanský zákoník, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.

8. Dle ust. § 2788 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. - občanský zákoník, dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného.

9. Dle ust. § 2790 odst. 1 a 2 z. č. 89/2012 Sb. - občanský zákoník, změní-li se okolnosti, které byly uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel tázal (§ [číslo]), tak podstatně, že zvyšují pravděpodobnost vzniku pojistné události z výslovně ujednaného pojistného nebezpečí, zvýší se pojistné riziko. Pojistník nesmí bez pojistitelova souhlasu učinit nic, co zvyšuje pojistné nebezpečí, ani to třetí osobě dovolit; zjistí-li až dodatečně, že bez pojistitelova souhlasu dopustil, že se pojistné nebezpečí zvýšilo, pojistiteli to bez zbytečného odkladu oznámí. Zvýší-li se pojistné nebezpečí nezávisle na pojistníkově vůli, oznámí to pojistník pojistiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl.

10. Dle ust. § 2793 odst. 1 a 2 z.č. 89/2012 Sb. - občanský zákoník, poruší-li pojistník nebo pojištěný povinnost oznámit zvýšení pojistného rizika, má pojistitel právo pojištění vypovědět bez výpovědní doby. Vypoví-li pojistitel pojištění, náleží mu pojistné až do konce pojistného období, v němž pojištění zaniklo; jednorázové pojistné náleží pojistiteli v tomto případě celé. Nevypoví-li pojistitel pojištění do dvou měsíců ode dne, kdy se o zvýšení pojistného rizika dozvěděl, zanikne jeho právo vypovědět pojištění. Poruší-li pojistník nebo pojištěný povinnost oznámit zvýšení pojistného rizika a nastala-li po této změně pojistná událost, má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které by měl obdržet, kdyby se byl o zvýšení pojistného rizika z oznámení včas dozvěděl.

11. Dle ust. § 2800 odst. 1 a 2 z. č. 89/2012 Sb. - občanský zákoník, bylo-li v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně ujednáno nižší pojistné, má pojistitel právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet. Mělo-li porušení povinnosti pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby, která má na pojistné plnění právo, podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh, na zvětšení rozsahu jejích následků nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění, má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit.

12. Dle ust. § 2910 z. č. 89/2012 Sb. - občanský zákoník, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

13. Dle ust. § 2911 z. č. 89/2012 Sb. - občanský zákoník, způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

14. Soud zamítl provedení důkazu dle návrhu žalobkyně, tj. dotaz na Ministerstvo dopravy ohledně zajištění výpisu z RPSD s informací o období jeho evidence jako vozidla taxi a subjektech, které zápis nechaly učinit, když tento důkazní návrh posoudil jako nadbytečný s ohledem na dokazováním již zjištěný skutkový stav věci. Ze stejného důvodu soud zamítl důkazní návrh žalovaného, tj. provedení důkazem paměťovým modulem předloženým žalovaným na jednání soudu dne 19. 10. 2023.

15. Předmětnou pojistnou smlouvu posoudil soud jako platně uzavřenou dle ust. § 2758 odst. 1 a 2 obč. zákoníku, když se pojistitel zavázal vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním a pojistník se zavázal zaplatit pojistiteli pojistné. Daná smlouva splňuje požadavky uvedeného ustanovení, když byla přijata písemně. Pojistník žalovaný pak přijal nabídku žalobkyně zaplacením pojistného. I když se nejednalo o včasné zaplacení pojistného, (když bylo zaplaceno až po lhůtě uvedené v pojistné smlouvě), má soud za to, že tato nabídka byla přijata včasně, když následně žalobkyně toto uzavření smlouvy potvrdila žalovanému vystavenou pojistkou ze dne [datum] a žalovaný proti tomuto postupu neměl námitky.

16. Žalobkyně touto žalobou požaduje náhradu škody po žalovaném, s tím, že žalovaný měl porušit povinnosti stanovené obč. zákoníkem § 2788 odst. 1 a v § 2790 odst. 1 a odst. 2 obč. zákoníku, což mělo vést k tomu, že žalobkyně z tohoto důvodu nepředepsala žalovanému vyšší pojistné a ve vzniklém rozdílu nezaplaceným pojistným žalovaným jí měla vzniknout škoda. Dle ust. § 2910 obč. zákoníku je v tomto případě předpokládáno zavinění ve formě nedbalosti a zavinění se musí vztahovat k porušení právní povinnosti a k zásahu do práva poškozeného, nikoliv též k újmě z tohoto zásahu vzešlé. Příčinná souvislost (kauzální nexus) je vztahem příčiny a následku mezi protiprávním jednání škůdce a vzniklou újmou. Je dána, vznikla-li újma následkem zaviněného porušení právní povinnosti škůdcem a tedy tehdy, je-li protiprávní čin škůdce nutnou podmínkou vzniklé újmy, tzn., že by újma bez této příčiny nenastala (NS 32 Cdo 871/2018); přesněji řečeno nenastala by na stejném místě, ve stejný čas a stejným způsobem. Zaviněné porušení právní povinnosti škůdcem nemusí být jedinou příčinou vzniku újmy, musí však být alespoň jednou z příčin, kterou judikatura charakterizuje jako příčinu důležitou, podstatnou a značnou (NS 5 Cdo 1619/2012), což lze chápat tak, že musí jít o příčinu, bez níž by ke škodlivému následku nedošlo a která je zároveň příčinou adekvátní. Judikatura obecných soudů vychází z toho, že příčinná souvislost musí být na jisto postavena (nestačí pouhé připuštění možnosti vzniku újmy v důsledku zaviněného porušení právní povinnosti škůdcem – NS 25 Cdo 2815/2007). Dle ust. § 2911 se má za to, že pokud škůdce způsobí poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. V daném případě spatřovala žalobkyně příčinnou souvislost v tom, že pokud by žalovaný uvedl pravdivě údaje do pojistné smlouvy, žalobkyně by předepsala vyšší pojistné a měla by nárok na zaplacení vyššího pojistného. V uvedeném pak soud nespatřuje příčinnou souvislost mezi tvrzeným porušením zákonné povinnosti žalovaným a vzniklou škodou. V daném případě dospěl soud k závěru, že i případným pouhým předepsáním vyššího pojistného by žalobkyni na vyšší pojistné nárok nevznikl. Dle pojistné smlouvy a všeobecných obchodních podmínek se pojistná smlouva stává účinnou a ke vzniku pojištění dojde připsáním prvního pojistného. Ke vzniku pojištění tedy nedojde samotným předepsáním pojistného pojistníkem. Žalovaný pak tvrdil, že vozidlo bylo provozováno pro běžné účely a měl zájem uzavřít pojistnou smlouvu k vozidlu pro běžné užití. Nelze tedy presumovat, že pokud by žalobkyně navýšila pojistné pro užití vozidla k podnikatelským účelům a k provozu taxislužby, že by došlo k podpisu takové pojistné smlouvy a k následnému uhrazení prvního pojistného žalovaným.

17. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyni škoda v uváděné výši nevnikla a že i kdyby žalovaný porušil zákonné povinnosti uvedené žalobkyní, není zde dána příčinná souvislost mezi porušením a vznikem škody žalobkyni, nedošlo by tedy ke vzniku práva žalobkyně na úhradu vyššího pojistného. Je nutno poukázat na to, že pojistný vztah mezi účastníky skončil k 23. 4. 2021. Žalobkyně pak až po skončení pojistného vztahu, tedy dne 1. 9. 2021 upozorňovala přípisem žalovaného na nesrovnalosti v údajích na pojistné smlouvě, a to pouze z důvodu, že vozidlo může být užíváno k provozování taxislužby. Už tedy ze samotných tvrzeních v žalobě je zjevné, že žaloba nemohla být úspěšná, když v daném případě žalobkyni škoda nevznikla a není zde dána ani příčinná souvislost tvrzená žalobkyní.

18. Na případy porušení zákonných ustanovení, tedy ust. § 2788 odst. 1 a § 2790 odst. 1 a 2 obč. zákoníku, tedy na povinnosti k pravdivým sdělením a jejich důsledky pak pamatují uvedená zákonná ustanovení. Pokud pojistník nepravdivě odpoví na dotazy pojistitele při sjednávání pojištění, nezpůsobuje to neplatnost pojistné smlouvy, avšak takové jednání může založit právě jen oprávnění pojistitele odstoupit od pojistné smlouvy či odmítnou pojistné plnění (NS 25 Cdo 315/2008, 23 Cdo 1375/2014, 23 Cdo 776/2015). Žalobkyně již v žalobě tvrdila, že porušení zákonných porušení žalovaným zjistila v době trvání pojistného vztahu, tj. na konci roku 2020. Žalobkyně však žádných možností dle uvedených zákonných ustanovení nevyužila a od pojistné smlouvy neodstoupila. V době trvání pojistného vztahu pak žalobkyně neuváděla, že by došlo k pojistné události a k pojistnému plnění. Pokud by došlo k pojistné události, mohl by pojistitel v takovém případě odmítnou pojistné plnění (NS 25 Cdo 4261/2008, 32 Cdo 124/2014). V souladu s § 2800 obč. zákoníku by žalobkyně v daném případě, tedy pokud by porušil žalovaný dané povinnosti, měla právo snížit pojistné plnění o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržela k pojistnému, které měla obdržet. Dále dle ust. § [číslo] by žalobkyně v případě porušení zákonných povinností žalovaným měla právo vypovědět dané pojištění a snížit pojistné plnění dle cit. ustanovení. S ohledem na výše uvedené dovodil soud, že žalobní návrh je nedůvodný a žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a nepřiznal procesně úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení, když tento ji nepožadoval.