8 C 145/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: výživné zletilého dítěte

I. Výživné, které je žalovaný povinen platit pro žalobkyni dle rozsudku Okresního soudu v Bruntále vydaného dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], [spisová značka] ve výši 3.900 Kč měsíčně, se zvyšuje na částku 5.300 Kč měsíčně s účinností od 1. 7. 2022 do budoucna s tím, že výživné je splatné vždy k 15. dni v měsíci předem k rukám žalobkyně.

II. Dluh na výživném za období od 1. 7. 2022 do 31. 10. 2022 ve výši 5.600 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve splátkách po 800 Kč měsíčně spolu s běžným výživným, a to pod ztrátou výhody splátek.

III. Řízení se částečně zastavuje co do nároku žalobkyně na stanovení povinnosti žalovanému hradit žalobkyni výživné ve výši 700 Kč měsíčně s účinností od 1. 7. 2022 do budoucna.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 17.278,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 8. 6. 2022 se žalobkyně domáhala, aby výživné, které je žalovaný povinen platit dle předchozího rozhodnutí soudu ve výši 3.900 Kč měsíčně bylo s účinností od 1. 7. 2022 zvýšeno na částku 6.000 Kč měsíčně. Žalobu odůvodnila tím, že poslední rozhodnutí soudu o výživném bylo před 3 lety a žalobkyně byla tehdy studentkou kvarty Všeobecného a sportovního gymnázia [obec], v době podání návrhu je studentkou maturitního ročníku uvedené školy. Její náklady v mezidobí narostly, zejména v souvislosti s postupem do maturitního ročníku a s tím souvisejícími přípravami na přijímací řízení na vysokou školu. Dále žalobkyně poukázala na to, že bydlí stále s matkou, která hradí všechny její potřeby a od května je její matka na dlouhodobé pracovní neschopnosti, čímž se snížil příjem matky pouze na nemocenské dávky. Uvedla, že u její matky došlo na konci dubna ke zhoršení zdravotního stavu, kdy zkolabovala a byla hospitalizovaná. Dále uvedla, že žalovaný jí nepřispívá ničím nad částku, která byla stanovena při posledním rozhodnutí soudu, s žalobkyní se nestýká, jejich vztah je ryze formální.

2. Žalovaný se vyjádřil k návrhu žalobkyně a uvedl, že souhlasí se zvýšením výživného od 1. 7. 2022 na částku 4.400 Kč měsíčně, když má za to, že tato výše výživného je odpovídající současným potřebám žalobkyně i jejím výdajům a i s ohledem na finanční možnosti žalovaného a na jeho další vyživovací povinnost. Uvedl, že si nemyslí, že by maturitní ročník znamenal vyšší výdaje.

3. Po poučení soudem a v rámci pokusu soudu o smír mezi účastníky řízení, před zahájením jednání a po ujasnění příjmu žalovaného a s ohledem na obsah spisu, vzala žalobkyně nárok uplatněný žalobou zpět částečně co do částky ve výši 700 Kč měsíčně s účinností od 1. 7. 2022. Soud v rozsahu učiněného zpětvzetí řízení částečně v tomto rozsahu zastavil, a to dle ust. § 96 občanského soudního řádu. Předmětem řízení pak zůstal nárok žalobkyně na výživné stanovené ve výši 5.300 Kč měsíčně s účinností od 1. 7. 2022 do budoucna.

4. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav věci a má za prokázané, že poslední úprava výživného ve prospěch žalobkyně byla provedena s účinností od 1. 9. 2019 a žalovanému byla stanovena povinnost hradit žalobkyni výživné ve výši 3.900 Kč měsíčně. Z odůvodnění daného rozhodnutí se podává, že žalovaný si v době této úpravy (srpen 2019) vydělával průměrně měsíčně čistým výdělkem 15.072 Kč od 1. 4. 2016 do 31. 10. 2016 u zaměstnavatele [anonymizováno] [země] [anonymizováno] Od 1. 11. 2016 byl žalovaný zaměstnán jako seřizovač u [právnická osoba] s průměrnou čistou měsíční mzdou za období od 1 - 5/ 2019 ve výši 20.512 Kč. Dále měl žalovaný uzavřené dohody o pracovní činnosti s průměrnou měsíční čistou mzdou 5.522 Kč + 5.923 Kč. Žalovaný byl ženatý s [jméno] [celé jméno žalobkyně], která měla průměrný měsíční čistý výdělek 17.937 Kč. Žalovaný bydlel s manželkou a se synem manželky, který již byl zletilý a dále s nezl. dcerou [jméno], která navštěvovala Základní školu v [obec]. Nezl. [jméno] navštěvovala ZUŠ s poplatkem 240 Kč měsíčně + 140 Kč měsíčně. Nezl. [jméno] se závodně věnovala sjezdovému lyžování (náklady 3.500 Kč + 2.500 Kč + 4.500 Kč + 3.000 Kč). Žalovaný bydlel s manželkou a nezl. dcerou [jméno] v rodinném domě a hradil zálohy na elektřinu a vodu 2.000 Kč, otop 1.500 Kč, internet 300 Kč, pojištění 980 Kč, cestovné do zaměstnání 2.000 Kč, poplatek za odpad 3 x 250 Kč. Žalovaný splácel hypotéku 13.000 Kč + 700 Kč pojištění. Matka žalobkyně byla zaměstnána u [anonymizována čtyři slova] s průměrnou měsíční čistou mzdou 21.773 Kč a v roce 2015 jí [název soudu] schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře. Faktický příjem matky tak činil 10.400 Kč měsíčně. Matka hradila za nájem bytu a dodávku elektrických energií 5.500 Kč měsíčně, za odpad 2 x 500 ročně a koncesionářské poplatky. V době této úpravy byla matka zdravá. Nezl. [jméno] byla v domácnosti s matkou, byla studentkou kvarty gymnázia [obec] Náklady na školní rok činily: školní potřeby 2.000 Kč, divadla, kina, exkurze 500 Kč, cvičební úbor 1.000 Kč, výlet 1.000 Kč, obědy 520 Kč. Žalobkyně se ve volném čase nevěnovala žádné zájmové činnosti, byla zdravá, pouze pravidelně navštěvovala zubní ordinaci a ortodoncii a náklady na rovnátka představovaly 6.090 Kč. V roce 2017 /2018 rovnátka s nákladem 5.500 Kč (rozsudek Okresního soudu v Bruntále č. j. [číslo jednací], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] s právní mocí k 9. 10. 2019).

5. Bylo prokázáno, že žádný z účastníků a ani matka žalobkyně nejsou příjemci dávek státní sociální podpory a dávek pomoci v hmotné nouzi (sdělení Úřadu práce ČR z 23. 6. 2022). Dále bylo prokázáno, že žalovaný dosahoval v období od ledna 2022 do června 2022 čistého průměrného měsíčního výdělku ve výši 25.715 Kč a je stále zaměstnán u společnosti [právnická osoba] (výplatní pásky za dané období). Žalovaný splácí úvěr u [anonymizováno] ve výši 3.755,70 Kč měsíčně + poplatek za pojištění úvěru ve výši 610 Kč (zpráva od [anonymizováno] ze dne 30. 6. 2022). Žalovaný nyní nemá uzavřené jiné dohody o pracovní činnosti. Je stále ženatý s [jméno] [celé jméno žalobkyně] a má vyživovací povinnost vůči nezl. [jméno], která je společným dítětem jeho a manželky [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Manželka žalovaného má čistý měsíční příjem asi 18.000 Kč. Žalovaný bydlí s manželkou a nezl. dcerou [jméno] v domě. Má náklady na bydlení elektřina 1.900 Kč, voda 300 Kč, topen 15.000 Kč, pojištění 1.000 Kč. Aktuálně má žalovaný pouze 1 další vyživovací povinnost (kromě povinnosti k žalobkyni), a to vůči nezl. dceři [jméno]. Nezl. [jméno] je žákyní 7. třídy základní školy. Žalovaný hradí nezl. [jméno] 2.300 Kč ZUŠ, veslování 1.400 Kč ročně (když nezl. [jméno] závodně vesluje), měsíčně obědy 600 Kč, autobus 500 Kč, lyžování 1.000 Kč měsíčně + vybavení 23.000 Kč – 25.000 Kč (když nezl. [jméno] závodně lyžuje), hudební nástroj 15.000 Kč – 20.000 Kč hodlá nezl. [jméno] uhradit, když tento potřebuje a dosud má pouze půjčený. Dále nezl. [jméno] chodí do košíkářství a základní umělecké školy. Aktuálně žalovaný staví nový dům, který je před dokončením a hrazená hypotéka je vázána k tomuto domu. Celková výše hypotéky je 2.000.000 Kč. Co se týká žalobkyně, tak této hradí žalovaný pouze to, co má soudem určené, nad rámec tohoto nic nepřispívá (výslech žalovaného na jednání dne 10. 10. 2022). Žalovaný platí hypotéku s počátečním zůstatkem 2.000.000 Kč. Aktuální konečný zůstatek je 1.993.767,10 Kč. Měsíčně splácí jistinu úvěru 6.232,90 Kč + splátku úroků z úvěru 4.650 Kč + poplatek za pojištění úvěru ve výši 610 Kč (sdělení [anonymizováno] ze dne 30. 9. 2022).

6. Co se týká matky žalobkyně, bylo prokázáno, že je stále zaměstnána u [anonymizována čtyři slova] s místem výkonu práce na pobočce v [anonymizováno] a dosahuje příjmu 25.000 Kč měsíčně (potvrzení zaměstnavatele ze dne 22. 6. 2022). U matky žalobkyně došlo k ukončení insolvenčního řízení a oddlužení a nadále pracuje u [anonymizována čtyři slova] Na konci dubna 2022 došlo ke zhoršení zdravotního stavu matky žalobkyně a tato je od května 2022 na dlouhodobé pracovní neschopnosti a jejím jediným příjmem jsou nemocenské dávky ve výši 21.390 Kč měsíčně (výpis z účtu matky žalobkyně za období 8/ 2022 a 9/ 2022). Průměrný výdělek matky žalobkyně u [obec] [anonymizována tři slova] za období říjen 2021 – prosinec 2021 činil částku ve výši 27.507 Kč. S matkou bydlí žalobkyně v pronajatém bytě a od 1. 5. 2021 činil nájem a služby spojené s užíváním bytu částku 9.000 Kč měsíčně (dodatek nájemní smlouvy ze dne [datum]). Dále matka žalobkyně hradí koncesionářské poplatky 185 Kč měsíčně a odpady 550 Kč za osobu a rok.

7. Žalobkyně je studentkou Všeobecného a sportovního gymnázia [obec] s výborným prospěchem od roku 2015. Aktuálně je v maturitním ročníku. Žalobkyně navštěvuje školu řádně, má výborný prospěch, který je důsledkem kvalitní domácí přípravy na vyučování a soustavné práce v hodinách. Ukončit studium by měla žalobkyně v příštím roce, tj. v roce 2023 Náklady spojené s návštěvou školy představují: stravné 700 Kč měsíčně ve školní jídelně, pracovní sešity cca 800 Kč/školní rok, další pomůcky cca 1.000 Kč, do tělocviku minimálně 2.000 Kč, akce školy (návštěva kina, divadla) cca 600 Kč/školní rok, exkurze – školní výlet cca 1.000 Kč. Pravidelné školní akce na vyšším gymnáziu: kvinta – lyžařský kurz 5.000 Kč, sexta – regionální kurz 2.500 Kč + taneční 2.300 Kč, septima – turistický kurz 3.000 Kč, oktáva – exkurze do [obec] 5.000 Kč (sdělení gymnázia). Úhrada za učebnice žalobkyně činila 15. 9. 2022 částku 692 Kč (výpis z účtu 9/ 2022). Dále matka žalobkyně uhradila žalobkyni kurz angličtiny ve výši 2.500 Kč (výpis z účtu 9/ 2022). Dále zaplatila matka žalobkyni exkurzi do Prahy se školou ve výši 3.000 Kč (výpis z účtu 8/ 2022) a doplatek ve výši 1.000 Kč (výpis z účtu 8/ 2022). Dále uhradila matka žalobkyni exkurzi do Prahy ve výši 1.000 Kč v červnu 2022 (výpis z účtu 6/ 2022). Za opravu počítače uhradila matka žalobkyně částku 1.678 Kč (protokol o vrácení zboží ze dne 20. 7. 2022). Za telefony pro žalobkyni i pro sebe hradí matka žalobkyně 784 Kč měsíčně (faktura [číslo] 2022). Náklady na mobilní telefon matky žalobkyně činily 4.029 Kč (faktura [číslo]). Za knihy uhradila matka žalobkyně pro žalobkyni 491 Kč (faktura [číslo]), za radiopřijímač 608 Kč (daňový doklad [číslo]). Za školní potřeby uhradila matka žalobkyně pro žalobkyni 40 Kč + 24 Kč (prodejka za hotové KOH-I- NOOR Hardtmuth Trade a.s.). Za oblečení pro žalobkyni uhradila matka žalobkyně 828 Kč + 399 Kč + 628,10 Kč + 418 Kč + 553 Kč + 450 Kč + 1.105 Kč + 689 Kč + 381 Kč + 349 Kč + 452 Kč + 348 Kč + 399 Kč + 888 Kč, a to dle účtenek založených v soudních spisem na čl. 11v-14 (uvedené pokladní doklady).

8. Dle ustanovení § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

9. Dle ustanovení § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

10. Dle ustanovení § 913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

11. Dle ustanovení § 915 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

12. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně požadovala žalobou zvýšení vyživovací povinnosti, když poslední úprava byla provedena před 3 roky na částku ve výši 3.900 Kč s účinností od 1. 9. 2019. Požadovala tedy úpravu na zvýšení výživného na částku 5.300 Kč měsíčně s účinností od 1. 7. 2022 do budoucna. Soud v prvé řadě zjišťoval, zda je nárok žalobkyně oprávněný s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení a zjišťoval, zdali je žalobkyně v daném období schopna se sama živit. Bylo prokázáno, že žalobkyně je studentkou denního studia na gymnáziu v [anonymizováno] a je v maturitním ročníku. Studium je s předpokládaným ukončením v příštím roce. Žalobkyně se řádně připravuje na denní studium a dosahuje výborných výsledků. Bylo tedy prokázáno, že s ohledem na soustavnou řádnou přípravu na budoucí studium a povolání, žalobkyně není schopna se sama živit a je nutná úprava vyživovací povinnosti ze strany žalovaného vůči žalobkyni. Byla tedy splněna podmínka ust. § 911 obč. zákoníku, kdy výživné lze přiznat, jestliže oprávněný, v tomto případě žalobkyně, není schopna sama se živit. Žalobkyně není dosud schopná sama se živit, když se soustavně studiem připravuje na své budoucí povolání.

13. K tomu z literatury:„ Doba trvání vyživovací povinnosti (a základní předpoklad pro uplatnění) je dána zásadně stavem odkázanosti dítěte na výživu ze strany svých rodičů (viz § 913), byť ze zákona vyplývá, že hledisku odůvodněných potřeb předchází právo dítěte za stejnou životní úroveň, jakou mají rodiče (viz § 915 odst. 1). Opačný výklad by vedl ad absurdum. Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá tak dlouho, dokud děti nejsou samy schopny se živit. Schopnost samostatně se živit bývá tradičně interpretována extenzivně jako schopnost samostatně uspokojovat všechny své potřeby (hmotné, kulturní, podle judikatury také bytové) .” (Hrušáková, M., Králíčková, Z., Westphalová, L. a kol.: Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 1380 s.)

14. Dále soud zkoumal schopnosti, možnosti a majetkové poměry účastníků řízení, které byly prokázány a jsou podrobně specifikovány shora. Je nutno zdůraznit, že žalovaný hradí žalobkyni pouze částku, která byla přiznána žalobkyni dle předchozí soudní úpravy. Nad rámec této částky žalovaný nepřispívá ničeho a mezi účastníky není žádný kontakt. Jejich vztah je pouze formální rodič a dítě. Žalobkyně žije dlouhodobě s matkou, která zajišťuje všechny její potřeby.

15. Dále soud zjišťoval, zda od minulé úpravy výše výživného došlo na straně účastníků k takové změně poměrů, která by navrhovanou změnu odůvodňovala, a to tedy od minulé úpravy datované k 20. 8. 2019. V prvé řadě soud shledal změnu poměrů účastníků v tom smyslu, když žalobkyně postoupila do vyššího ročníku gymnázia a aktuálně se jedná o ročník maturitní a byly prokázány zvýšené výdaje v souvislosti se studiem, a to nejméně od požadovaného data zvýšení s účinností od 1. 7. 2022. Žalobkyně se v tomto ročníku připravuje na maturitu, s čímž souvisí zvýšené výdaje na školní pomůcky a také dále na přípravu na přijímací zkoušky na vysokou školu, což je důvodné i s ohledem na její vynikající studijní výsledky. Další změna poměrů je zjevná s ohledem na pokles příjmů matky žalobkyně, které se zhoršil zdravotní stav a od května 2022 je na dlouhodobé pracovní neschopnosti a s tím souvisí i zjištěný pokles příjmů na straně matky od května 2022. S ohledem na to, že žalobkyně absolvuje denní studium, je nutné předpokládat, že u ní není možné, aby si na svoje potřeby přivydělávala brigádami.

16. Soud po zhodnocení zjištěného skutkového stavu věci a právním posouzení věci dospěl k závěru, že je v možnostech žalovaného přispívat na výživu žalobkyně v období s účinností od 1. 7. 2022 částkou, jak je stanoveno ve výroku tohoto rozsudku. Zvýšení výživného od uvedeného data koresponduje se změnou poměrů účastníků, když náklady vynaložené žalobkyní (její matkou) se zvýšily od daného data a poklesy příjmů matky žalobkyně pak již od května 2022. Soud rozhodoval s přiměřeným přihlédnutím k materiálu vydanému Ministerstvem spravedlnosti ČR doporučujícího výchozí rozmezí pro stanovení výše výživného za účelem sjednocení rozhodovací praxe soudů v otázkách výživného na nezaopatřené děti č. j. 61/2009- SP/150 ze dne 31. 3. 2010, kdy by z průměrného zjištěného příjmu žalovaného mělo výživné pro nezaopatřené dítě ve věku žalobkyně činit 19 % – 25 %, tzn. 4.885,66 Kč – 6.429 Kč. Je nutno zdůraznit, že dle citovaného § 915 odst. 1 obč. zákoníku životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Bylo zjištěno v tomto případě, jak je skutkově podrobně vymezeno shora, že žalovaný má 2 vyživovací povinnosti, a to vůči nezl. dceři [jméno] a vůči žalobkyni. Bylo zjištěno, že zjištěná životní úroveň nezl. [jméno] je minimálně shodná s životní úrovní žalovaného, avšak dle zjištěného skutkového stavu má soud za to, že životní úroveň nezl. [jméno] přesahuje životní úroveň žalobkyně, a to s ohledem na shora uvedené vyplácené částky na mimoškolní aktivity zájmové nezl. [jméno]. Bylo pak zjištěno, že životní úroveň žalobkyně, když žalovaný jí vyplácí částku 3.900 Kč, nedosahuje ani zdaleka životní úrovně žalovaného a ani životní úrovně její nevlastní sestry nezl. [jméno]. Žalobkyně pak s ohledem na svou životní úroveň ani nemůže absolvovat žádnou mimoškolní placenou aktivitu, žádné zájmové kroužky. Byla zde tedy zjištěná rozdílná úroveň a velký nepoměr této životní úrovně na straně žalobkyně. Proto soud vyhověl žalobě a rozhodl o zvýšení vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobkyni.

17. Dlužné výživné v částce 5.600 Kč za období od 1. 7. 2022 do 31. 10. 2022 (4 x 1.400 Kč) je pak žalovaný povinen uhradit ve splátkách po 800 Kč měsíčně spolu s běžným výživným, a to pod ztrátou výhody splátek. Částka ke splátce byla stanovena s ohledem na zjištěné poměry žalovaného a nachází se v rozmezí uvedeného doporučení Ministerstva spravedlnosti ČR.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu O částečném zpětvzetí žaloby ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl soud částečným zastavením, a to dle ust. § 96 občanského soudního řádu O nákladech řízení v této části předmětu řízení rozhodl soud dle ust. § 146 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu, když neshledal zavinění zastavení řízení ani na jedné straně účastníků, když žaloba byla v tomto rozsahu vzata zpět poté, kdy byly soudem zjištěny aktuální poměry žalovaného. Soud tedy dovodil úplný úspěch žalobkyně v této věci a přiznal jí náhradu nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náhrada nákladů řízení žalobkyně pak představuje náklady právního zastoupení dle ust. § 7 a § 8 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, dle kterého sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 4.460 Kč (Bylo požadováno zvýšení za každý měsíc do budoucna 1.400 Kč 12 měsíců x 1.400 Kč x 5 let představuje tarifní hodnotu 84.000 Kč). V této věci žalobkyně požadovala odměnu za 3 vykonané úkony právní služby (převzetí, sepis žaloby a účast u jednání soudu dne 10. 10. 2022), tedy 3 x 4.460 Kč. K tomu byl přiznán dle ust. § 13 odst. 4 režijní paušál, tj. náhrada hotových výdajů ke každému úkonu právní služby, tedy 3 x 300 Kč. Vzhledem k tomu, že je právní zástupkyně žalobkyně plátcem DPH, bylo připočteno DPH ve výši 21 %, tedy 2.998,80 Kč v souladu s ust. § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. Náhrada nákladů řízení žalobkyně představuje částku celkem ve výši 17.278,80 Kč a je splatná k rukám právní zástupkyně žalobkyně.