8 C 145/2024

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobkyně: právnická osoba, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 1.437 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1.603,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 1.437 Kč s tím, že se žalovaná stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaná splnila dnem 1. 2. 2013. V souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, pak vznikla žalované povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná pak za období od 1/2023 do 10/2023, nezaplatila televizní poplatky celkem ve výši 1.350 Kč. Dále požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení z dlužných částek od data splatnosti jednotlivých částek do 28. 3. 2024, a to kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 166,44 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 87 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky. Žalovaná ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nevznesla žádné právní ani skutkové námitky.

3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Podle § 3 odst. 2 z. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.

5. Podle § 7 odst. 2 shora citovaného zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce.

6. Podle ust. § 10 z. č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovená přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu, včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

7. Podle ustanovení § 6 z. č. 348/2005 Sb. činila výše televizního poplatku v daném období částku 135 Kč.

8. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků prostřednictvím právnická osoba bylo zjištěno, že se žalovaná přihlásila tiskopisem „Přihláška televizního poplatníka“ do evidence v únoru v roce 2013 k platbám prostřednictvím SIPO, pod spojovacím číslem hodnota a televizní přijímač odhlášen nebyl. Žalovaná neuhradila televizní poplatek za období 1/2023-10/2023, tedy 10 x 135Kč. Celkový dluh tedy představoval 1.350 Kč. Z výzvy k úhradě dluhu žalobce doručované žalované bylo zjištěno, že žalovaná byla v souladu se shora citovanými zákony písemně vyzvána k úhradě dluhu na poplatcích, a to do 10 dnů od odeslání výzvy. Současně byla poučena, že v případě marného uplynutí stanovené lhůty využije žalobce svého práva domáhat se nároku soudní cestou.

9. Ze zjištěného skutkového stavu věci učinil soud právní závěr, že žalovaná se v souladu s § 3 odst. 2 shora cit. zákona stala poplatníkem televizního poplatku a za této situace je v souladu s § 7 odst. 2 povinna platit televizní poplatek v zákonem stanovené výši, který je splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalované vznikl dluh v celkové výši 1.350 Kč, a to za shora specifikované období. Soud tedy zavázal žalovanou k zaplacení částky 1.350 Kč společně s příslušenstvím pohledávky, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 166,44 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 87 Kč, a to ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Dále odměna advokáta dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč, učiněny byly 2 úkony, a to převzetí věci, sepis žaloby, dále 2 režijní paušály po 100 Kč. Žalobkyni dále přísluší náhrada DPH dle § 137 občanského soudního řádu. Náklady řízení ve výši 1.126 Kč jsou dle § 149 odst. 1 o.s.ř. splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).