8 C 191/2017

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní titul Kristýnou Stachovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: vypořádání společného jmění manželů

I. Určuje se, že členský podíl v Okresním stavebním bytovém družstvu [obec], se sídlem [adresa], [obec], se kterým jsou spojená členská práva a povinnosti vztahující se k bytové jednotce [číslo] – byt [číslo] o velikosti 3 + 1 nacházející se v 1. NP budovy [adresa] – bytový dům na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], evidované na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], připadá do výlučného vlastnictví žalovaného.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádací podíl 415.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 56.416 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále náklady státu ve výši 5.293 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet [číslo], [variabilní symbol].

V. Znalkyni [titul] [celé jméno znalkyně], sídlem [adresa znalkyně] [číslo] u jednání dne 1. 4. 2021 přiznává odměna ve výši 300 Kč, která jí bude proplacena prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Bruntále po právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se domáhala návrhem podaným u zdejšího soudu vypořádání společného jmění manželů, jehož předmětem učinila společný podíl účastníků v Okresním stavebním bytovém družstvu [obec] (dále jen„ OSBD“), se kterým jsou spojena členská práva a povinnosti vztahující se k bytové jednotce [číslo] – byt [číslo] o velikosti 3 + 1 nacházející se v 1. NP budovy [adresa], bytový dům na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Uvedla, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Po rozvodu užívá předmětnou bytovou jednotku žalovaný. Dále uvedla, že mezi účastníky byla dne 9. 9. 2014 uzavřena dohoda, kterou mělo dojít k vypořádání společného jmění manželů, avšak nedošlo k vypořádání práv a povinností k družstevnímu podílu, tedy předmětnému bytu. Ustanovení dohody je dle žalobkyně neurčité a neplatné. Z tohoto důvodu se touto žalobou domáhá žalobkyně vypořádání společného jmění manželů, přičemž předmětem vypořádání učinila pouze předmětný podíl v bytovém družstvu, který odpovídá předmětnému bytu. Žalobkyně navrhla provést dokazování znaleckým posudkem, znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí za účelem zjištění aktuální ceny družstevního podílu a požadovala po žalovaném zaplacení částky rovnající se polovině oceněného podílu s tím, že žalovanému připadne celý podíl do jeho výlučného vlastnictví.

2. Žalovaný s návrhem žalobkyně na vypořádání společného jmění manželů nesouhlasil. Uvedl, že u jednání konaného dne 9. 9. 2014 (ve věci sp. zn. [spisová značka] u Okresního soudu v Bruntále) si účastníci dle předložené dohody vypořádali společné jmění. Dále uvedl, že do listopadu 2016 bydlel v předmětném bytě společný syn účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného] od listopadu 2016 se žalovaný nastěhoval zpět do předmětného bytu a užívá jej společně s [jméno] [celé jméno žalovaného]. Dále uvedl, že vypořádací podíl je dle stanov OSBD [obec] roven výši splněného vkladu ke dni zániku členství, a to 200 Kč. Dále uvedl, že účastníci hovořili ústně o dané situaci s tím, že došlo k ústní dohodě, že žalovaný podá žalobkyni zprávu do konce roku 2017, jak budou daný stav řešit. Uváděl, že je schopen splatit vypořádací podíl žalobkyni splátkou ve výši maximálně 500 Kč měsíčně.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil skutkový stav věci a má za prokázané následující. Z rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum]. Oba manželé s rozvodem souhlasili. Manželé zrušili společnou domácnost a manžel se ze společné domácnosti odstěhoval v březnu 2014 ke stávající přítelkyni. Manželé předložili soudu dohodu s úředně ověřenými podpisy řešící jejich poměry pro dobu po rozvodu manželství. Manželství bylo rozvedeno pravomocně ke dni [datum] (rozsudek). Manžel se do předmětného bytu nastěhoval zpět v listopadu 2016 a od té doby jej společně užívá se synem účastníků, [jméno] [celé jméno žalovaného] (tvrzení žalovaného). Dle dohody o převodu členských práv a povinností ze dne 7. 6. 1999 došlo k převodu členských práv a povinností včetně práva nájmu vyplývající podle stanov a platných právních předpisů z členství v OSBD [obec] k družstevnímu bytu [číslo] o velikosti 3 + 1 na ulici [adresa] v [obec] na nabyvatele žalovaného a jeho manželku žalobkyni (dohoda o převodu členských práv a povinností ze dne 7. 6. 1999). Dle nájemní smlouvy ze dne 17. 6. 1999 se účastníci stali společnými nájemci družstevního bytu [číslo] o velikosti 1 + 3, podlaží 1. v domě [adresa], ulice [část obce] v [obec]. Právním důvodem vzniku práva na uzavření nájemní smlouvy bylo rozhodnutí o přidělení družstevního bytu. Jako nájemce je uvedený žalovaný s tím, že dle čl. 3 nájemní smlouvy bere na vědomí, že pokud je ženatý a právo na uzavření smlouvy vzniklo za trvání tohoto manželství, vzniká jeho manželce spolu s právem společného nájmu i společné členství v družstvu. Jako manželka je uvedena žalobkyně. Dále je uvedeno, že s účastníky, tedy společnými členy bytového družstva bude v bytě bydlet [jméno] [celé jméno žalovaného]. Dále je uvedeno, že byt byl nájemci předán ve stavu způsobilém k užívání (nájemní smlouva ze dne 17. 6. 1999 s podpisem společných členů družstva – účastníků). K datu 3. 5. 2017 byli žalobkyně a žalovaný společnými členy OSBD [obec] s právem užívat družstevní byt [číslo] v [obec] na ulici [část obce a číslo] (zpráva OSBD [obec] ze dne 3. 5. 2017). Předmětný byt je evidován na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], k. ú. [obec] a vlastnické právo je evidováno pro OSBD [obec] k datu 8. 9. 2017 (výtisk z katastru). V dohodě ze dne 9. 9. 2016 se účastníci dohodli na majetkovém vyrovnání, když v té době byli v rozvodovém řízení. K družstevnímu bytu 3 + 1 na ulici [část obce a číslo] v [obec] je uvedeno, že žalovaný vyplatí navrhovatelce 100.000 Kč za nábytek a v případě prodeje bytu bude finanční obnos rozdělen napůl (dohoda). Ze shora uvedené dohody o převodu členských práv a povinností, z nájemní smlouvy, má soud za prokázané, že účastníci se k datu 7. 6. 1999 stali společnými členy OSBD [obec] se společným právem užívat předmětný družstevní byt, který je předmětem tohoto řízení. Společnými nájemci a společnými členy OSBD [obec] se účastníci stali za trvání manželství. Společný členský podíl účastníků v OSBD [obec] se stal součástí společného jmění manželů a představuje členská práva a povinnosti k bytové jednotce [číslo] – byt [číslo] o velikosti 3 + 1 nacházející se v 1. NP budovy [adresa], bytový dům na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce]. Ze stanov OSBD [obec] má soud za prokázané, že dle čl. 6 odst. 1), družstevní podíl představuje práva a povinnosti člena plynoucí z členství v družstvu. Dle čl. 7 odst. 1) stanov společné členství manželů v družstvu vzniká, jestli je družstevní podíl součástí společného jmění manželů. Ze společného členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Jako společní členové mají 1 hlas. Dle čl. 7 odst. 5) a) společné členství manželů zaniká vypořádáním společného jmění manželů (stanovy). Dále má soud za prokázané, že dohodou ze dne 24. 5. 2018 účastníci zrušili společný nájem k předmětnému družstevnímu bytu. Společně prohlásili, že za trvání manželství nabyli z prostředků tvořících společné jmění manželů v roce 1999 družstevní podíl v bytovém družstvu - OSBD [obec], jehož byli k podpisu dohody společnými členy. Dále prohlásili, že s družstevním podílem v OSBD [obec] je spojen nájem předmětné bytové jednotky dle nájemní smlouvy ze dne 17. 6. 1999 a předmětná bytová jednotka je ve výlučném vlastnictví OSBD [obec]. Účastníci uzavřeli dohodu s tím, že ke dni 6. 12. 2017 zrušují právo společného nájmu předmětné bytové jednotky a jejím výlučným nájemcem se stává žalovaný (dohoda rozvedených manželů o zrušení společného nájmu k družstevnímu bytu ze dne 24. 5. 2018).

4. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 6. 12. 2020 vyhotoveného soudní znalkyní [titul] [celé jméno znalkyně] vyplynulo, že tato po provedeném znaleckém zkoumání dospěla k závěru, že cena, za níž se na trhu převádí členská práva a povinnosti k předmětné bytové jednotce ke stavu ke dni 9. 9. 2014 činí 830.000 Kč O správnosti posudku soud nemá pochybnosti a považuje jej za jasný a úplný, a to i s ohledem na to, že účastníci proti podanému znaleckému posudku nevznesli žádné námitky a soudní osoby byly přítomny i na místě samém při ohledání předmětného bytu soudní znalkyní a znalkyně byla k podanému posudku soudem následně vyslechnuta (znalecký posudek, protokol o ohledání na místě samém, výslech soudní znalkyně na jednání dne 8. 4. 2021).

5. Předmětem vypořádání a předmětem tohoto řízení je pouze společný podíl účastníků v Okresním stavebním bytovém družstvu [obec], se kterým jsou spojena členská práva a povinnosti vztahující se k předmětné bytové jednotce. Účastníky byla předložena soudu dohoda ze dne 9. 9. 2014, kterou si účastníci vypořádali majetkové vztahy, když došlo k vypořádání vozidla Škoda Octavia a vozidla Volkswagen Golf. Dále je v dohodě uvedena částka 100.000 Kč za nábytek a dohoda, že v případě prodeje družstevního bytu na ulici [část obce a číslo], [PSČ] [obec], bude finanční obnos rozdělen napůl. Žalovaný pak uváděl, že předmětem této dohody bylo vypořádání i celého družstevního bytu na ulici [část obce a číslo] v [obec]. Žalobkyně uváděla, že družstevní podíl v předmětném bytovém družstvu, kterému odpovídá nájem předmětné bytové jednotky, touto dohodou vypořádán nebyl. Text obsahu dohody posuzoval soud dle jejího obsahu a dospěl k závěru, že z obsahu dohody nevyplývá, že by jejím předmětem měl být i společný podíl účastníků v předmětném OSBD [obec], se kterým jsou spojena společná členská práva a povinnosti účastníků vztahující se k předmětné bytové jednotce. Žalovaný byl na jednání soudu dne 8. 3. 2021 soudem poučen dle § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu a byl vyzván, aby doplnil tvrzení, jakým konkrétním způsobem mělo dojít k vypořádání SJM účastníků týkající se společného členského podílu účastníků v OSBD [obec] představující nájem předmětného bytu. Žalovaný byl vyzván, nechť svá tvrzení prokáže a byl poučen o následcích nesplnění této výzvy. Žalovaný důkazy nenavrhl (kromě již předložené dohody). Žalovaný neunesl břemeno důkazní a neprokázal své tvrzení, že mezi účastníky již byl v rámci vypořádání SJM vypořádán společný podíl účastníků v OSBD [obec], se kterým jsou spojena členská práva a povinnosti vztahující se k předmětné bytové jednotce. Soud má po provedeném dokazování za to a má za prokázané, že předmětnou dohodou účastníků ze dne 9. 9. 2014 nebyl v rámci společného jmění manželů mezi účastníky vypořádán podíl v OSBD [obec] se kterým jsou spojena členská práva a povinnosti vztahující se k předmětné bytové jednotce. Toto vypořádání z předložené dohody nevyplývá, když v dohodě není podíl v bytovém družstvu a ani nájem předmětného bytu zmíněn. Tento závěr soudu je odůvodněn i tím, že účastníci následně uzavřeli dne 24. 5. 2018 dohodu, kterou teprve tohoto dne zrušili společný nájem k předmětnému družstevnímu bytu a dohodli se na tom, že právo společného nájmu předmětné bytové jednotky se ruší ke dni 6. 12. 2017 a od tohoto dne se výlučným nájemcem předmětné bytové jednotky stává žalovaný. Za této situace má soud za prokázané, že teprve touto dohodou došlo ke zrušení společného nájmu účastníků k předmětnému družstevnímu bytu a výlučným nájemcem se stal žalovaný. Ani touto dohodou pak ale nebyl vypořádán společný členský podíl účastníků v OSBD [obec], se kterým jsou spojená členská práva a povinnosti vztahující se k předmětné bytové jednotce. Předmětem vypořádání mezi účastníky pak zůstal členský podíl v OSBD [obec], se kterým jsou spojena členská práva a povinnosti vztahující se k předmětné bytové jednotce.

6. S ohledem na ust. § 3028 odst. 1 a odst. 2. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, posuzoval soud vznik společného členství účastníků v bytovém družstvu dle ust. § 703 odst. 2 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného ke dni 7. 6. 1999 (datum uzavření dohody o převodu členských práv a povinností) a dovodil, že za trvání manželství účastníků vzniklo ve smyslu ust. § 703 odst. 2 z. č. 40/1964 Sb., oběma účastníkům právo společného nájmu předmětného družstevního bytu i společné členství v bytovém družstvu a zároveň účastníci do společného jmění manželů nabyli členský podíl v bytovém družstvu (OSBD [obec]) se kterým jsou spojena členská práva a povinnosti vztahující se k bytové jednotce [číslo] – byt [číslo] o velikosti 3 + 1 nacházející se v 1. NP budovy [adresa], bytový dům na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce].

7. Protože po rozvodu manželství účastníků mezi účastníky nedošlo k dohodě ohledně vypořádání společného jmění manželů představující podíl v bytovém družstvu, byl soud povinen k návrhu žalobkyně tento společný podíl účastníků v bytovém družstvu vypořádat. Vypořádání společného jmění manželů pak soud provedl dle zásad uvedených v ust. § 3028 odst. 1 a odst. 2 dle z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „občanského zákoníku“), když žaloba na vypořádání společného jmění manželů byla podána za účinnosti tohoto předpisu.

8. Podle ust. § 765 odst. 1 občanského zákoníku, zanikne-li manželství rozvodem, spravují se majetkové povinnosti a práva rozvedených manželů dohodou manželů nebo rozvedených manželů. Dle odst. 2 cit. ustanovení, nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

9. Podle ustanovení § 709 občanského zákoníku odst. 1: součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

10. Podle ustanovení § 709 občanského zákoníku odst. 3 součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

11. S přihlédnutím ke shora uvedeným skutkovým zjištěním dospěl soud k právnímu závěru, že byly splněny předpoklady pro vypořádání SJM účastníků řízení v tom rozsahu, jak byla podaná žaloba, neboť manželství bylo rozvedeno, návrh byl podán v požadované tříleté lhůtě od právní moci rozvodového rozsudku a předmětný společný členský podíl účastníků v bytovém družstvu nebyl dosud vypořádán dohodou účastníků. V souladu se shora uvedenými zákonnými ustanoveními soud rozhodoval o vypořádání ke dni zániku společného jmění manželů, tedy ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Při vypořádání společného jmění účastníků řízení soud vycházel ze zásady, že podíly obou účastníků na vypořádávaném majetku jsou stejné, že každý z účastníků nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek a dále bylo přihlédnuto k tomu, jak se každý z účastníků staral o rodinu, rodinnou domácnost a jak se každý z účastníků zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

12. Po zahájení řízení došlo mezi účastníky k dohodě o zrušení společného nájmu k předmětnému družstevnímu bytu s tím, že výlučným nájemcem předmětného bytu se ke dni 6. 12. 2017 stává žalovaný. Vzhledem k dohodě uzavřené mezi účastníky již soud o zrušení společného nájmu bytu účastníků nerozhodoval. Dále přihlédl soud k tomu, že po rozvodu manželství zůstal bydlet v předmětném bytě žalovaný a obývá jej se společným synem účastníků, zletilým [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalovaný projevil vůli byt nadále obývat.

13. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud o vypořádání společného jmění účastníků s přihlédnutím k zásadě, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Soud z provedeného dokazování nezjistil důvody pro zvýšení či snížení podílu jednoho z manželů. Tyto skutečnosti nebyly ani ze strany účastníků tvrzeny a ani dokazovány. Soud také vycházel z aktuálního využívání věci (bytu) účastníky, jakož i z projevené vůle účastníků o způsobu vypořádání, které uvedli v rámci svých vyjádření.

14. Na základě uvedených skutečností soud vypořádal společného jmění manželů, tj. členský podíl v OSBD [obec], se kterým jsou spojena členská práva a povinnosti vztahující se k předmětnému bytu, a to tak, že určil, že tento podíl připadá do výlučného vlastnictví žalovaného a žalovaný je zároveň povinen na vypořádacím podílu uhradit žalobkyni polovinu zjištěné tržní ceny tohoto členského podílu. Při vyčíslení tržní ceny členského podílu pak soud vycházel ze znaleckého posudku soudní znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně], ve kterém stanovila tuto cenu na 830.000 Kč, když svůj postup ocenění uvedeného podílu náležitě odůvodnila. Uvedla, jakou metodou došla k výpočtu ceny a znalecký posudek při svém výslechu obhájila. Žalovanému byla uložena povinnost uhradit na vypořádacím podílu polovinu zjištěné tržní ceny, tedy částku ve výši 415.000 Kč.

15. O lhůtě k plnění rozhodl soud v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud neshledal důvody pro to, aby uložil žalovanému delší lhůtu ke splnění stanovené povinnosti i s ohledem na skutečnost, že v tomto ohledu nedošlo mezi účastníky řízení k dohodě. Stejně tak z tohoto důvodu nepovolil soud žalovanému plnění ve splátkách. Žalovaným navrhované splátky ve výši 1.000 Kč byly pro žalobkyni nevyhovující, když tímto způsobem by nedošlo k úhradě dlužné částky ani do 1 roku od vyhlášení rozsudku. Nadále pak bude na žalovaném, aby požádal žalobkyni o plnění ve splátkách, což může být účastníky i po právní moci tohoto rozsudku dojednáno mimosoudně. Soud má za to, že žalovaný je schopen vyplatit žalobkyni vypořádací podíl ve stanovené výši a ve stanovené lhůtě k plnění, když soudem bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán a pobírá pravidelně mzdu. Tyto skutečnosti byly zjištěny v rámci přípravy na provedení prohlídky předmětného bytu. Žalovaný pak neuváděl, že je osobou, která by např. nebyla schopna ani hradit soudní poplatek a nepožádal o osvobození od soudních poplatků. Soud má tedy za to, že žalovaný je schopen uhradit vypořádací podíl tak, jak mu bylo tímto rozsudkem uloženo.

16. Co se týká nákladů řízení, rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu s ohledem na plný úspěch žalobkyně ve věci. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.000 Kč. Dále byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů ve výši 2.000 Kč spočívající v zaplacené záloze žalobkyní ve výši 2.000 Kč dne 20. 9. 2019 v souladu s usnesením Okresního soudu v Bruntále č. j. 8 C 191/2017-76 ze dne 13. 9. 2019 jako zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem. Dále tvoří náklady řízení odměna advokáta podle § 8 odst. 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. (tarifní hodnota vypočtena jako ½ z částky 830.000 Kč, která je tvořena zjištěnou cenou členských práv a povinností k předmětnému bytu). Za 1 úkon právní služby byla přiznána odměna ve výši 9.980 Kč. V souladu s § 7 bodem 6 činí sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby z uvedené tarifní hodnoty částku ve výši 9.980 Kč. Byly učiněny 4 úkony, a to převzetí věci, sepis žaloby, účast na jednání před soudem 5. 9. 2019 a účast na jednání před soudem 1. 4. 2021, tedy v ceně 4 x 9.980 Kč. Dále přiznány 4 režijní paušály po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 cit. vyhlášky. Dále byla dle § 14 odst. 3 cit. vyhlášky přiznána náhrada za promeškaný čas při cestě na účast u jednání před Okresním soudem v Bruntále dne 5. 9. 2019 a 1. 4. 2021 za 16 půlhodin x 2 po 100 Kč, tedy celkem 3.200 Kč. Jednalo se o cestu z [obec] na Okresní soud v Bruntále a zpět. Dále bylo přiznáno cestové k jednání Okresního soudu v Bruntále dne 5. 9. 2019 dle § 13 odst. 5 cit. vyhlášky s použitím osobního automobilu Mercedes Benz CLA 180 [registrační značka], spotřeba benzínu 5, 83/100 km, 2 x 336 km, sazba základní náhrady za 410 Kč km a cena pohonných hmot 33,10 Kč Celkem 4.051 Kč dle vyhl. č. 333/2018 Sb. Dále bylo přiznáno cestovné za cestu z [obec] k Okresnímu soudu v Bruntále a zpět dne 1. 4. 2021 při použití stejného vozidla při stejné spotřebě a stejném počtu km, když sazba základní náhrady za 1 km činí 4,40 Kč a cena pohonných hmot za 1 l ve výši 27,80 Kč dle vyhl. č. 589/2020 Sb. Celkem ve výši 4.045 Kč Náklady řízení tedy činí celkem částku ve výši 56.416 Kč a jsou splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.

17. O nákladech státu, tedy České republiky – Okresního soudu v Bruntále rozhodl soud v souladu s § 148 odst. 1 občanského soudního řádu s ohledem na plný úspěch žalobkyně ve věci. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou znalce [titul] [celé jméno znalkyně] ve výši 4.993 Kč dle usnesení Okresního soudu v Bruntále č. j. 8 C 191/2017-140, když celá odměna činila 6.993 Kč a z rozpočtových prostředků České republiky bylo uhrazeno 4.993 Kč a ze zálohy složené žalobkyní 2.000 Kč. Dále byla znalkyni přiznána odměna ve výši 300 Kč za podanou znaleckou výpověď na jednání u Okresního soudu v Bruntále dne 8. 4. 2021 ve výši 300 Kč dle výroku V. tohoto rozsudku. Celkem náklady státu činily částku ve výši 5.293 Kč.

18. Znalkyni pak byla výrokem V. tohoto rozsudku za podání odborného vysvětlení k podanému znaleckému posudku u jednání dne 1. 4. 2021 přiznána odměna ve výši 300 Kč. Odměna znalkyni náleží dle zákona č. 36/1967 Sb. v platném znění a vyhl. č. 37/1967 Sb. v platném znění, a to ve výši 300 Kč za započatou hodinu účasti u jednání Okresního soudu v Bruntále dne 1. 4. 2021. Nárok na odměnu posoudil soud v souladu s § 16 cit. vyhlášky podle náročnosti a míry odborných znalostí, které bylo nutné vynaložit k podání odborného vysvětlení. Stanovená odměna pak bude znalkyni proplacena prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Bruntále po právní moci výroku V. tohoto rozhodnutí.