8 C 194/2024

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 37.054,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27.400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 27.400 Kč od 11. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 9.654,54 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34.859 Kč od 22. 7. 2023 do 10. 6. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7.459 Kč od 11. 6. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 27.400 Kč od 11. 6. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.217 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále dne 5. 8. 2024 domáhala zaplacení částky ve výši 37.054,54 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne , datum, . Žalobkyně požadovala uhradit jistinu 27.400 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 6.990 Kč, poplatek za službu Klidné spaní 110 Kč, poplatek za službu Presto 330 Kč, poplatek za službu Informační SMS servis 29 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 2.195,54 Kč (0,1% denně z jistiny od 22. 7. 2023 do 20. 10. 2023 dle článku 6.4 VOP a čl. 3 sazebníku) a dále požadovala žalobkyně plynoucí zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi účastníky řízení došlo, byť prostředky na dálku, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním č. , hodnota, . Byla sjednána výše úvěru 27.500 Kč. Jedná se o úvěr jiný než na bydlení (tj. spotřebitelský úvěr). Byly sjednány volitelné služby, a to služba Klidné spaní 110 Kč měsíčně, služba Presto 165 Kč, Informační SMS servis 29 Kč měsíčně. Jednorázová výše splátky činila 34.684 Kč se splatností dne 21. 7. 2023. Ve smlouvě je uvedeno, že její nedílnou součástí je prohlášení dlužníka o stávajících závazcích. Z obsahu smlouvy však vyplývá, že takové prohlášení její součástí není (viz smlouva o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet 25.000 Kč dne 21. 6. 2023 a dále 2.400 Kč dne 23. 6. 2023 (viz přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, autorizace ověření totožnosti k datu 21. 6. 2023). Žalovaný na daný úvěr neuhradil ničeho (tvrzení žalobkyně).

5. Žalobkyně tvrdila v žalobě, že posuzovala před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného, což je uvedeno v předloženém souboru úvěruschopnost, tj. že nejprve zjistila u žalovaného informace k osobám v jeho domácnosti i k jeho výdajům a příjmům. Tyto sdělené údaje žadatele o úvěr jsou uvedeny v předložené listině k posouzení úvěruschopnosti. V listině nazvané jako výpis o posouzení úvěruschopnosti je žalovaný označen jako fyzická osoba a spotřebitel, počet členů ve společné domácnosti 2, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky 22.000 Kč a na bydlení 500 Kč, další nezbytné výdaje 500 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu 30.180 Kč, posouzení úvěruschopnosti úspěšné (uvedená listina).

6. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených v žalobě. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr není možné odvodit pouze na základě informací zjištěných od žadatele o úvěr, bez jejich ověření.

7. Podle ust. § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

8. S ohledem na výše uvedené dovodil soud, že poskytovatel úvěru v tomto případě poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá cit. zákona, když informace získané od žadatele neprověřil a dovodil absolutní neplatnost dané úvěrové smlouvy a k neplatnosti přihlédl i bez návrhu. Důsledkem je pak nutnost vypořádat vzájemný vztah účastníků v režimu ust. § 2993 obč. zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V daném případě žalovaný obdržel částku ve výši 27.400 Kč a neuhradil ničeho, proto bylo žalobě vyhověno co do poskytnuté jistiny ve výši 27.400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení.

9. Lhůta k plnění není u bezdůvodného obohacení stanovena a řídí se § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Žalobkyně pak počátek prodlení nemůže odvozovat ze smluvního vztahu, který je neplatný, ale v případě bezdůvodného obohacení až na základě její výzvy k plnění, tedy musí o plnění nejprve požádat. Za takovou výzvu k plnění pak soud považuje výzvu k plnění ze dne 7. 6. 2024, doručené nejpozději do dispozice žalovaného 10. 6. 2024. Žalovaný je tak v prodlení od 11. 6. 2024. Soud v souladu s § 1970 občanského zákoníku přiznal žalobkyni právo na úroky z prodlení ve výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 11. 6. 2024 ve výši dle cit. nařízení, tj. 14,75 % ročně, do zaplacení.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a zjišťoval poměry úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. V daném případě by 100 % náhrady nákladů řízení představovala částka ve výši 3.661 Kč (zaplacený soudní poplatek 1.483 Kč a náklady právního zastoupení dle § 14b vyhlášky číslo 177/1996 Sb. za 3 úkony po 500 Kč a 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč a 21 % DPH). K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soud vypočetl úspěch žalobkyně a žalovaného a kapitalizoval příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Úspěch žalobkyně byl 68,62 % a úspěch žalovaného 33,38 %. Výslednému úspěchu žalobkyně 33,24 % pak odpovídá přiznaná náhrada nákladů řízení ve výši 1.217 Kč, která je splatná k rukám právního zástupce žalobkyně.