8 C 202/2025

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 26.988 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6.600 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 650,78 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6.600 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši 20.388 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.149,32 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 926,86 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4.657,71 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 10.855,70 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 26. 8. 2025 domáhala zaplacení částky ve výši 26.988 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobkyně společnosti , právnická osoba, . (dále jako právní předchůdce žalobkyně). Žalobkyně požadovala uhradit neuhrazenou jistinu ve výši 10.855,70 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 402,01 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4.818 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.483,72 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1.928,57 Kč, smluvní pokutu ve výši 7.500 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 926,86 Kč (za období od 21. 6. 2024 do 20. 2. 2025 z dlužné jistiny), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení do 20. 2. 2025 ve výši 1.800,10 Kč, a dále plynoucího obchodního úroku a zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud závěr o skutkovém stavu věci a má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . V hotovosti v den uzavření smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč. Byl sjednán úrok v pevné výši 761 Kč, dále úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7.350 Kč, úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2.077 Kč a úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2.700 Kč. Celková dlužná částky ve výši 27.888 Kč měla být uhrazena ve 14-ti měsíčních splátkách po 1.992 Kč do 20. 6. 2024 (viz smlouva o úvěru, předpis splátek). Žalovaný na daný případ uhradil celkem částku ve výši 8.400 Kč (tvrzení žalobkyně, transakční historie smlouvy o úvěru). Aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala žalobkyně předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , dále přílohou č. , hodnota, smlouvy a oznámením o postoupení pohledávky. Co se týká povinnosti prověřit před poskytnutím úvěru schopnost spotřebitele splácet daný úvěr, žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce zhodnotil informace požadované a získané od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy a ověřil je doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů a insolvenčního rejstříku. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady, konkrétně potvrzením od zaměstnavatele a výplatními páskami. V žádosti žalovaný uvedl, že je od 13. 9. 1999 na dobu neurčitou zaměstnán jako dělník přidružené dřevařské výroby a obsluha motorového vozíku u společnosti , právnická osoba, ., a výše jeho měsíčních příjmů činí celkem 37.290 Kč, že výše jeho měsíčních výdajů činí 10.793 Kč, má vlastní bydlení, je ženatý a má vyživovací povinnost vůči dvěma osobám. Žalobkyně předložila žádost o úvěr ze dne , datum, , ve které je žalovaný označen jako spotřebitel, zaměstnaný od 13. 9. 1999 s měsíčním příjmem 37.290 Kč. Celkové měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 10.793 Kč. Bydlení je uvedeno vlastní, rodinný stav ženatý. Dále je uvedeno, že byly předloženy výplatnice (viz žádost o úvěr). Dále žalobkyně předložila první stranu pracovní smlouvy mezi organizací , právnická osoba, . a žalovaným, kde je uvedeno, že pracovník nastoupí do práce , datum, , druh práce je dělník přidružené dřevařské výroby ve dvousměnném provozu. Dále žalobkyně předložila dohodu o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, mezi zaměstnavatelem , právnická osoba, . a žalovaným, když je uvedena pracovní činnost dělník přidružené dřevařské výroby, obsluha motorového vozíku (viz uvedené dokumenty). S vyúčtováním mzdy na jméno žalovaného, když z tohoto vyúčtování není možné dovodit časové období, vyplývá, že k výplatě byla hotovost 7.287 Kč, dále ve výši 7.931 Kč, dále 7.412 Kč. Dále je uvedeno na účet: 17.974 Kč, 17.268 Kč a 39.994 Kč. Vždy je uvedena základní mzda, odměny cílové a mimořádné odměny, kdy všechny hodnoty se mění včetně základní mzdy. Základní mzda je uvedena ve výši 11.730 Kč, dále 13.400 Kč a dále 15.173 Kč (viz uvedené listiny).

5. Soud má za to, že z informací získaných od žadatele o úvěr a dále z předložených listin nebylo možné, aby předchůdce žalobkyně získal úplné ucelené informace o finanční situaci žalovaného, tedy o příjmech žalovaného a o výdajích žalovaného, a to za dostatečné období. V daném případě soud dovodil, že poskytovatel úvěru řádně neprověřil tvrzené příjmy uvedené v žádosti o úvěr, když tyto neodpovídají předloženým vyúčtováním mzdy. Soud dospěl k tomu, že předložené vyúčtování mzdy je uvedeno za období: 202301, 202302, 202303. V předložených vyúčtováních pak není uvedena fixní základní mzda a je zjevné, že tato je vždy navýšena o odměny cílové a odměny mimořádné, když součet těchto odměn vždy překračuje s uvedenou základní mzdu. Co se týká výdajů, tak tyto nebyly žádným způsobem prověřeny a soud má za to, že nebyly ani řádně zjišťovány. Soud posuzoval, zda poskytovatel úvěru podle ust. § 86 odst. 2 věta prvá z. č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru řádně posoudil zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že poskytovatel tuto povinnost nesplnil a poskytl spotřebitelský úvěr v rozporu s § 87 odst. 1 a § 86 odst. 1 citovaného zákona. Soud z úřední povinnosti zkoumal tuto stanovenou povinnost a dovodil absolutní neplatnost dané úvěrové smlouvy a k neplatnosti přihlédl i bez návrhu. S ohledem na výše uvedené pak soud posoudil vzájemný vztah účastníků v režimu ust. § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jim druhá strana vydala, co získala, byloli plněno, aniž by tu byl platný závazek. V daném případě žalovaný obdržel částku ve výši 15.000 Kč a uhradil celkem 8.400 Kč. Proto bylo žalobě vyhověno co do zbývající dlužné jistiny ve výši 6.600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Požadovaný kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení byl za dané období přepočten z přiznané jistiny a přiznán celkem ve výši 650,78 Kč. Další nároky uplatněné žalobkyní byly, s ohledem na výše uvedené, zamítnuty, když byly soudem posouzeny jako nedůvodné.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když procesně úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval a dle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly.