8 C 23/2025

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 41.131,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41.131,77 Kč s úrokem ve výši 3,99 % ročně z částky 40.631,77 Kč od 25. 9. 2024 do 29. 9. 2024, s úrokem ve výši 3,99 % ročně z částky 40.131,77 Kč od 30. 9. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 40.131,77 Kč od 5. 10. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 501,84 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.646 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala podaným návrhem dne 31. 10. 2024 po žalovaném zaplacení částky 41.131,77 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o hotovostním úvěru číslo , hodnota, uzavřené dne , datum, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 160.000 Kč. Žalobkyně požadovala uhradit nesplacenou jistinu 40.131,77 Kč, nesplacený smluvní úrok 501,84 Kč (kapitalizovaný do dne předcházejícího dni zesplatnění), smluvní pokutu 1.000 Kč (ve výši 500 Kč za 2 opožděné splátky), smluvní úrok 3,99 % ročně z dlužné jistiny od 25. 9. 2024 do 29. 9. 2024, smluvní úrok 3,99 % ročně z dlužné jistiny od 30. 9. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 5.10. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se žalobě nevyjádřil. Proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové a ani právní námitky.

3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že žalobkyně jako věřitelka uzavřela s žalovaným jako dlužníkem smlouvu o hotovostním úvěru číslo , hodnota, dne , datum, (součástí jsou všeobecné obchodní podmínky žalobkyně). Úvěr byl spotřebitelský, bezúčelový. Byl sjednán úrok ve výši 3,99 % ročně a RPSN ve výši 5,18 %. Celková výše úvěru 160.

0. V čl. 5 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta, tj. smluvní pokutu ve výši 500 Kč, a to za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu (smlouva o úvěru, úvěrové podmínky, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný čerpal celkem 160.000 Kč (viz potvrzení o vyplacení úvěru). Žalovaný uhradil splátky od 20. 9. 2021 do 25. 5. 2024. Na splátku dne 25. 6. 2024 bylo ze strany žalovaného dne 16. 7. 2024 zaplaceno pouze 500 Kč. Dále na splátku ze dne 25. 6. 2024 uhradil žalovaný dne 23. 8. 2024 500 Kč. Dále na splátku ze dne 25. 6. 2024 žalovaný uhradil dne 3. 9. 2024 1.500 Kč (splátkový kalendář, tvrzení žalobkyně). Jelikož žalovaný neuhradil zcela splátku dne 15. 1. 2024, 15. 2. 2024 a 15. 3. 2024, prohlásila žalobkyně úvěr za splatný v celé výši dne 27. 3. 2024, když žalovaný byl v prodlení jak s jednou splátkou více než tři měsíce, tak s více než dvěma splátkami dle odst. 8.1, 8.2 smlouvy (zesplatňující dopis ze dne 25. 9. 2024).

5. K posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr před poskytnutím úvěru žalobkyně uvedla, že žalobkyně, v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. V rámci posouzení úvěruschopnosti se žalobkyně nespoléhala pouze na tvrzení žalovaného, ale informace poskytnuté žalovaným ověřila za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žadatelé obecně v rámci úvěrové žádosti, deklarují (mimo jiné) výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Žalovaný před uzavřením smlouvy žalobkyni sdělil, že je rozvedený, nevyživuje žádné dítě, bydlí v nájmu, je zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, . a jeho čistý měsíční příjem činí 26.000 Kč. Tuto skutečnost žalobkyně ověřila pomocí výpisu z účtu , právnická osoba, . č. , č. účtu, za období 1. 5.-9. 8. 2021 a zjistila, že průměrný měsíční příjem žalovaného činí více než 26.000 Kč (viz předložený výpis z účtu). Dále žalovaný v rámci žádosti sdělil své celkové výdaje, které měly činit 13.000 Kč měsíčně. Žalobkyně výdaje ověřila jejich porovnáním s normativními náklady na bydlení, životním minimem a výpisem z účtu (viz předložený výpis z účtu). Platby na další závazky žalovaného žalobkyně zjišťovala prostřednictvím úvěrových registrů NRKI/BRKI, (viz úvěrová zpráva – klient bez negativního nálezu).

6. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, kdy smlouva byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru, tedy mezi žalobkyní – podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovaným jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutné posoudit podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků za úrok, což vyplývá z textu samotné úvěrové smlouvy. Podle § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

7. V této právní věci se žalobkyně domáhá plnění na základě citované úvěrové smlouvy ze dne 9. 8. 2021, která obsahově splňuje všechny podstatné náležitosti stanovené v § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to závazek jedné strany poskytnout na žádost druhé smluvní strany v její prospěch peněžní prostředky, určení jejich výše a závazek druhé strany poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit z poskytnutých prostředků úrok. Předmětná smlouva odkazuje ohledně úpravy dalších otázek, které nejsou podstatnými částmi dle zákona na úvěrové podmínky, které mají povahu obchodních podmínek ve smyslu § 1751 odst. 1 občanského zákoníku. Pokud žalovaný nehradil řádně a včas sjednané splátky, porušil smluvené podmínky stanovené ve smlouvě o úvěru a následně se vystavil sankci žalobkyně v souladu s úvěrovou smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami, kdy žalobkyně svým rozhodnutím ke dni 25. 9. 2024 prohlásila celý úvěr za splatný a oprávněně požaduje uhradit shora specifikované nároky. Nárok na zaplacení úroku z prodlení z jistiny vyplývá přímo ze zákona, neboť se žalovaný dostal do prodlení a jeho výše byla určena v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V této právní věci žalobkyně osvědčila, že před poskytnutím úvěru žalovanému řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet, v souladu se shora specifikovanými zákonnými ustanoveními.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a přiznal procesně úspěšné žalobkyni, žalobkyní požadované náklady řízení ve výši 1.646 Kč, spočívající v zaplaceném soudním poplatku.