8 C 237/2025

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 31.429,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9.623,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 9.623,40 Kč od 26.9.2025 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši 21.806,49 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14.365,47 Kč od 25.3.2025 do 25.9.2025, z částky 4.742,07 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4.742,07 Kč od 26.9.2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,50 % ročně z částky 9.623,40 Kč od 26.9.2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále dne 30. 9. 2025 domáhala zaplacení částky 31.429,89 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, distančním způsobem. Žalobkyně požadovala uhradit jistinu ve výši 13.999,29 Kč, poplatek za vyplacení tranši úvěru 263,60 Kč, smluvní úrok 16.808,29 Kč, poplatek za službu Klidné spaní 81,46 Kč, poplatek za službu informační SMS servis 21,12 Kč, smluvní pokutu ve výši 256,13 Kč a zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud závěr o skutkovém stavu věcí a má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla, byť prostředky komunikace na dálku, uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne , datum, . Celková výše spotřebitelského úvěru je uvedena ve výši kreditního rámce 8.000 Kč. Jedná se o bezúčelový spotřebitelský úvěr. Žalovaná je uvedena jako fyzická osoba spotřebitel (viz informace pro spotřebitele, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru). Žalovaná obdržela na svůj bankovní účet dne 7. 10. 2024 částku ve výši 8.000 Kč, dne 15. 11. 2024 částku ve výši 6.016,54 Kč a dne 15. 12. 2024 částku ve výši 6,86 Kč. Celkem obdržela žalovaná částku ve výši 14.023,40 Kč (autorizace ověření totožností, přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Žalovaná byla vyzvána k úhradě předžalobní výzvou ze dne 22. 9. 2025 (viz předžalobní výzva).

5. V žalobě žalobkyně tvrdila, že posouzení úvěruschopnosti žalované provedla podle interní metodiky schválené ČNB. Nejprve nahlédla do veřejných databází a registrů, NRKI, BRKI, insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka, získaných prostřednictvím licence poskytovatele služby informování o platebním účtu. Žalovaná následně správnost svých údajů potvrdila ve smlouvě.

6. Bylo prokázáno, že žalovaná uhradila celkem na tuto pohledávku částku ve výši 4.400 Kč (tvrzení žalobkyně).

7. Daný případ posoudil soud dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když předmětem předložené smlouvy je poskytnutí spotřebitelského úvěru spotřebiteli podnikatelem. Postupoval podle § 86 odst. 2 věta 1. citovaného zákona, kdy poskytovatel před poskytnutím úvěru má povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele hradit sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů u spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86. odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná a soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě soud dovodil, že poskytovatel úvěru vůbec nezjišťoval příjmy a výdaje spotřebitele před poskytnutím úvěru, což vyplývá z tvrzení žalobkyně a z předložených listinných důkazů. Proto soud dovodil, že v tomto případě poskytovatel úvěru poskytl žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86. odst. 1. věta druhá citovaného zákona a dovodil absolutní neplatnost dané úvěrové smlouvy a k neplatnosti přihlédl soud i bez návrhu. Důsledkem je tak nutnost vypořádat vzájemný vztah účastníků v režimu ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku, to je v režimu bezdůvodného obohacení. Povinností žalované je vydat, co získala, proto byla žalované uložena povinnost vrátit žalobkyni dosud nesplacenou jistinu ve výši 9.623,40 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení. Na zákonné úroky z prodlení má žalobkyně právo v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Co se týká splatnosti závazků vzniklého bezdůvodného obohacení, lhůta plnění není stanovena a řídí se § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Počátek prodlení je nutno odvozovat až na základě výzvy k plnění. Za takovou výzvu k plnění soud považuje učiněnou předžalobní výzvu ze dne 22. 9. 2025, která byla doručena do dispozice žalované nejpozději k datu 25. 9. 2025 a žalovaná pak je od 26. 9. 2025 v prodlení. S ohledem na výši uvedené byly další žalobou uplatněné nároky posouzené jako nedůvodné a byly soudem zamítnuty.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na procesní úspěch žalované, která náhradu nákladů řízení nepožadovala a vzhledem k obsahu spisu jí ani žádné náklady nevznikly.