8 C 241/2024

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o 34.853,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34.853,17 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.963,76 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 34.853,17 Kč od 15. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2.111,78 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 34.853,17 Kč od 15. 9. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 34.853,17 Kč od 15. 9. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3.573 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 14. 9. 2024 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 34.853,17 Kč s příslušenstvím. Jednalo se o nároky ze smlouvy o kreditní kartě č. , hodnota, , kterou účastníci uzavřeli dne , datum, a na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky do uvedené výše úvěrového limitu a žalovaný prostředky čerpal. Vzhledem k tomu, že žalovaný své závazky řádně neplnil, dostal se do prodlení s plněním splátek. Žalobkyně prohlásila veškeré pohledávky ze smlouvy za splatné ke dni 25. 1. 2024. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhradit jistinu úvěru po splatnosti ve výši 34.853,17 Kč a příslušenství pohledávky tvořené řádným úvěrovým úrokem ve výši 14,75 % ročně z jistiny od 25. 1. 2024 do dne podání žaloby, tj. do 14. 9. 2024 v kapitalizované výši 2.111,78 Kč. Dále požaduje zákonný úrok z prodlení 14,75 % ročně z jistiny a poplatků ve výši 34.853,17 Kč z nezaplacených splátek do zesplatnění od 25. 1. 2024 do dne podání žaloby v kapitalizované výši 1.963,76 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové a ni právní námitky.

3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi účastníky došlo prostřednictvím elektronického bankovnictví k uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru č. , hodnota, dne , datum, . Jedná se o smlouvu o kreditní kartě s úvěrovým rámcem do výše úvěrového listinu 20.000 Kč. Je uvedena výše splátky 5 % bez automatické plné splátky. Žalovaný je zde označen jako fyzická osoba spotřebitel s datem narození a občanským průkazem. Dále je zde uvedeno, že žalovaný má společenské postavení podnikatel, je svobodný, vyučený, způsob bydlení nájemní byt, počet osob bez příjmu 2. Je uveden měsíční čistý příjem žalovaného ve výši 30.000 Kč. Hlavní obor podnikání řemeslná živnost, zahájení podnikatelské činnosti 201408. Jsou uvedeny pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů 8.000 Kč. Jsou uvedeny finanční údaje za předcházející rok v Kč: příjmy z podnikání 30.000 Kč – výdaje související s příjmy z podnikání 3.000 Kč (smlouva – žádost o poskytnutí úvěru). V textu úvěrové smlouvy je uvedeno, že žalovaný byl seznámen s tím, že žalobkyně poskytuje tento úvěr pro osobní, nepodnikatelské účely dle § 85 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen jako o spotřebitelském úvěru) viz text úvěrové smlouvy. Dále žalobkyně předložila předsmluvní informace ke kreditní kartě a současně vysvětlení předsmluvních informací a základní informace o jednotlivých druzích spotřebitelských úvěrů poskytovaných žalobkyní. V textu informací je uvedeno, že se jedná o spotřebitelský úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty, sjednaný na dobu neurčitou a s možností opakovaného čerpání. Celková výše spotřebitelského úvěru je 20.000 Kč (uvedené doklady). Žalovaný prostřednictvím kreditní karty čerpal částku ve výši 34.853,17 Kč jako jistinu úvěru, kterou doposud žalobkyni nevrátil (přehled výpisu z účtu, tvrzení žalobkyně).

5. V žalobě žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena, což dokládá přílohou žaloby označené jako „úvěruschopnost“. Tvrdila, že posoudila jak stránku příjmovou, tak výdajovou, když vycházela z žádosti, výpisu z osobního účtu, bankovních registrů. Z označené listiny „úvěruschopnost“ bylo zjištěno, že žalobkyně vzala v úvahu deklarovaný příjem 30.000 Kč a výdaje, které vstupovaly do výpočtu platební kapacity 25.404,60 Kč vypočtené na základě informací z žádosti, které zahrnují životní minimum, náklady na bydlení, náklady na splátky, mandatorní výdaje a deklarované platby na pojištění. Výdaje byly vypočtena na základě informací z žádosti a porovnané s interními/externími informacemi. Vybere se vyšší hodnota. Životní náklady a náklady na splátky byly deklarované versus modelované a vybrala se nejvyšší hodnota. Platební kapacita vypočtená systémem 4.595,40 Kč (viz listina „úvěruschopnost“).

6. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 27. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému sdělila, že je nadále v prodlení s hrazením splátek a využívá práva v souladu se smluvními podmínkami a prohlašuje k 25. 1. 2024 všechny pohledávky žalovaného z poskytnutého úvěru za splatné. Žalobkyně současně vyzvala žalovaného k zaplacení celého dluhu do 3. 2. 2024 (přípis ze dne 27. 1. 2024 a dodejka odeslaná 31. 1. 2024, převzatá žalovaným osobně dne 2. 2. 2024). Žalobkyně vyzvala dále žalovaného k úhradě dlužné pohledávky výzvou ze dne 29. 9. 2023 (viz výzva a dodejka). Žalobkyně předložila data o žádosti k žalovanému, z kterých vyplývá, že nebylo požadováno po žalovaném doložení příjmu. Žalovaný byl kontrolován v databázích s výstupem schváleno a schválený limit byl 20.000 Kč. Účet ke kreditní kartě byl žalovanému otevřen 1. 2. 2023. Příjem z podnikání je uveden čistý měsíční příjem 30.000 Kč (data o žádosti).

7. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených v žalobě a z listiny úvěruschopnost. Žalobkyně učinila závěr o majetkových a osobních poměrech žadatele – spotřebitele jako podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr pouze na základě informací zjištěných od žadatele o úvěru a zřejmě i prověřením ve veřejných registrech. Je tak zřejmé, že žalobkyně nezjišťovala dostatečně výdajovou a ani příjmovou stránku poměrů žadatele o úvěr, když tyto žádným způsobem neprověřila. Žalobkyně vycházela pouze z informací získaných od žadatele a tyto zavedla do svého systému a vypočítala výstupy na základě svých modelových situací. Důsledkem je pak to, že žalobkyně nesplnila nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru. Soud má za prokázané, že úvěr byl žalovanému poskytnut jako spotřebiteli, jedná se o spotřebitelský úvěr, když na to upozornila sama žalobkyně v úvěrové smlouvě a žalovaný byl takto ve všech smluvních dokumentech identifikován.

8. Podle ust. § 86 odst. 2 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná a soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

9. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že poskytovatel úvěru v tomto případě poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá cit. zákona a dovodil absolutní neplatnost dané úvěrové smlouvy a k neplatnosti přihlédl i bez návrhu. Důsledkem je pak nutnost vypořádat vzájemný vztah účastníků v režimu ust. § 2993 obč. zákoníku z titulu nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, kdy může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V daném případě žalovaný nevrátil žalobkyni poskytnutou jistinu ve výši 34.853,17 Kč a soud tedy žalovaného zavázal k povinnosti tuto částku žalobkyni uhradit. Dále má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 obč. zákoníku ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění není u bezdůvodného obohacení zákonem přímo stanovena a řídí se dle § 1958 odst. 2 obč. zákoníku. Počátek prodlení je v případě bezdůvodného obohacení třeba posoudit až na základě výzvy k plnění. Za takovou výzvu k plnění v daném případě soud považuje přípis žalobkyně o zesplatnění celého úvěru ze dne 27. 1. 2024, kde žalobkyně stanovila žalovanému lhůtu k plnění do 3. 2. 2024. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný zásilku osobně převzal dne 2. 2. 2024. Soud tedy dovodil prodlení žalovaného od 4. 2. 2024 s ohledem na žalobkyni poskytnutou lhůtu do 3. 2. 2024. Soud přepočetl požadované kapitalizované zákonné úroky žalobkyní a po přepočtu přiznal žalobkyni požadovanou částku 1.963,76 Kč za období prodlení do 14. 9. 2024. Dále pak soud přiznal žalobkyni z jistiny i plynoucí zákonné úroky z prodlení od 15. 9. 2024, a to ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb., tedy ve výši 12,75 % ročně. Zbývající nároky posoudil soud s ohledem na výše uvedené jako nedůvodné, a proto byly soudem zamítnuty.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 občanského soudního řádu. Soud kapitalizoval veškeré příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku, když zjišťoval poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci a dospěl k závěru, že neúspěch žalobkyně je pouze nepatrný, tj. 11,81 %, a proto přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. V daném případě náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1.395 Kč a dále náklady právního zastoupení dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb (dále jako vyhláška). Ve věci byly vykonány 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. po 500 Kč (převzetí věci, výzva k plnění a sepis žaloby). Dále 3x náhrada hotových výdaj po 100 Kč ke každému úkonu právní služby dle vyhl. a 21 % DPH (378 Kč). Náklady řízení představují celkem částku ve výši 3.573 Kč a jsou splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.

11. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.