8 C 243/2024

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 71.937,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 71.937,54 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7.451,94 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.945,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 71.937,54 Kč od 13. 6. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,40 % ročně z částky 69.053,71 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 18.414,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala podaným návrhem po žalovaném zaplacení částky 71.937,54 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, . Požaduje uhradit částku ve výši 71.937,54 Kč (jistina + poplatky) s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.945,80 Kč od 18. 7. 2018 do 31. 5. 2023, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7.451,94 Kč od 25. 9. 2022 do 12. 6. 2023, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z jistiny od 13. 6. 2023 do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 12,40 % p. a. z částky 69.053,71 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný se žalobě nevyjádřil. Proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové a ani právní námitky.

3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že žalobkyně jako věřitel uzavřela s žalovaným jako dlužníkem smlouvu o úvěru dne , datum, . Jednalo se o neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v celkové výši 117.478 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků splatit. Byla sjednána úroková sazba ve výši 12,40 % ročně (viz úvěrová smlouva). Ve smlouvě, v čl. 1.1, bylo sjednáno, že jsou nedílnou součástí smlouvy všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a ceník žalobkyně (smlouva, VOP, ceník). Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 117.478 Kč na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet v 84 pravidelných měsíčních splátek po 2.108 Kč, splatných vždy 12. den každého kalendářního měsíce (úvěrová smlouva, výpis z účtu). Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné splátky řádně nehradil, žalobkyně v souladu s čl. 8.2 b) úvěrové smlouvy prohlásila ke dni 24. 9. 2022 celý úvěr za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě celé dlužné částky ke dni zesplatnění ve výši 71.938 Kč (viz zesplatňující dopis, historie úvěru). Vzniklý dluh nezaplatil žalovaný ani po předžalobní výzvě (předžalobní výzva ze dne 23. 5. 2023). Žalovaní uhradil na daný případ celkem částku ve výši 106.425,17 Kč (tvrzení žalobkyně, výpis úhrad).

5. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru a rovněž z transakčních pohybů na osobním účtu žalovaného. Žalobkyně porovnávala pravidelné měsíční příjmy žalovaného s jeho měsíčními náklady na živobytí a výši úvěrové splátky. Dále zohlednila všechny interní i externí závazky žalovaného a prověřila veřejné registry a rejstříky, kdy byl prověřen insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, evidence dlužníků SOLUS, nebankovní registr klientských informací CBCB. Z žádného z těchto registrů nevyplývaly takové skutečnosti, které by odůvodňovaly to, aby žalobkyně žalovanému úvěr neposkytla, stejně tak nevyplývalo, že by žalovaný měl více dluhů, které není schopen splácet, či že jeho platební morálka neodpovídá požadavkům žalobkyně. Ze zjištěného žalobkyně dospěla k závěru, že je v možnostech žalovaného úvěr splatit, a proto byla žádost žalovaného o poskytnutí úvěru schválena. V žádosti o poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že žalovaný uvedl příjmy ve výši 23.500 Kč, které žalobkyně ověřila dle výpisů z pohybu na běžném účtu žalovaného – jednalo se o částku odpovídající průměrnému příjmu žalovaného za měsíce předcházející poskytnutí úvěru (žádost, výpisy). Žalobkyně prověřila výdaje žalovaného v interních a veřejných registrech s výsledkem: kontokorentní úvěr u žalobkyně 5.000 Kč s orientační splátkou 417 Kč a úvěrem mimo žalobkyni se splátkou 2.433 Kč (byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován), dále pohyby na běžném účtu žalovaného (viz výpis).

6. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, kdy smlouva byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru, tedy mezi žalobkyní – podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovaným jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutné posoudit podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků za úrok, což vyplývá z textu samotné úvěrové smlouvy.

7. Podle § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

8. V této právní věci se žalobkyně domáhá plnění na základě citované úvěrové smlouvy ze dne , datum, , které obsahově splňují všechny podstatné náležitosti stanovené v § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to závazek jedné strany poskytnout na žádost druhé smluvní strany v její prospěch peněžní prostředky, určení jejich výše a závazek druhé strany poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit z poskytnutých prostředků úrok. Předmětná smlouva odkazuje ohledně úpravy dalších otázek, které nejsou podstatnými částmi dle zákona na smluvní obchodní podmínky smlouvy o úvěru, za níž žalobkyně úvěry poskytuje, a které mají povahu obchodních podmínek ve smyslu § 1751 odst. 1 občanského zákoníku. Pokud žalovaný nehradil řádně a včas sjednané splátky, porušil smluvené podmínky stanovené ve smlouvě o úvěru a následně se vystavil sankci žalobkyně v souladu všeobecnými obchodními podmínkami, které tvoří nedílnou součást smlouvy o úvěru, kdy žalobkyně svým rozhodnutím ke dni 24. 9. 2022 prohlásila celý úvěr za splatný a oprávněně požaduje uhradit shora specifikované nároky. Nárok na zaplacení úroku z prodlení z jistiny vyplývá přímo ze zákona, neboť se žalovaný dostal do prodlení a jeho výše byla určena v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal procesně plně úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.878 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Ve věci byly vykonány tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby) po 3.980 Kč. Dále 3x paušální náhrada po 300 Kč a 21% DPH. Náklady řízení činí celkem 18.414,40 Kč a jsou splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.