8 C 244/2024

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 19.598 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 19.598 Kč od 21. 10. 2021 do 6. 10. 2024.

II. Žaloba na zaplacení částky 19.598 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 19.598 Kč od 7. 10. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se, žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 22. 10. 2024, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 19.598 Kč s příslušenstvím z titulu dosud nevypořádaného společného jmění manželů. Žalobkyně tvrdila, že na základě smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, uzavřené dne , datum, se společností , právnická osoba, uhradila věřiteli částku ve výši 27.366 Kč za období říjen 2021 do zaplacení, přičemž šlo o úhradu závazku, jenž patřil do dosud nevypořádané společného jmění bývalých manželů (účastníků). Dále žalobkyně tvrdila, že na základě smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, uzavřené dne , datum, se stejným věřitelem uhradila žalobkyně věřiteli částku ve výši 11.830 Kč za období říjen 2021 do zaplacení, přičemž šlo o úhradu dalšího závazku, jenž patřil do dosud nevypořádaného společného jmění bývalých manželů (účastníků). Celkově žalobkyně uhradila za oba úvěry 39.196 Kč a po žalovaném požaduje uhradit polovinu této částky, když má za to, že se jedná o uhrazený závazek žalobkyní patřící do společného jmění bývalých manželů (účastníků). Žalobkyně dále požadovala z dlužné jistiny zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně od 21. 10. 2021 do zaplacení.

2. Žalobkyně byla samosoudkyní na jednání dne 24. 3. 2025 vyzvána, nechť odůvodní nárok na požadavek zákonného úroku z prodlení od 21. 10. 2021. Zástupce žalobkyně uvedl, „že bylo vycházeno z nejzazšího termínu, kdy by závazek mohl být promlčen“. Poté vzal žalobu částečně zpět co do nároku na přiznání zákonného úroku z prodlení z jistiny od 21. 10. 2021 do 6. 10. 2024 s tím, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 7. 10. 2024. V souladu s učiněným částečným zpětvzetím žaloby, soud v tomto rozsahu řízení částečně zastavil a rozhodl o tomto ve výroku I. tohoto rozsudku, v souladu s § 96 občanského soudního řádu. Zavinění částečného zastavení řízení bylo shledáno na straně žalobkyně, když zpětvzetí nebylo učiněno pro chování žalovaného (§ 146 odst. 2 věta první občanského soudního řádu).

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Podal odpor proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu v této věci a uvedl, že dle dohody účastníků, žalobkyně přebrala placení úvěrových smluv na sebe. Dále uvedl, že předkládá soudu dohodu o vypořádání SJM.

4. Z úřední činnosti soudu je soudu známo, že účastníci byli manželé v době od 4. 6. 2005 do 10. 9. 2015 (viz i údaje uvedené v centrální evidenci obyvatel). Bylo prokázáno, že dne 23. 5. 2007 uzavřeli účastníci s , právnická osoba, a.s. jako věřitelem smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření. Žalovaný je ve smlouvě uveden jako dlužník a žalobkyně jako spoludlužník. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí, Anonymizováno, meziúvěru pod č. , hodnota, do výše 200.000 Kč, který je veden na meziúvěrovém účtu dlužníka č. , hodnota, a ke dni přidělení cílové částky úvěru ze stavebního spoření pod č. , hodnota, do výše 120.000 Kč na základě smlouvy o stavebním spoření dlužníka č. , hodnota, ze dne , datum, . Meziúvěr a úvěr ze stavebního spotřební byl poskytnut za účelem údržba, změna bytu. Úvěr měl být splácen pod variabilním symbolem, kterým je číslo smlouvy bez pomlček, tj. variabilní symbol , var. symbol, (viz úvěrová smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, ). Dále bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne , datum, s , právnická osoba, a.s. jako věřitelem smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, . Žalobkyně je zde uvedena jako dlužník a žalovaný jako spoludlužník. Předmětem smlouvy je poskytnutí meziúvěru pod č. , hodnota, do výše 300.000 Kč, který je veden na meziúvěrovém účtu dlužníka č. , hodnota, a úvěru ze stavebního spoření pod č. , hodnota, do výše 180.000 Kč na základě smlouvy o stavebním spoření dlužníka č. , hodnota, ze dne , datum, . Variabilním symbolem pro platbu je číslo smlouvy (smlouva o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, datovaná v Praze dne , datum, , podepsaná účastníky dne , datum, ).

5. Dále byl soudu předložen výpis z bankovního účtu č. , č. účtu, , který patří žalobkyni. Bylo prokázáno, že žalobkyně hradila splátky obou uvedených úvěrů, a to vždy pod variabilním symbolem , var. symbol, (úvěrová smlouva č. , hodnota, ) v měsíční splátce 1.120 Kč a pod variabilním symbolem , var. symbol, (úvěrová smlouva č. , hodnota, ) v měsíční splátce 1.690 Kč. V roce 2018 měsíce: leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad a prosinec. V roce 2019 měsíce: leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad a prosinec. V roce 2020 měsíce: leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad a prosinec. V roce 2021 v měsíci leden obě splátky, únor obě splátky, březen splátka po variabilním symbolem , var. symbol, , za duben obě splátky, za květen splátka pod variabilním symbolem , var. symbol, , obě splátky za měsíce červen a červenec a srpen a září a říjen, v měsíci listopad splátka pod variabilním symbolem , var. symbol, , v měsíci prosinec obě splátky (viz výpis periodický z účtu č. , č. účtu, ). Obě splátky zaplatila žalobkyně v měsíci únor, březen, duben, květen v roce 2022.

6. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou, kde uvedla, že se jedná o uhrazený závazek, který patřil do společného jmění manželů a vyzvala žalovaného k úhradě poloviny z uhrazené částky ve výši 19.598 Kč ve lhůtě 7 dní ode dne doručení této výzvy (viz předžalobní výzva k hradě dlužné částky ze dne 7. 10. 2024 a podací lístek s datem odeslání 11. 10. 2024). Dále bylo prokázáno, že žalobkyně podepsala listinu nazvanou jako „Dohoda“, ve které žalobkyně uvádí, že „přebírá placení úvěrů úvěrové smlouvy č. , hodnota, ve výši pravidelné měsíční splátky 1.120 Kč a úvěrové smlouvy č. , hodnota, ve výši pravidelné měsíční splátky 1.690 Kč, obě uzavřené u , právnická osoba, spořitelny za žalovaného“ (viz uvedená listina). O správnosti a pravosti této listiny pak soud nemá pochybnosti, když ani žalobkyně sama pravost a ani správnost této listiny nezpochybnila. Dále žalovaný předložil listinu nazvanou jako „Dohoda o vypořádání společného jmění manželů“ s datem 16. 12. 2015. Tato listina obsahuje pouze podpis žalovaného. V listině je obsaženo prohlášení účastníků, že jejich manželství trvalo od 4. 6. 2005 do 10. 9. 2015, kdy bylo pravomocně rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne , datum, č. j. , spisová značka, . Předmětem této dohody mělo být vypořádání vzájemných majetkových vztahů mezi účastníky vyplývajících z jejich společného jmění manželů, společných práv a závazků. Co se týká shora uvedených úvěrových smluv, tak tyto jsou v obsahu smlouvy podrobně specifikovány a taktéž měsíční splátky, které měly být hrazeny, tj. ze smlouvy č. , hodnota, je měsíční splátka po 1.120 Kč a ze smlouvy č. , hodnota, je měsíční splátka 1.690 Kč. V obsahu smlouvy je uvedeno, že účastníci se shodli na tom, že nesplacené zůstatky na obou úvěrových smlouvách uhradí výlučně ze svých prostředků žalobkyně bez povinnosti žalovaného na tyto smluvní závazky cokoliv hradit. Z obsahu této listiny, a i ve spojení s předloženou „dohodou“ podepsanou žalobkyní má soud za prokázané, že účastníci vedli jednání o vypořádání společného jmění manželů, včetně obou daných úvěrových smluv. Dohoda datovaná ke dni , datum, pak nenabyla platnosti, protože nebyla podepsána žalobkyní, nicméně z ní vyplývá, že k jednání mezi účastníky došlo (listina nazvaná jako dohoda o vypořádání společného jmění manželů ze dne , datum, ).

7. V řízení žalovaný prokázal úmysl žalobkyně převzít za žalovaného oba shora uvedené závazky, tj. placení obou shora specifikovaných úvěrů (viz „dohoda“ podepsaná žalobkyní, obsah nepodepsané dohody ze dne , datum, ). Tento závěr pak potvrzuje i předložený výpis z uvedeného bankovního účtu, kde žalobkyně po shora uvedené období hradila přesně dané měsíční pravidelné úvěrové splátky, a to vždy pod variabilním symbolem , var. symbol, ve výši 1.120 Kč a dále pod variabilním symbolem , var. symbol, ve výši 1.690 Kč (viz periodické výpisy z bankovního účtu). Listinu, kterou žalobkyně nazvala jako „dohoda“ soud považuje za potvrzení uzavřené dohody mezi účastníky ohledně úhrady obou úvěrů žalobkyní. S ohledem na výše uvedené má soud za prokázané, že účastníci jednali o vypořádání této , Anonymizováno, společných závazků a byla dosažena dohoda, že žalobkyně přebírá úhradu obou uzavřených úvěrových smluv.

8. S ohledem na zánik společného jmění manželů k datu 10.9.2015 a datum sepisu obou úvěrových smluv posuzoval soud daný případ v režimu zákona č. 89/2012 Sb. obč. zákoníku účinného od 1. 1. 2014.

9. Podle ust. § 736 obč. zákoníku, je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

10. Dle ust. § 737 odst. 2 obč. zákoníku, vypořádání dluhů má účinky jen mezi manželi.

11. Dle § 738 odst. 1 věta první obč. zákoníku, dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Dle odst. 2 cit. ustanovení platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv.

12. Dle ust. § 739 odst. 1 občanského zákoníku, dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva.

13. Dle odst. 2 cit. ustanovení nevyžaduje-li dohoda o vypořádání písemnou formu a požádá-li o to jeden z manželů, doručí mu druhý manžel potvrzení, jak se vypořádali.

14. Bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli obě úvěrové smlouvy za trvání manželství. Následně, po skončení manželství, sice nebyla uzavřena dohoda o vypořádání celého společného jmění manželů, avšak dle cit. zákonných ustanovení, platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části majetkových povinností a práv. Bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dohodu o vypořádání části společných majetkových povinností a jejím předmětem byly shora specifikované úvěry. Dokladem o uzavření této dohody, včetně jejího obsahu, je pak předložené potvrzení o uzavření této dohody, kterým je listina nazvaná jako „dohoda“ a z jejíhož obsahu lze vyvodit, že mezi účastníky byly tyto povinnosti vypořádání a bylo dohodnuto, že pravidelné měsíční splátky z obou úvěrů uhradí pouze žalobkyně, a to i za žalovaného. Uzavření částečné dohody o vypořádání mezi účastníky bylo prokázáno a soud ji posoudil jako platnou a účinnou. V daném případě nejsou předmětem nemovité věci, a tak dohoda nevyžadovala písemnou formu, pouze potvrzení jednoho z manželů, které bylo žalovaným předloženo a je potvrzeno od žalobkyně. Jedná se o vypořádání dluhů, které má účinky jen mezi manželi, tj. mezi účastníky má účinky, je platná a je účinná.

15. Je třeba doplnit, že v daném případě došlo v souladu s § 741 obč. zákoníku k situaci, že v tomto případě již uplynula tříletá lhůta od zániku společného jmění bývalých manželů a nastala zákonná domněnka, že co se týká majetkových práv a dluhů náležejících společně oběma, byly by podíly stejné a již by nebylo možné provést vypořádání. Pokud žalobkyně zaplatila pohledávky a dluhy náležející společně oběma a pokud by nedošlo k vypořádání, platilo by, že podíly účastníků jsou stejné a v případě rozhodování o návrhu žalobkyně by bylo třeba postupovat dle ust. § 2991 a následujících dle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Tedy by se jednalo o případy, kdy se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V daném případě pak ale nelze danou věc posuzovat v režimu závazků z jiných právních důvodů dle § 2991 a násl. občanského zákoníku, když bylo prokázáno, že ohledně společných dluhů účastníci uzavřeli dohodu a na straně žalovaného žádné bezdůvodné obohacení nevzniklo. Nebyly tak dány zákonné podmínky proto, aby soud žalobě vyhověl.

16. S ohledem na výše uvedené posoudil soud žalobu jako nedůvodnou a byla soudem zamítnuta v celém rozsahu.

17. Dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu rozhodoval soud o náhradě nákladů řízení. Plně procesně úspěšný byl žalovaný, avšak na jeho straně soud neshledal podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení, když žalovaný se těchto vzdal. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.