8 C 250/2024

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o vyklizení a předání nemovitosti

I. Žaloba, aby soud uložil žalovanému povinnost vyklidit a odevzdat žalobci stavbu a předat nemovitost, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 9 982,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 30. 12. 2024 domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost vyklidit a odevzdat žalobci stavbu a předat nemovitost. Uvedl, že je vlastníkem nemovité věci – novostavba rodinného domu parcela č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, – město. Dne , datum, uzavřeli účastníci smlouvu „Novostavbu rodinného domu“. Dne 11. 10. 2016 žalobce převzal. Novostavba byla zčásti dokončena a dům dosud okupuje žalovaný a jeho manželka. Dále tvrdil, že ze strany žalovaného došlo k porušení smlouvy zvlášť závažným způsobem, kdy i po několika ústních a písemných výzvách neuhradil ničeho a žalobce požadoval, aby byla věc bez zbytečného odkladu odevzdána. I přes skutečnost, že žalovanému nesvědčí žádný právní titul k užívání nemovitosti, v domě nadále setrvává. V podání ze dne 9. 4. 2025 žalobce uvedl, že podstatou sporu je právní posouzení vztahu mezi zhotovitelem stavby (žalobkyní) a objednatelem (žalovaným), a zejména otázka právních důsledků neuhrazené ceny díla a případné ochrany majetkových zájmů žalobkyně v podobě držby či užívání nemovitosti. Na jednání soudu dne 22. 9. 2025 žalobce, prostřednictvím jednatele uvedl, že stavba měla být předána v souladu se smlouvou o dílo, k čemuž nedošlo. Dále na jednání jednatel žalobkyně uvedl, že ve stavební dokumentaci bude i stavební povolení. Stavební provedení není tak, jak bylo povoleno, stavba je fikce, na základě které žalovaný si vytvořil vlastnictví. Stavba byla od počátku fikce a žalovaný k ní vlastnické právo nikdy nenabyl. Stavba nebyla předaná tak jak měla být, proto se společnost domáhá vyklizení a předání stavby.

2. Žalovaný nesouhlasil s podanou žalobou a navrhl zamítnutí žaloby, když není právní základ pro vedení sporu k vyklizení nemovitosti. Žalovaný uvedl, že žalovaný nabyl pozemek parcela č. , hodnota, na kterém byla postavena stavba rodinného domu, kupní smlouvou ze dne , datum, . Žalovaný byl výlučným vlastníkem domu a v roce 2022 ideální podíl jedné čtvrtiny převedl na svoji manželku. Dále uvedl, že žalobce byl pouze zhotovitelem stavby podle smlouvy o dílo a nesvědčí mu vlastnické právo. Dále poukázal na to, že u zdejšího soudu je vedeno trestní řízení, kdy žalobce je obžalovaným a předmětem dokazovaní měly být i dodací listy, faktury a platby, které žalobce žalovanému vystavil a žalovaný je žalobci uhradil. Vlastnické právo tedy žalobkyni nesvědčí a není zde žádný právní vztah, ze kterého by bylo možno vyvodit nárok žalobce k podání této žaloby. Dále poukázal na to, že žalovaný není pasivně legitimován k vedení sporu.

3. Provedeným dokazováním zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi žalobcem jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem byla dne , datum, uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo provedení díla spočívajícího ve zhotovení novostavby rodinného domu, krytého parkovacího stání, vnější rozvody, vnější rozvod splaškové kanalizace, vnější rozvod dešťové kanalizace, zpevněné plochy, oplocení, venkovní rozvod plynu a domovní přípojka elektro, na pozemku oprávněného držitele parcela č. , hodnota, katastrální území , adresa, – město, dle projektové dokumentace zpracované , tituly před jménem, , jméno FO, (viz smlouva o dílo). Dále bylo prokázáno, že žalovaný je spoluvlastníkem pozemku parcela č. , hodnota, zahrada v katastrálním území , adresa, – město, a to v rozsahu podílu 3/4 a 1/4 vlastní , tituly před jménem, , jméno FO, a pozemku parcela č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, – město zastavěná plocha a nádvoří, kdy součástí pozemku je stavba rodinného domu s č.p. , hodnota, , adresa , adresa, (výpis z katastru nemovitostí). Dále bylo prokázáno, že žalovaný na základě kupní smlouvy ze dne , datum, nabyl vlastnické právo k pozemku parcela č. , hodnota, ostatní plocha v katastrálním území , adresa, – město, a to do svého výlučného vlastnictví od prodávajícího města , adresa, (viz kupní smlouva). Aktuálně je pozemek parcela č. , hodnota, – zahrada a pozemek parcela č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří v podílovém spoluvlastnictví žalovaného a , tituly před jménem, , jméno FO, , a to na základě smlouvy darovací ze dne , datum, , na základě, které obdržela , tituly před jménem, , jméno FO, od žalovaného podíl ve výši 1/4 uvedených nemovitostí (výpis z katastru nemovitostí – vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. , spisová značka, ). Bylo prokázáno, že předmětný pozemek žalovaný nabyl na základě kupní smlouvy ze dne , datum, a podíl ve výši 1/4 převedl na , tituly před jménem, , jméno FO, darovací smlouvou ze dne , datum, . Žalovaný prokázal, že byl stavebníkem novostavby rodinného domu na parcele č. , hodnota, (viz identifikace stavebníka v předloženém oznámení o užívání stavby ze dne 2. 10. 2017). V předloženém oznámení o užívání stavby je dále uvedeno, že stavebník je zastoupen na základě plné moci společností , Jméno žalobce, . se sídlem v , adresa, , kdy jednatelem je , tituly před jménem, , jméno FO, . Dále je zde uvedeno, že stavba byla provedena na základě veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby s uvedeným č. j. Dále je uvedeno, že stavba nebyla provedena s nepodstatnými odchylkami od uvedených dokumentů nebo od projektové dokumentace s tím, že je doplněno: „část SO 02 kryté parkovací stání nerealizováno“. Předpokládaný termín dokončení stavby a zahájení jejího užívání je 30. října 2017. Dále je zde obsažen otisk úředního razítka , právnická osoba, , adresa, odbor výstavby a územního plánování a je uvedeno, že právo užívat stavbu vzniklo dne 1. 11. 2017 (viz oznámení o užívání stavby).

4. Na nařízeném jednání byl žalobci sdělen právní názor soudu s tím, že i po provedeném dokazování jsou stále pochybnosti o aktivní legitimaci žalobce k podání této žaloby. Žalobci byl poskytnut prostor, aby se vyjádřil. Jednatel žalobkyně uvedl, že stavba byla od počátku fikce, žalovaný k ní vlastnické právo nikdy nenabyl, fikce nebyla na začátku. Stavba nebyla provedena tak, jak měla být. Stavba nebyla předaná tak jak měla být, proto se společnost domáhá vyklizení a předání stavby.

5. Tuto právní věc posuzoval soud dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku s ohledem na datum uzavření smlouvy o dílo dne , datum, . Dle § 2599 občanského zákoníku věta 1. platí, že je-li předmětem díla věc určená jednotlivě, nabývá k ní vlastnické právo objednatel.

6. Dle ustanovení § 506 občanského zákoníku, součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

7. Žalovaný prokázal, že je podílovým spoluvlastníkem (současně s , tituly před jménem, , jméno FO, ) pozemku parcela , hodnota, a pozemku parcela č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, – město. Postavená stavba rodinného domu s č. p. , hodnota, byla postavena na pozemku parcela č. , hodnota, a je součástí tohoto pozemku dle shora citovaného § 506 občanského zákoníku. V souladu s § 2599 občanského zákoníku a ostatními shora citovanými ustanoveními občanského zákoníku se původním výlučným vlastníkem předmětného rodinného domu stal objednatel této stavby dle smlouvy o dílo ze dne , datum, , tj. žalovaný. Žalobce jako zhotovitel se nestal vlastníkem a ani držitelem předmětných nemovitostí. Žalobce původně v žalobě tvrdil, že je vlastníkem rodinného domu na parcele č. , hodnota, , avšak toto tvrzení nijak neprokázal. Je tedy třeba dospět k závěru, že vlastnické právo k pozemku, jehož součástí je stavba rodinného domu (postaveného na pozemku žalovaného a dle jím dodané projektové dokumentace), svědčí žalovanému (a uvedení spoluvlastnici).

8. K prokázání svého tvrzení, že žalobce je vlastníkem předmětného domu, navrhoval žalobce dodací listy. Tyto dodací listy na nařízeném jednání nebyly soudu předloženy a na výzvu soudu nebyly ani konkrétně označeny. Soud upozorňuje na to, že nezaplacení ceny díla samo o sobě vliv na vlastnické právo mít nemůže, stejně tak případné prokázání toho, že žalobce jako zhotovitel ne/provedl sjednané dílo dle smlouvy o dílo ze dne , datum, . Soud proto zamítl důkazní návrh dodacími listy pro nadbytečnost, a také z důvodu, že nebyly předloženy na nařízeném jednání a ani nebylo na jednání k výzvě soudu specifikováno, o které dodací listy se má jednat. Důkazy na slepo provádět nelze. Žalobce soudu nepředložil ani další navržený důkaz, a to smlouvu o dílo ze dne , datum, . Tuto smlouvu předložil na jednání žalovaný a soud ji k důkazu provedl, když toto považoval za důvodné s ohledem na prokázání smluvního vztahu mezi účastníky. Dále soud zamítl další důkazy navržené žalobcem, a to písemná výzva a předžalobní výzva s doručenkou. Provést tyto důkazy bylo nadbytečné s ohledem na zjištěný skutkový stav věci provedeným dokazováním a tyto listiny nebyly podstatné pro rozhodnutí sporu. Další důkazní návrhy ze strany žalobce učiněny nebyly. Ze strany žalovaného bylo navrženo, aby soud vyžádal u , právnická osoba, v , adresa, stavební spis včetně stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí a aby byl proveden výslech účastníků. Soud tyto důkazní návrhy zamítl pro nadbytečnost, když dosavadní dokazování je dostatečné pro rozhodnutí této věci a tyto důkazy jsou nadbytečné a provedením dokazování těmito důkazy by nebylo sledováno zjištění skutečností podstatných pro rozhodnutí tohoto sporu. Proto soud tyto navržené důkazy zamítl.

9. Soud se v dané věci zabýval legitimací účastníků. Soud měl pochybnosti o tom, zda je žalobce v tomto typu sporu aktivně legitimován a své pochybnosti a právní posouzení sdělil přítomným na jednání soudu dne 22. 9. 2025 a současně poskytl možnost přítomným se k tomuto vyjádřit. Přítomný jednatel strany žalující uvedl, že žalovaný ke stavbě vlastnické právo nikdy nenabyl, když stavba byla od počátku fikce. Stavba nebyla provedena tak, jak měla být a nebyla předána tak, jak měla být, proto se společnost domáhá vyklizení a předání stavby.

10. Soud podle § 90 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu zkoumal, kdo je účastníkem řízení, a to v tomto případě zejména na straně žalující. Aktivně věcně legitimován je jen takový žalobce, který podle výsledku dokazování a na základě právního posouzení věci je nositelem práva, o něž ve sporu šlo a kterému proto musí být rozhodnutím soudu vyhověno. V daném případě žalobce neprokázal svou aktivní legitimaci, když tato z předložených (a ani z označených) listinných důkazů nevyplývá. Za této situace žalobce neprokázal, že je nositelem daného hmotného práva, tedy že je ve věci aktivně legitimován. Žalobce požaduje vyklidit žalovaného z nemovitosti, u které žalovaný prokázal, že je jejím vlastníkem. Žalovaný prokázal, že byl objednatelem stavby dle předmětné smlouvy o dílo, že byl i stavebníkem. V řízení bylo prokázáno, že žalobce vystupoval a může vystupovat pouze v pozici zhotovitele dané stavby. Žalobci tak nevzniklo žádné právo opravňující k podání žaloby. Žalobce se nestal nositelem práva, které požaduje přiznat před soudem. Není tedy dán žádný důvod pro to, aby soud uložil žalovanému povinnost vyklidit, odevzdat a předat stavbu, žalobci. Pokud bylo tvrzeno, že stavba nebyla předaná tak jak měla být, a proto se společnost domáhá i předání stavby po žalovaném, tak soud uzavírá, že povinnost předat stavbu nezatěžuje objednatele dle občanského zákoníku a ani dle smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky. Žalobci nevzniklo právo požadovat po žalovaném povinnost, aby jí žalovaný nemovitost předal dle smlouvy o dílo. V řízení bylo prokázáno, že žalobce byl pouze zhotovitelem stavby podle smlouvy o dílo. Mezi účastníky nevznikl žádný vztah, ze kterého by bylo možno vyvodit nárok žalobce k podání žaloby na vyklizení nemovitosti a k jejímu předání. Pokud žalobce tvrdí, že žalovaný porušil smlouvu o dílo závažným způsobem a neuhradil ničeho, tak je nutno uvést, že případné nezaplacení ceny díla samo o sobě vliv na vlastnické právo mít nemůže, a i v případě nezaplacení ceny díla by nevzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném vyklizení a odevzdání stavby a předání nemovitosti. S ohledem na výše uvedené, soud žalobu v plném rozsahu, zamítl.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu s ohledem na to, že žalovaný byl ve věci plně procesně úspěšný. Náklady řízení byly tvořeny odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 9 odstavec 1 v návaznosti na § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2 300 Kč za 1 úkon právní služby. Zástupkyně žalovaného učinila 3 úkony právní služby (převzetí věci, vyjádření k žalobě ze dne 9. 3. 2025, účast na jednání soudu dne 22. 9. 2025 v době od 10:00 hodin do 11:35 hodin), odměna tedy činí 3 x 2 300 Kč. Ke každému úkonu právní služby byla přiznána náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odstavec 4 citované vyhlášky, tj. 450 Kč x 3. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalovaného je plátcem daně z přidané hodnoty, byla z odměny a náhrady hotových výdajů přiznána 21 % DPH ve výši 1 732,50 Kč.

12. Náklady řízení představují celkem 9 982,50 Kč a v souladu s § 149 občanského soudního řádu, jsou splatné k rukám právní zástupkyně žalovaného.

13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.