8 C 267/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 1.046.714 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.046.714 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1.046.714 Kč od 25. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 152.765 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 20. 10. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1.046.714 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný jakožto advokát, převzal její právní zastoupení coby poškozené nejpozději převzetím plné moci ze dne [datum] ve věci vymáhání náhrady škody po [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně]. [jméno] [příjmení] byla uznána vinnou ze spáchání zločinu zpronevěry rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], kterého se dopustila mimo jiné tím, že jako účetní žalobkyně řadou dílčích útoků v letech [rok] – [rok] zpronevěřila finanční prostředky žalobkyně a způsobila jí celkovou škodu 1.514.164 Kč. Dne [datum] podala [jméno] [příjmení] návrh na povolení oddlužení a toto jí bylo povoleno usnesením [název soudu] ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka]. Žalobkyně do insolvenčního řízení přihlásila pouze část pohledávky na náhradu škody, a to částku 467.450 Kč, kdy tento dluh [jméno] [příjmení] písemně uznala. Zbývající část nároku na náhradu škody žalobkyně vůči [jméno] [příjmení] do insolvenčního řízení přihlášena nebyla. Po celou dobu žalobkyni zastupoval, a to včetně insolvenčního řízení, právě žalovaný. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný byl povinen postupovat s odbornou péčí, v souladu se zákonem č. 85/1996 Sb. o advokacii, a přihlásit veškeré nároky žalobkyně na náhradu škody do insolvenčního řízení, popř. poučit klienta o tom, že je třeba tyto nároky přihlásit a o následku jejich nepřihlášení. Škoda způsobená žalovanou se stala soudně nevymahatelnou, když [jméno] [příjmení] uplatnila námitku promlčení v soudním řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém se žalobkyně domáhala náhrady škody v penězích ve výši vyčíslené v trestním rozsudku po odečtení částky vyplacené žalobkyni v insolvenčním řízení, tedy náhrady škody ve výši 1.288.385,65 Kč. V uvedeném trestním řízení sp. zn. [číslo jednací] byla žalobkyně odkázána s uplatněným nárokem na náhradu škody ve výši 1.514.164 Kč na řízení ve věcech občanskoprávních, když bylo aktuálně vedeno proti [jméno] [příjmení] insolvenční řízení a šlo o překážku pro možné rozhodnutí o přiznání nároku na peněžitou náhradu újmy. Žalobkyně tedy uplatnila svůj nárok na náhradu škody ve výši 1.288.385,65 Kč v civilním řízení u [název soudu] a toto řízení byl vedeno pod č. j. [číslo jednací] a žalobkyně byla úspěšná jen částečně co do částky ve výši 241.671,65 Kč představující část přihlášené pohledávky neuspokojené v insolvenčním řízení a byla neúspěšná co do částky 1.046.714 Kč představující část nároku na náhradu škody nepřihlášeného do insolvenčního řízení a v době podání návrhu již promlčeného. Žalobkyně uvedla, že žalovaný zastupoval žalobkyni v trestním řízení, a také v insolvenčním řízení a s celým případem byl seznámen. Žalobkyně poukazovala na to, že již [datum] podal žalovaný insolvenčnímu soudu návrh na zamítnutí oddlužení a již ze samotného návrhu na zamítnutí oddlužení je zřejmé, že si byl žalovaný vědom toho, že rozsah škody způsobené [jméno] [příjmení] je vyšší a že je předmětem policejního vyšetřování. Dále žalobkyně poukázala na přípis žalovaného„ rozbor současného stavu“, který dne [datum] vystavil žalovaný a hodnotil jím po právní stránce postup žalobkyně (respektive nečinnost), který považoval za správný, což podrobně zdůvodnil. Žalovaný v rozboru popsal své právní rady, které žalobkyni poskytl a také postup, který navrhl z uvedených důvodů. Žalovaný v rozboru uvedl, že pohledávky do insolvenčního řízení je nutno vyčíslit v penězích. Pohledávky byly nejisté a žalobkyně by se vystavovala při přihlášení takových pohledávek riziku dle ust. § 178 insolvenčního zákona. Žalobkyně uvedla, že z dalších soudních řízení iniciovaných žalobkyní (řízení u OS v [anonymizováno] [spisová značka] a u KS v [obec] - usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] a rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]) vyplynulo, že žalobkyně veškeré pohledávky přihlásit do insolvenčního řízení mohla a měla a ve lhůtě pro podání přihlášek měla již velmi dobrou představu o jejich výši. Rovněž obavu z možných negativních následků dle ust. § 178 insolvenčního zákona soud posoudil jako nedůvodnou. Žalobkyně tvrdila, že s ohledem na podepsanou plnou moc měl žalovaný povinnost se s celou věcí v potřebném rozsahu seznámit a byl přinejmenším povinen žalobkyni jako klienta upozornit na to, že je třeba přihlásit do insolvenčního řízení veškeré pohledávky vzniklé před rozhodnutím o úpadku a poučit ji o následcích nepřihlášení. Toto však žalovaný neučinil, čímž jednoznačně porušil své povinnosti dle ust. § 16 zákona o advokacii a způsobil žalobkyni škodu ve výši 1.046.714 Kč spočívající v tom, že tento nárok na náhradu škody, který měla žalobkyně za [jméno] [příjmení], se stal nevymahatelným.

2. Žalovaný uvedl, že žalobu neuznává, a to zcela. Tvrdil, že s výjimkou ad hoc úkonu – podání návrhu na zamítnutí oddlužení ze dne [datum] za [územní celek] a projednání tohoto návrhu u soudu [datum] žalobkyni v insolvenčním řízení nikterak nezastupoval a tímto dnem pro něj bylo ukončeno zastoupení žalobkyně. Navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

3. Vedlejší účastník uvedl, že nárok žalobkyně neuznává v celém rozsahu, když žalovaný neporušil při výkonu advokacie svoji povinnost vůči žalobkyni, když totiž nebyl žalobkyní zmocněn k podání přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení [jméno] [příjmení], když toto nelze vyvodit z udělené plné moci. Poukázal na to, že starostka žalobkyně v rámci výslechu vedeného v řízení u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] uvedla, že byla v průběhu roku [rok] oslovena insolvenčním správcem [jméno] [příjmení], kdy byla vyzvána, aby se připojila přihláškou nároku do insolvenčního řízení a dále uvedla, že s příspěvkovou organizací obec vyčkávala na závěry dokazování Policie ČR a pak společně v trestním řízení uplatnili své nároky. Uvedl, že přihláška pohledávky žalobkyně do insolvenčního řízení nebyla podána v důsledku rozhodnutí a postupu žalobkyně a nikoli pro údajné porušení povinnosti žalovaným. Dále poukázal na to, že uplatněná výše škody nemůže činit částku 1.046.714 Kč s příslušenstvím, neboť i pokud by byla pohledávka za [jméno] [příjmení] řádně přihlášena, byla by tato pohledávka nedobytnou, když v rámci insolvenčního řízení byla přihlášená pohledávka žalobkyně uspokojena pouze z části, co do částky 225.778,35 Kč.

4. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila tvrzení a specifikovala, jakou povinnost žalovaný při výkonu advokacie porušil a uvedla, že žalovaný porušil povinnost dbát při výkonu advokacie v zájmu klienta a informovat jej o všech skutečnostech, které mohou mít vliv mimo jiné na vymáhání nebo uplatnění pohledávek. Žalovaný porušil uvedené povinnosti a také poučovací povinnost, kterou by žalovaný žalobkyni upozornil na negativní důsledky nepodání přihlášky do insolvenčního řízení ve lhůtě stanovené soudem. Za škodu žalobkyně považuje majetkové plnění, které v důsledku porušení povinnosti žalovaného neobdržela, ačkoliv by jej obdržet měla a měla by na něj nárok, když k promlčení pohledávky došlo pouze a výhradně z důvodu jejího nepřihlášení v insolvenčním řízení. Příčinná souvislost je dána mezi nepřihlášením pohledávky v plném rozsahu v insolvenčním řízením a pozdější nemožností vymáhat celou pohledávku po škůdkyni [příjmení] z důvodu jejího dílčího promlčení a nepřihlášení pohledávky byla přitom jediná příčina, která k tomuto negativnímu důsledku vedla. Žalobkyně doplnila, že s ohledem na to, že [jméno] [příjmení] zaplatila v rámci insolvence téměř polovinu přihlášené pohledávky a zbylou část hradí průběžně žalobkyni, je zde vysoká pravděpodobnost hraničící s jistotou, že by škůdkyně byla schopna žalobkyni uhradit způsobenou škodu v plném rozsahu.

5. Soud provedeným dokazováním zjistil skutkový stav věci a má za prokázané, že žalobkyně, jednající tehdejší starostkou [jméno] [příjmení], udělila žalovanému dne [datum] plnou moc, aby ji jako advokát zastupoval jako poškozenou ve věci náhrady škody proti [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalovaný zmocnění přijal dne [datum]. V plné moci je dále uvedeno, že advokát bere plnou moc na vědomí, že zmocněný advokát je oprávněn si ustanovit za sebe zástupce a souhlasí, aby tento mohl jednat samostatně v rozsahu tohoto zmocnění (plná moc). Rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci ve výroku o vině a trestu dne [datum] a stal se vykonatelným dne [datum], byla [jméno] [příjmení] uznána vinnou ze spáchání zločinu zpronevěry, kterého se měla dopustit mimo jiné tím, že jako účetní žalobkyně řadou dílcích útoků v letech [rok] – [rok] zpronevěřila finanční prostředky žalobkyně a způsobila jí tím celkovou škodu ve výši 1.514.164 Kč. Žalobkyně se jako poškozená připojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu způsobené škody ve výši 1.514.164 Kč. V průběhu dokazování bylo zjištěno, že [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] byl zjištěn úpadek dlužníka [jméno] [příjmení] a ustanoven insolvenční správce a povoleno řešení úpadku oddlužením. V seznamu přihlášených pohledávek figurovala žalobkyně s částkami ve výši 468.450 Kč a 3.734 Kč. Vzhledem k tomu, že aktuálně bylo vedeno proti [jméno] [příjmení] insolvenční řízení, šlo v trestním řízení o překážku pro možné rozhodnutí o přiznání nároku na peněžitou náhradu újmy žalobkyni, a proto bylo rozhodnuto o tom, že žalobkyně se jako poškozená odkazuje s uplatněnými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních (rozsudek OS [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Dále bylo prokázáno, že usnesením [název soudu] č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] byl zjištěn úpadek [jméno] [příjmení], byl ustanoven insolvenční správce a insolvenční soud povolil řešení úpadku oddlužením. Věřitelé byli vyzváni, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (tj. ode dne [datum] do [datum]) přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení. Současně byli věřitelé poučeni, že k přihláškám, které budou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto přihlášené pohledávky nebudou v insolvenčním řízení uspokojeny. Dále byli věřitelé poučeni, že se přihlašují také pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné, včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Přihlásit bylo možné také pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku (usnesení insolvenčního soudu ze dne [datum]). Dále bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] písemně co do důvodu a výše uznala dluh vůči žalobkyni za rok [rok] ve výši 467.450 Kč, který vznikl z důvodu neoprávněného výdaje z pokladny (ve výši 20.000 Kč) a neoprávněným zúčtováním a výplatnou mezd za rok [rok] (ve výši 447.450 Kč), a to v uznání dluhu ze dne [datum] (uznání dluhu [datum]). Dále bylo prokázáno, že žalobkyně do vedeného insolvenčního řízení sp. zn. [insolvenční spisová značka] přihlásila pohledávku ve výši 468.450 Kč představující neoprávněný výdej z pokladny 20.000 Kč, neoprávněné zúčtování a výplata mezd za rok [rok] ve výši 447.450 Kč a dále 2 x místní poplatek po 500 Kč za odpady roku [rok] a roku [rok]. Celková výše pohledávky 468.450 Kč splatná dne [datum] ve výši 467.450 Kč. K přihlášce bylo přiloženo uznání dluhu k datu [datum] a 2x platební výměr. Přihláška byla podána osobou jednající za žalobkyni, tehdejší starostkou [územní celek], ve lhůtě stanovené pro přihlášení pohledávek insolvenčním soudem, a to dne [datum] (přihláška pohledávky, záznam o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu [název soudu]). Dále bylo prokázáno, že dne [datum] [celé jméno žalovaného], advokát se sídlem v [anonymizováno] zaslal jako zástupce žalobkyně insolvenčnímu soudu podání nazvané jako„ návrh na zamítnutí oddlužení“. Součástí elektronicky podaného návrhu pak byla připojená plná moc ze dne [datum] a uznání dluhu [jméno] [příjmení]. V podání je jako věřitel uvedena [územní celek] a jako její zástupce je uveden žalovaný označený jako advokát se sídlem v [anonymizováno]. Jako dlužník je uvedena [jméno] [příjmení]. V obsahu podání žalovaný uvedl, že žalobkyně se jako věřitelka dozvěděla dopisem ze dne [datum], který obdržela od insolvenčního správce, že byl zjištěn úpadek dlužníka [jméno] [příjmení], a že soud povolil řešení úpadku oddlužením. Poukazuje na to, že [jméno] [příjmení] písemně uznala vůči žalobkyni dluh dne [datum] ve výši 467.450 Kč a její další činnost v letech předchozích, i v roce [rok], je nyní prošetřována Policií ČR, [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. Dále uvedl, že [územní celek] se domnívá, že není v současné chvíli namístě řešit úpadek [jméno] [příjmení] oddlužením, když má za to, že návrhem na oddlužení ze strany [jméno] [příjmení] byl sledován nepoctivý záměr a navrhl, aby soud svým usnesením zamítl oddlužení dlužníka [jméno] [příjmení]. Z připojeného elektronického identifikátoru bylo zjištěno, že toto podání bylo odesláno a doručeno insolvenčnímu soudu dne [datum], tedy v termínu běžícím pro podání přihlášek do insolvenčního řízení (záznam o ověření elektronického podání ze dne [datum], návrh na zamítnutí oddlužení ze dne [datum], plná moc ze dne [datum]). Soud má za prokázané, že žalovaný zastupoval žalobkyni ve shora vedeném insolvenčním řízení pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] („ dále jako předmětné insolvenční řízení“), když insolvenčnímu soudu zaslal uvedený návrh na zamítnutí oddlužení ze dne [datum], který byl adresován přímo do sp. zn. předmětného insolvenčního řízení. Žalovaný současně s uvedeným podáním zaslal insolvenčnímu soudu plnou moc ze dne [datum], kterou ho žalobkyně zmocnila, aby ji jako poškozenou zastupoval ve věci náhrady škody proti [jméno] [příjmení]. Od data doručení plné moci, tedy od [datum], se tak stal žalovaný nejpozději zástupcem žalobkyně v předmětném insolvenčním řízení a od okamžiku doručení plné moci, tedy k datu [datum], byl z pohledu insolvenčního soudu žalovaný vnímán jako zástupce žalované v insolvenčním řízení v souladu s ust. § 28 odst. 2 občanského soudního řádu, když oznámení o zastupování dle plné moci dle tohoto ustanovení je vůči soudu účinné, jakmile mu bylo účastníky nebo zástupcem oznámeny. Této nastalé skutečnosti si žalovaný jako advokát musel být vědom a soud z tohoto jeho jednání vyvozuje, že žalovaný sám jako zástupce žalobkyně oznámil zasláním plné moci insolvenčnímu soudu svou vůli žalobkyni v insolvenčním řízení jako věřitelku zastupovat (plná moc ze dne [datum], elektronický identifikátor ze dne [datum], návrh na zamítnutí oddlužení ze dne [datum], uznání dluhu ze dne [datum]). V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný si byl nejpozději k datu [datum] vědom toho, že trestní činnost žalované jako účetní žalobkyně byla prošetřována Policií ČR, a to pod konkrétní spisovou značkou, kterou sám uvedl v návrhu na zamítnutí oddlužení. Dále si byl žalovaný vědom toho, že žalovaná v důsledku své trestné činnosti způsobila žalobkyni škodu a tuto uznala co do výše 467.450 Kč. Žalovaný si byl vědom toho, že trestná činnost [jméno] [příjmení] je dále prošetřována a že je zde škoda, která byla žalobkyni dále způsobena. Žalovaný sám uvedl, že [jméno] [příjmení] podáním návrhu na oddlužení sleduje nepoctivý záměr a nesouhlasil s řešením úpadku [jméno] [příjmení] oddlužením (návrh na zamítnutí oddlužení). Dále bylo prokázáno, že žalovaný zastupoval žalobkyni jako věřitelku v předmětném insolvenčním řízení, když se zúčastnil jako zástupce žalobkyně přezkumného jednání a 1. schůze věřitelů konaných u insolvenčního soudu dne [datum], když toto je uvedeno v zápise a k zápisu je přiložena plná moc ze dne [datum], kterou žalobkyně„ zmocňuje advokáta [celé jméno žalovaného] se sídlem [adresa žalovaného], aby [územní celek] jako poškozenou zastupoval ve věci Insolvence vedené u KS [obec] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] proti dlužníku [jméno] [příjmení]“. Žalovaný byl přítomný na jednání, kde předmětem přezkumného jednání byla i přihláška žalobkyně. Oba dlužníci uznali všechny přihlášené pohledávky dle přezkumných listů a soud konstatoval přezkoumání uvedených přihlášek. Dále soud konstatoval, že se dostavil věřitel [číslo] [územní celek] (tj. jeho zástupce žalovaný). [jméno] [příjmení] uvedla, že údaje uvedené správcem jsou správné a do úpadku se dostala tak, že byla nucena si brát půjčky na chod domácnosti, posléze si brala peníze na úhradu půjček z práce u [územní celek], kdy doznává, že peníze zpronevěřovala. Ve věci probíhá šetření orgány činnými v trestním řízení a dlužnice odhadla škodu na cca 1 mil. Kč. Přítomný věřitel (zastoupen žalovaným) hlasoval pro oddlužení splátkovým kalendářem a nevznesl námitky proti schválení oddlužení, a to při vědomí toho„ že oddlužení je cesta, jak může dostat uhrazeno alespoň část své pohledávky“ (uvedeno v zápise). Insolvenční soud konstatoval, že„ škoda způsobená dlužnicí zpronevěrou nebude případně osvobozena a bude nutno ji hradit i po případném přiznání osvobození“ (zápis o přezkumném jednání ze dne [datum], přihláška žalobkyně, plná moc ze dne [datum]). Dále bylo prokázáno, že žalovaný přípisem ze dne [datum] provedl rozbor současného stavu, ve kterém uvádí svůj právní názor na vzniklou situaci. Uvedl, že obec se do předmětného řízení před ukončením vyšetřování celé věci policií, z opatrnosti dne [datum] přihlásila do insolvenčního řízení, a to s písemně uznanou pohledávkou ve výši 467.450 Kč. Dále uvedl, že s dalšími částkami se obec do insolvence nepřihlásila, protože nebyla známa výše vzniklé škody, která byla v tu dobu teprve zjišťována (obcí, ZŠ a Policií). Dále uvedl, že v insolvenčním řízení by [jméno] [příjmení] měla obci zaplatit 30 % z přihlášené dlužné částky a zbývající částka by ale s odkazem na ust. § 416 insolvenčního zákona neměla podléhat tzv. osvobození a tato by mohla být po ukončení oddlužení nadále po [jméno] [příjmení] vymáhána exekucí, protože se jedná o pohledávku způsobenou úmyslným porušením právní povinnosti. Dále uvedl, že tato skutečnost také byla prokázána odsuzujícím rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací]. Další pohledávky přihlášeny do insolvence nebyly, protože podle ust. § 175 insolvenčního zákona je nutno pohledávky vždy vyčíslit v penězích. Pokud ale tato částka ke dni přezkumného řízení jistá nebyla, pak by se oba věřitelé vystavovali riziku uvedenému v ust. § 178 insolvenčního zákona, kde v případě, že by buď obec nebo základní škola uvedla částku vyšší, než nakonec byla objektivně zjištěna rozhodnutím soudu, a že skutečná výše přihlášené pohledávky by činila méně jak 50 % přihlášené částky, pak by se k takové pohledávce nepřihlíželo a insolvenční soud by mohl věřiteli uložit, aby ve prospěch majetkové podstaty úpadce zaplatil finanční částku, nejvýše však částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna. Dále uvedl 2 řešení po konzultacích se 2 insolvenčními správci, a to dodatečná přihláška do insolvence s odkazem na skutečnost, že pohledávka byla zjištěna objektivně teprve odsuzujícím rozsudkem a dále podáním žaloby u soudu na zaplacení dlužných částek se stejným odůvodněním. Dále žalovaný uvedl, že nadále probíhají konzultace s insolvenčním správcem a bude žalobkyni o navrhovaném možném řešení, které by z uvedených přicházelo v úvahu bezprostředně informovat. Obsahem tohoto přípisu má soud za prokázané, že žalovaný zastupoval jako zástupce žalobkyni jako věřitelku v předmětném insolvenčním řízení. Toto ze samotného textu vyplývá a je zde osvědčeno přímo žalovaným. Dále z textu tohoto přípisu přímo vyplývá (v kontextu s výše uvedeným), že žalovaný nepoučil žalobkyni o riziku možného promlčení pohledávky žalobkyně v důsledku nepřihlášení pohledávek do insolvenčního řízení a také o důsledcích nepřihlášení pohledávek do insolvenčního řízení v propadné lhůtě. Žalovaný si pak byl vědom toho, že trestní činnost [jméno] [příjmení] (výše škody) byla stále prošetřována, a že zde ve lhůtě pro přihlášení pohledávek již byla další škoda způsobená žalobkyni (plná moc ze dne [datum], návrh na zamítnutí oddlužení ze dne [datum], rozbor současného stavu ze dne [datum]). Bylo prokázáno, že žalobkyně podala u [název soudu] žalobu na zaplacení částky 968.035,23 Kč s tím, že žalovaná byla uznána vinnou ze spáchání zločinu zpronevěry rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] z titulu nároku na náhradu škody, když v trestním řízení byla zjištěna škoda ve výši 1.514.164 Kč a z této částky uhradila žalovaná pouze část. Žalobkyně podala civilní žalobu, když byla trestním rozsudkem odkázána se svými nároky na řízení ve věcech občanskoprávních. [název soudu] vedené řízení zastavil, když postupoval podle § 103 občanského soudního řádu a zjistil, že usnesením insolvenčního soudu ze dne [datum] bylo rozhodnuto o úpadku žalované a povoleno oddlužení. Okresní soud dovodil, že účinkem rozhodnutí o úpadku podle § 142b insolvenčního zákona je pak zákaz vydávání rozhodnutí. Proto soud vedené civilní řízení zastavil usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] (usnesení ze dne [datum]). Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo k odvolání žalobkyně potvrzeno usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], když v odůvodnění usnesení odvolací soud uvedl, že v dané věci, pokud by žalobkyně byla dbalá svých práv, měla se se svou pohledávkou přihlásit do insolvenčního řízení žalované. Pokud tak žalobkyně neučinila, a v době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku v dané věci, zahájit soudní řízení o předmětné pohledávce týkající se majetkové podstaty, která má být v insolvenčním řízení uplatněna přihláškou, nelze. Je tedy nutno postupovat podle ust. § 141a insolvenčního zákona a zastavit řízení. Proto odvolací soud napadené rozhodnutí okresního soudu potvrdil (usnesení KS [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Dále bylo prokázáno, že insolvenční soud v předmětné insolvenční věci usnesením ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] vzal na vědomí splnění oddlužení žalované a osvobodil žalovanou – jako dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, věřitelů k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíženo a věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit (uvedené insolvenční rozhodnutí). Dále bylo prokázáno, že dne [datum] insolvenční správce podal insolvenčnímu soudu zprávu o splnění oddlužení, kde mimo jiné uvedl, že předpokládaná míra uspokojení nezajištěných věřitelů před schválením oddlužení činila 33 % ve výši 441.960 Kč a nezajištěných věřitelů 48 % ve výši 648.671,63 Kč. Insolvenční správce doporučil přiznat osvobození od placení zbývajících pohledávek. Dále vyplatil insolvenční správce zajištěným věřitelům 44.260,94 Kč + 15.796 Kč + 581.334,82 Kč (zpráva o splnění oddlužení). Dle přehledu podílů věřitelů v oddlužení byla žalobkyni vyplacena z celkové částky nároku 468.450 Kč částka 226.256,68 Kč, což představuje 48,30 % a dále z celkové částky nároku 3.734 Kč byla žalobkyni vyplacena částka 1.816,23 Kč, což představuje 48,64 % Celkem bylo věřitelům vyplaceno 648.671,63 Kč (přehled podílů věřitelů v oddlužení – stav v měsíci březen [rok]). Dále bylo prokázáno, že insolvenční správce podal dne [datum] insolvenčnímu soudu zprávu o plnění oddlužení, ze které vyplývá, že dlužník plní povinnosti v rámci schváleného způsobu oddlužení. Aktuální míra uspokojení nezajištěných věřitelů činí 48,30 % a očekávaná míra uspokojení nezajištěných věřitelů činí 48,30 %. Insolvenční správce doporučuje ponechat dlužníka v oddlužení (zpráva o plnění oddlužení, včetně měsíčního výkazu plnění splátkového kalendáře ze dne [datum]).

6. Bylo prokázáno, že žalobkyně se u [název soudu] podanou žalobou ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] domáhala po [jméno] [příjmení] nároku na náhradu škody ve výši 1.288.385,65 Kč, kterou jí [jméno] [příjmení] způsobila trestnou činností, za níž byla odsouzena rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], když byla s uplatněným nárokem na náhradu škody odkázána na řízení občanskoprávní, neboť trestní soud v průběhu dokazování zjistil, že byl zjištěn úpadek [jméno] [příjmení] a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením. Do insolvenčního řízení přihlásila žalobkyně pouze [jméno] [příjmení] uznanou pohledávku ve výši 467.450 Kč + 2x 500 Kč za komunální odpad. V rámci insolvenčního řízení obdržela žalobkyně 48,3 % uplatněné pohledávky, tj. 225.778,35 Kč a když se do trestního řízení připojila s nárokem na náhradu škody ve výši 1.514.164 Kč, a po uspokojení v insolvenčním řízení ve výši 225.778,35 Kč, tak v této žalobě požadovala 1.288.385,65 Kč. V tomto řízení byla žalobkyně úspěšná co do částky ve výši 241.671,65 Kč a ve zbývajícím nároku ve výši 1.046.714 Kč se zákonným úrokem z prodlení byla žaloba zamítnuta vzhledem k důvodně vznesené námitce promlčení žalovanou [jméno] [příjmení]. Soud dovodil, že námitka promlčení nebyla důvodná pouze co do uplatněného nároku, který žalobkyně ve výši 467.450 Kč přihlásila včas do insolvenčního řízení. Tento nárok byl uspokojen ve výši 48,3 % a nebyl uspokojený v částce 241.671,65 Kč. S ohledem na písemné uznání dluhu ze dne [datum] dovodil soud splatnost tohoto nároku nejpozději [datum] přihlášením částky a připojením se v této výši žalobkyní do vedeného trestního řízení. Z této částky pak nebylo přiznáno požadované příslušenství, tj. zákonný úrok z prodlení s ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR [spisová značka] a [spisová značka] s tím, že požadované úroky z prodlení byly promlčeny jako celek nejpozději k datu [datum]. Co se týká zbývající části uplatněného nároku, postupoval soud dle § 420 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 8. 2013 a co se týká protiprávního jednání žalované učiněné do [datum] dovodil počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty k datu [datum], kdy se žalobkyně připojila s vyčíslenou škodou do trestního řízení dopisem z [datum] a na vyčíslení konkrétní škody je pak uvedeno, že byla zjištěna v [obec] [datum]. S ohledem na výše uvedené dovodil soud konec běhu promlčecí lhůty k datu [datum]. Soud posoudil jako nedůvodné námitky žalobkyně ohledně přerušení či stavění běhu subjektivní promlčecí doby a dospěl k závěru, že žalobkyně již dne [datum] věděla o způsobené škodě, její výši a o osobě, která za způsobenou škodu odpovídá a měla tak povinnost přihlásil své nároky do insolvenčního řízení jako věřitelka ve lhůtě 30 dnů od uveřejnění usnesení o zjištění úpadku dlužnice žalované, tedy do [datum]. V této době již žalobkyně mohla a měla svůj nárok na způsobenou škodu žalovanou do insolvenčního řízení přihlásit. Pokud takto neučinila, dopadají na ni důsledky, o kterých byla poučena v usnesení insolvenčního soudu, kterým rozhodl insolvenční soud o úpadku, tedy že k přihláškám, které nebudou včas přihlášeny, nebude insolvenční soud přihlížet a nebudou v insolvenčním řízení uspokojeny. Soud uzavřel, že pokud žalobkyně nepřihlásila celý svůj nárok do insolvenčního řízení, nelze k tomuto nároku již dále přihlížet, neboť nedošlo ke stavění ani přetržení běhu subjektivní promlčecí doby a do této zbývající části je nárok žalobkyně promlčen, a proto byla žaloba zamítnuta. Z uvedeného vyplývá, že pokud by žalobkyně přihlásila svůj nárok uplatněný touto žalobou do insolvenčního řízení řádně a včas, nemohlo by dojít k promlčení uvedené pohledávky a soud by žalobě plně vyhověl, když ve vedeném trestním řízení bylo prokázáno zavinění [jméno] [příjmení], výše způsobené škody i příčinná souvislost a za toto jednání a za způsobenou škodu žalobkyni byla [jméno] [příjmení] odsouzena pravomocným trestním rozsudkem. V civilním řízení pak nemohlo být žalobě vyhověno pouze proto, že žalobkyně nepřihlásila svoji pohledávku řádně a včas do insolvenčního řízení a pokud následně žalovaná vznesla námitku promlčení, tak tato byla důvodná právě proto, že pohledávka nebyla přihlášena do insolvenčního řízení (rozsudek [název soudu] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Proti rozsudku [název soudu] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] podala žalobkyně odvolání, o kterém rozhodl [název soudu] rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a rozsudek soudu prvního stupně byl v napadeném výroku II. potvrzen. Odvolací soud uvedl, že souhlasí se závěrem okresního soudu s tím, že žalobkyně měla o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá ve smyslu § 106 odst. 1 obč. zákoníku a § 620 odst. 1 o. z. dostatek informací již ke dni [datum] (datum vyčíslení škody), resp. [datum] Odvolací soud uvedl, že co se týká vznesené námitky promlčení nároku uplatněného žalobou, tak považuje za podstatné zabývat se vlivem probíhajícího insolvenčního řízení žalované. Odvolací soud vyslovil svůj právní názor, že uplatněná pohledávka patří do skupiny tzv. předinsolvenčních pohledávek a zásadně pro ně platí, že tyto pohledávky je třeba do insolvenčního řízení přihlásit v propadné lhůtě (30 dnů od zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku). Tato povinnost je stanovena jako objektivní, bez ohledu na to, zda má věřitel dostatek informací k prokázání jejich pravosti a výše. Jiný způsob uplatňování těchto pohledávek je zapovězen. Přihlášením pohledávky se podle § 173 odst. 4 insolvenčního zákona staví promlčecí doba, a naopak v případě, že pohledávka přihlášena není, běh promlčecí doby po uplynutí lhůty k podání přihlášek podle § 173a cit. zákona pokračuje. Proto měla být pohledávka žalobkyně v celém rozsahu přihlášena do insolvenčního řízení nejpozději do pondělí [datum] a promlčecí doba by v době od [datum] do [datum] neběžela, resp. v té době nezačala běžet. V rozsahu, v jakém žalobkyně pohledávku vůči žalované přihlásila do insolvenčního řízení (467.450 Kč) promlčecí doba po dobu trvání insolvenčního řízení neběžela (§ 173 odst. 4 insolvenčního zákona). Naopak v rozsahu, v jakém žalobkyně své předinsolvenční pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásila, tak její běh dále po [datum] pokračoval (§ 173a insolvenčního zákona). Dále odvolací soud uvedl, že s ohledem na výše uvedené, tvrzené obavy žalobkyně spojené s přihlášením neuznané části pohledávky do insolvenčního řízení žalované nemají pro posouzení věci žádný význam. Insolvenční zákon umožňuje v § 175 odst. 4 přihlásit pohledávku v neurčité výši s možností jejího dodatečného upřesnění až do skončení přezkumného jednání (§ 192 odst. 4 insolvenčního zákona). Navíc i v případě, kdy je pohledávka popřena lze vést incidenční spor o určení její pravosti, výše nebo pořadí, přičemž platí, že dokud není pohledávka definitivně popřena, lze i v průběhu incidenčního sporu vzít její přihlášku zpět a vyhnout se tak sankcím uvedeným v § 178 odst. 1 insolvenčního zákona (viz odst. 2 téhož ustanovení). Jakkoliv to tedy nemá pro právní posouzení věci žádný vliv, tak odvolací soud nemá pochybnosti o tom, že žalobkyně v době běhu přihlašovací lhůty mohla bez obav přihlásit do insolvenčního řízení žalované pohledávku v celém rozsahu, a i kdyby snad došlo k jejímu popření, měla další možnosti a prostor adekvátně na to reagovat bez obav z následků vyplývajících z § 178 insolvenčního zákona (rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Dále bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, kterou požádala o součinnost při uplatnění náhrady škody způsobené advokátem a vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky z titulu nároku na náhradu škody v celkové výši 1.046.714 Kč. Jedná se o škodu způsobenou trestným činem dle trestního rozsudku ve výši 1.514.164 Kč po odečtení částky uspokojené v insolvenčním řízení ve výši 225.778,35 Kč a částky přiznané rozsudkem [název soudu] ve výši 241.671,65 Kč. Na tuto výzvu žalovaný reagoval a sdělil, že celou věc předal pojišťovně (předžalobní výzva, sdělení žalovaného z [datum]). Pojišťovna žalovaného sdělila žalovanému přípisem z [datum], že na straně žalovaného nespatřuje porušení povinnosti, není ve vztahu k čemu posuzovat podmínku příčinné souvislosti a tuto je nutno považovat za prokázanou. Sdělila, že nebyly prokázány všechny předpoklady odpovědnosti žalovaného za škodu nárokovanou poškozenými, a proto nelze plnění poskytnout (přípis z [datum]). Z rozsudku [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] má soud za prokázané, že žaloba žalobkyně byla v celém rozsahu zamítnuta. V odůvodnění je uvedeno, že soud mimo jiné vyslechl svědkyni – starostku zřizovatele žalobkyně s tím, že svědkyně řešila nárok na náhradu škody za územní celek tak, že dne [datum] předložila žalované listinu o uznání dluhu a žalovaná tuto listinu podepsala. Svědkyně uvedla, že byla oslovena v průběhu roku [rok] insolvenčním správcem žalované, kdy byla vyzvána, aby se připojila s přihláškou svého nároku do insolvenčního řízení. Žalobkyně byla informována o zahájení insolvenčního řízení vůči dlužnici – žalované, avšak nepodala přihlášku své pohledávky, neboť neměla podepsáno uznání dluhu žalovanou. Žalobkyně a územní celek vyčkávali na závěry dokazování Policie ČR a pak společně v trestním řízení uplatnili své nároky, kdy v trestním řízení byli zastoupeni advokátem, a to i v insolvenčním řízení, a to ode dne [datum rozhodnutí] (rozsudek [název soudu] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]).

7. Soud má za prokázané, že žalovaný zastupoval žalobkyni v předmětném trestním řízení a také v předmětném insolvenčním řízení, a to nejpozději ode dne [datum] (výslech svědkyně ve věci vedené [spisová značka] – starostky žalobkyně). S ohledem na výše uvedené bylo prokázáno, že žalovaný vykonával, resp. poskytoval služby advokátní pro žalobkyni ve věci náhrady škody po škůdkyni [jméno] [příjmení] ode dne [datum] (viz plná moc ze dne [datum]) a co se týká zastupování v předmětném insolvenčním řízení, tak žalovaný zahájil poskytování právních služeb pro žalobkyni převzetím a přijetím plné moci dne [datum] s tím, že oznámil své zastupování insolvenčnímu soudu podáním, které bylo doručeno insolvenčnímu soudu dne [datum] spolu s návrhem na zamítnutí oddlužení (návrh na zamítnutí oddlužení a přiložená plná moc). S ohledem na výše uvedené bylo prokázáno, že žalovaný, coby zástupce žalobkyně a advokát, porušil povinnost postupovat při výkonu advokacie v zájmu klienta a informovat jej o všech skutečnostech, které mohou mít vliv, mimo jiné, na vymáhání nebo uplatňování pohledávek, když, jak je uvedeno shora, tuto povinnost porušil, když nepoučil řádně žalobkyni o všech skutečnostech, které měly vliv na vymáhání této předmětné pohledávky v rámci insolvenčního, trestního a civilního řízení. Současně porušil žalovaný poučovací povinnost, když žalobkyni nepoučil a neupozornil ji na negativní důsledky nepodání přihlášky do insolvenčního řízení ve lhůtě stanovené soudem, když negativním důsledkem mohla být zejména nevymahatelnost pohledávky v důsledku nepřihlášení a také důsledkem mohlo být promlčení nepřihlášené pohledávky, když se v tomto případě také jednalo o pohledávku způsobenou trestním činem, která by s ohledem na § 416 insolvenčního zákona v případě přihlášení a nepromlčení nepodléhala důsledkům osvobození dlužníka od placení pohledávek v důsledku schválení oddlužení insolvenčním soudem. Jak je uvedeno shora, žalobkyně nebyla žalovaným prokazatelně poučena o negativních důsledcích nepřihlášení pohledávky žalobkyně do insolvenčního řízení. Žalovaný také prokazatelně nepoučil žalobkyni o povaze pohledávky žalobkyně jako tzv. předinsolvenční pohledávky, kterou je nutno přihlásit do insolvenčního řízení v propadné lhůtě s tím, že jiný způsob uplatňování těchto pohledávek je zapovězen. Žalovaný nepoučil žalobkyni dle ust. § 173 odst. 4 insolvenčního zákona o tom, že přihlášením pohledávky se staví promlčecí doba, naopak v případě, že pohledávka přihlášena není, běh promlčecí doby po uplynutí lhůty k podání přihlášek podle § 173a cit. zákona pokračuje a žalobkyně se nepřihlášením pohledávky může vystavit promlčení pohledávky, i když se jedná o pohledávku na náhradu škody způsobenou trestným činem. S ohledem na výše uvedené je pak nedůvodná námitka vedlejšího účastníka, který uvedl, že žalovaný neporušil povinnosti dle zákona o advokacii, když nedostal pokyn pro podání přihlášky do insolvenčního řízení od klienta. Dále je nedůvodná námitka vedlejšího účastníka, který uvedl, že je zjevné, že s ohledem na výslech starostky žalobkyně ve věci vedené [číslo jednací] vyplývá, že přihláška pohledávky do insolvenčního řízení nebyla podána v důsledku rozhodnutí a postupu žalobkyně, když svědkyně uvedla, že byla oslovena v průběhu roku [rok] insolvenčním správcem [jméno] [příjmení], aby se připojila přihláškou nároku do insolvenčního řízení. V tomto řízení bylo prokázáno, že žalovaný se jako zástupce účastnil za žalobkyni jako poškozené předmětného insolvenčního řízení. Žalovaný zaslal insolvenčnímu soudu plnou moc pro zastupování žalobkyně v insolvenčním řízení dne [datum], když zároveň navrhl zamítnout oddlužení s ohledem na vedené trestní řízení a vedené neukončené trestní řízení proti [jméno] [příjmení]. Žalovaný pak insolvenčnímu soudu zaslal plnou moc mu udělenou z [datum] a z toho soud dovozuje, že si žalovaný byl vědom vedeného trestního řízení a také vedeného insolvenčního řízení, a že o tomto se svým klientem – žalobkyní komunikoval nejpozději k datu [datum]. Ve stále běžící propadné lhůtě měl žalovaný povinnost poučit žalobkyni o negativních důsledcích nepřihlášení pohledávky žalobkyně do insolvenčního řízení, což neučinil. Žalobkyni pak vznikla škoda ve výši 1.046.714 Kč. Již ke dni [datum] (datum vyčíslení škody), resp. [datum] (datum stanoviska k výši škody adresovaného policejního orgánu) měla žalobkyně o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá dostatek informací. Dopisem ze dne [datum] vyčíslila žalobkyně pro účely podezření z trestné činnosti [jméno] [příjmení] a trestního oznámení vzniklou škodu na částku 1.701.466 Kč, když tuto podrobně rozepsala (rozpis datovaný [datum]). Škoda způsobená [jméno] [příjmení] žalobkyni pak byla potvrzena v rámci vedeného trestního řízení u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], když [jméno] [příjmení] byla uznána vinnou z uvedené trestné činnosti, a byla odsouzena s tím, že žalobkyni způsobila celkovou škodu ve výši 1.514.164 Kč. Výsledná škoda, která je nyní požadována žalobou, pak představuje částku 1.046.714 Kč, když od škody zjištěné v trestním řízení ve výši 1.514.164 Kč byla celková způsobená škoda ponížena o částky vyplacené žalobkyni v insolvenčním řízení a následně v civilním řízení [spisová značka] byla žalobkyně v řízení o zbylé náhradě škody 1.288.385,65 Kč úspěšná pouze co do částky 241.671,65 Kč, (kterou žalobkyně také odečetla) a byla neúspěšná co do zbývajícího nároku ve výši 1.046.714 Kč, který představuje zbývající část nároku na náhradu škody nepřihlášeného do insolvenčního řízení a dosud neuspokojeného. Žalobkyně se tedy původně do trestního řízení připojila s nárokem na náhradu způsobené škody ve výši 1.514.164 Kč a po uspokojení v insolvenčním řízení ve výši 225.778,35 Kč požadovala v civilním řízení [spisová značka] žalobou částku ve výši 1.288.386,65 Kč. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 241.671,65 Kč. Pouze z důvodu promlčení pohledávky byla neúspěšná co do nároku na náhradu škody ve výši 1.046.714 Kč. S ohledem na výše uvedené byl prokázán nárok na náhradu škody žalobkyně ve zbývající části 1.046.714 Kč. Dále bylo prokázáno, že žalovaný jako dodavatel vyfakturoval daňovým dokladem [číslo] odběrateli žalobkyni smluvní odměnu za písemné podání k soudu ve věci [jméno] [příjmení] o 1.514.164 Kč (náhrada škody), datum uskutečnění zdanitelného plnění [datum], splatnost [datum] ve výši 4.235 Kč (daňový doklad a e-mail, daňový doklad s razítkem kontroly z [datum]). Dále bylo prokázáno, že žalovaný jako dodavatel vystavil žalobkyni jako odběrateli fakturu – daňový doklad [číslo] jako odměnu, režijní paušál, ztrátu času a cestovné, vystaveno [datum], datum uskutečnění zdanitelného plnění [datum], splatnost [datum]. Faktura byla vyúčtována žalovaným jako smluvní odměna a náhrada hotových výdajů za právní zastoupení ve věci insolvenčního úpadce [jméno] [příjmení] (daňový doklad). Dále žalovaný jako dodavatel vystavil žalobkyni jako odběrateli fakturu – daňový doklad [číslo] datum uskutečnění zdanitelného plnění [anonymizováno] [číslo], splatnost [datum], označení dodávky: účtuji vám smluvní odměnu za návrh poškozené v trestním řízení obviněná [jméno] [příjmení], vystavil [celé jméno žalovaného], celkem k úhradě 1.210 Kč (faktura – daňový doklad). Uvedenými daňovými doklady žalobkyně prokázala, že ji žalovaný jako advokát zastupoval ve věci náhrady škody po [jméno] [příjmení] v trestním řízení a současně i v insolvenčním řízení (daňové doklady). Dále bylo prokázáno, že žalovaný zastupoval žalobkyni jako věřitelku v předmětném insolvenčním řízení, když jí vyúčtoval svoji odměnu za účast na přezkumném jednání a schůzi věřitelů dne [datum] (vyúčtování právního zastoupení ze dne [datum]). Ze zprávy ČSSZ bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] je příjemcem dávek nemocenského pojištění (zpráva ČSSZ).

8. Dále bylo prokázáno, že po nabytí právní moci rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který potvrdil rozsudek soudu 1. stupně a uložil škůdkyni [jméno] [příjmení] hradit žalobkyni částku ve výši 241.671,65 Kč, [jméno] [příjmení] splátky po 5.000 Kč měsíčně řádně a včas platí a ve dvou případech poslala i splátky navíc (opis pokladního deníku a evidovaná výše nesplaceného dluhu). Dle inventurního soupisu stavu účtu [rok] činil počáteční stav schodek [příjmení] [jméno] 281.344,32 Kč, zaplaceno bylo 70.000 Kč a zbývá 211.344,32 Kč (inventurní soupis stavu účtu [rok]). Dále bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] od ledna [rok] do prosince [rok] měsíčně řádně hradila splátky po 5.000 Kč, v dubnu uhradila 2x 5.000 Kč a v květnu uhradila 2x 5.000 Kč, celkem 70.000 Kč uhradila [jméno] [příjmení] žalobkyni (opis deníku žalobkyně). Dále bylo prokázáno, že manžel [jméno] [příjmení] sdělil insolvenčnímu správci [datum], že [jméno] [příjmení] má od [anonymizováno] domluvenou práci na DPP a od května má příslib práce na hlavní pracovní poměr (e-mail ze dne [datum]). Dále bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] je zaměstnána u společnosti [právnická osoba] v [anonymizováno], a to od srpna 2016. Průměrný čistý měsíční příjem činil 10.878 Kč za rok 2017, za rok 2016 8.920 Kč, za rok 2023 21.588 Kč, tj. do února 2023, za rok 2022 23.459 Kč, za rok 2021 20.773 Kč, za rok 2020 16.479 Kč, za rok 2019 15.743 Kč, za rok 2018 14.023 Kč (přehled o příjmech pracovníka [právnická osoba], s. r. o. v [anonymizováno]).

9. Po právní stránce posoudil soud tento případ z hlediska § 16 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, podle něhož je advokát povinen řádně a svědomitě chránit práva a oprávněné zájmy klienta. Plnou moc ze dne [datum], kterou žalobkyně udělila žalovanému, aby ji jako poškozenou zastupoval ve věci náhrady škody proti [jméno] [příjmení], posoudil soud v souladu se závěry Nejvyššího soudu ČR v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 2224/2012 ze dne 26. 3. 2013, podle kterého:„ pokud není výslovně sjednáno, že smlouva mezi advokátem a klientem se vztahuje pouze na některé konkrétně vymezené úkony, nebo je tato povinnost vyloučena pozdějším výslovným pokynem klienta, je povinností advokáta postupovat tak, aby byly oprávněné zájmy klienta řádným způsobem chráněny a prosazovány, k čemuž je advokát povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky, které mohou sloužit zájmům klienta v právní záležitosti, jež je předmětem smlouvy o poskytnutí právní služby, tj. jak prostředky procesněprávní povahy, tak povahy hmotněprávní“. Z obsahu udělené plné moci nevyplývá výslovně, a nebylo to ani mezi účastníky výslovně sjednáno, že tato smlouva (plná moc) se vztahuje pouze na některé konkrétně vymezené úkony a dále z ní nevyplývá a ani nebylo tvrzeno/prokázáno, že tato povinnost by byla vyloučena pozdějším výslovným pokynem klienta. Bylo povinností advokáta – žalovaného postupovat tak, aby byly oprávněné zájmy klienta řádným způsobem chráněny a prosazovány a bylo jeho povinností využívat důsledně všechny zákonné prostředky, které mohou sloužit zájmům klienta v právní záležitosti, jež je předmětem smlouvy o poskytnutí právní služby. S ohledem na tyto závěry je pak zcela nedůvodná námitka vedlejšího účastníka, že přihlášku do insolvenčního řízení žalovaný nepodal, neboť k tomu nedostal pokyn od klienta. S ohledem na obsah plné moci, v kontextu s výše uvedeným, je zjevné, že co se týká zastoupení, jednalo se o generální plnou moc časově neomezenou a nejednalo se o plnou moc jenom pro konkrétní úkony.

10. Úprava odpovědnosti advokáta za škodu je bez zřetele za zavinění. Jedná se o objektivní odpovědnost, založenou na současném splnění předpokladů, jimiž jsou pochybení při výkonu advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi. Škodou se rozumí majetková újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Podmínku, že výkon advokacie nebyl advokátem činěn řádně, je třeba posuzovat z hlediska § 16 zákona č. 85/1996 Sb. zákona o advokacii. Příčinná souvislost mezi porušením povinnosti advokátem při výkonu advokacie a vznikem škody je dána tehdy, jestliže nebýt pochybení advokáta, byl by jeho klient (poškozený) v soudním řízení zcela nebo zčásti úspěšný. Důkazní břemeno v tomto směru leží na poškozeném, který musí prokázat, že jeho subjektivní právo existovalo, a že při řádném výkonu advokacie by se svého práva u soudu domohl. V řízení o náhradu škody způsobené advokátem soud jako předběžnou otázku řeší, zda by poškozený při řádném postupu advokáta svůj nárok prosadil. Jak je uvedeno shora, v tomto řízení bylo prokázáno pochybení při výkonu advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi. V daném případě je dána příčinná souvislost mezi porušením povinnosti advokátem při výkonu advokacie a vznikem škody, když nebýt pochybení žalovaného, byl by jeho klient v soudním řízení zcela úspěšný. Jak je uvedeno shora, pokud by žalovaný vykonával řádně advokacii z hlediska § 16 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii a poučil by žalobkyni o následcích negativních nepřihlášení její pohledávky do insolvenčního řízení, mohla být žalobkyně (přihlášením pohledávky) minimálně zčásti v insolvenčním řízení úspěšná. Ve vedeném řízení pod sp. zn. [spisová značka] by pak žalobkyně byla úspěšná zcela. Žalobkyně jako poškozená pak v tomto vedeném soudním řízení prokázala, že její subjektivní právo existovalo, a že při řádném výkonu advokacie žalovaným by se svého práva u soudu domohla. Žalobkyně také prokázala, že by jako poškozená, při řádném postupu advokáta – žalovaného, svůj nárok prosadila. Žalobkyni pak vznikla majetková újma, která nastala v její majetkové sféře a byla objektivně vyjádřena penězi a výše nároku pak byla v řízení prokázána (viz s ohledem na závěry NS rozsudek 33 Cdo 1682/2013). V důsledku porušení povinností žalovaného při výkonu advokacie pak došlo k nedobytnosti pohledávky pro její promlčení, když [jméno] [příjmení] vznesla námitku promlčení ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Škoda tedy žalobkyni vznikla tímto okamžikem, když vzhledem k okolnostem případu je nepochybné, že dlužnice dobrovolně plnit odmítla a neuspokojená pohledávka se stala soudně nevymahatelnou, bez ohledu na to, zda o ní probíhá soudní řízení (rozsudek nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3672/2012). Žalovaný se pak své odpovědnosti za škodu nezprostil, když neprokázal (a ani netvrdil), že škodě nemohl zabránit ani vynaložením veškerého úsilí, které na něm lze požadovat (viz závěry rozsudek nejvyššího soudu 25 Cdo 1862/2001 ze dne 26. 2. 2003). Úprava odpovědnosti za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie vychází z odpovědnosti bez zřetele za zavinění (z takzvané objektivní odpovědnosti) a je založena na současném splnění předpokladu, jimiž je za prvé výkon advokacie, za druhé vznik škody a za třetí příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Podmínku, že výkon advokacie nebyl advokátem činěn řádně, je třeba posuzovat z hlediska ustanovení § 16 zákona o advokacii. Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě, je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v rámci klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. Škodou je míněna újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Ušlý zisk je v podstatě ušlým majetkovým prospěchem a spočívá v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno – kdyby nebylo škodné události – důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věci (stanovisko Nejvyššího soudu ČSSR Cpj 87/10). O vztah v příčinné souvislosti se jedná vznikla-li škoda následkem výkonu advokacie. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává. [obec] škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by ke škodnému následku nedošlo (viz rozsudek nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1862/2001). Žalovaný převzal zastoupení pro celé insolvenční řízení (plná moc ze dne [datum]) a v souladu s § 16 zákona o advokacii měl povinnost hlídat insolvenční rejstřík, včas přihlásit pohledávky a poučit žalobkyni případně o tom, v jaké výši a do kdy lze pohledávku přihlásit a poučit ji o negativních důsledcích nepřihlášení pohledávky. Žalovaný pak toto neučinil. V souladu s citovaným rozhodnutím sp. zn. 25 Cdo 2224/2012 pak má soud v tomto případě za to, že žalovaný měl minimálně z opatrnosti řádně a včas přihlásit pohledávku žalobkyně do insolvenčního řízení. Nárok na náhradu škody pak žalobkyně řádně vyčíslila v penězích a v tomto případě se jedná o majetkovou újmu, která nastala v její sféře jako poškozené. S ohledem na závěry Nejvyššího soudu v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 2789/2006 ze dne 18. 1. 2007 lze předpokládat, že k rozmnožení majetkových hodnot poškozené, s ohledem na pravidelný běh okolností, nedošlo v důsledku pochybení žalovaného při výkonu advokacie. S ohledem na výše uvedené a na citovanou judikaturu nejvyššího soudu dospěl soud k závěru, že v daném případě nebýt pochybení advokáta, pak by k uspokojení pohledávky žalobkyně její dlužnicí došlo, tedy, že toto pochybení je hlavní a rozhodující příčinou vzniklé majetkové újmy žalobkyně. V případě řádného a včasného přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení, ve výši nyní po žalovaném požadovaných 1.046.714 Kč, by žalobkyně byla úspěšná v insolvenčním řízení (poměrně) a také v soudním sporu vedeném u [název soudu] ve věci [spisová značka] (plně), což vyplývá ze závěrů okresního soudu, a ze závěrů odvolacího soudu. Soud má za to, že dlužnice – škůdkyně [jméno] [příjmení] by byla schopna tuto pohledávku dle pravomocného a vykonatelného rozsudku plnit. Soud vychází ze závěru, že se jedná o pohledávku přesahující 1.000.000 Kč, dlužnice je aktivní a produktivní ročník [rok] a je dlouhodobě zaměstnána v pracovním poměru u [právnická osoba] [obec]. Soud vychází také z údajů z insolvenčního řízení, kdy dlužnice byla schopna hradit přihlášené pohledávky v míře 48 %. I kdyby však nedošlo k uspokojení pohledávky v insolvenčním řízení, byla by pohledávka stále vymahatelná s ohledem na § 416 odst. 1 insolvenčního zákona, když osvobození dlužnice od placení pohledávek se netýká pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti. Uspokojení pohledávky pak brání pouze její promlčení, když škůdkyně vznesla námitku promlčení v civilním řízení a nelze se po ní úhrady pohledávky z tohoto důvodu domáhat. Je také nutno poukázat na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve kterém byla žalobkyně vůči [jméno] [příjmení] úspěšná do všech nároků, které nebyly promlčeny, tedy do nároku, který uznala a byl přihlášený do insolvenčního řízení. Je také nutno poukázat na to, že [jméno] [příjmení] hradí přiznanou částku žalobkyni v řízení [spisová značka] ve stanovených splátkách po 5.000 Kč měsíčně a ve dvou případech poslala i splátky navíc. I po skončení oddlužení má [jméno] [příjmení] příjem z hlavního pracovního poměru. S ohledem na výše uvedené je zjevné, že v případě, že by žalovaný své povinnosti při výkonu advokacie neporušil, došlo by k rozmnožení majetkových hodnot žalobkyně v rozsahu požadované náhrady, a že by bylo možné, při pravidelném běhu okolností, nárok žalobkyně vymoci s ohledem na osobní a majetkové poměry dlužnice.

11. Splatnost pohledávky žalobkyně dovodil soud dle zaslané předžalobní výzvy žalobkyní žalovanému datované dne [datum] v souvislosti s odpovědí žalovaného, který přípisem z [datum] žalobkyni sdělil, že dlužnou částku neuhradí. Splatnost vymáhané pohledávky tak nastala nejpozději k datu [datum].

12. S ohledem na výše uvedené soud žalobě plně vyhověl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal plnou úhradu nákladů řízení procesně úspěšné žalobkyni. Žalobkyni byla přiznána náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 52.336 Kč a dále odměna za zastupování advokátem dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 12.500 Kč za 1 úkon vykonané právní služby dle § 7 bod 6 citované vyhlášky. Celkem bylo vykonáno 6 úkonů právní služby po 12.500 Kč (celkem 75.000 Kč), a to dle § 11 citované vyhlášky, převzetí, příprava a zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé (žaloba). Účast na jednání soudu dne 16. února 2023 přesahující dvě hodiny (tj. 2x úkon právní služby), účast na jednání soudu dne 17. 4. 2023. Požadovaná odměna za doplnění tvrzení a označení důkazů k výzvě soudu ze dne 27. 2. 2023 přiznána nebyla, když se jednalo o doplnění tvrzení a označení důkazů k výzvě soudu, které již měly být součástí žaloby. Dále byl ke každému úkonu právní služby přiznán režijní paušál, a to náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky, tj. 6x 300 Kč (celkem 1.800 Kč). Vzhledem k tomu, že právní zástupce je plátcem DPH, bylo k odměně přiznáno DPH ve výši 16.128 Kč. Dále bylo přiznáno cestovné k jednání k Okresnímu soudu v Bruntále osobním automobilem [registrační značka] AA Sedan Audi na cestu k jednání k Okresnímu soudu v Bruntále z [obec] a zpět dne 16. 2. 2023 a dne 17. 4. 2023, ke každému jednání ujeto 342 km, palivo BA, při ceně pohonných hmot dle vyhl. [číslo] 2022 za 1 l 41,20 Kč při průměrné spotřebě 6,2 l na 100 km a při sazbě základní náhrady 5,20 Kč za 1 km, činí cestovné celkem 872,10 Kč za každou jízdu. Celkem tedy za 2 jízdy činí cestovné 1.744,20 Kč. Dále byla přiznána náhrada za promeškaný čas na cestu na uvedená dvě jednání dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu celkem ve výši 2x 1.100 Kč. Cestovné včetně promeškaného času tedy činí částku ve výši 3.750,50 Kč x 2. Náklady řízení představují celkem částku ve výši 152.765 Kč (včetně zaplaceného soudního poplatku žalobkyní) a jsou splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.