8 C 62/2025

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o 29.132 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 822,19 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 51,50 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 822,19 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši 6.581,40 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 378,69 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 400,85 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6.581,40 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 4.928,59 Kč od 23. 3. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14.471,42 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 923,99 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14.471,42 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši 7.256,99 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 486,60 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.034,10 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7.256,99 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,25 % ročně z částky 19.993,41 Kč od 21. 3. 2024 do zaplacení.

V. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 4. 2. 2025 domáhala zaplacení částky ve výši 7.403,59 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka uzavřené mezi účastníky dne , datum, . Dále požadovala žalobkyně částku ve výši 21.728,41 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka uzavřené mezi účastníky dne , datum, . Z Expres půjčky uzavřené dne , datum, žalobkyně požadovala uhradit dlužnou jistinu úvěru ve výši 4.928,59 Kč, poplatky a smluvní pokuty ve výši 2.475 Kč, kapitalizované úroky z úvěru ve výši 400,85 Kč (za období od 31. 10. 2023 do 22. 3. 2024). Ze smlouvy Expres půjčka ze dne , datum, požadovala žalobkyně uhradit jistinu ve výši 19.993,41 Kč, poplatky a smluvní pokuty ve výši 1.735 Kč, kapitalizované úroky z úvěru ve výši 1.034,10 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1.410,59 Kč (za období od 31. 10. 2023 do 10. 9. 2024).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové a ani právní námitky.

3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud závěr o skutkovém stavu věci a má za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, dne , datum, s výší úvěru 15.000 Kč. Žalovaný je ve smlouvě označen jako fyzická osoba spotřebitel. K žalovanému je uvedeno: druh bydlení – má vlastní dům/byt, vzdělání střední odborné, celkový příjem domácnosti 55.000 Kč, počet vyživovaných osob 1, jiné nezbytné náklady na klienta 0 Kč, splátky mimo MMB: 0 Kč. Název zaměstnavatele: , právnická osoba, ., pracovní poměr na dobu neurčitou, povolání dělník/řemeslník, čistý měsíční příjem v průměru za 3 měsíce 27.400 Kč. Výše úvěru 15.000 Kč. Výše měsíční splátky 735,88 Kč. Úroková sazba 16,2 %. Počet pravidelných měsíčních splátek 24 (žádost o úvěr, vysvětlení pojmů, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovanému byl vyplacen úvěr ve výši 15.000 Kč na jeho účet dne 26. 5. 2022 (viz platební historie). Žalovaný na daný úvěr uhradil celkem 14.177,81 Kč (tvrzení žalobkyně). Vzhledem k tomu, že žalovaný opakovaně porušoval smluvní podmínky, žalobkyně prohlásila úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky, a to nejpozději do 8. 4. 2024 (výzva ze dne 24. 3. 2024 a doklad o odeslání). Co se týká posuzování schopnosti spotřebitele splácet daný úvěr ještě před poskytnutím úvěru spotřebiteli dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, žalobkyně uvedla, že vycházela z informací získaných od žalovaného, které uvedl v žádosti o úvěr a žalovaný v žádosti uvedl čistý měsíční příjem ve výši 27.400 Kč a že je od 11. 1. 2014 zaměstnán na dobu neurčitou jako dělník/řemeslník u zaměstnavatele , právnická osoba, . a že má vlastní bydlení, žije s družkou, celkový měsíční příjem domácnosti činí 55.000 Kč. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně porovnávala jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historický dat z ČSÚ. Výpočtem žalobkyně získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Z interních zdrojů zjistila, že vůči žalobkyni měl žalovaný v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek 14.328,23 Kč a z externích zdrojů žalobkyně zjistila závazky s celkovou výší měsíčních splátek 1.476 Kč. Do výdajů žalovaného žalobkyně započetla výdaje žalovaného doložené v žádosti o úvěr a dále částku životního minima žalovaného dle nař. vlády č. 409/2011 Sb. (k posouzení úvěruschopnosti žalobkyně předložila listinu nazvanou jako vyjádření k procesu úvěruschopnosti, ve které jsou popsána shora uvedená tvrzení. Dále předložila žalobkyně žádost o úvěr a prověření žalovaného v interních registrech).

5. Dále soud z listinných důkazů zjistil skutkový stav věci ohledně pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, a má za prokázané, že mezi účastníky byla 1 měsíc po prvním úvěru uzavřena další úvěrová smlouva, dne , datum, , s úvěrovým rámcem ve výši 24.000 Kč. Žalovaný je ve smlouvě označen opět jako fyzická osoba spotřebitel. Jsou u něj uvedeny stejné údaje, co se týkají jeho osoby a příjmové a výdajové stránky, jako v předchozí žádosti o úvěr. Byla sjednána výše úvěru 24.000 Kč s výší měsíční splátky 402,3 Kč a 72 pravidelných měsíčních splátek s úrokovou sazbou 6,4 % (žádost o úvěr/smlouva, vysvětlení pojmů, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný obdržel na svůj bankovní účet částku ve výši 24.000 Kč dne 27. 6. 2022 (viz platební historie). Žalovaný na daný případ uhradil celkem 9.528,58 Kč (tvrzení žalobkyně). Co se týká posuzování úvěruschopnosti žalovaného splácet tento úvěr, tak k němu mělo dojít 1 měsíc po uzavření shora uvedené úvěrové smlouvy. V tomto případě žalobkyně opět předložila listinu nazvanou jako vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti a shodně s obsahem textu v této listině tvrdila, že v tomto úvěrovém případě postupovala úplně stejným způsobem jako v prvním případě, pouze s rozdílem, že 1 měsíc po předchozím úvěru zjistila závazky žalovaného vůči žalobkyni s celkovou výši měsíčních splátek 13.103,06 Kč a z externích zdrojů zjistila závazky žalovaného s celkovou výší měsíčních splátek 1.476 Kč (tvrzení žalobkyně a listina vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti).

6. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení žalobkyně. Závěr o příjmových poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možné odvodit pouze na základě informací zjištěných od žadatele o úvěr. V daném případě žalobkyně získané informace od žadatele o úvěr nijak neprověřila, pouze porovnala příjem žadatele a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ a výpočtem žalobkyně získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Je tak zřejmé, že žalobkyně nezjišťovala dostatečně výdajovou a ani příjmovou stránku poměrů žalovaného a tyto řádně neprověřila. Na tomto závěru pak nemůže nic změnit skutečnost a případné prověření závazků žalovaného vůči žalobkyni v době podání žádosti a případné zjišťování externích závazků žalovaného. Důsledkem je to, že žalobkyně nesplnila nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru, k čemuž je povinna dle ust. § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá cit. zákona a soud proto dospěl k absolutní neplatnosti obou shora uvedených smluv a k neplatnosti obou smluv soud přihlédl i bez návrhu (viz § 87 odst. 2 cit. zákona). Posuzování úvěruschopnosti žalovaného bylo v obou daných úvěrových případech stejné, a proto je stejný závěr soudu o absolutní neplatnosti týkajících se obou daných úvěrových smluv. Důsledkem je pak nutno vypořádat vzájemný vztah účastníků v obou případech v režimu ust. § 2993 obč. zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V prvním úvěrovém případu žalovaný obdržel 15.000 Kč a zaplatil 14.177,81 Kč. Soud žalobě vyhověl co do vrácení dosud nesplacené jistiny ve výši 822,19 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Požadovaný kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení soud přepočetl z dlužné jistiny za období od 9. 4. 2024 do 10. 9. 2024 a přiznal jej ve výši 51,50 Kč. V tomto případě dovodil soud splatnost závazku z bezdůvodného obohacení na základě výzvy žalobkyně k plnění, a to přípisu z 24. 3. 2024, kde byla stanovena lhůta úhrady nejpozději do 8. 4. 2024. žalovaný je tak z pohledu soudu v prodlení od 9. 4. 2024. V druhém úvěrovém případu žalovaný obdržel částku ve výši 24.000 Kč a zaplatil částku ve výši 9.528,58 Kč. Soud vyhověl žalobě co do vrácení zbývající dlužné jistiny ve výši 14.471,42 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení soud přepočetl za období od 6. 4. 2024 do 10. 9. 2024, když splatnost závazku z bezdůvodného obohacení v tomto případě dovodil dle výzvy žalobkyně k plnění z 22. 3. 2024, kde by stanoven termín úhrady nejpozději do 5. 4. 2024. Z pohledu soudu je tak žalovaný v tomto případě v prodlení od 6. 4. 2024. S ohledem na to, že soud dospěl k absolutní neplatnosti obou úvěrových smluv, posoudil ostatní nároky požadované žalobou jako nedůvodné a byly zamítnuty. Právo na zákonný úrok z prodlení je odůvodněno § 1970 obč. zákoníku a výše dle nař. vlády č. 351/2013 Sb.

7. O náhradě nákladů řízení účastníků soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Soud zjišťoval poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci a pro tyto potřeby kapitalizoval veškeré příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Na straně žalobkyně byl zjištěn úspěch ve výši 56,82 % a na straně žalovaného byl zjištěn úspěch žalovaného ve výši 43,18 %. Výsledný úspěch žalobkyně pak představuje 13,64 %. Vzhledem k tomu, že se jedná o úspěch jen částečný – nepatrný, vyslovil soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.