9 C 114/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci žalobkyně: Česká kancelář pojistitelů, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 17 680 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 680 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 850 Kč od 6. 3. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 915 Kč od 10. 4. 2022 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 915 Kč od 4. 5. 2022 do zaplacení, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 17 680 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný jako vlastník automobilu registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , č. technického průkazu , číslo, (dále jen „vozidlo č. 1“), jej v době od 1. 1. 2021 do 31. 3. 2021 provozoval bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tj. bez tzv. povinného ručení, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných ve smyslu § 1 a 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „POV“). Dlužná částka za toto období činí 6 150 Kč a skládá se jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 5 850 Kč vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí POV (dále jen „vyhláška“), vynásobené počtem dní (tj. sazba 65 Kč x 90 dní), kdy nebylo vozidlo č. 1 pojištěno, a jednak z částky 300 Kč představující poplatek za vymáhání pohledávky ve smyslu § 4 odst. 4 POV. Žalobkyně se zároveň domáhá úhrady zákonného úroku z prodlení z dlužného příspěvku ode dne následujícího po dni jeho splatnosti, tj. od 6. 3. 2022 do zaplacení. Žalobkyně se dále domáhá úhrady dlužného příspěvku nepojištěných dle § 1 a 4 POV za vozidlo č. 1 i za období 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021, neboť i v tomto případě byl vlastníkem vozidla č. 1 žalovaný a tzv. povinné ručení nebylo v těchto obdobích uhrazeno. V tomto případě se dlužná částka 6 215 Kč skládá jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 5 915 Kč, vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou, vynásobené počtem dní (tj. sazba 65 Kč x 91 dní), kdy nebylo vozidlo č. 1 pojištěno, a jednak z částky 300 Kč představující poplatek za vymáhání pohledávky ve smyslu § 4 odst. 4 POV. Žalobkyně se současně domáhá úhrady zákonného úroku z prodlení z dlužného příspěvku ode dne následujícího po dni jeho splatnosti, tj. od 10. 4. 2022 do zaplacení. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný jako vlastník automobilu registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , č. technického průkazu , číslo, (dále jen „vozidlo č. 2“), jej v době od 2. 7. 2021 do 30. 9. 2021 provozoval bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tj. bez tzv. povinného ručení, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných dle § 1 a 4 POV. Dlužná částka činí 6 215 Kč a skládá se jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 5 915 Kč vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou, vynásobené počtem dní (tj. sazba 65 Kč x 91 dní), kdy nebylo vozidlo č. 2 pojištěno, a jednak z částky 300 Kč představující poplatek za vymáhání pohledávky ve smyslu § 4 odst. 4 POV. Žalobkyně se tak zároveň domáhá úhrady i zákonného úroku z prodlení z dlužného příspěvku ode dne následujícího po dni jeho splatnosti, tj. od 4. 5. 2022 do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dlužných částek vždy žalobkyní vyzván, nicméně neuhradil ničeho ani na základě předžalobních upomínek ze dne 30. 9. 2022 a 18. 10. 2022.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Vozidlo č. 1 tovární značky Škoda Octavia combi, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , č. technického průkazu , číslo, bylo v rozhodném období od 1. 1. 2021 do 31. 3. 2021 a od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021 registrováno v centrálním registru vozidel jako vozidlo ve vlastnictví žalovaného, který byl zároveň i jeho provozovatelem (viz Sdělení MÚ Hořovice č. j. , číslo jednací, ze dne 11. 7. 2024). Pojištění vozidla č. 1 u , právnická osoba, , č. smlouvy , číslo, bylo sjednáno pouze od 9. 1. 2019 do 16. 4. 2020 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 20. 12. 2021 a ze dne 17. 2. 2022). V důsledku nepojištění vozidla č. 1 vznikla vlastníku vozidla, tedy žalovanému, povinnost uhradit žalobkyni zákonný příspěvek nepojištěných za každý kalendářní den, kdy vozidlo č. 1 nebylo pojištěno, tj. za celkem 181 dní (90 + 91), ve výši stanovené pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, tj. 65 Kč/den, celkem tedy 11 765 Kč (tedy 5 850 + 5 915), a dále žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady na uplatnění každé jedné pohledávky ve výši 300 Kč za každou z nich, celkem tedy 600 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jednotlivých dlužných částek dopisy ze dne 20. 12. 2021 a ze dne 17. 2. 2022 (viz Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 20. 12. 2021 a ze dne 17. 2. 2022). Na výzvy pak žalovaný nikterak nereagoval, příspěvek nepojištěných neuhradil a neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku nikterak neprokázal. Žalobkyně žalovaného upomenula k úhradě rovněž dopisy ze dne 30. 3. 2022, 5. 8. 2022, 25. 5. 2022, 22. 8. 2022 (viz Upomínka ze dne 30. 3. 2022, Výzva k zaplacení ze dne 5. 8. 2022, upomínka ze dne 25. 5. 2022 a Výzva k zaplacení ze dne 22. 8. 2022). Předžalobními upomínkami právní zástupkyně žalobkyně ze dne 30. 9. 2022 a ze dne 18. 10. 2022 byl žalovaný naposledy vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na soudní vymáhání dluhu, avšak bez odezvy (viz Předžalobní upomínka ze dne 30. 9. 2022 včetně poštovního podacího archu z téhož dne a Předžalobní upomínka ze dne 18. 10. 2022 včetně poštovního podacího archu z téhož dne). Rovněž vozidlo č. 2 tovární značky Ford Fiesta, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , č. technického průkazu , číslo, bylo v rozhodném období od 2. 7. 2021 do 30. 9. 2021 registrováno v centrálním registru vozidel jako vozidlo ve vlastnictví žalovaného, který byl zároveň i jeho provozovatelem (viz Sdělení MÚ , adresa, č. j. , číslo jednací, ze dne 11. 7. 2024). Pojištění vozidla u , právnická osoba, , č. smlouvy , číslo, bylo sjednáno pouze od 29. 9. 2020 do 1. 7. 2021 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 24. 1. 2022). V důsledku nepojištění vozidla č. 2 vznikla vlastníku vozidla, tedy žalovanému, povinnost uhradit žalobkyni zákonný příspěvek nepojištěných za každý kalendářní den, kdy vozidlo č. 2 nebylo pojištěno, tj. za celkem 91 dní ve výši stanovené pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, tj. 65 Kč/den, celkem tedy 5 915 Kč, a dále žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jednotlivých dlužných částek dopisem ze dne 24. 1. 2022 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 24. 1. 2022). Následně byl žalovaný k úhradě upomenut ještě dopisy ze dne 27. 4. 2022, 27. 5. 2022 a 5. 8. 2022 (viz upomínka ze dne 27. 4. 2022, II. upomínka ze dne 27. 5. 2022 a Výzva k zaplacení ze dne 5. 8. 2022). Na výzvy žalovaný opět nikterak nereagoval, příspěvek nepojištěných neuhradil a neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku nikterak neprokázal. Předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 30. 9. 2022 byl žalovaný naposledy vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na soudní vymáhání dluhu, avšak opět bez odezvy (viz Předžalobní upomínka ze dne 30. 9. 2022 včetně poštovního podacího archu z téhož dne).

5. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

6. Nárok žalobkyni vznikl za účinnosti zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, proto soud s odkazem na ustanovení § 94 odst. 2 a § 95/3 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, postupoval podle zákona č. 168/1999 Sb., účinného do 31. 3. 2024.

7. Podle § 1 odst. 2 POV musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

8. Podle § 4 citovaného zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (, právnická osoba, ) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (vyhláška č. 205/1999 Sb.) Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

9. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem vozidla č. , hodnota, i vozidla č. , hodnota, , k nimž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný tedy nesplnil svoji zákonnou povinnost vlastníka osobních automobilů sjednat k provozovaným vozidlům pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jejich provozem a má tak povinnost žalobkyni uhradit příspěvky nepojištěných za odpovídající doby. Žalobkyně podanou žalobou uplatnila nárok na příspěvek nepojištěných za doby od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 v případě vozidla č. , hodnota, a od 2. 7. 2021 do 30. 9. 2021 v případě vozidla č. , hodnota, . Příspěvky vyčíslila v souladu se zákonem ve výši 11 765 Kč v případě vozidla č. , hodnota, , tj. denní sazbou 65 Kč (pro osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3) x 181 nepojištěných dní a dále ve výši 5 915 Kč v případě vozidla č. , hodnota, , tj. denní sazbou 65 Kč (pro osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3) x 91 nepojištěných dní. Po právu rovněž uplatnila náklady na uplatnění pohledávky ve výši 3 x 300 Kč. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný a neuvedl žádné skutečnosti na svou obranu, jimiž by nárok žalobkyně zpochybnil. Vzhledem k tomu, že dlužná částka 18 580 Kč, odpovídající neuhrazenému pojistnému a nákladům na uplatnění pohledávek nebyla doposud žalobkyni uhrazena, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. S ohledem na skutečnost, že žalovaný svůj dluh neuhradil řádně a včas, má žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti každého jednotlivého nároku. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. , adresa, 252 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 1 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), když z činnosti soudu je známo, že žalobkyně v obdobných věcech podává návrhy opakovaně za pomoci ustáleného vzoru, a § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t., za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, výzva k úhradě se základním skutkovým stavem, sepis žaloby). Dále z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t.; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).