9 C 137/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 24 403 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do zaplacení částky 4 040 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 4 700 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 300,55 Kč a nadále běžícím ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 10. 1. 2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 263 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 027,95 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 24 403 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. a II. tohoto rozsudku, s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne 23. 2. 2022 Smlouvu o úvěru [číslo] ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 20. 5. 2022, na základě níž žalovaná obdržela úvěr ve výši 20 000 Kč, s tím, že se ho zavázala vrátit společně s příslušenstvím do 16. 6. 2022 Smlouvu žalovaná uzavřela v elektronické podobě. Poskytnutou částku žalovaná žalobkyni nevrátila, a žalobkyně tak vedle částky úvěru 20 000 Kč požadovala uhradit i smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení, tj. ve výši 4 040 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 300,55 Kč, za období od 17. 6. 2022 do 5. 1. 2023, smluvní úrok ve výši 4 700 Kč a nadále běžící zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 10. 1. 2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 263 Kč. Žalobkyně pohledávku za žalovanou z nesplaceného úvěru nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávky, kdy na základě této smlouvy došlo k uzavírání dalších jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek a pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena ke dni 5. 1. 2023. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 1. 2023 s účinností ke dni 9. 1. 2023. Žalovaná neuhradila ani přes výzvy žalobkyně na předmětnou pohledávku ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Podáním došlým soudu dne 26. 10. 2023 vzala žalobkyně podanou žalobu v části, ve které se domáhala po žalované zaplacení smluvního úroku ve výši 4 700 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 040 Kč zpět, neboť nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr. Jelikož došlo ke zpětvzetí žaloby dříve, než začalo jednání (tj. jednání ve věci samé, které se zahajuje přednesem žaloby) a nebylo tak třeba zjištění, jestli žalovaná se zpětvzetím žaloby z vážných důvodů nesouhlasí, postupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 2 věta prvá, odst. 4 o. s. ř. a řízení v této části zastavil (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, a soud tak má za to, že s rozhodnutím bez jednání souhlasila. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

6. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 23. 2. 2022 a Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 20. 5. 2022 včetně obchodních podmínek [právnická osoba] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr v celkové výši 20 000 Kč za podmínek ve smlouvě uvedených, a to výplatou na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit do 16. 6. 2022 spolu s úrokem ve výši 4 600 Kč.

7. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně se podává, že tato poskytla na účet žalované uvedený v bodě 6 tohoto rozsudku celkovou částku ve výši 20 000 Kč.

8. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 13. 10. 2023 bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaná.

9. Z prohlášení o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 1. 2023 společností [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, spolu s přílohou – seznam pohledávek, má soud za prokázané, že žalobkyně nabyla mimo jiné i pohledávku za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 16. 1. 2023 (viz Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 1. 2023).

10. Žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění její povinnosti upomínkou ze dne 20. 2. 2023 (viz Předání do advokátní kanceláře ze dne 20. 2. 2023) a výzvou před podáním žaloby ze dne 27. 4. 2023 (viz Výzva před podáním žaloby ze dne 27. 4. 2023).

11. Soud tak má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 20 000 Kč.

12. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci podstatné.

13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

16. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho.

18. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

19. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

20. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

21. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

24. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

25. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu co do částky 20 000 Kč. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neprověřila úvěruschopnost žalované, tedy nesplnila zákonnou povinnost s péčí řádného hospodáře prověřit příjmy a výdaje žalované, tak aby měla za osvědčené, že je žalovaná schopna úvěr uhradit. V důsledku porušení donucující ustanovení zákona v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem je v souladu s ustanovením § 588 o. z. úvěrová smlouva neplatná.

26. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, se může žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, která jí byla prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na její straně vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že žalovaná na bankovní účet obdržela částku ve výši 20 000 Kč, kterou žalobkyni dosud neuhradila, tedy na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 20 000 Kč, které je povinna žalobkyni vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni dlužnou částku dosud nezaplatila, je povinna žalobkyni kromě poskytnuté jistiny uhradit i zákonný úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení, za dobu ode dne prodlení žalované s úhradou pohledávky, kapitalizovaný ve výši 1 300,55 Kč a nadále běžící ode dne 10. 1. 2023 v zákonné výši a rovněž náklady s uplatněním pohledávky ve výši 263 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou v souladu s ustanovení § 1879 o. z. na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 1. 2023 podle § 1882 odst. 1 o. z. Žalobkyně je tak ve věci aktivně věcně legitimována a její nárok je tak důvodný. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

27. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 1 027,95 Kč Náklady žalobkyně v plné výši se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 977 Kč a dále z odměny advokáta dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byla částka 30 303,55 Kč a soud vyhověl žalobě co do částky 21 563,55 Kč, přičemž ve zbývajícím rozsahu řízení zastavil, když žalobkyně toto zastavení zavinila částečným zpětvzetím žaloby. Žalovaná, která ve sporu převážně neuspěla, je tak povinna zaplatit žalobkyni poměrnou část náhrady nákladů žalobkyně ve výši 42,32 % celkových nákladů řízení, tj. z částky 2 429 Kč, tedy částku 1 027,95 Kč, přičemž její zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).