9 C 161/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul titul Dagmar Langovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 15. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 6 626,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalované zajišťovala služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu na základě smlouvy [číslo] ze dne 12. 9. 2018, a to až do 31. 5. 2019, kdy byla smlouva ukončena. Žalobkyně zároveň žalované poskytla k pronájmu technická zařízení - 2x Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a sériové číslo [anonymizováno]. Po ukončení smlouvy byla žalovaná povinna tato zařízení vrátit, což ale neučinila a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za každý Set-top box. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky dne 27. 6. 2019 a dále předžalobní upomínkou ze dne 1. 9. 2020. Žalovaná na výzvy nikterak nereagovala a je tedy se splněním svého závazku v prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve lhůtě nevyjádřili a dali tak najevo, že nemají k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně podnikala od 1. 9. 2016 do 1. 4. 2020 pod obchodní firmou„ [právnická osoba]“ Předmětem podnikání je mimo jiné poskytování služeb elektronických komunikací.

6. Ze Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – kombinovaná televize bylo zjištěno, že na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému produkt DIGI TV [číslo] k jehož příjmu si žalovaná od žalobkyně pronajala Set-top boxy NET Arris sériové číslo [anonymizováno] a sériové číslo [anonymizováno], jejichž převzetí žalovaná stvrdila svým podpisem. Pro případ nevrácení zapůjčeného zařízení si účastníci v čl. I. Smlouvy sjednali smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč a 1 500 Kč.

7. Zvláštní podmínky pro službu Kombinované televize DIGI TV, jež tvoří nedílnou součást smlouvy stanoví v čl. 4 bod 4.4 povinnost vrátit technické zařízení ve stavu odpovídajícímu běžnému opotřebení ve lhůtě nejpozději do 10 dnů ode dne ukončení smlouvy.

8. Dopisem ze dne 27. 6. 2019 byla žalovaná žalobkyní vyzvána k vrácení technického zařízení z důvodu ukončení smlouvy ke dni 31. 5. 2019 a úhradě smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč s tím, že pokud bude technické zařízení vráceno nepoškozené do 10 dnů od doručení výzvy, žalobkyně nebude úhradu smluvní pokuty nárokovat.

9. Předžalobní výzvou ze dne 1. 9. 2020 byla žalovaná opětovně vyzvána k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty nejpozději do 14. 9. 2020. Odeslání výzvy žalobkyně doložila poštovním podacím archem ze dne 2. 9. 2020.

10. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

11. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že účastníci uzavřeli Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – kombinovaná televize, na základě které žalobkyně zajišťovala žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, k jehož příjmu si žalovaný pronajal 2x technické zařízení Set-top box. Nedílnou součástí smlouvy jsou Zvláštní podmínky pro službu Kombinované televize DIGI TV. Žalovaná pak byla podle čl. 4 bod 4.4 podmínek povinna po ukončení smlouvy vrátit technické zařízení žalobkyni, a to nejpozději do 10 dnů ode dne ukončení smlouvy. K ukončení smlouvy došlo ke dni 31. 5. 2019. Pro případ nevrácení technického zařízení sjednali účastníci v čl. I. smlouvy smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. K dodatečnému splnění povinnosti byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 27. 6. 2019 a následně předžalobní výzvou ze dne 1. 9. 2020, s tím, že jí byla stanovena dodatečná lhůta k plnění do 14. 9. 2020. Žalovaná na výzvy nereagovala.

12. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů v jejich znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací.

13. Podle § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

14. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

15. Podle § 2225 o.z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání.

16. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

17. Ve smyslu § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy v době prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

18. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovaná nevrátila technická zařízení, k jejichž vrácení byla povinna ke dni ukončení předmětné smlouvy o poskytování služby kombinované televize, čímž jí vznikla povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu v celkové výši 10 000 Kč (2x 5 000 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku dosud nezaplatila, dostala se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle § 1970 o.z. vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tj. 15. 9. 2020, až do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

19. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 6 626,50 Kč. Z toho jednak soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a odměna za zastupování advokátem ve výši 3 750 Kč dle § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 2 úkony právní služby po 1 500 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky za 1 úkon právní služby po 750 Kč (předžalobní upomínka), a náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky; dále z odměny a náhrad zástupce žalobkyně 21% daň z přidané hodnoty ve výši 976,50 Kč, která patří k nákladům podle § 137 odst. 3 o.s.ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).