9 C 168/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 10 434 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 880 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 880 Kč od 6. 8. 2023 do zaplacení, částku ve výši 2 961 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 961 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení a částku ve výši 5 593 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 593 Kč od 24. 1. 2024 do zaplacení, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 10 434 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný jako vlastník automobilu registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , č. technického průkazu , hodnota, (dále jen „vozidlo č. 1“), jej v době od 15. 2. 2023 do 26. 3. 2023 provozoval bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tj. bez tzv. povinného ručení, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných ve smyslu § 1 a 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „POV“). Dlužná částka činí 2 180 Kč a skládá se jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 1 880 Kč vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí POV (dále jen „vyhláška“), vynásobené počtem dní (tj. sazba 47 Kč x 40 dní), kdy nebylo vozidlo č. 1 pojištěno, a jednak z částky 300 Kč představující poplatek za vymáhání pohledávky ve smyslu § 4 odst. 4 POV. Žalovaný byl žalobkyní k zaplacení dlužné částky vyzván, avšak dluh přesto neuhradil. Žalobkyně se zároveň domáhá úhrady zákonného úroku z prodlení z dlužného příspěvku ode dne následujícího po dni jeho splatnosti, tj. od 6. 8. 2023 do zaplacení. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný jako vlastník automobilu registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , č. technického průkazu , hodnota, (dále jen „vozidlo č. 2“), jej v době od 21. 3. 2023 do 22. 5. 2023 provozoval bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tj. bez tzv. povinného ručení, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných dle § 1 a 4 POV. Dlužná částka činí 3 261 Kč a skládá se jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 2 961 Kč vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou, vynásobené počtem dní (tj. sazba 47 Kč x 63 dní), kdy nebylo vozidlo č. 2 pojištěno, a jednak z částky 300 Kč představující poplatek za vymáhání pohledávky ve smyslu § 4 odst. 4 POV. Žalovaný byl žalobkyní k zaplacení dlužné částky vyzván, avšak dluh přesto neuhradil. Žalobkyně se tak zároveň domáhá úhrady i zákonného úroku z prodlení z dlužného příspěvku ode dne následujícího po dni jeho splatnosti, tj. od 1. 10. 2023 do zaplacení. A konečně se žalobkyně domáhala úhrady dlužného příspěvku nepojištěných dle § 1 a 4 POV za vozidlo č. 2, i za období od 23. 5. 2023 do 18. 9. 2023, neboť i v tomto případě byl vlastníkem vozidla č. 2 žalovaný a tzv. povinné ručení nebylo v tomto období uhrazeno. V tomto případě se dlužná částka 5 893 Kč, skládá jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 5 593 Kč, vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou, vynásobené počtem dní (tj. sazba 47 Kč x 119 dní), kdy nebylo vozidlo č. 2 pojištěno, a jednak z částky 300 Kč představující poplatek za vymáhání pohledávky ve smyslu § 4 odst. 4 POV. I v tomto případě byl žalovaný žalobkyní k zaplacení dlužné částky vyzván), avšak dluh přesto neuhradil. Žalobkyně se tak i v tomto případě domáhá úhrady zákonného úroku z prodlení z dlužného příspěvku ode dne následujícího po dni jeho splatnosti, tj. od 25. 11. 2023, do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Vozidlo č. , hodnota, tovární značky Volkswagen Golf, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , č. technického průkazu , hodnota, bylo v rozhodném období od 15. 2. 2023 do 26. 3. 2023 registrováno v centrálním registru vozidel jako vozidlo ve vlastnictví žalovaného, který byl zároveň i jeho provozovatelem (viz Karta vozidla). Pojištění vozidla č. 1 u , právnická osoba, , č. smlouvy , hodnota, bylo sjednáno pouze od 14. 10. 2022 do 14. 2. 2023 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 22. 5. 2023). V důsledku nepojištění vozidla č. 1 vznikla vlastníku vozidla, tedy žalovanému, povinnost uhradit žalobkyni zákonný příspěvek nepojištěných za každý kalendářní den, kdy vozidlo č. 1 nebylo pojištěno, tj. za 40 dní, ve výši stanovené pro osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, tj. 47 Kč/den, celkem tedy 1 880 Kč, a dále žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 22. 5. 2023 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 22. 5. 2023). Na výzvu pak žalovaný nikterak nereagoval, příspěvek nepojištěných neuhradil a neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku nikterak neprokázal. Žalobkyně ještě dne 23. 8. 2023, dne 22. 9. 2023 a dne 23. 10. 2023 žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky (viz upomínka ze dne 23. 8. 2023, II. upomínka ze dne 22. 9. 2023 a výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 23. 10. 2023). Předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 10. 1. 2024 byl žalovaný naposledy vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na soudní vymáhání dluhu, avšak bez odezvy (viz Předžalobní upomínka ze dne 10. 1. 2024 včetně poštovního podacího archu z téhož dne). Rovněž vozidlo č. 2 tovární značky Škoda Fabia, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , č. technického průkazu , hodnota, bylo v rozhodném období od 21. 3. 2023 do 18. 9. 2023 registrováno v centrálním registru vozidel jako vozidlo ve vlastnictví žalovaného (viz Karta vozidla). Pojištění vozidla u , právnická osoba, ., č. smlouvy , hodnota, bylo sjednáno pouze od 24. 10. 2022 do 20. 3. 2023 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 17. 7. 2023 a ze dne 9. 11. 2023). V důsledku nepojištění vozidla č. 2 vznikla vlastníku vozidla, tedy žalovanému, povinnost uhradit žalobkyni zákonný příspěvek nepojištěných za každý kalendářní den, kdy vozidlo č. 2 nebylo pojištěno, tj. za celkem 182 dní (63 + 119), ve výši stanovené pro osobní automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, tj. 47 Kč/den, celkem tedy 8 554 Kč (nárok 2 a 3 žaloby, tedy 2 961 Kč + 5 593 Kč), a dále žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady na uplatnění každé jedné pohledávky ve výši 300 Kč za každou z nich, celkem tedy 600 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jednotlivých dlužných částek dopisy ze dne 17. 7. 2023 a ze dne 9. 11. 2023 (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 17. 7. 2023 a ze dne 9. 11. 2023). Na výzvy žalovaný opět nikterak nereagoval, příspěvek nepojištěných neuhradil a neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku nikterak neprokázal. Žalobkyně k úhradě dlužné částky žalovaného vyzývala ještě ve dnech 18. 10. 2023, 17. 11. 2023, 11. 1. 2024, 13. 2. 2024 a 14. 3. 2024 (viz upomínky ze dne 18. 10. 2023 a dne 13. 2. 2024, II. upomínka ze dne 17. 11. 2023, a výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne 11. 1. 2024 a ze dne 14. 3. 2024). Předžalobními upomínkami právní zástupkyně žalobkyně ze dne 15. 3. 2024 a ze dne 10. 5. 2024 byl žalovaný naposledy vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na soudní vymáhání dluhu, avšak opět bez odezvy (viz Předžalobní upomínka ze dne 15. 3. 2024 včetně poštovního podacího archu z téhož dne a Předžalobní upomínka ze dne 10. 5. 2024 včetně poštovního podacího archu z téhož dne).

5. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

6. Nárok žalobkyni vznikl za účinnosti zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, proto soud s odkazem na ustanovení § 94 odst. 2 a § 95/3 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, postupoval podle zákona č. 168/1999 Sb., účinného do 31. 3. 2024.

7. Podle § 1 odst. 2 POV musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

8. Podle § 4 citovaného zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (České kanceláři pojistitelů) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (vyhláška č. 205/1999 Sb.) Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

9. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem vozidla č. 1 i vozidla č. 2, k nimž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný tedy nesplnil svoji zákonnou povinnost vlastníka osobních automobilů sjednat k provozovaným vozidlům pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jejich provozem a má tak povinnost žalobkyni uhradit příspěvky nepojištěných za odpovídající doby. Žalobkyně podanou žalobou uplatnila nárok na příspěvek nepojištěných za doby od 15. 2. 2023 do 26. 3. 2023 v případě vozidla č. 1 a od 21. 3. 2023 do 18. 9. 2023 v případě vozidla č.

2. Příspěvky vyčíslila v souladu se zákonem ve výši 1 880 Kč v případě vozidla č. 1, tj. denní sazbou 47 Kč (pro osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3) x 40 nepojištěných dní a dále ve výši 8 554 Kč v případě vozidla č. 2, tj. denní sazbou 47 Kč (pro osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3) x 182 nepojištěných dní. Po právu rovněž uplatnila náklady na uplatnění pohledávky ve výši 3 x 300 Kč. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný a neuvedl žádné skutečnosti na svou obranu, jimiž by nárok žalobkyně zpochybnil. Vzhledem k tomu, že dlužná částka 10 434 Kč, odpovídající neuhrazenému pojistnému a nákladům na uplatnění pohledávek nebyla doposud žalobkyni uhrazena, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. S ohledem na skutečnost, že žalovaný svůj dluh neuhradil řádně a včas, má žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivého předmětného nároku. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 252 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 1 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), když z činnosti soudu je známo, že žalobkyně v obdobných věcech podává návrhy opakovaně za pomoci ustáleného vzoru, a § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t., za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, výzva k úhradě se základním skutkovým stavem, sepis žaloby). Dále z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t.; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).