9 C 189/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl soudkyní Mgr. Gabrielou Kadlecovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 40 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 1.9.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 8 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce, , Jméno advokátky, , advokátky.

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 9. 2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku. Tvrdil, že uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovaná obdržela od žalovaného dne 4. 9. 2024 částku 40 000 Kč na účet č. , č. účtu, , která měla být žalobci vrácena do 31.8.2025. Žalovaná však v termínu splatnosti svůj závazek vůči žalobci nesplnila a nereagovala ani na upomínky. Poslední upomínkou ze dne 21.5.2025 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost jejího vymáhání soudní cestou. Žalovaná však ani poté na dluh ničeho neuhradila. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se tak žalobce domáhá úhrady dlužné částky ve výši 40 000 Kč a vzhledem k prodlení žalované s plněním jejího peněžitého závazku též zákonného úroku z prodlení ode dne 1.9.2025 do zaplacení.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas, žalovaná na výzvu nereagovala, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Mezi účastníky došlo k uzavření ústní smlouvy o zápůjčce, na základě které žalobce zapůjčil žalované finanční hotovost ve výši 40 000 Kč na bankovní účet žalované č. , č. účtu, (potvrzení o odchozí platbě ze dne 4.9.2024, výpis z účtu žalované za měsíc září 2024, výpis z účtu žalobce za měsíc září 2024). Žalovaná však poskytnuté finanční prostředky žalobci ani po opakovaných výzvách nevrátila. Upomínkou ze dne 21. 5. 2025 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 40 000 Kč s tím, že jí byla žalobcem poskytnuta dodatečná 30 ti denní lhůta a zároveň byla upozorněna na soudní vymáhání dluhu v případě jeho neuhrazení (viz výzva k úhradě dlužné částky ze dne 21.5.2025). Zaslání upomínky žalované bylo žalobcem doloženo nevyzvednutou obálkou (viz vrácená obálka s datem uložení 22.5.2025). Protože žalovaná na výzvu žalobce nereagovala, se splněním tohoto svého peněžitého závazku je tak v prodlení.

6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

7. Podle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi. Bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

8. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného ode dne 1. 1. 2014, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy od prvého dne prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

9. V daném případě soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobce za oprávněný. V řízení bylo předloženými listinami doloženo, že žalobce poskytl žalované na základě smlouvy o zápůjčce finanční hotovost výši 40 000 Kč. Svoji povinnost však žalovaná nesplnila, svému závazku ze smlouvy nedostála, neboť věřiteli jeho pohledávku v termínu splatnosti neuhradila, a je tedy se splněním své smluvní povinnosti v prodlení. Žalovaná pak zůstala v řízení nečinnou, k žalobě se nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobce v tomto směru, jakkoliv zpochybnila. Z těchto důvodů tedy soud výrokem I. žalobě zcela vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku 40 000 Kč spolu s úrokem z prodlení počínaje ode dne 1. 9. 2025 až do zaplacení.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 000 Kč sestávající z částky 2 700 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

11. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)