9 C 19/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 16 960 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 16 960 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 3. 2. 2009 do 19. 2. 2021 ve výši 2 273,64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 171,25 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 16 960 KČ od 18. 6. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05%, zákonného úroku z prodlení z částky 16 960 KČ od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05%, zákonného úroku z prodlení z částky 16 960 KČ od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05%, zákonného úroku z prodlení z částky 16 960 KČ od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05%, zákonného úroku z prodlení z částky 16 960 KČ od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,50%, zákonného úroku z prodlení z částky 16 960 KČ od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8,00%, zákonného úroku z prodlení z částky 16 960 KČ od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75%, zákonného úroku z prodlení z částky 16 960 KČ od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9,00%, zákonného úroku z prodlení z částky 16 960 KČ od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9,00%, zákonného úroku z prodlení z částky 16 960 KČ od 1. 7. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], PH. D.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 16 960 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 30. 4. 2008 smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 5. 2009. Žalovaná nesplácela řádně a včas, když na pohledávku ničeho neuhradila. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani následně již ničeho neuhradila, se žalobkyně domáhala po žalované úhrady částky 10 000 Kč na jistině, na dlužném poplatku 6 960 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 9 444,89 Kč a nadále běžícím ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů z částky 16 960 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na dluh ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Podáním ze dne 25. 2. 2021 vzala žalobkyně svoji žalobu částečně zpět co do částky 16 960 Kč s tím, že uvedenou částku žalovaná po podání žaloby uhradila. Žalobkyně uvedla, že přijatou úhradu částečně započetla na dlužný poplatek částkou 6 960 Kč, na úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení částkou 4 472,10 Kč a na částečnou úhradu jistiny částkou 555,11 Kč. Nadále tedy požadovala po žalované zaplacení částky 9 444,89 Kč (jistina + poplatek) s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 6 296,78 Kč a nadále jdoucím od 20. 2. 2021 z částky 9 444,89 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl se souhlasem žalobkyně uděleným již v žalobě, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

5. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, a po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o půjčce [číslo] dne 29. 4. 2008, na základě které byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši 6 960 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku 16 960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (Smlouva o půjčce ze dne 29. 4. 2008 včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce).

6. Z výpisu z databáze časových řad vedených Českou národní bankou ARAD za měsíc duben 2008 má soud za prokázané, že v daném měsíci činila u spotřebitelských půjček průměrná úroková sazba 13,40 % ročně.

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou s účinností témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 17. 6. 2016, když jeho odeslání má soud za prokázané z poštovního podací archu ze dne 1. 7. 2016.

8. Z výzvy k plnění ze dne 30. 11. 2017 a podacího lístku ze dne 30. 11. 2017 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána ke splnění své povinnosti.

9. Soud věc posoudil vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce byla uzavřena v roce 2008, jako půjčku uzavřenou podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), a to s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

10. Podle § 657 občanského zákoníku platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

11. Podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle § 39 je ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy neplatné. Podle § 41 vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

12. Soud ve smyslu ustanovení § 39 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 přihlédne ze zákonné povinnosti k neplatnosti právního úkonu, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. Podle § 451 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle § 457 občanského zákoníku je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

14. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

15. S ohledem na skutečnost, že k postoupení pohledávek došlo dne 17. 6. 2016, je třeba na daný vztah aplikovat zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

16. Po zhodnocení obsahu listin provedených k důkazu dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze částečně, a to v rozsahu částky 10 000 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá za žalovanou pohledávku z této půjčky v rozsahu sjednaného poplatku, neboť ujednání právní předchůdkyně žalobkyně a žalované o výši poplatku z úvěru je pro rozpor s dobrými mravy neplatné.

17. Výrokem I. tohoto rozhodnutí soud podle § 96 o. s. ř. zastavil řízení co do zaplacení částky 19 690 Kč, neboť v tomto rozsahu vzala žalobkyně svoji žalobu zpět, když žalovaná částku v uvedené výši dne 19. 2. 2021 uhradila žalobkyni.

18. V projednávaném případě měla žalovaná a původní věřitel sjednat smlouvu o půjčce, kdy žalovaná měla v dohodnutém termínu vrátit jednak půjčku (částku 10 000 Kč) a dále poplatek 6 960 Kč. Obsah poplatku nebyl ve smlouvě sjednán a jde tak o odměnu za půjčení peněz, tedy úrok z půjčky. Tomu ostatně nasvědčuje i stanovení RPSN pro daný případ ve výši 206,8 %. Občanský zákoník v rozhodné době přímo neupravoval limity výše úroku, tedy cenu peněz, který může věřitel po dlužníkovi požadovat. Limitem tak bylo zejména ustanovení § 3 občasného zákoníku, tedy, že ujednání o plnění spojená s poskytnutím půjčky nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Kdy již je úrok považován za nepřiměřený bylo judikováno mimo jiné rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 čj. 21 Cdo 1484/2004 (publikované ve sbírce rozhodnutí pod číslem C 3171) dle něhož„ Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ Za účelem ověření úrokové míry půjček poskytovaných obyvatelům s dobou splatnosti 1 rok až 5 let soud ze systému České národní banky - ARAD – Systém časových řad zjistil, že průměrná úroková sazba u korunových půjček a úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu domácností v ČR v dubnu 2008 činila 13,40 % ročně. Sjednaný úrok ve výši 206,8 % ročně pak je více než 15krát vyšší než úrok obvykle poskytovaný bankami, tedy ujednání o výši úroku je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 39 občanského zákoníku neplatné. Soud pak má za to, že ujednání o výši úroku lze oddělit od zbytku smlouvy o půjčce, a proto neplatnost ujednání o úroku z půjčky nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy ve smyslu ustanovení § 41 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že v daném případě byla sjednána smlouva o půjčce dle ustanovení občanského zákoníku a nikoliv smlouva o úvěru podle ustanovení obchodního zákoníku, kdy pojmovým znakem půjčky není sjednání úroku, není ani na místě, aby soud moderoval sjednaný úrok na úrok obvyklý, tak jak předpokládalo ustanovení § 497 ve spojení s § 502 odst. 1 obchodního zákoníku ve vztahu k úvěru.

19. Za situace, kdy je ujednání o výši poplatku z úvěru neplatné, vznikla žalované povinnost na základě uzavřené smlouvy o půjčce vrátit půjčku, tj. částku 10 000 Kč, do sjednaného data. Žalovaná žalobkyni dne 19. 2. 2021 uhradila částku 16 960 Kč. Soud nepřihlížel k započtení uhrazené částky na dluh tak, jak jej specifikoval právní zástupce žalobkyně ve svém podání, neboť tento částku započítal i na poplatky a příslušenství, které žalobkyni nenáleží. Jelikož žalovaná na dluh uhradila až dne 19. 2. 2021 celkovou částku 16 960 Kč, má zároveň žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč (dlužné jistiny půjčky) od 3. 2. 2009 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu dlužné částky) do zaplacení dluhu, tj. do 19. 2. 2021. Tento kapitalizovaný zákonný úrok pak činí částku ve výši 9 233,64 Kč Celkem tedy má žalobkyně nárok na zaplacení částky 19 233,64 Kč (jistina + zákonný úrok), a pokud uhradila pouze 16 960 Kč, zbývá jí na dluh zaplatit částku ve výši 2 273,64 Kč, kterou soud žalobkyni přiznal výrokem II. tohoto rozhodnutí, přičemž se jedná o část nezaplaceného kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 3. 2. 2009 do 19. 2. 2021. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. Vzhledem k tomu, že bylo ujednání o výši poplatku ve smlouvě o půjčce neplatné, a žalovaná svoji pohledávku téměř celou již uhradila, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí, resp. zamítl jej v části, kde žalobkyně požadovala zákonný kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 16 960 Kč od 3. 2. 2009 do 18. 6. 2016 ve výši 9 444,89 Kč (zamítl jej ve snížené části o přiznaný kapitalizovaný zákonný úrok 2 273,64 Kč) a dále žalobu zamítl co se týče požadovaných zákonných úroku z částky 16 960 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení (neboť z částky 10 000 Kč žalovaná zákonný úrok již téměř celý uhradila a na zákonný úrok z částky 6 960 Kč žalobkyně nemá nárok) do zaplacení (výrok III.).

21. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem pod bodem IV. v souladu s ustanovením § 151 o. s. ř, za použití § 146 odst. 2 o. s. ř., neboť žaloba byla podána důvodně (posuzováno z procesního hlediska) a pro chování žalované, která dlužnou pohledávku zaplatila až po podání žaloby, byla vzata zpět. Náklady řízení žalobkyně činí celkem 2 252 Kč, a sestávají se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny za zastupování advokátem ve výši 1 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen,,vyhláška‘‘), za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) za tři právní úkony před podáním žaloby po 100 Kč, vše zvýšeno o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř., představovanou částkou 252 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.