9 C 199/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 33 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 5 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 200 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, spolu s náklady s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částky 5 400 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 729 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, , advokátky se sídlem , adresa, .

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném úhrady částky 33 100 Kč s příslušenstvím, jako nesplacené zápůjčky. Uvedla, že s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, dne 10. 10. 2023 částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 200 Kč do 9. 11. 2023. Smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku, prostřednictvím webové stránky , www stránky, . Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných a majetkových poměrech. Žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného požadovala uhrazení dlužné jistiny s poplatkem v celkové výši 25 200 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky za 5 upomínek v celkové výši 2 500 Kč, a smluvní pokutu 0,10 % denně z dlužné částky za období od 10. 11. 2023 do 6. 8. 2024 ve výši 5 400 Kč. Žalobkyně též požadovala uhrazení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 10. 11. 2023 do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní upomínky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím na základě listin souhlasila již v podaném žalobním návrhu. Žalovaný na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval. Soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 10. 2023 a ze scanu občanského průkazu žalovaného vyplývá, že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 20 000 Kč za podmínek ve smlouvě a dodatku ke smlouvě uvedených, a to na bankovní účet č. , č. účtu, (bankovní účet uvedený ve smlouvě). Žalovaný se zavázal žalobkyni do 9. 11. 2023 vrátit poskytnutou částku 20 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 200 Kč. Smlouva je podepsána tak, že u jména žalovaného je připojeno datum 10. 10. 2023 09:53:05 a PIN kód , hodnota, a u věřitele je připojeno datum 10. 10. 2023 a vlastnoruční podpisy jednatelů žalobkyně.

6. Z výpisu z běžného účtu společnosti , právnická osoba, ze dne 10. 10. 2023 vyplývá, že žalobkyně uvedeného dne poukázala částku 20 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, (uvedený ve smlouvě).

7. Z přípisu společnosti , právnická osoba, . ze dne 6. 1. 2025 soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný.

8. Z upomínek ze dne 16. 11. 2023, 23. 11. 2023, 30. 11. 2023, 9. 12. 2023 a 24. 12. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl upomínán o úhradu dlužné částky.

9. Žalovanému byla rovněž zaslána předžalobní výzva (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 22. 7. 2024 vč. poštovního podacího lístku).

10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona).

11. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

14. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

19. Podle § 94 a 95 zákona o spotřebitelském úvěru musí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení, poskytnout informace výslovně uvedené v těchto ustanovováních. Informace se poskytují v souladu s ustanovením § 95 písemně na formulářích uvedených v příloze k zákonu o spotřebitelském úvěru.

20. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

23. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze v rozsahu 20 000 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud vyzval žalobkyni usnesením čj. , spisová značka, ze dne 13. 12. 2024, aby dotvrdila, zda a jakým způsobem prověřila úvěruschopnost žalovaného a dále jak a kdy poskytla žalovanému předsmluvní informace, když k těmto úkonům je povinna podle zákona o spotřebitelském úvěru účinného v době uzavření úvěrové smlouvy, tj. podle zákona č. 257/2016 Sb., a aby na prokázání svých tvrzení předložila soudu příslušné listiny. Žalobkyně v podání ze dne 29. 1. 2025 uvedla, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného nebude doplňovat žádná skutková tvrzení a požádala, aby soud rozhodl tak, že žalovaný je povinen vrátit žalobkyni to, co mu bylo poskytnuto na základě smlouvy o zápůjčce jakožto bezdůvodné obohacení včetně zákonného úroku z prodlení a dále, aby žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soud tak uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím úvěru prověřila úvěruschopnost žalovaného a že by mu poskytla předsmluvní informace nejméně v rozsahu požadovaném v ustanovení § 94 a 95 zákona o spotřebitelském úvěru, v důsledku čehož v souladu s ustanovením § 588 o.z. je smlouva o zápůjčce neplatná, neboť žalobkyně porušila shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

24. Za situace, kdy je smlouva o zápůjčce neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. Soud má za prokázané, že žalobkyně dne 10. 10. 2023 odeslala na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o zápůjčce částku 20 000 Kč, kterou je žalovaný povinen vrátit žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaný do dnešního dne žalobkyni ničeho neuhradil, je nárok žalobkyně v rozsahu částky 20 000 Kč oprávněný včetně nároku na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, tj. ode dne požadovaného žalobkyní, přičemž jde o den následující po dni, kdy měl žalovaný vrátit dlužnou částku. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů (výrok I.).

25. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy o zápůjčce a tím i všech doprovodných ujednání včetně ujednání o výši poplatků za poskytnutí úvěru, o výši nákladů spojených s upomínáním a o smluvní pokutě (výrok II.).

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 729 Kč, přičemž tato částka představuje 20,8 %, tedy rozdíl mezi úspěchem žalobkyně, který činí 60,4 % a neúspěchem žalobkyně, který činí 39,6 %, z celkové výše nákladů, tj. z částky 3 502 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 324 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 33 100 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. pak soud stanovil ve výroku III. tohoto rozsudku lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal důvody; ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.