9 C 212/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci zástavní věřitelky: osobní údaje zástavní věřitelky proti zástavním dlužnicím: 1. celé jméno zástavní dlužnice , datum narození bytem adresa zástavní dlužnice a zástavní dlužnice 2. celé jméno zástavní dlužnice , datum narození bytem adresa zástavní dlužnice a zástavní dlužnice o návrhu na soudní prodej zástavy Nařizuje se soudní prodej zástavy pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], určená k bydlení, a pozemku parc. [číslo] zahrada, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území [obec], [územní celek], zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, a to k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši 1 734 630,33 Kč s úrokem ve výši 3,23 % ročně z částky 1 712 844,92 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 712 844,92 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení.

1. Zástavní věřitelka se domáhala proti zástavním dlužnicím nařízení soudního prodeje zástavy, a to pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], určená k bydlení, a pozemku parc. [číslo] zahrada, všech zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území [obec], [územní celek], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun (dále jen„ nemovitosti“). Tvrdila, že její právní předchůdkyně uzavřela se zástavní dlužnicí 1) dne 12. 6. 2017 smlouvu o hypotečním úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdkyně zástavní věřitelky zavázala poskytnout zástavní dlužnici 1) hypoteční úvěr ve výši 1 820 000 Kč, který se zástavní dlužnice 1) zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 6 627 Kč společně s úroky a dalším příslušenstvím. Zástavní dlužnice 1) své povinnosti ze smlouvy neplnila řádně, když se v průběhu trvání úvěrového vztahu dostávala do prodlení s úhradou měsíčních splátek. V důsledku toho právní předchůdkyně zástavní věřitelky úvěr s účinností ke dni 30. 11. 2020 zesplatnila, což zástavní dlužnici 1) oznámila dopisem ze dne 2. 12. 2020. Ke dni zesplatnění zástavní dlužnice 1) dlužila celkem částku 1 734 630,33 Kč, která byla tvořena jednak jistinou ve výši 1 712 844,92 Kč a dále kapitalizovanými obchodními úroky do dne zesplatnění ve výši 21 297,10 Kč a kapitalizovanými úroky z prodlení do dne zesplatnění ve výši 488,31 Kč. K zajištění pohledávky ve výši 1 800 000 Kč bylo mezi právní předchůdkyní zástavní věřitelky a zástavními dlužnicemi na základě zástavní smlouvy [číslo] zřízeno zástavní právo k nemovitostem, které bylo následně vloženo do katastru nemovitostí. Zástavní dlužnice jsou spoluvlastnicemi nemovitostí každá s výší podílu ½. Obě zástavní dlužnice byly vyzvány k uhrazení zástavou zajištěné pohledávky a upozorněny na možnost zpeněžení nemovitostí, avšak bezvýsledně.

2. Podle § 356 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), v řízení o soudním prodeji zástavy není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účastni na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v ustanovení § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře.

3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Zástavní dlužnice se ve lhůtě nevyjádřily a daly tak najevo, že nemají k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Zástavní věřitelka s tímto postupem výslovně souhlasila.

4. Z listinných důkazů předložených zástavní věřitelkou soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] ze dne 12. 6. 2017 uzavřené v souladu s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) mezi právní předchůdkyní zástavní věřitelky a zástavní dlužnicí a ze sazebníků a obchodních podmínek hypoteční banky soud zjistil, že se právní předchůdkyně zástavní věřitelky zavázala poskytnout zástavní dlužnici 1 hypoteční úvěr ve výši 1 820 000 Kč, který se zástavní dlužnice 1 zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 6 627 Kč společně s úroky fixovanými na dobu 3 let ve výši 1,89 % a dalším příslušenstvím po dobu 30 let. Celková částka ke splacení činila 2 460 436 Kč. Ve smlouvě bylo také sjednáno, že ve prospěch banky budou za účelem zajištění dluhu zastaveny nemovitosti. Podle čl. IX odst. 3 písm. h) smluvních podmínek je banka oprávněna při podstatném porušení smluvních povinností úvěr zesplatnit.

6. Ze zástavní smlouvy [číslo] ze dne 19. 7. 2017 uzavřené mezi právní předchůdkyní zástavní věřitelky a zástavními dlužnicemi bylo zjištěno, že předmětem smlouvy je zřízení zástavního práva k zajištění peněžitých dluhů ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo]. V případě, že nebude uvedený dluh včas a v plném rozsahu splněn, je zástavní věřitel oprávněn se uspokojit z výtěžku zpeněžení zástavy. Dále je ve smlouvě uvedeno, že dlužnicí z dluhu zajišťovaného zástavním právem je zástavní dlužnice 1. Zástavní právo bylo zřízeno k nemovitostem ve vlastnictví zástavních dlužnic.

7. Z oznámení banky ze dne 2. 7. 2020 soud zjistil, že banka provedla změnu úrokové sazby na 3,23 %, čímž došlo od 1. 7. 2020 ke zvýšení měsíční splátky na 7 779 Kč.

8. Z výpisu z účtu zástavní dlužnice 1 za rok 2018 a z oznámení o ukončení čerpání úvěru ze dne 6. 2. 2018 soud zjistil, že zástavní dlužnice 1) dne 23. 1. 2018 čerpala úvěr ve výši 1 814 075,20 Kč, který ale řádně a včas nesplácela. Konečný zůstatek na účtu k 31. 12. 2018 činil - 1 780 759,04 Kč.

9. Z výpisu z účtu zástavní dlužnice 1) za rok 2019 soud zjistil, že zástavní dlužnice 1) poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas. Konečný zůstatek na účtu k 31. 12. 2019 činil - 1 733 499,66 Kč.

10. Z výpisu z účtu zástavní dlužnice 1 za rok 2020 soud zjistil, že zástavní dlužnice 1) poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas. Konečný zůstatek na účtu k 31. 12. 2020 činil - 1 734 630,33 Kč.

11. Z výzvy k úhradě ze dne 5. 8. 2020 soud zjistil, že zástavní dlužnice 1) byla vyzvána k úhradě dlužných splátek pod hrozbou zesplatnění celého úvěru.

12. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 2. 12. 2020 s dodejkou soud zjistil, že právní předchůdkyně zástavní věřitelky úvěr ke dni 30. 11. 2020 zesplatnila a vyzvala zástavní dlužnici 1) k úhradě dlužné částky v poskytnuté lhůtě. Zároveň zástavní dlužnici 1) upozornila na započetí výkonu zástavního práva.

13. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 2. 12. 2020 s dodejkou soud zjistil, že právní předchůdkyně zástavní věřitelky informovala zástavní dlužnici 2) o splatnosti úvěru a vyzvala ji k úhradě dlužné částky v poskytnuté lhůtě. Zároveň zástavní dlužnici 2) upozornila na započetí výkonu zástavního práva.

14. Z detailního vyčíslení úvěru ke dni 1. 12. 2020 soud zjistil, že zástavní dlužnice 1) čerpala úvěr ve výši 1 814 075,20 Kč, přičemž na jistině uhradila celkem 101 230,28 Kč, na poplatcích 2 000 Kč, na běžný úrok 82 628,22 Kč a na úrok z prodlení 1 222,66 Kč. Celková výše pohledávky tak činí 1 734 630,33 Kč.

15. Z výpisu z katastru nemovitostí - listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území [obec], [územní celek] prokazující stav k datu 16. 3. 2021 bylo zjištěno, že zástavní dlužnice jsou vedeny jako spoluvlastnice nemovitostí s výší spoluvlastnického podílu každá ve výši ½ na nichž vázne zástavní právo smluvní ve prospěch právní předchůdkyně zástavní věřitelky k zajištění hypotečního úvěru ve výši 1 820 000 Kč s příslušenstvím, a to na základě shora uvedené smlouvy o zřízení zástavního práva s právními účinky vkladu práva ke dni 22. 9. 2017.

16. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 5. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za zástavní dlužnicí 1 na zástavní věřitelku.

17. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly pro posouzení věci rozhodné.

18. Soud vzal po zhodnocení zástavní věřitelkou předložených listin za osvědčené, že právní předchůdkyně zástavní věřitelky uzavřela se zástavní dlužnicí 1) dne 12. 6. 2017 smlouvu o hypotečním úvěru, na základě které se právní předchůdkyně zástavní věřitelky zavázala poskytnout zástavní dlužnici 1) hypoteční úvěr ve výši 1 820 000 Kč, který se zástavní dlužnice 1) zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách společně s úroky a dalším příslušenstvím. Zástavní dlužnice 1) své povinnosti ze smlouvy neplnila řádně, když se v průběhu trvání úvěrového vztahu dostávala do prodlení s úhradou měsíčních splátek. V důsledku toho právní předchůdkyně zástavní věřitelky úvěr s účinností ke dni 30. 11. 2020 zesplatnila, což zástavní dlužnici 1) oznámila. K zajištění pohledávky ve výši 1 800 000 Kč bylo mezi právní předchůdkyní zástavní věřitelky a zástavními dlužnicemi na základě zástavní smlouvy [číslo] zřízeno zástavní právo k nemovitostem, které bylo následně vloženo do katastru nemovitostí. Zástavní dlužnice jsou spoluvlastnice nemovitosti s výší spoluvlastnického podílu ve výši ½ u každé ze spoluvlastnic.

19. Podle § 1312 o.z. zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje.

20. Podle § 1359 o.z. jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. Je-li zástavou cenný papír přijatý k obchodování na evropském regulovaném trhu, prodá se na tomto trhu nebo i mimo tento trh nejméně za cenu určenou evropským regulovaným trhem.

21. Podle § 358 z.ř.s., soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci (odst. 1). Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě (odst. 2). Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy (odst. 3).

22. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že návrh byl podán důvodně a zcela mu vyhověl, když zástavní věřitelka předloženými listinami, především smlouvou o hypotečním úvěru a zástavní smlouvou doložila existenci své pohledávky zajištěné zástavním právem k nemovitostem, jejichž prodej k realizaci svého zajištění ve formě zástavního práva navrhuje, jakož i to, kdo je zástavním dlužníkem. Zástavní věřitelka tak v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními, jakož i se smluvními ujednáními, využila řádně svého práva a domáhá se uspokojení své pohledávky ze zástavy, která je ve vlastnictví zástavních dlužnic. Nad rámec pak soud uvádí, že v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 4305/2010 zkoumal v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem, jiné skutečnosti nejsou v tomto řízení významné. Navíc pak uvedené rozhodné skutečnosti současně nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Doloží-li zástavní věřitel uvedené skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře, může soud prvního stupně rozhodnout o nařízení prodeje zástavy bez jednání, tedy bez slyšení zástavního dlužníka, a s tím, že žalobu doručí zástavnímu dlužníku až spolu s usnesením o nařízení prodeje zástavy (srovnej usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 12. 2003 sp. zn. 23 Co 672/2003). Jiné (další) skutečnosti pak mohou být uplatněny důvodně až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí zástavním věřitelem podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle § 267 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto usnesení).

23. O nákladech řízení soud nerozhodoval, a to s odkazem na závaznou nálezovou judikaturu Ústavního soudu, který opakovaně dospěl k závěru o porušení práva na spravedlivý proces a principu rovnosti účastníků, pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy zároveň s vyhovujícím výrokem rozhodnuto i o nákladech řízení. O těch by v souladu se shora uvedenými zásadami mělo být rozhodováno až v rámci řízení vykonávacího, kdy již bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu (k tomu srov. judikaturu Ústavního soudu ve věcech sp. zn. II. ÚS 114/06, I. ÚS 28/14; viz Zákon o zvláštních řízeních soudních – komentář / Svoboda (et al. (- Vyd. 1. – V Praze: C. H. Beck, 2015, s. 667). Na podkladě těchto závěrů, respektuje citovanou závaznou judikaturu Ústavního soudu, tedy soud o nákladech řízení nerozhodoval (byť by tak měl učinit v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o.s.ř.).