9 C 216/2024

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 32.270,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22.916,93 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22.916,93 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 9.353,32 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.660,72 Kč, s úrokem ve výši 11,9 % ročně z částky 31.396,25 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 101,13 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8.479,32 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2.121,46 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 20. 9. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 32.270,25 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.660,72 Kč od 21. 10. 2023 do 11. 2. 2024, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 101,13 Kč za období od 31. 10. 2023 do 31. 1. 2024, úrokem ve výši 11,9 % ročně z částky 31.396,25 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z téže částky a za totožné období s tím, že právní předchůdce žalobkyně – , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o půjčce, na základě které banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 50.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v 58 měsíčních splátkách po 1.213 Kč. Půjčka byla převedena na jeho běžný účet a byla úročena smluvním úrokem ve výši 11,9 % ročně a současně byl sjednán poplatek za pojištění ve výši 75 Kč měsíčně. Žalovaný však porušil smlouvu, když přestal úvěr splácet a banka v souladu s produktovými podmínkami úvěr zesplatnila ke dni 13. 2. 2024. Již před poskytnutím úvěru banka splnila svou zákonnou povinnost a zkoumala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů a u žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí úvěru bránila. Dlužná částka je pak tvořena dlužnou jistinou ve výši 31.396,25 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1.660,72 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 101,13 Kč, dlužnými poplatky za 5 měsíců pojištění po 75 Kč a poplatkem za zaslání výzvy k úhradě ve výši 499 Kč, celkem za poplatky ve výši 874 Kč. Společnost , právnická osoba, pak nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o fúzi sloučením se společností , právnická osoba, v září 2021. Následně pak byla uzavřena dne , datum, smlouva o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, a společností , právnická osoba, ., poté byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . dne , datum, . Přes předžalobní upomínku žalovaný nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.

3. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, jakým způsobem byla ověřována úvěruschopnost žalovaného, když původní věřitel vycházel z žádosti o úvěr a údajů sdělených žalovaným, ale tyto údaje ověřil v dostupných externích i interních databázích. Žalobkyně má tak za to, že úvěruschopnost žalovaného hodnotila individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi a principy obezřetného úvěrování a dostála i ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný za dobu existence smlouvy zaplatil celkem 27.083,07 Kč.

4. Soud nařídil jednání na den 14. 1. 2026, z něhož se žalobkyně řádně omluvila prostřednictvím své zástupkyně, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti obou účastníků postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z přílohy č. 1 - seznamu pohledávek ze dne , datum, , ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně seznamu postoupených pohledávek, z mimořádného výpisu z účtu, z občanského průkazu, z produktových obchodních podmínek pro půjčky, ze sazebníku produktů a služeb, ze sazebníku k účtům, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce, z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce, z rámcové smlouvy o poskytování bankovních, z platebních a investičních služeb, z výpisu z účtu, z výpisu z úvěru, z výpisu z účtu splácení, z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně z dodatku č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k úhradě ze dne 13. 2. 2024, z potvrzení o úplatě, z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 17. 6. 2024, včetně dokladu o odeslání, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 7. 2024, včetně dokladu o odeslání, z předžalobní upomínky, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:6. , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli dne , datum, rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb, která upravovala vzájemná práva a povinnosti při poskytování bankovních služeb žalovanému.

7. Dne , datum, byl vytvořen žalovaným návrh na uzavření smlouvy o půjčce s , právnická osoba, , dle kterého žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 50.000 Kč, který by byl splatný v 58 měsíčních splátkách po 1.213 Kč při úrokové sazbě 11,9 % ročně a RPSN 12,57 %. Celkem měl žalovaný zaplatit 65.986,37 Kč, když tato částka zahrnovala také poplatek za pojištění schopnosti splácet ve výši 75 Kč měsíčně. Půjčka byla bezúčelová, nezajištěná, spotřebitelská. Splátky byly splatné vždy ve stejný den, kdy došlo k převodu částky. Pro případ prodlení byla sjednána možnost zaslání upomínky za poplatek ve výši 499 Kč, zákonný úrok z prodlení a také smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky s níž byl dlužník v prodlení. V případě, že dojde k zastavení splácení pak mohla být půjčka prohlášena za okamžitě splatnou. K tomu mohlo dojít v případě zásadního porušení smlouvy. , právnická osoba, akceptovala návrh žalovaného dne , datum, , přičemž znovu zopakovala podmínky smlouvy především pak splatnost první splátky dne 21. 1. 2022.

8. Dne , datum, došlo k výplatě částky 50.000 Kč na účet žalovaného. Z výpisu z úvěrového účtu za období od listopadu 2022 do února 2024 plyne, že již v listopadu 2022, kdy správu úvěru převzala společnost , právnická osoba, , byl na úvěru dluh, avšak tento byl v následujícím měsíci doplacen a žalovaný dílčím způsobem splácel, byť s menším zpožděním až do záři 2023, kdy byla provedena poslední úhrada z jeho strany a od té doby pak již nezaplatil ničeho. Nezaplaceny tak zůstaly poplatky za pojištění za celkem 5 měsíců od října 2023 do února 2024 a dále poplatek za výzvu k zaplacení dlužné částky ve výši 499 Kč ze dne 3. 11. 2023. Z výpisu dále plyne, že zůstatek jistiny činil 37.396,25 Kč, dlužný úrok 1.660,72 Kč, dlužný úrok z prodlení 101,13 Kč, dlužné poplatky celkem 1.660 Kč, a to ke dni 6. 6. 2024.

9. Doložen byl také výpis z běžného účtu žalovaného, kdy zásadním výpisem je výpis z období před poskytnutím úvěru, z něhož plyne, že žalovaný dne , datum, čerpal půjčku ve výši 30.000 Kč, a to byla prakticky jeho jediná příjmová položka na běžném účtu v tomto měsíci, o čemž svědčí zůstatek ke konci listopadu 2021 ve výši 218,27 Kč při měsíčních platebních výdajích ve výši 32.616,37 Kč. V prosinci 2021, kdy pak čerpal nyní žalovanou půjčku, mu přišla pravděpodobně mzda ve výši 16.612,51 Kč, žalovaný dále prováděl splátky jiných půjček ve výši 218,27 Kč, 800,73 Kč a 524 Kč, dále čerpal již zmiňovanou půjčku ve výši 50.000 Kč a zůstatek jeho běžného účtu i po čerpání půjčky činil 3.042,04 Kč.

10. Dopisem ze dne 13. 2. 2024 sdělila , právnická osoba, . jako právní nástupce , právnická osoba, . žalovanému, že byl opakovaně informován o porušování úvěrové smlouvy, a protože nedošlo k nápravě, využila banka smluvních ustanovení a úvěr zesplatnila. Žalovaný tak byl vyzván k zaplacení částky 37.725,16 Kč.11. , právnická osoba, . jako postupitel a , právnická osoba, . jako postupník uzavřeli dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, která řešila úpravu podmínek pro postupování pohledávek z postupitele na postupníka, které měly být postupovány na základě smluv o postoupení pohledávek. Na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek č. , hodnota, ze dne , datum, pak byl postoupen balík dalších pohledávek, mezi kterými je uvedena i pohledávka za žalovaným. I, právnická osoba, . jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek č. , hodnota, , na základě které byly postoupeny původní pohledávky od společnosti , právnická osoba, . a to včetně příslušenství, když i přílohou této smlouvy je seznam postoupených pohledávek, mezi kterými je uvedena i pohledávka za žalovaným. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován nejprve dopisem ze dne 17. 6. 2024 ze strany , právnická osoba, ., poté dopisem ze dne 15. 7. 2024 ze strany společnosti , právnická osoba, a naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení již předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně taktéž ze dne 15. 7. 2024.

12. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalovaný v době poskytnutí půjčky měl několik dalších závazků, a to již zmíněnou půjčku ze dne , datum, ve výši 30.000 Kč, tak také půjčku u , právnická osoba, na částku 220.000 Kč ze dne , datum, , která byla splatná ve 120 měsíčních splátkách po 2.432 Kč.

13. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě dvou smluv o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovaným byla v obou případech řádně identifikována, žalovaný byl taktéž v obou případech o postoupení pohledávky informován a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.

19. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku, na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr v částce 50.000 Kč se splatností na 58 měsíců. Vzhledem k tomu, že šlo o úvěr spotřebitelský, podléhal také úpravě dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tento zákon ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost dlužníků dostát svým závazkům, a to jak k ochraně jich samotných, tak i věřitelů a slouží i jako ochrana společnosti před jejím zadlužováním.

20. Žalobkyně sice tvrdila, že schopnost žalovaného úvěr splácet její právní předchůdce zkoumal a jakým způsobem tak učinil, nepředložila však k tomuto svému tvrzení žádné důkazy, z nichž by bylo možné potvrdit, že se tak skutečně stalo. Svou neúčastí u jednání se pak žalobkyně zbavila možnosti být v tomto směru poučena. Naopak z předloženého výpisu z běžného účtu žalovaného z období předcházejícího poskytnutí úvěru plyne, že žalovaný měl nízký příjem, pokud vůbec některé měsíce příjem měl a žil z poskytnutých finančních produktů. Samotná skutečnost, že žalovaný čerpá ve dvou po sobě jdoucích měsících úvěr, nevypovídá o dobré finanční situaci. To, že žalovaný vystupuje jako spoludlužník v úvěru na bydlení také nebylo nikterak zohledněno. Je tak zřejmé, že původní věřitel nepostupoval v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a předloženou smlouvu „o půjčce“ je nutné vyhodnotit jako neplatnou ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. za této situace tak žalobkyni náleží toliko jistina úvěru ponížená o částku, kterou žalovaný zaplatil, v řeči čísel tedy rozdíl mezi jistinou ve výši 50.000 Kč a uhrazenou částkou 27.083,07 Kč, tj. 22.916,93 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení počítaného od 15. 5. 2024, tedy ode dne následujícího postoupení pohledávky za žalovaným, kdy teprve v souvislosti s postoupením byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. V tomto rozsahu byl proto nárok žalobkyně shledán důvodným a žalovaným byl zavázán k zaplacení částek, které jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. Právě s ohledem na výše konstatovanou neplatnost smlouvy musela být žaloba zamítnuta co do všech nároků majících původ v této neplatné smlouvě, a sice co do příslušenství v podobě sjednaných obchodních úroků, jak v běžící, tak kapitalizované podobě, tak také co do poplatků, zahrnujících poplatky za pojištění a poplatky za zaslání upomínek a také co do jistiny, o kterou žalobkyně žádala více, včetně příslušenství k ní, tedy co do zákonného úroku z prodlení (viz výrok II. rozsudku).

22. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, přičemž se musel zabývat poměrem úspěchu a neúspěchu žalobkyně. Předmětem řízení byla částka 48.001 Kč, zahrnující i příslušenství kapitalizované ke dni rozhodnutí soudu, jež odpovídá 100 %. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 28.560,27 Kč, odpovídající 59,5 %, neúspěšná co do částky 19.440,64 Kč, odpovídající 40,5 %, proto ji náleží náklady řízení v rozsahu 19 % z plných nákladů řízení. Výpočet náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024, když všechny tři úkony právní zástupkyně žalobkyně byly učiněny v této lhůtě. Žalobkyni by proto při plném úspěchu náležel zaplacený soudní poplatek ve výši 1.292 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 2.420 Kč (převzetí věci, předžalobní upomínka a sepis žaloby) dle § 7 bod 5 téže vyhlášky a tři náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem DPH, náležela by ji i alikvótní část 21 % DPH ve výši 1.716,60 Kč. Náklady řízení by celkem činily 11.165,60 Kč, výše uvedenému poměru pak odpovídá částka 2.121,46 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.

23. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.