9 C 229/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci zástavní věřitelky: osobní údaje zástavní věřitelky zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti zástavním dlužníkům: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o návrhu na soudní prodej zástavy Nařizuje se soudní prodej zástavy pozemku st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 146 m2, jehož součástí je rozestavěná stavba rodinného domu a dále pozemku p. [číslo] orná půda o výměře 799 m2, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Újezd u Hořovic, obec Újezd, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, a to k uspokojení pohledávky zástavního věřitele za zástavními dlužníky z Úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 15. 4. 2010.

1. Zástavní věřitelka se domáhala proti zástavním dlužníkům nařízení soudního prodeje zástavy, a to pozemku st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 146 m2, jehož součástí je rozestavěná stavba rodinného domu a dále pozemku p. [číslo] orná půda o výměře 799 m2, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun (dále jen„ nemovitosti“). Tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen,,právní předchůdkyně‘‘) uzavřela se zástavními dlužníky 1) dne 15. 4. 2010 úvěrovou smlouvu [číslo] jejímž předmětem je úvěr ve výši 3 735 000 Kč s příslušenstvím. Na zajištění tohoto závazku zástavní dlužníci uzavřeli s právní předchůdkyní věřitele smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] to dne 15. 4. 2020, kdy předmětem zástavního práva je pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Dále zástavní dlužníci uzavřeli dne 22. 6. 2010 s právní předchůdkyní věřitele další smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] jejímž předmětem byla budova rozestavěného rodinného domu, který je součástí st. [parcelní číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Nemovitosti jsou ve společném jmění manželů – zástavních dlužníků. Zástavní dlužníci své povinnosti z úvěrové smlouvy neplnili řádně, v důsledku toho právní předchůdkyně zástavní věřitelky úvěr zesplatnila. Právní předchůdkyně věřitelky následně přistoupila k sepisu notářského zápisu sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka], který sepsal notář JUDr. [jméno] [příjmení], a to dne 12. 11. 2019, kterým zástavní dlužníci uznali svůj závazek a dále se zavázali jej hradit ve splátkách, přičemž byla sjednána dohoda o přímé vykonatelnosti závazku. Pohledávka zástavních dlužníků je zcela splatná a ke dni 17. 2. 2021 činí celkem 3 142 764,64 Kč, přičemž představuje jistinu ve výši 2 953 007,16 Kč, smluvní úrok ve výši 142 265,31 Kč a sankční úrok 64 992,17 Kč a poplatky ve výši 500 Kč. Pohledávka za zástavními dlužníky byla na zástavní věřitelku postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek č. [spisová značka] [číslo]. Věřitel vyzval zástavní dlužníky k plnění a poskytl jim dodatečnou lhůtu k plnění, oznámil jim zároveň záměr o podání tohoto návrhu, i přes výzvu však zástavní dlužníci věřiteli ničeho neuhradili.

2. Podle § 356 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), v řízení o soudním prodeji zástavy není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účastni na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v ustanovení § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře.

3. Soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Zástavní dlužníci se ve lhůtě nevyjádřili a dali tak najevo, že nemají k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Zástavní věřitelka s tímto postupem výslovně souhlasila.

4. Z listinných důkazů předložených zástavní věřitelkou soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 15. 4. 2010 uzavřené mezi právní předchůdkyní zástavní věřitelky a zástavními dlužníky soud zjistil, že se právní předchůdkyně zástavní věřitelky zavázala poskytnout zástavním dlužníkům úvěr do celkového limitu 3 735 000 Kč, za účelem výstavby a refinancování. Úvěr se zástavní dlužníci zavázali splatit v 320 pravidelných měsíčních splátkách, které zahrnují splátku jistiny a úroku. Ve smlouvě bylo také sjednáno, že řádné splacení pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy a s ní souvisejících smluv je zajištěno zástavním právem zřízeným na základě zástavní smlouvy, již byly bance dány do zástavy mimo jiné také tyto nemovitosti: pozemková parcela [číslo] budova (bydlení) na pozemkové parcele [číslo] zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec].

5. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] ze dne 15. 4. 2020 uzavřené mezi právní předchůdkyní zástavní věřitelky a zástavními dlužníky bylo zjištěno, že předmětem smlouvy je zřízení zástavního práva k zajištění peněžitých dluhů z úvěrové smlouvy [číslo] tedy jistiny úvěru ve výši 3 735 000 Kč. K zajištění pohledávky bylo zřízeno zástavní právo k pozemkové parcele [číslo] zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, pro [územní celek] a k. ú. [obec] u [obec], jenž je ve společném jmění zástavních dlužníků.

6. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] ze dne 22. 6. 2010 uzavřené mezi právní předchůdkyní zástavní věřitelky a zástavními dlužníky bylo zjištěno, že předmětem smlouvy je zřízení zástavního práva k zajištění peněžitých dluhů z úvěrové smlouvy [číslo] tedy jistiny úvěru ve výši 3 735 000 Kč. K zajištění pohledávky bylo zřízeno zástavní právo k budově (rozestavěný rodinný dům) na stavební parcele [číslo] zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, pro [územní celek] a k. ú. [obec] u [obec], jenž je ve společném jmění zástavních dlužníků.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí - listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] prokazující stav k datu 11. 2. 2021 bylo zjištěno, že zástavní dlužníci mají ve společném jmění manželů pozemek parc. č. st. [anonymizováno] o výměře 146 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí rozestavěná stavba, a pozemek [číslo] o výměře 799 m2 – orná půda, na nichž vázne zástavní právo smluvní ve prospěch právní předchůdkyně zástavní věřitelky k zajištění pohledávky do celkové výše 3 735 000 Kč s příslušenstvím, a to na základě shora uvedených smluv o zřízení zástavního práva s právními účinky vkladu práva ke dni 15. 4. 2010 a ke dni 23. 6. 2010.

8. Z notářského zápisu sepsaného dne 12. 11. 2019 v prostorách advokátní kanceláře advokáta JUDr. [jméno] [jméno], jehož účastníky jsou právní předchůdkyně věřitelky jako osoba oprávněná a zástavní dlužníci jako osoby povinné. Notářským zápisem byla sepsána dohoda o uznání dluhu a dohoda se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu. V rámci dohody zástavní dlužníci uznali svůj dluh vůči právní předchůdkyni zástavní věřitelky z úvěrové smlouvy [číslo] ve výši 3 013 007,16 Kč a tento se zavázali splácet v pravidelných třinácti měsíčních splátkách po 5 000 Kč.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 2. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně zástavní věřitelky postoupila pohledávku za zástavními dlužníky na zástavní věřitelku, o čemž byli zástavní dlužníci vyrozuměni dopisem ze dne 4. 3. 2021.

10. Z výzev k úhradě ze dne 25. 3. 2021 soud zjistil, že zástavní dlužníci byli vyzváni k úhradě dlužného závazku pod hrozbou podání žaloby o nařízení soudního prodeje zástavy, výzva jim byla zaslána dle poštovního podacího archu dne 26. 3. 2021.

11. Soud vzal po zhodnocení zástavní věřitelkou předložených listin za osvědčené, že právní předchůdkyně zástavní věřitelky uzavřela se zástavními dlužníky dne 15. 4. 2010 úvěrovou smlouvu, na základě které se právní předchůdkyně zástavní věřitelky zavázala poskytnout zástavním dlužníkům úvěr do celkové výše 3 735 000 Kč, jež se zavázali splácet v pravidelných měsíčních splátkách společně s úroky a dalším příslušenstvím. Zástavní dlužníci své povinnosti ze smlouvy neplnili řádně, přičemž k zajištění pohledávky ze smlouvy bylo mezi právní předchůdkyní zástavní věřitelky a zástavními dlužníky na základě zástavních smluv [číslo] ze dne 15. 4. 2020 a [číslo] ze dne 22. 6. 2010 zřízeno zástavní právo k nemovitostem, které bylo následně vloženo do katastru nemovitostí. Zástavní dlužníci mají nemovitosti ve společném jmění manželů.

12. Podle § 1312 o.z. zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje.

13. Podle § 1359 o.z. jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. Je-li zástavou cenný papír přijatý k obchodování na evropském regulovaném trhu, prodá se na tomto trhu nebo i mimo tento trh nejméně za cenu určenou evropským regulovaným trhem.

14. Podle § 358 z.ř.s., soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci (odst. 1). Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě (odst. 2). Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy (odst. 3).

15. Podle ustanovení § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že návrh byl podán důvodně a zcela mu vyhověl, když zástavní věřitelka předloženými listinami, především úvěrovou smlouvou a zástavními smlouvami doložila existenci své pohledávky zajištěné zástavním právem k nemovitostem, jejichž prodej k realizaci svého zajištění ve formě zástavního práva navrhuje, jakož i to, kdo je zástavním dlužníkem. Zástavní věřitelka tak v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními, jakož i se smluvními ujednáními, využila řádně svého práva a domáhá se uspokojení své pohledávky ze zástavy, která je ve vlastnictví zástavních dlužníků. Nad rámec pak soud uvádí, že v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 4305/2010 zkoumal v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem, jiné skutečnosti nejsou v tomto řízení významné. Navíc pak uvedené rozhodné skutečnosti současně nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Doloží-li zástavní věřitel uvedené skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře, může soud prvního stupně rozhodnout o nařízení prodeje zástavy bez jednání, tedy bez slyšení zástavního dlužníka, a s tím, že žalobu doručí zástavnímu dlužníku až spolu s usnesením o nařízení prodeje zástavy (srovnej usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 12. 2003 sp. zn. 23 Co 672/2003). Jiné (další) skutečnosti pak mohou být uplatněny důvodně až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí zástavním věřitelem podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle § 267 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto usnesení).

17. O nákladech řízení soud nerozhodoval, a to s odkazem na závaznou nálezovou judikaturu Ústavního soudu, který opakovaně dospěl k závěru o porušení práva na spravedlivý proces a principu rovnosti účastníků, pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy zároveň s vyhovujícím výrokem rozhodnuto i o nákladech řízení. O těch by v souladu se shora uvedenými zásadami mělo být rozhodováno až v rámci řízení vykonávacího, kdy již bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu (k tomu srov. judikaturu Ústavního soudu ve věcech sp. zn. II. ÚS 114/06, I. ÚS 28/14; viz Zákon o zvláštních řízeních soudních – komentář / Svoboda (et al. (- Vyd. 1. – V Praze: C. H. Beck, 2015, s. 667). Na podkladě těchto závěrů, respektuje citovanou závaznou judikaturu Ústavního soudu, tedy soud o nákladech řízení nerozhodoval (byť by tak měl učinit v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o.s.ř.).