9 C 327/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl soudkyní Mgr. Jaroslavou Sádovskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem v obec, ulice a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení celkové částky 25 220,69 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 500 Kč od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Žalobní návrh se zamítá co do částky 4 963,11 Kč jako smluvní pokuty, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 359,76 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 19 176,05 Kč a zbývajících úroků z prodlení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobci se vrací z účtu Okresního soudu v Pardubicích přeplatek soudního poplatku ve výši 361 Kč.

1. Žalobce se žalobním návrhem podaným dne datum domáhal po žalované zaplacení částky 25 220,69 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že dne datum uzavřela žalovaná s jeho právním předchůdcem, společností právnická osoba v písemné formě smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byla žalované poskytnuta finanční částka ve výši 22 000 Kč, což stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit spolu s příslušenstvím ve výši 18 894 Kč spočívajícím v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na jeho vyhodnocení a inkasním poplatku. Celkově tak uhradit částku 40 894 Kč, a to formou 14 pravidelných měsíčních splátek po 2 921 Kč, splatnost poslední splátky připadla na datum. Smlouva byla uzavřena na základě žádosti o úvěr vyplněné žalovanou, v níž byly vyplněny základní údaje o osobě žalované a okolnosti vypovídající o její finanční situaci, což stvrdila vlastnoručním podpisem. S ohledem na výši příjmu a požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru ve výši, která jí byla poskytnuta. Žalovaná své povinnosti z uzavřené smlouvy řádně a včas neplnila. Uhradila pouze částku 3 500 Kč, která odpovídala jedné řádně uhrazené splátce. Tato byla alokována poměrně na jistinu a na sjednané příslušenství tak, že na jistinu byla alokována částka 1742,42 Kč a na příslušenství 1 757,58 Kč. Do prodlení se tak dostala s úhradou částky 37 394 Kč. Závazek ze smlouvy nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost proto nastala až ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni datum. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni, což bylo žalované oznámeno dne datum. Celková hodnota postoupené pohledávky činila 55 954,55 Kč a sestávala z nesplacené jistiny ve výši 20 257,58 Kč, nesplaceného smluvního úroku ve výši 1 791,68 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 9 855,34 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 869,06 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 3 620,34 Kč, postoupeného sankčního poplatku ve výši 1 500 Kč, paušálních nákladů 500 Kč, postoupeného smluvního úroku ve výši 3 508,50 Kč, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 551,85 Kč a smluvní pokuty ve výši 10 500 Kč. Žalobce po zvážení požaduje pouze nesplacenou jistinu ve výši 20 257,58 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 1 791,68 Kč, nesplacený poplatek ve výši 9 855,34 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 869,06 Kč a nesplacený inkasní poplatek 3 620,34 Kč. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 19 176,05 Kč je tvořena součtem nesplaceného úroku ve výši 1 791,68 Kč, nesplaceného poplatku 9 855,34 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 869,06 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 3 620,34 Kč a postoupeného smluvního úroku 2 036,63 Kč. Dále je požadován zákonný úrok z prodlení od datum z částky 20 257,58 Kč, kapitalizované smluvní úroky i úroky z prodlení a smluvní pokuta v přepočtené výši 4 963,11 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky 217 Kč.

2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, neboť byl dne datum zjištěn úpadek žalované pro probíhající insolvenční řízení, proto bylo řízení ze zákona přerušeno. Z rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové pobočky v Pardubicích č.j. insolvenční spisová značka ze dne datum bylo zjištěno, že schválené oddlužení žalované bylo zrušeno a insolvenční řízení zastaveno pro neplnění oddlužení a nepostačující majetek dlužnice pro uspokojení věřitelů. Nebylo proto také ani rozhodnuto o řešení úpadku konkurzem, ale o zastavení řízení s tím, že právní moci uvedeného usnesení insolvenční řízení končí. Okresní soud proto dále pokračoval v řízení o zaplacení částky 25 220,69 Kč s příslušenstvím.

3. Na základě výzvy soudu žalobce doplnil žalobní návrh v části týkající se posouzení úvěruschopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet, k čemuž uvedl, že tato schopnost byla ověřována jeho právním předchůdcem na základě vyplněné žádosti o úvěr a s ohledem na doloženou výši příjmů a výši úvěru byla vyhodnocena jako způsobilá ke splácení úvěru. Finanční situace jí dovolovala měsíční splátky 2 921 Kč, když po odečtení této splátky úvěru a tvrzených výdajů měla žalované měsíčně zůstávat částka 8 796 Kč. K žádosti o úvěr byly žalovanou také doloženy mzdový výměr a výplatní pásky. Má tak za to, že došlo k řádnému vyhodnocení úvěruschopnosti žalované jeho právním předchůdcem.

4. Následně byla žalované zaslána žaloba spolu s jejím doplněním a výzvou k vyjádření se k žalobě i k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Doručeno bylo dne datum.

5. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout bez nařízení jednání, s čímž žalobce souhlasil již v žalobním návrhu a žalovaná se ani po poučení dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) nevyjádřila, soud tak měl za to, že souhlasí, proto rozhodl dle § 115a o.s.ř. ve věci bez jednání na základě listinných důkazů ve spise založených.

6. Ze smlouvy o úvěru číslo bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností právnická osoba a žalovanou dne datum, ve smlouvě se věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 22 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit půjčenou částku i spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 18 894 Kč, celkově tak uhradit částku 40 894 Kč formou 14 měsíčních splátek po 2 921 Kč.

7. Žalovaná byla informována o postoupení pohledávky žalobci dne datum a vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů.

8. Předžalobní výzvou ze dne datum byla vyzvána právním zástupcem žalobce k úhradě dlužné částky 55 954,35 Kč spolu s úroky z prodlení do datum a upozorněna na řešení věci soudní cestou v případě neuhrazení.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Po zhodnocení všech důkazů ve spise založených soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je částečně důvodný.

13. Nejprve se soud musel zabývat otázkou, zda mezi účastníky, resp. právní předchůdkyní žalobce a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, neboť jednou ze smluvních stran byla žalovaná jako spotřebitel a bylo tak nezbytné při posuzování právního vztahu vedle občanského zákoníku aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, a to zejména ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Dle těchto ustanovení poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, i z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet.

14. Poskytovatel tak při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je pak povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval shora uvedená ustanovení, vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či 33 Cdo 201/2018) i Ústavního soudu – viz Nález ÚS sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne datum. Zde Ústavní soud uvedl, že pokud je dlužník v postavení spotřebitele, má poskytovatel úvěru jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, když řádným splněním povinnosti zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr není chráněn jen samotný spotřebitel, ale i věřitel a celá širší společnost.

17. Je pravda, že výše uvedená rozhodnutí se v zásadě týkala posouzení úvěruschopnosti spotřebitele dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016 (viz § 9 odst. 1 citovaného zákona), nicméně nutno zdůraznit, že důvod ke změně náhledu, pokud jde o důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele v podobě absolutní neplatnosti smlouvy, zde zjevně není ani při posouzení dané otázky dle zákona č. 257/2016 Sb., účinného od 1. 12. 2016 O tom jednoznačně svědčí rozsudek SDEU z datum ve věci C číslo, z něhož plyne, že„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnout jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době‘‘.

18. Vzhledem k výše uvedenému je třeba trvat na tom, že poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vychází věřitel především z informací dodaných spotřebitelem. V případě nezbytnosti též z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či i z jiných zdrojů. Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej povede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření a doložení si těchto tvrzení.

19. V daném případě je z vyjádření žalobce a z předložených listinných důkazů zřejmé, že právní předchůdce žalobce ověřoval úvěruschopnost žalované především jen z příjmů žalované, které mu byly žalovanou také předloženy. Nebyly však řádně zjišťovány a zejména doloženy výdaje žalované. Právní předchůdce žalobce vycházel jen z údajů žalované, která pouze uvedla, že náklady na bydlení činí 1 500 Kč a náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady rovněž 1 500 Kč měsíčně. Vycházel tak jen z údajů žalované, které byly velmi nízké a nedosahovaly ani výše životního minima a tyto si žádným způsobem neověřoval. Najisto tak byl pouze příjem žalované, žádné výdaje nebyly doložené. O tom, že nebyla řádně posuzována úvěruschopnost žalované, svědčí i to, že uhradila z poskytnutého úvěru pouze jednu splátku a v témže roce, kdy byl úvěr poskytnut, byl i podán návrh na insolvenci a úpadek žalované.

20. Prověření úvěruschopnosti žalované tak neodpovídalo kritériím uvedeným v ustanovení § 86 a 87 zák. o spotřebitelském úvěru a řádnému vyhodnocení žalovanou poskytnutých údajů a listin. Vyjdeme-li rovněž ze smlouvy o úvěru, v níž jsou uvedeny kromě poskytnutého úvěru ve výši 22 000 Kč i poplatky v celkové částce 18 894 Kč, které jsou v téměř stejné výši jako poskytnutá částka, jedná se o výši, která je i v rozporu s dobrými mravy. Vztah účastníků, je proto třeba posoudit pouze jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Dle tohoto ustanovení je žalovaná povinna žalobci vrátit to, co obdržela a dosud nevrátila, tedy svůj majetkových prospěch získaný bez právního důvodu. Žalobce získal pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností k témuž dni, o čemž byla žalovaná informována, žalobce je tak ve sporu aktivně legitimován a žalovaná je proto povinna zaplatit dlužnou částku žalobci. Jedná se o částku 18 500 Kč, když z poskytnutého úvěru ve výši 22 000 Kč byla vrácena pouze částka 3 500 Kč, což jak uvedl žalobce, odpovídalo pouze 1 splátce. Další splátky již nebyly hrazeny, a to ani po výzvách žalobce. Bezdůvodné obohacení tak činí částku 18 500 Kč (22 000 – 3 500). Žalovaná dosud tuto částku neuhradila, ač byla žalobcem vyzvána, je proto zároveň povinna hradit i úroky z prodlení, které činí 10 % ročně z uvedené částky, tj. z částky 18 500 Kč od datum až do zaplacení. Dále je povinna uhradit i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Co do zbývající částky i spolu s příslušenstvím, tj. úroky a smluvní pokutou, byl žalobní návrh, jako nedůvodný zamítnut. Jednalo se pouze o bezdůvodné majetkové obohacení žalované na úkor žalobce, které je tak povinna žalovaná vrátit.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když šlo o poměrně stejný úspěch a neúspěch obou účastníků, kdy je nutno přihlížet i k požadovaným úrokům. Rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznává.

22. Pokud jde o splatnost, soud stanovil lhůtu delší než zákonnou třídenní, a to vzhledem k výši dlužné částky i návrhu žalobce.

23. Žalobce uhradil na soudním poplatku celkově částku 1 623 Kč, ač má soudní poplatek z částky žalované tj. z částky 25 220,69 Kč činit 5 % tj. částku 1 262 Kč. Vrací se proto dle § 10 odst. 1 zák. o soudních poplatcích přeplatek ve výši 361 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí - exekuci.