9 C 34/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci žalobkyně: právnická osoba ., IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 51 513,59 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni: částku 4 314,44 Kč s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 1 652,92 Kč a nadále jdoucím ve výši 8,30 % ročně z částky 8 364,75 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 397,39 Kč a nadále jdoucím ve výši 15 % ročně z částky 8 364,75 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, částku 47 199,15 Kč s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 7 312,20 Kč a nadále jdoucím ve výši 12,35 % ročně z částky 27 199,15 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 598,08 Kč a nadále jdoucím ve výši 15 % ročně z částky 69 109,43 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 16 204,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně domáhala zaplacení částky v celkové výši 51 513,59 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Tvrdila, že dne 3. 8. 2020 uzavřela se žalovanou Rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb, včetně zřízení internetového bankovnictví a vedení běžného účtu č. , č. účtu, . Na základě žádosti žalované ze dne 29. 6. 2021 pak žalobkyně prostřednictvím internetového bankovnictví uzavřela se žalovanou dne 12. 7. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 5 000 Kč na běžném účtu žalované č. , č. účtu, , a to na dobu jednoho roku s možností další obnovy. Nedílnou součástí obou smluv byly obchodní podmínky. Schopnost žalované splácet úvěr žalobkyně posoudila jednak na základě údajů poskytnutých žalovanou, které ověřila v databázi bankovního registru klientských informací a dále prostřednictvím účtu žalované (porovnání příjmů a výdajů v období 31. 12. 2020 do 30. 6. 2021). Podle žalobkyně byl příjem žalované dostatečný k pokrytí splátek i životních nákladů. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za sjednání úvěru ve výši 200 Kč, který byl žalobkyní naúčtován dne 13. 7. 2021, a plnit veškeré své závazky ze smlouvy vyplývající, zejména řádně a včas uhradit dlužnou částku včetně úroků v souladu se smlouvu a sazebníkem. Úrok z úvěru byl ke dni uzavření smlouvy sjednán ve výši 8,30 % ročně a zůstal nezměněn. Pro případ prodlení byla žalovaná povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši. O stavu peněžních prostředků na účtu a provedených zúčtovaných pohybech byla žalovaná informována elektronicky v měsíčních výpisech. Žalovaná přečerpala stav peněžních prostředků na svém účtu, čímž se dostala do režimu nepovoleného debetu. Žalobkyně tak využila svého práva sjednaného v obchodních podmínkách a ke dni 12. 7. 2022 smlouvu o úvěru ukončila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. O vyrovnání debetního zůstatku byla žalovaná opětovně vyzvána dne 8. 6. 2023. Žalovaná ničeho neuhradila a tak žalobkyně eviduje za žalovanou dluh ve výši 8 364,75 Kč (skládající se z dlužné jistiny 3 755,44 Kč, dlužných poplatků ve výši 559 Kč, obchodního úroku ve výši 1 652,92 Kč, a zákonného úroku ve výši 2 397,39 Kč), úrok ve výši 8,30% ročně a úrok z prodlení ve výši 15% ročně z dlužné částky od 1. 2. 2025 do zaplacení. Dále dne 2. 11. 2021 žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytnutí splátkového úvěru, na jejímž základě se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 40 000 Kč ve prospěch běžného účtu č. , č. účtu, a v souvislosti s tím zřídit a vést úvěrový účet č. , č. účtu, . Úvěr byl poskytnut jako neúčelový na dobu určitou, žalovaná jej byla povinna splatit nejpozději do 3 let ode dne uzavření smlouvy 36 měsíčními splátkami po 1 336 Kč. Ke dni uzavření smlouvy činil stanovený obchodní úrok 12,35 % ročně. Pro případ prodlení byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ve které je v prodlení. Ohledně úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že tato byla ověřena jednak na základě příjmu žalované ze zaměstnaneckého poměru ve výši 18 289 Kč přicházejícího na její běžný účet, nezbytných výdajů ve výši 12 808 Kč (porovnání příjmů a výdajů v období 30. 4. 2021 – 30. 10. 2021) a kontrolou žalované v bankovním registru klientských informací, ze kterého zjistila, že žalovaná v době podání žádosti měla jeden kontokorentní úvěr. Kapacitu splácení žalované tak považovala za dostatečnou. Protože žalovaná přestala hradit řádně a včas dohodnuté splátky, využila žalobkyně svého práva a dopisem informovala žalovanou o prohlášení celého úvěru za splatný ke dni 13. 2. 2023. Žalovaná na jistině dlužila částku 27 199,15 Kč, na smluvní pokutě 20 000 Kč, na obchodním úroku 7 312020 Kč a na zákonném úroku 14 598,08 Kč, tj. celkem částku 69 109,43 Kč, kterou žalobkyně požadovala společně s úrokem ve výši 12,35% ročně z částky 27 199,15 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 69 109,43 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení. Jelikož žalovaná nereagovala ani na předžalobní upomínku, domáhá se žalobkyně úhrady své pohledávky soudní cestou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

4. Z Rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne 3. 8. 2020 a Obchodních podmínek k Rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb bylo zjištěno, že uvedeného dne byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena rámcová smlouva, kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalované bankovní a platební služby, kdy byl žalované na základě smlouvy zřízen bankovní účet č. , č. účtu, a byl jí umožněn přístup do Internetbanking.

5. Ze žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne 29. 6. 2021, printscreenů z internetbankingu včetně přehledu odeslaných SMS a zpráv IB, smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru ze dne 12. 7. 2021 včetně Předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru, Ceníku finančních operací a služeb bylo zjištěno, že žalovaná dne 29. 6. 2021 prostřednictvím aplikace Internetbanking požádala o poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši 5 000 Kč, ve kterém ke svým poměrů uvedla, že její příjem činí 16 500 Kč od společnosti , právnická osoba, . a její výdaje činí 8 000 Kč měsíčně. Smlouva o kontokorentním úvěru byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou dne 12. 7. 2021, na její základě se žalobkyně zavázala poskytnut žalované k jejímu běžnému účtu kontokorentní úvěr, a to v podobě debetního zůstatku ve výši 5 000 Kč s možností přečerpání aktuálního zůstatku na účtu až do výše úvěrového rámce, který byl poskytnut na dobu jednoho roku. Žalovaná ze zavázala žalobkyni uhradit úrok z úvěru ve výši 8,30 % ročně a poplatek za přistavení úvěru ve výši 200 Kč.

6. Z přehledu pohybů na účtu žalované č. , hodnota, za období od 31. 12. 2020 do 30. 6. 2021 vyplývá, že za měsíc leden 2021 činil příjem na účet žalované celkem částku 18 676,40 Kč a výdaje celkem částku 14 842,32 Kč a konečný zůstatek tak činil 2 024,06 Kč, za měsíc únor 2021 činil příjem na účet žalované celkem částku 21 366 Kč a výdaje celkem částku 13 832,66 Kč a konečný zůstatek tak činil 9 557,40 Kč, za měsíc březen 2021 činil příjem na účet žalované celkem částku 22 071 Kč a výdaje celkem částku 21 217,51 Kč a konečný zůstatek tak činil 10 410,89 Kč, za měsíc duben 2021 činil příjem na účet žalované celkem částku 8 475,45 Kč a výdaje celkem částku 15 539,79 Kč a konečný zůstatek tak činil 3 346,55 Kč, za měsíc květen 2021 činil příjem na účet žalované celkem částku 20 191 Kč a výdaje celkem částku 18 228,61 Kč a konečný zůstatek tak činil 5 308,94 Kč a za měsíc červen 2021 činil příjem na účet žalované celkem částku 18 032 Kč a výdaje celkem částku 17 832,74 Kč a konečný zůstatek tak činil 5 508,20 Kč.

7. Z tabulky posuzování úvěruschopnosti k osobě žalované bylo zjištěno, že žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalované na základě analýzy pohybů na jejím bankovním účtu za období od února do července 2021. V rámci tohoto posouzení byly zohledněny následující skutečnosti: Příjmy byly identifikovány zejména z pravidelných plateb od ČSSZ (celkem 63 162 Kč) a společnosti , právnická osoba, (celkem 54 658 Kč). Nejvyšší měsíční příjem činil 25 501 Kč, nejnižší 16 876 Kč, průměrný vypočítaný příjem byl 20 673 Kč. Výdaje byly rozděleny na nezbytné (např. bydlení, doprava, jídlo) a zbytné (např. sázky, neurčené platby). Nezbytné výdaje dle pohybů činily 11 557 Kč měsíčně, zatímco v žádosti byly uvedeny pouze 8 000 Kč měsíčně. Výdaje na úvěry, exekuce, trvalé příkazy a hotovostní výdaje byly rovněž zohledněny. Bilance po zohlednění všech výdajů činila 4 743 Kč měsíčně, což svědčí o schopnosti žalované hradit měsíční splátku požadovaného úvěru ve výši 200 Kč. Na základě této analýzy žalobkyně dospěla k závěru, že struktura příjmů a výdajů žalované umožňuje schválení žádosti o úvěr.

8. Ze zápisu z databáze BRKI ze dne 1. 7. 2021 vyplývá, že žalobkyně ověřila žalovanou v této databázi a zjistila, že žalovaná nemá žádný jiný úvěr.

9. Z přehledu transakčních pohybů k poskytnutému kontokorentnímu úvěru a přehledu se zůstatky se podává, že žalovaná za období od 13. 7. 2021 do 5. 2. 2022 čerpala celkem částku 220 074,98 Kč a za období od 14. 7. 2021 do 11. 5. 2022 zaplatila celkem 215 980 Kč, před přistavením úvěrového rámce byl účet v kladném zůstatku 339,54 Kč a žalovaná tedy na jistině k datu 11. 5. 2022 dluží celkem 3 755,44 Kč.

10. Z tabulky k poskytnutému úvěru ohledně úroku z prodlení se podává, že úrok z prodlení za období od 31. 5. 2022 do 31. 1. 2025 na úvěru činí celkem 2 397,39 Kč.

11. Z tabulky k poskytnutému úvěru ohledně úroku z úvěru se podává, že úrok z úvěru za období od 31. 7. 2022 do 31. 1. 2025 na úvěru činí celkem 1 652,92 Kč.

12. Z přehledu poplatků k poskytnutému úvěru se podává, že poplatky (zejména za platby kartou a poplatek za přistavení účtu ve výši 200 Kč) za období od 13. 7. 2021 do 31. 12. 2022 na úvěru činí celkem 559 Kč.

13. Z výpovědi úvěrové smlouvy a výzvy k úhradě dluhu z dne 6. 6. 2022 včetně doručenky bylo zjištěno, že žalobkyně tímto vypověděl k datu 12. 7. 2022 smlouvu o kontokorentním úvěru ze dne 12. 7. 2021 a zároveň žalovanou vyzvala k vyrovnání debetního zůstatku účtu č. , č. účtu, , který ke dni 5. 6. 2022 činil – 4 527,46 Kč.

14. Z Výzvy k plnění ze dne 8. 6. 2023 včetně doručenky má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě nepovoleného záporného zůstatku.

15. Z detailu žádosti o splátkový úvěr, printscreenů z internetbankingu včetně přehledu odeslaných SMS a zpráv IB, smlouvy o poskytnutí splátkového úvěru ze dne 2. 11. 2021 včetně Předsmluvních informací ke splátkovému úvěru, Obchodních podmínek pro poskytování splátkových úvěrů pro spotřebitele bylo zjištěno, že žalovaná dne 31. 10. 2021 požádala o poskytnutí splátkového úvěru ve výši 40 000 Kč, v žádosti uvedla svůj příjem ve výši 18 435 Kč a nezbytné výdaje ve výši 6 000 Kč, Dne 2. 11. 2021 žalobkyně se žalovanou prostřednictvím aplikace Internetbanking uzavřeli Smlouvu o splátkovém úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnut žalované peněžní prostředky v celkové výši 40 000 Kč, a to na její běžný účet. Žalovaná ze zavázala žalobkyni úvěr splatit společně s úrokovou sazbou 12,35 % v 36 měsíčních splátkách po 1 336 Kč.

16. Z výpisu úvěrového účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že na běžný účet žalované č. , č. účtu, byla dne 2. 11. 2021 poskytnuta částka ve výši 40 000 Kč.

17. Z přehledu pohybů na účtu žalované č. , hodnota, za období od 30. 4. 2021 do 30. 10. 2021 vyplývá, že za měsíc duben 2021 činil příjem na účet žalované celkem částku 0 Kč, výdaje celkem částku 235,80 Kč a konečný zůstatek tak činil –235,80 Kč, za měsíc květen 2021 činil příjem na účet žalované celkem částku 19 991 Kč, výdaje celkem částku 18 228,61 Kč a konečný zůstatek tak činil 1 526,59 Kč, za měsíc červen 2021 činil příjem na účet žalované celkem částku 18 082 Kč, výdaje celkem částku 17 832,74 Kč a konečný zůstatek tak činil 1 775,85 Kč, za měsíc červenec 2021 činil příjem na účet žalované celkem částku 21 121 Kč, výdaje celkem částku 22 228,56 Kč a konečný zůstatek tak činil 668,29 Kč, za měsíc srpen 2021 činil příjem na účet žalované celkem částku 23 771 Kč, výdaje celkem částku 22 813 Kč a konečný zůstatek tak činil 1 626,29 Kč, za měsíc září 2021 činil příjem na účet žalované celkem částku 29 535 Kč, výdaje celkem částku 28 228,61 Kč a konečný zůstatek tak činil 2 932,68 Kč, za měsíc říjen 2021 činil příjem na účet žalované celkem částku 600 Kč, výdaje celkem částku 1 534,88 Kč a konečný zůstatek tak činil 1 997,80 Kč.

18. Z tabulky posuzování úvěruschopnosti k osobě žalované bylo zjištěno, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě analýzy pohybů na jejím bankovním účtu za období od května do října 2021. V rámci tohoto posouzení byly zohledněny následující skutečnosti: Příjmy žalované pocházely zejména od společnosti , právnická osoba, (6 plateb v celkové výši 109 451 Kč) a od fyzické osoby , jméno FO, (1 platba ve výši 10 000 Kč). Nejvyšší měsíční příjem činil 30 435 Kč, nejnižší 16 612 Kč, přičemž průměrný vypočítaný příjem dosáhl 22 562 Kč. Výdaje byly rozděleny na nezbytné a zbytné. Nezbytné výdaje dle pohybů činily 12 808 Kč měsíčně, zatímco v žádosti byly uvedeny pouze 6 000 Kč. Rozdíl činil 6 808 Kč. Mezi nezbytné výdaje patřilo zejména bydlení (10 000 Kč), doprava (582 Kč), jídlo (1 960 Kč) a zdraví (267 Kč). Zbytné výdaje činily 4 325 Kč, hotovostní výdaje 8 131 Kč a neurčené platby 3 528 Kč. Úvěrové zatížení zahrnovalo žádaný splátkový úvěr ve výši 40 000 Kč se splátkou 1 336 Kč měsíčně a další nesplátkový úvěr ve výši 5 000 Kč se splátkou 200 Kč. Celkové měsíční splátky činily 1 536 Kč. Po zohlednění všech výdajů činila měsíční bilance 3 945 Kč. Poměr hotovostních výdajů (25 %) a neurčených karetních plateb (4 %) byl vyhodnocen jako přijatelný. Výdaje do tří dnů po příjmu byly rovněž sledovány a vyhodnoceny jako přiměřené. Na základě výše uvedeného posouzení dospěla žalobkyně k závěru, že struktura příjmů a výdajů žalované umožňuje splácení požadovaného úvěru, a žádost tak byla doporučena ke schválení.

19. Ze zápisu z databáze BRKI ze dne 31. 10. 2021 vyplývá, že žalobkyně ověřila žalovanou v této databázi a zjistila, že žalovaná má jeden nesplátkový kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 5 000 Kč.

20. Z výpočtové tabulky k poskytnutému úvěru bylo soudem zjištěno, že dluh k 31. 1. 2025 na jistině činil 27 199,15 Kč, na úrocích z úvěru 7 312,20, na zákonném úroku z prodlení 14 598,08 Kč a na smluvní pokutě 20 000 Kč.

21. Z přehledu přijatých plateb bylo zjištěno, že žalovaná na poskytnutý úvěr zaplatila celkem 17 399,74 Kč.

22. Z oznámení o zesplatnění splátkového úvěru ze dne 31. 1. 2023 včetně doručenky se podává, že tímto žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 13. 2. 2023 a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.

23. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli rámcovou smlouvu, na základě které žalobkyně žalované vedla běžný účet č. , č. účtu, a umožnila ji využívat služeb internetbankingu. Na základě žádosti žalované ji žalobkyně dne 12. 7. 2021 poskytla kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč, který žalovaná přečerpala a záporný zůstatek nedorovnala. Na jistině tak dluží 3 755,44 Kč, na úroku z prodlení 2 397,39 Kč a na úroku z úvěru celkem 1 652,92 Kč. Zároveň dne 2. 11. 2021 žalobkyně žalované na základě smlouvy o úvěru poskytla finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila smluvní podmínky, žalobkyně úvěry zesplatnila ke dni 13. 2. 2023 a na jistině dluží 27 199,15 Kč, na úrocích z úvěru 7 312,20 Kč, na zákonném úroku z prodlení 14 598,08 Kč a na smluvní pokutě 20 000 Kč. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani na základě výzev k zaplacení, které žalobkyně prokazatelně zaslala na adresu žalované.

24. Při právním posouzení soud vycházel z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

26. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

27. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

29. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu, neboť mezi účastníky došlo k platnému uzavření úvěrových smluv. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě z předložených důkazů bylo prokázáno, že žalobkyně dostatečným způsobem zjišťovala, zda je žalovaná schopna úvěry řádně splácet. Žalobkyně zohlednila příjmy ze spolehlivých zdrojů – zejména od společnosti , právnická osoba, , příjmy byly sledovány v šesti po sobě jdoucích měsících, což umožnilo vyhodnotit jejich stabilitu. Zároveň porovnala výdaje uvedené v žádosti s reálnými výdaji podle pohybů na účtu. Zjistila, že skutečné výdaje byly vyšší než deklarované, což svědčí o důkladné kontrole. Zároveň rozčlenila výdaje na nezbytné a zbytné, přičemž nezbytné výdaje zahrnovaly bydlení, dopravu, jídlo a zdraví. Zohlednila také hotovostní výdaje, neurčené platby a karetní transakce, vyhodnotila úvěrové zatížení a celkové měsíční splátky byly porovnány s příjmy a výdaji. Tento postup pak odpovídá běžným standardům pro posuzování úvěruschopnosti fyzické osoby. Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěrů dostatečně a s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované, respektive, že žalobkyně prokázala, že byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěrů dostatečně a s odbornou péčí posouzena. Žalobkyně předloženými důkazy prokázala, že s žalovanou uzavřela rámcovou smlouvu, na základě které žalované vedla běžný účet č. , č. účtu, a umožnila ji využívat služeb internetbankingu, přes který dne 12. 7. 2021 s žalovanou uzavřela smlouvou o kontokorentním úvěru, na jejímž základě jí poskytla kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč, který žalovaná přečerpala a záporný zůstatek nedorovnala. Na jistině tak dluží 3 755,44 Kč, na úroku z prodlení 2 397,39 Kč a na úroku z úvěru celkem 1 652,92 Kč. Zároveň účastníci dne 2. 11. 2021 uzavřeli smlouvu o splátkovém úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila smluvní podmínky, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 13. 2. 2023 a na jistině dluží 27 199,15 Kč, na úrocích z úvěru 7 312,20 Kč, na zákonném úroku z prodlení 14 598,08 Kč a na smluvní pokutě 20 000 Kč. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani na základě výzev k zaplacení, které žalobkyně prokazatelně zaslala na adresu žalované. Soud tak vzhledem k uvedenému shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. S ohledem na skutečnost, že žalovaná svůj dluh neuhradila řádně a včas, má žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 1. 2. 2025 tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 204,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 576 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 513,59 Kč (jistiny bez příslušenství) sestávající z částky 3 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty z částky 10 890 Kč ve výši 2 286,90 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Dále soud žalobkyni přiznal jeden režijní paušál ve výši 300 Kč podle § 1 odst. 1 a § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb., za právní úkon účast na jednání, kterého se zúčastnil pověřený zaměstnanec žalobkyně a nikoli její právní nástupce. Zároveň žalobkyni náleží i náhrada vynaložených nákladů za cestovné ze sídla žalobkyně na Okresní soud v Berouně, a to konkrétně za jízdu vlakem tam a zpět v celkové výši 152 Kč. Celkem tak náklady žalobkyně činí 16 204,90 Kč, přičemž jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř., a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ustanovení § 149 odst. 1, o.s.ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).