9 C 35/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce IČO sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno sídlem adresa žalované o návrhu Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v Příbrami na stanovení výživného matce dítěte svěřeného do pěstounské péče,

I. Žalovaná je povinna na výživu [jméno] [příjmení], narozeného [datum], přispívat částku ve výši 500 Kč měsíčně splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám Úřadu práce JČR příslušného dle výplaty příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a to počínaje dne 1. 1. 2021.

II. Dlužné výživné pro [jméno] [příjmení], narozené [datum] za období od 1. 1. 2021 do 31. 5. 2022 ve výši 8 500 Kč je žalovaná povinna zaplatit k rukám Úřadu práce ČR příslušného dle výplaty příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a to ve splátkách po 100 Kč měsíčně splatných spolu s běžným výživným pod ztrátou výhod splátek a s možností předčasného splacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Úřad práce České republiky – Krajská pobočka v Příbrami, se svým návrhem domáhal, aby matce dnes již zletilého [jméno] [příjmení] bylo stanoveno výživné, a to počínaje dnem 1.1.2021, neboť od tohoto dne jí byl přiznán invalidní důchod. Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně č.j. 23 P 33/2003-54 ze dne 12.5.2004, byl tehdy nezletilý [příjmení] [příjmení], [datum narození] svěřen do společné pěstounské péče manželům [jméno] a [jméno] [příjmení], bytem [adresa] [anonymizována dvě slova]. Dnes již zletilý [příjmení] [příjmení] studuje na Odborném učilišti, Praktické škole, Základní škole a Mateřské škole [část obce], kde se soustavně připravuje na budoucí povolání, a je mu tak vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 9 460 Kč. Stran výše výživného žalobce navrhl částku 500 Kč měsíčně a to ode dne přiznání invalidního důchodu žalované, tj. ode dne 1.1.2021.

2. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že rozsudkem Okresního soudu v Kolíně č.j. 23 P 33/2003-54 ze dne 12.5.2004, byl tehdy nezletilý [příjmení] [příjmení], [datum narození] svěřen do společné pěstounské péče manželům [jméno] a [jméno] [příjmení], bytem [adresa] [anonymizována dvě slova] (viz citovaný rozsudek). Dnes již zletilý [příjmení] [příjmení] studuje na Odborném učilišti, Praktické škole, Základní škole a Mateřské škole [část obce], kde se soustavně připravuje na budoucí povolání, a je mu tak vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 9 460 Kč, a to počínaje dnem 1.5.2020 (viz rozhodnutí ze dne 9.6.2020 a potvrzení o studiu za rok 2019, 2020, 2021, 2022). Žalovaná – matka [jméno] [příjmení] byla rozsudkem zdejšího soudu č.j. 24 P 3/2017-267 s právní mocí dne 19.7.2017 omezena ve svéprávnosti tak, že není schopná majetkoprávních jednání (s výjimkou právního jednání ve zcela běžných záležitostech každodenního života), dispozice s majetkem a finančními prostředky (nakládání) přesahujícími částku 500 Kč, právních jednání neběžné povahy - zejména není schopna samostatně uzavírat smlouvy, které by ji zavazovaly k budoucímu finančnímu plnění nad 500 Kč měsíčně, a ze kterých by vyplývaly finanční závazky nad 500 Kč měsíčně, není schopna samostatně nakládat s movitostmi a nemovitostmi, jejichž hodnota přesahuje částku 500 Kč. Není schopna činit právní jednání související s bydlením, uzavírání smluv o nájmu či podávání výpovědi z nájmu bytu a placení nájemného, není schopna samostatně jednat s úřady, a to zejména v záležitostech týkajících se sociálních dávek a důchodu, není schopna samostatně jednat před správními orgány a soudy a v jednání s institucemi veřejného i soukromého práva. Není schopna činit právní jednání v oblasti pracovněprávní (uzavírat pracovní a obdobné smlouvy, smlouvy o hmotné zodpovědnosti), není schopna uzavřít manželství, není schopna uznat či popřít otcovství, není schopna osvojit dítě, včetně toho, že není schopna učinit souhlas s osvojením. Není schopna rodičovské zodpovědnosti, není schopna činit právní jednání týkající se ochrany jejího zdravotního stavu s výjimkou hospitalizace. Opatrovníkem žalované je [územní celek], se sídlem [adresa žalované] (viz citovaný rozsudek). Žalovaná žije v zařízení [anonymizováno] [obec] a od ledna roku 2021 pobírá invalidní důchod ve výši 11 570 Kč. Rovněž v nedávné době nabyla finanční prostředky z dědictví (viz sdělení opatrovníka žalované a potvrzení o výši invalidního důchodu). Opatrovník žalované s výší výživného 500 Kč měsíčně souhlasil.

3. Podle § 961 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona (v posuzovaném případě podle zákona číslo 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí), přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným.

4. Podle § 910 odst. 1 o.z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Podle § 913 odst. 1 a 2 citovaného zákona pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.

5. Soud na základě zhodnocení provedených důkazů dospěl závěru, že dnes již zletilý [příjmení] [příjmení] byl svěřen do pěstounské péče, přičemž stále studuje, připravuje se na budoucí povolání a je mu vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte a právo na výživné ze strany jeho matky, tak přešlo na stát. Stran výše výživného je v daném případě u žalované odpovídající výživné 500 Kč měsíčně, když soud při stanovení výše výživného přihlédl k celkové majetkové situaci žalované, která je osobou omezenou ve svéprávnosti, pobírá invalidní důchod III. stupně a nemůže si tak opatřit další příjem. Soud počátek plnění vyživovací povinnosti stanovil ke dni 1.1.2021, kdy byl žalované přiznán invalidní důchod, když již od 1.5.2020 je [jméno] [příjmení] vyplácen příspěvek na úhradu jeho potřeb, přičemž dlužné výživné žalované vzhledem k její finanční situaci dovolil uhradit ve splátkách, ovšem pod ztrátou výhody splátek, což bude motivací k řádnému plnění dluhu.

6. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř., tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, bylo lze přiznat právo na náhradu řízení, avšak dle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).