9 C 47/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 31 938 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do zaplacení částky 16 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 19 905,10 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 16 500 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %, zákonného úroku z prodlení z částky 16 500 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % a zákonného úroku z prodlení z částky 16 500 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 490 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 516,29 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 490 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %, zákonným úrokem z prodlení z částky 1 490 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % a zákonným úrokem z prodlení z částky 1 490 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 996 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 2 269,47 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 996 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %, zákonným úrokem z prodlení z částky 1 996 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % a zákonným úrokem z prodlení z částky 1 996 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 3 320 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 3 446,94 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 320 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %, zákonným úrokem z prodlení z částky 3 320 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % a zákonným úrokem z prodlení z částky 3 320 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

V. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 8 632 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 9 983,23 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 632 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %, zákonným úrokem z prodlení z částky 8 632 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % a zákonným úrokem z prodlení z částky 8 632 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 31 938 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I., až V. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 10. 6. 2005 Smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 3 320 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 160 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 6. 2006. Žalovaný nesplácel řádně a včas, když poslední splátka byla z jeho strany uhrazena dne 21. 1. 2008. Žalobkyně se domáhala po žalovaném z titulu nesplacené půjčky úhrady částky 2 890,63 Kč na jistině, na dlužném poplatku 1 919,37 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 963,23 Kč a úroků z prodlení z celkové dlužné částky 4 810 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dne 25. 3. 2005 uzavřel Smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 8 632 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 416 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 3. 2006. Žalovaný nesplácel řádně a včas, když poslední splátka byla z jeho strany uhrazena dne 21. 6. 2005. Žalobkyně se domáhala po žalovaném z titulu nesplacené půjčky úhrady částky 9 915,87 Kč na jistině, na dlužném poplatku 6 584,13 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 19 905,10 Kč a úroků z prodlení z celkové dlužné částky 16 500 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dne 30. 1. 2005 uzavřel Smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 8 632 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 416 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 1. 2006. Žalovaný nesplácel řádně a včas, když poslední splátka byla z jeho strany uhrazena dne 24. 10. 2006. Žalobkyně se domáhala po žalovaném z titulu nesplacené půjčky úhrady částky 6 387,02 Kč na jistině, na dlužném poplatku 4 240,98 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12 252,70 Kč a úroků z prodlení z celkové dlužné částky 10 628 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podáním došlým soudu dne 21. 3. 2022 vzala žalobkyně podanou žalobu v části, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 16 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 19 905,10 Kč a úroků z prodlení z celkové dlužné částky 16 500 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí zpět, neboť nedisponuje smlouvou o půjčce [číslo] ze dne 25. 3. 2005, jež měla být uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Jelikož došlo ke zpětvzetí žaloby dříve, než začalo jednání (tj. jednání ve věci samé, které se zahajuje přednesem žaloby) a nebylo tak třeba zjištění, jestli žalovaný se zpětvzetím žaloby z vážných důvodů nesouhlasí, postupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 2 věta prvá, odst. 4 o.s.ř. a řízení v této části zastavil (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, a soud věc rozhodl se souhlasem žalobkyně uděleným již v žalobě, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

5. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, kdy po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil tento skutkový závěr:

6. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně Smlouvu o půjčce [číslo] dne 10. 6. 2005, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši 3 320 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 8 320 Kč v 52 týdenních splátkách po 160 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na uvedenou pohledávku uhradil celkem 3 510 Kč (viz Smlouva o půjčce ze dne 10. 6. 2005, včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Dále žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně Smlouvu o půjčce [číslo] dne 30. 1. 2005, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 13 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši 8 632 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 21 632 Kč v 52 týdenních splátkách po 416 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na uvedenou pohledávku uhradil celkem 11 004 Kč (viz Smlouva o půjčce ze dne 30. 1. 2005, včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce).

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a přílohy ke smlouvě – seznam postoupených pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni obě uvedené pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 6. 1. 2021, když jeho odeslání má soud za prokázané z podacího lístku ze dne 1. 2. 2021 (viz Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 včetně podacího lístku ze dne 1. 2. 2021).

8. Z výzvy k plnění ze dne 11. 11. 2021 a podacího lístku ze dne 12. 11. 2021 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podání žaloby vyzván ke splnění své povinnosti.

9. Soud věc posoudil vzhledem k tomu, že smlouvy o půjčce byly uzavřeny v roce 2005, jako půjčku uzavřenou podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), a to s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

10. Podle § 657 občanského zákoníku platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

11. Podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle § 39 je ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy neplatné. Podle § 41 vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

12. Soud ve smyslu ustanovení § 39 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 přihlédne ze zákonné povinnosti k neplatnosti právního úkonu, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. Podle § 451 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle § 457 občanského zákoníku je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

14. S ohledem na skutečnost, že k postoupení pohledávek došlo dne 18. 12. 2020, je třeba na daný vztah nutno aplikovat zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

15. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

16. Po zhodnocení obsahu listin provedených k důkazu dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výrocích II. a III. tohoto rozhodnutí.

17. V projednávaném případě měl žalovaný a původní věřitel sjednat smlouvy o půjčce, kdy žalovaný měl v dohodnutém termínu vrátit jednak půjčku ve výši 5 000 Kč společně s poplatkem ve výši 3 320 Kč (smlouva ze dne 10. 6. 2005) a půjčku ve výši 13 000 Kč společně s poplatkem ve výši 8 632 Kč (smlouva ze dne 30. 1. 2005) Obsah poplatků nebyl ve smlouvách sjednán a jde tak o odměnu za půjčení peněz, tedy úrok z půjčky. Tomu ostatně nasvědčuje i stanovení RPSN pro daný případ ve výši 199,4 %. Občanský zákoník v rozhodné době přímo neupravoval limity výše úroku, tedy cenu peněz, který může věřitel po dlužníkovi požadovat. Limitem tak bylo zejména ustanovením § 3 občanského zákoníku, tedy, že ujednání o plnění spojená s poskytnutím půjčky nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Kdy již je úrok považován za nepřiměřený bylo judikováno mimo jiné rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 čj. 21 Cdo 1484/2004 (publikované ve sbírce rozhodnutí pod číslem C 3171) dle něhož„ Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ Za účelem ověření úrokové míry půjček poskytovaných obyvatelům soud ze systému České národní banky - ARAD – Systém časových řad zjistil, že průměrná úroková sazba u korunových půjček a úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu domácností v ČR v lednu 2005 činila 14,70 % ročně a červnu 2005 činila 13,58 % ročně. Sjednaný úrok ve výši 199,4 % ročně pak je více než 13krát vyšší než úrok obvykle poskytovaný bankami, tedy ujednání o výši úroku je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 39 občanského zákoníku neplatné. Soud pak má za to, že ujednání o výši úroku lze oddělit od zbytku smlouvy o půjčce, a proto neplatnost ujednání o úroku z půjčky nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy ve smyslu ustanovení § 41 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že v daném případě byly sjednány smlouvy o půjčce dle ustanovení občanského zákoníku a nikoliv smlouvy o úvěru podle ustanovení obchodního zákoníku, kdy pojmovým znakem půjčky není sjednání úroku, není ani na místě, aby soud moderoval sjednaný úrok na úrok obvyklý, tak jak předpokládalo ustanovení § 497 ve spojení s § 502 odst. 1 obchodního zákoníku ve vztahu k úvěru.

18. Za situace, kdy je ujednání o výši poplatku z úvěru neplatné, vznikla žalovanému povinnost na základě uzavřených smluv o půjčce vrátit půjčky po částečné úhradě, tj. u smlouvy ze dne 10. 6. 2005 částku 1 490 Kč (poskytnutá částka 5 000 Kč – uhrazených 3 510 Kč) a smlouvy ze dne 30. 1. 2005 částku 1 996 Kč (poskytnutá částka 13 000 Kč – uhrazených 11 004 Kč). Soud proto výroky II. a III. tohoto rozhodnutí, žalovanému uložil povinnost žalobkyni zaplatit uvedené částky, tj. 1 490 Kč a 1 996 Kč společně s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení z těchto částek a dále běžícími od 19. 12. 2020 do zaplacení, jak je ve výrocích II. a III. uvedeno.

19. Výroky IV. a V. soud žalobu zamítl co do zaplacení částek 3 320 Kč a 8 632 Kč společně s přináležejícími kapitalizovanými zákonnými úroky z těchto částek a zákonnými úroky z těchto částek od 19. 12. 2020 do zaplacení, jak je ve výrocích uvedeno, a to s ohledem na neplatnost ujednání o výši úroků z půjček.

20. Výrokem VI. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tj. podle úspěchu ve věci. Žalovanému, který byl ve sporu úspěšnější, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.