9 C 69/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 373 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně Jméno advokáta.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 8. 2024 nabyla pohledávku za žalovaným od společnosti právnická osoba., sídlem adresa, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), která pohledávku nabyla od společnosti právnická osoba, IČO IČO (dále jen ,,původní věřitel‘‘). Mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, kterou však žalobkyně není schopna doložit. Původní věřitel dne 12. 5. 2023 poskytl žalovanému částku 5 000 Kč a dne 6. 6. 2023 částku 15 000 Kč na jeho bankovní účet č. č. účtu, platby byly identifikovány pod variabilním symbolem var. symbol. Žalovaný tuto částku nevrátil a žalobkyně ji požaduje z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, a to společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné částky od 18. 9. 2024, tj. ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, jež byla žalovanému určena v předžalobní výzvě ze dne 7. 9. 2024 do 17. 9. 2024.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím na základě listin souhlasila již v podaném žalobním návrhu a žalovaný na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval. Soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci:

5. Žalovanému byla dne 12. 5. 2023 zaslána platba ve výši 5 000 Kč a dne 6. 6. 2023 platba ve výši 15 000 Kč pod variabilním symbolem var. symbol na bankovní účet č. č. účtu, který je ve vlastnictví žalovaného (viz Potvrzení o provedené platbě ze dne 12. 5. 2023 a 6. 6. 2023, sdělení právnická osoba. ze dne 28. 5. 2025). Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena na právní předchůdkyni žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 16. 8. 2024 a následně byla smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 27. 8. 2024 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 7. 9. 2024 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024, Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 27. 8. 2024, Výše úplaty za postoupení pohledávky, Předávací protokol, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 9. 2024). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván ke splnění své povinnosti do tří dnů (viz Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 7. 9. 2024 včetně podacího lístku ze dne 7. 9. 2024).

6. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen ,,o.z.‘‘), dle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

8. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

9. Na podkladě shora uvedených důkazů soud dospěl k závěru, že původní věřitel dne 12. 5. 2023 vyplatil žalovanému na jeho bankovní účet částku 5 000 Kč a dne 6. 6. 2023 částku 15 000 Kč, čímž došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, které je povinen vydat podle 2991 odst. 1 o.z. Pohledávka za žalovaným pak byla řádně postoupena na žalobkyni ve smyslu § 1879 o.z. Vzhledem k tomu, že je žalobkyně aktivně legitimována k podání žaloby, a žalovaný dluh ve výši 20 000 Kč ani přes upomínky nezaplatil, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, včetně zákonného úroků z prodlení, které soud přiznal z dlužné jistiny podle § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb., ve spojení s ust. § 1970 občanského zákoníku za dobu od 18. 9. 2024 do zaplacení. Soud tedy žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, jak je uvedeno ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud určil v délce trvání 3 dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 373 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 1 000 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen „a. t.“), a ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t za 2 úkony právní služby učiněné ve znění vyhlášky účinné do 31. 12. 2024 po 300 Kč (převzetí a příprava věci, výzva k úhradě se základním skutkovým stavem) a jednoho úkonu učiněného ve znění vyhlášky účinné od 1. 1. 2025 po 400 Kč (sepis žaloby). Dále z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t.; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 273 Kč, která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).