9 C 91/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 178 070,64 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 936 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 936 Kč od 29. 9. 2023 do zaplacení, a částku ve výši 100 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 000 Kč od 27. 5. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 276,50 Kč, úroku ve výši 29,91 % ročně z částky 21 071,23 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 370,28 Kč od 29. 9. 2023 do zaplacení, částky 47 858,14 Kč, úroku ve výši 30 % ročně z částky 100 000 Kč od 17. 5. 2023 do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 435,60 Kč od 27. 5. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 643 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 178 070,64 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) postupně dvě Smlouvy o úvěru, a to dne 26. 9. 2022 smlouvu č. , číslo, a dne 31. 1. 2023 smlouvu č. , číslo, . Na základě smlouvy ze dne 26. 9. 2022 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úroky a sjednané pojištění schopnosti splácet ve výši 101 Kč měsíčně. Celkovou částku se zavázal žalovaný uhradit v 18 měsíčních splátkách po 3 133 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas a na základě smluvních podmínek mu tak vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení, a to až do zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 18. 9. 2023 zesplatnila. Od následujícího dne tak má právo na zaplacení úroku ve výši 29,91 % ročně (na základě uvážení žalobkyně v sazbě vycházející z úrokových sazeb dle statistiky ČNB) z dlužné jistiny až do zaplacení. V důsledku zesplatnění úvěru byl žalovaný dále povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny 25 306,28 Kč za každý den prodlení. Žalobkyně tedy po žalovaném z této smlouvy požadovala dlužnou jistinu ve výši 25 306,28 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 4 906,22 Kč, úrok ve výši 29,91 % ročně z části dlužné jistiny ve výši 21 071,23 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 25 306,28 od 29. 9. 2023 do zaplacení. Na základě smlouvy ze dne 31. 1. 2023 pak poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úroky. Celkovou částku se zavázal žalovaný uhradit v 48 měsíčních splátkách po 6 538 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas a na základě smluvních podmínek mu tak vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení, a to až do zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 16. 5. 2023 zesplatnila. Od následujícího dne tak má právo na zaplacení úroku ve výši 30 % ročně (na základě uvážení žalobkyně v sazbě vycházející z úrokových sazeb dle statistiky ČNB) z dlužné jistiny až do zaplacení. V důsledku zesplatnění úvěru byl žalovaný dále povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny 118 435,60 Kč za každý den prodlení. Žalobkyně tedy po žalovaném z této smlouvy požadovala dlužnou jistinu ve výši 118 435,60 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 29 422,54Kč, úrok ve výši 30 % ročně z části dlužné jistiny ve výši 100 000 Kč od 17. 5. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 118 435,60 od 27. 5. 2023 do zaplacení. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023, a v souladu se Společným prohlášením stran o postoupení pohledávek ze dne 5. 12. 2023, uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení obou pohledávek za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh již ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 27. 8. 2024. Žalobkyně požádala o odročení jednání, z důvodu, že se jí nepodařilo zajistit substituční zastoupení z důvodu kolize spolupracujících advokátů (, tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, ). Soud této žádosti nemohl vyhovět, když zástupce žalobkyně neuvedl ničeho, proč se on sám jednání nemohl účastnit a kolize spolupracujících advokátů (navíc ničím nedoložená) důvodem k odročení jednání být nemůže. Nota bene, předvolání k jednání zástupce žalobce obdržel již dne 11.7.2024, a teprve dne 15.8.2024, tj. více jak po měsíci žádal o odročení jednání. Rovněž nahlédnutím do seznamu advokátů bylo zjištěno, že zástupce žalobce v advokátní kanceláři , právnická osoba, , zaměstnává advokátku , tituly před jménem, , jméno FO, a trvale spolupracuje s advokátkou , tituly před jménem, , jméno FO, . Následně se zástupce žalobkyně z jednání omluvil a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, soud tak věc projednal a rozhodl dle § 101 odst. 3 o.s.ř., v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud ve věci provedl dokazování a učinil tento skutkový závěr:

5. Žalovaný dne 29. 6. 2022 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně Smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se současně zavázal hradit pojištění schopnosti splácet ve výši 3,33 % z celkové splátky. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 54 576 Kč v 18 měsíčních splátkách po 3 133 Kč. Zápůjční úroková sazba byla účastníky dohodnuta na výši 86,75 % ročně a výše předpokládané RPSN tak činila 131,08 %. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly podmínky čerpání úvěru a smlouva byla uzavřena prostředky elektronické komunikace na dálku, ze strany žalovaného jedinečným kódem , číslo, (Smlouva o úvěru ze dne 29. 6. 2022, Příloha č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, Informace o klientovi, Informace o vyplacení, doklad o odeslání platby 1 Kč, důkaz o přijaté SMS, Oznámení o schválení úvěru ze dne 27. 9. 2022, splátkový kalendář, Informační dokument o pojistném produktu).

6. Z dokladu o vyplacení úvěru a platební historie bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 26. 9. 2022 odeslala na účet č. , č. účtu, částku ve výši 30 000 Kč a žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem 25 064 Kč.

7. Z přípisu , jméno FO, a.s. ze dne 18. 6. 2024 bylo zjištěno, že bankovní účet č. , č. účtu, je ve vlastnictví žalovaného , Jméno zainteresované osoby 0/0, .

8. Z Hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru číslo , číslo, soud zjistil, že žalovaný při žádosti o úvěr v tomto formuláři uvedl, že jeho pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí 26 500 Kč, mezi své výdaje uvedl spoření ve výši 500 Kč, bydlení (nájemné, inkaso) ve výši 12 000 Kč, ostatní (doprava, kurzy, záliby, apod.) ve výši 4 000 Kč a dále zde bylo započítáno životní minimum ve výši 4 620 Kč. Celkem výdaje činily 21 120 Kč a rezerva tak měla činit 4 380 Kč. Žalovaný uvedl, že je od 1. 1. 2010 na hlavní pracovní poměr zaměstnaný u pana , jméno FO, , je svobodný, má základní vzdělání a bydlí v pronájmu.

9. Z potvrzení o příchozí úhradě za měsíce červen - září 2022 bylo zjištěno, že tímto banka , právnická osoba, . potvrdila, že na bankovní účet žalovaného byla přijata v červnu 2022 platba 24 427 Kč, v červenci 19 781 Kč, v srpnu 22 733 Kč a v září 37 104 Kč.

10. Z výpisu záznamů z registru SOLUS má soud za prokázané, že provedla lustraci žalovaného v registru dlužníků s negativním výsledkem.

11. Z výpisu bankovního registru klientských informací (NRKI) bylo zjištěno, že žalovaného nešlo v tomto lustrovat, neboť jako klient byl v registru příliš nový nebo měl rozpracované žádosti.

12. Z oznámení ze dne 18. 9. 2023 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně k uvedenému dni poskytnutý úvěr zesplatnila, neboť ze strany žalovaného došlo k prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dní.

13. Rovněž dne 31. 1. 2023 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně Smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 100 000 Kč, a to opět bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 313 824 Kč v 48 měsíčních splátkách po 6 538 Kč. Zápůjční úroková sazba byla účastníky dohodnuta na výši 74,03 % ročně a výše předpokládané RPSN tak činila 105,09 %. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly podmínky čerpání úvěru a smlouva byla uzavřena prostředky elektronické komunikace na dálku, ze strany žalovaného jedinečným kódem , číslo, (Smlouva o úvěru ze dne 31. 1. 2023, Informace o klientovi, doklad o odeslání platby 1 Kč, Oznámení o schválení úvěru).

14. Z dokladu o vyplacení úvěru a platební historie bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 31. 1. 2023 odeslala na účet č. , č. účtu, částku ve výši 100 000 Kč a žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil.

15. Z výpisu záznamů z registru SOLUS má soud za prokázané, že provedla lustraci žalovaného v registru dlužníků s negativním výsledkem.

16. Z výpisu bankovního registru klientských informací (NRKI) bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalovaného v tomto registru s výsledkem skóre 286 – Kategorie II. (menší riziko, lepší segment klientů, možnost lepší nabídky tenoru a částky k vyplacení).

17. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od září 2022 do prosince 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici tyto výpisy za účelem, ověření úvěruschopnosti žalovaného. Dle výpisu za měsíc září 2022 činil příjem žalovaného od údajného zaměstnavatele , jméno FO, celkem 38 604 Kč, přičemž mimo úvěru od právní předchůdkyně žalobkyně žalovaný dne 26. 9. 2022 čerpal prostředky od společnosti , právnická osoba, . ve výši 7 000 Kč. Za měsíc září 2022 bylo na účet žalovaného připsáno 76 105 Kč a odepsáno 57 211,07 Kč. Z měsíc říjen bylo připsáno na účet žalovaného 437 294 Kč a odepsáno 316 673,32 Kč, přičemž příjem od , jméno FO, činil 26 594 Kč a dne 31. 10. 2022 bylo od společnosti , jméno FO, přispáno 325 000 Kč. Dne 26. 10. 2022 žalovaný čerpal úvěr u společnosti , právnická osoba, ve výši 48 500 a dne 7. 10. 2022 půjčku u společnosti , právnická osoba, . ve výši 2 000 Kč. Co se týče výdajů, žalovaný za tento měsíc utratil na ifortuna.cz cca 45 000 Kč a dne 12. 10. 2022 provedl platbu s poznámkou ,,, název, ‘‘ ve výši 3 000 Kč. Za měsíc listopad 2022 bylo připsáno na účet žalovaného 99 524 Kč a odepsáno 239 536,67 Kč, přičemž příjem od , jméno FO, činil 36 949 Kč, dne 1. 11. 2022 čerpal půjčku od společnosti , právnická osoba, ve výši 15 200 Kč, dne 6. 11. 2022 od společnosti , právnická osoba, ve výši 10 000 Kč, dne 7. 11. 2022 od společnosti , právnická osoba, ve výši 2 000 Kč. Dne 11. 11. 2022 odešla platba 3 000 Kč opět s poznámkou ,,, název, ‘‘ a na ifortuna.cz žalovaný utratil necelých 5 000 Kč. Za měsíc prosinec 2022 bylo připsáno na účet žalovaného 71 422 Kč a odepsáno 72 206,35 Kč, přičemž příjem od , jméno FO, činil 35 324 Kč, dne 14. 12. 2022 čerpal půjčku od společnosti , právnická osoba, . ve výši 4 000 Kč, ve dnech 5. 12. 2022 a 21. 12. 2022 hradil prodloužení půjčky u společnosti , právnická osoba, částkami 1 500 Kč a 2 500 Kč a dne 16. 12. 2022 odešla platba 3 000 Kč opět s poznámkou ,,, název, ‘‘.

18. Z oznámení ze dne 16. 5. 2023 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně k uvedenému dni poskytnutý úvěr zesplatnila, neboť ze strany žalovaného došlo k prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dní.

19. Ze Společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 5. 12. 2023, seznamu postoupených pohledávek a dopisem ze dne 12. 12. 2023 včetně podacího lístku má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 12. 12. 2023.

20. Z výzvy k plnění ze dne 30. 1. 2024 a podacího lístku ze dne 30. 1. 2024 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván ke splnění své povinnosti.

21. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

23. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

24. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

25. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

26. Soud ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

28. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

29. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

30. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost zkoumala její právní předchůdkyně na základě údajů a podkladů, které obdržela od žalovaného a provedla lustraci žalovaného ve veřejných registrech SOLUS, NRKIO a ISIR. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně navrhla k důkazu Hodnocení klienta, potvrzení o přijatých platbách na jeho účet a výpisy z jeho účtu za období od září do prosince 2022. Z doloženého Hodnocení klienta má soud za prokázané, že žalovaný sdělil nějaké údaje, na základě nichž mohla být prověřena úvěruschopnost žalovaného, avšak z žádných soudu doložených důkazů nevyplynulo, jak s uvedenými údaji bylo konkrétně pracováno, ani v jakém rozsahu tyto údaje byly ověřeny, a to zejména výdaje žalovaného nebo jeho jiné závazky, či zda bylo provedeno šetření v insolvenčním rejstříku či centrální evidenci exekucí. K ověření údajů poskytnutých žalovaným byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna nejen na základě shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ale i jako řádný správce svého majetku za situace, kdy některé údaje poskytnuté žalovaným budí oprávněnou pochybnost o své správnosti. Z uvedeného je tak zjevné, že u žalovaného i bez dalšího přezkoumání jím uvedených údajů (kdy soud má za to, že výdaje žalovaného ve výši pouhých 4 000 Kč měsíčně nemohou odpovídat realitě a to při obecné znalosti aktuální míry cen potravin, služeb, atd.) lze mít za to, že nebyly dostatečně ověřeny jeho výdaje (když soudu nebyly doloženy žádné jiné listiny potvrzující tvrzení v Hodnocení klienta a právní předchůdkyně žalobkyně se tak spoléhala pouze na tvrzení uvedená žalovaným). Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného.

31. Lze uvést, že byly dostatečně osvědčeny příjmy žalovaného, neboť na bankovní účet žalovaného pravidelně každý měsíc byla přispána platba od pana , jméno FO, , kterého žalovaný uvedl jako svého zaměstnavatele. Nicméně právní předchůdkyně žalobkyně uváděný hlavní pracovní poměr žalovaného ničím neověřila (např. pracovní smlouvou, výplatními páskami, mzdovým listem apod.). Co se týče Hodnocení klienta, v této žalovaný uvádí svůj příjem ve výši 26 500 Kč měsíčně. Jako své běžné měsíční výdaje na bydlení uvedl částku ve výši 12 000 Kč měsíčně a ostatní výdaje ve výši 4 000 Kč, přičemž z této karty není vůbec patrné, z čeho se tyto běžné měsíční výdaje skládají. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný a bydlí v pronájmu (opět nebylo ověřeno např. nájemní smlouvou. Žalovaným tvrzené skutečnosti v kartě dle názoru soudu nebyly dostatečně ověřeny, neboť není vůbec zřejmé, z čeho jsou tvořeny výdaje žalovaného, kolik hradí výdaje domácnosti, kolik své pravidelné platby (stravu, ošacení, mobilní telefon, příp. pojistné, dopravné apod.). Co se týče druhé smlouvy uzavřené dne 31. 1. 2023, k této ze strany žalobkyně nebyla karta Hodnocení klienta přiložena, tedy není zřejmé, z jakých informací právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně doložila bankovní výpisy z účtu žalovaného za měsíce září 2022 až prosinec 2022, po nahlédnutí do těchto výpisů však nelze uzavřít, že žalovaný je úvěruschopný, neboť z nich vyplývá, že žalovaný každý měsíc čerpá jiné úvěry či zápůjčky u jiných společností, vynakládá nemalé prostředky na online sázení a zřejmě nestíhá své pohledávky včas splácet. Zároveň je zřejmé, že má minimálně jednu vyživovací povinnost, což v kartě Hodnocení klienta, předložené k předchozí smlouvě (viz shora) vůbec není uvedeno. Veškeré uvedené skutečnosti, které soud zjistil pouhým nahlédnutím do bankovních výpisů žalovaného nebyly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem reflektovány při zkoumání jeho úvěruschopnosti. Rovněž v situaci, kdy žalovaný zažádal o další úvěr za pouhé 3 měsíce po uzavření první smlouvy, lze pouhé spoléhání se na jeho tvrzení, považovat za lehkovážnost a neopodstatněné nedostatečné zkoumání jeho úvěruschopnosti. Za této situace lze oprávněně pochybovat o schopnosti žalovaného úvěry řádně splácet. Z uvedeného je tak zjevné, že u žalovaného i bez dalšího přezkoumání jím uvedených údajů, lze mít za to, že nebyly dostatečně ověřeny jeho příjmy a zejména jeho výdaje (když soudu nebyly doloženy žádné listiny potvrzující tvrzení v Hodnocení klienta) a že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěrů, dostatečně a s odbornou péčí, tj. mimo jiné náležitě a s dostatečnou pečlivostí, neposoudila úvěruschopnost žalovaného.

32. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopna přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 zákona o spotřebitelském úvěru povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že řádně prověřila úvěruschopnost žalované, a to ani po té co byla soudem vyzvána k doplnění příslušných tvrzení a k návrhu důkazů.

33. Za situace, kdy jsou smlouvy o úvěrech ze dne 26. 9. 2022 a ze dne 31. 1. 2023 neplatné, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finančních částek, které mu prokazatelně na základě neplatných smluv poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z.

34. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 26. 9. 2022 částku 30 000 Kč a dne 31. 1. 2023 částku 100 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který je ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný na poskytnutý úvěr ve výši 30 000 Kč dle platební historie uhradil celkem částku ve výši 26 504 Kč, a žalobkyně tak má co se týče první smlouvy nárok na bezdůvodné obohacení ve výši 4 936 Kč. Vedle dlužného bezdůvodného obohacení soud uznal žalovaného povinným uhradit zákonný úrok z prodlení z částky 4 936 Kč ve výši 15 % ročně z této částky od 29. 9. 2023 do zaplacení. Stran poskytnutého úvěru ve výši 100 000 Kč, na tento dle platební historie žalovaný ničeho neuhradil, a žalobkyně tak má co se týče této smlouvy nárok na bezdůvodné obohacení ve výši 100 000 Kč. Vedle dlužného bezdůvodného obohacení soud uznal žalovaného povinným uhradit zákonný úrok z prodlení z částky 100 000 Kč ve výši 15 % ročně z této částky od 17. 5 2023 do zaplacení (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

35. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že nedošlo k platnému uzavření smluv o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu smluvních pokut, obchodních úroků a části požadovaného zákonného úroku z prodlení) žalobu zamítl (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

36. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 8 643 Kč. Náklady žalobkyně v plné výši se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 7 124 Kč a dále z odměny advokáta podle § 7 bodu 5. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 4 úkony po 8 260 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby, účast na jednání dne 27. 8. 2024), 4 paušální náhrady po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21% DPH ve výši 7 190,40 Kč, tj. celkem 48 554,40 Kč. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byla částka 178 070,64 Kč a soud vyhověl žalobě co do částky 104 936 Kč, přičemž ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, odečetl soud „neúspěch“ žalobkyně ve výši 41,1%, od jejího „úspěchu“ ve výši 58,9 %. Žalovaný, který ve sporu převážně neuspěl, je tak povinen zaplatit žalobkyni poměrnou část náhrady nákladů žalobkyně ve výši 17,8 % celkových nákladů řízení, tj. z částky 48 554,40 Kč, představující celkové náklady řízení, částku 8 643 Kč, přičemž její zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).