10 C 174/2024

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Musilovou v právní věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 , se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , zastoupené Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 0/0 , advokátem Adresa zainteresované osoby 0/0 , proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 , Adresa zainteresované osoby 1/0 , o zaplacení částky 31 090 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 250 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, splatných vždy ke každému poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, kterou měla být určena povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 11 015 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 265 Kč od 28. 7. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 930 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky představující nevypořádané nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, a žalovanou dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 1 500 Kč, který byl následně navyšován, a to 5 dodatky, až na celkovou částku 25 000 Kč (průběh čerpání byl od , datum, do , datum, ). Úvěr v celkové výši 25 000 Kč měl být splacen nejpozději do , datum, . Žalovaná částka ve výši 31 090 Kč se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč, smluvního úroku ve výši 5 265 Kč, smluvní pokuty ve výši 825 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná částečně hradila původnímu věřiteli dne , datum, částku 5 750 Kč. Po podání žaloby však nebylo ničeho dalšího uhrazeno. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění včetně oznámení o postoupení pohledávky, a to ze dne , datum, . Žalobkyně též požaduje zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Žalované byla žaloba spolu s předvoláním k soudnímu jednání doručena do vlastních rukou. Žalovaná zásilku převzala, k jednání se však nedostavila, svou přítomnost neomluvila, tudíž byla věc projednána v její nepřítomnosti.

4. Přípisem soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů o řádném posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. jakým konkrétním způsobem žalobkyně postupovala při ověřování a posouzení úvěruschopnosti žalované, tedy jaké konkrétní dokumenty posuzovala včetně doložení těchto dokumentů, z nichž vycházela. Dále byla žalobkyně vyzvána i k odstranění nesrovnalosti v označení variabilního symbolu u jednotlivých plateb a doplnění čísla účtu, na který byly platby zasílány. Žalobkyně svým podáním ze dne , datum, soudu tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost prokázala, tato byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně však zároveň uvedla, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky www.zaplo.cz s ověřením prostřednictvím tzv. verifikační platby. Soud má za to, že výzvě soudu vyhověno nebylo a žalobkyně, resp. její právní nástupkyně nedostatečně ověřila úvěruschopnost žalované.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

6. Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, ) uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které žalovaná využila svého práva na čerpání úvěru v celkové výši 25 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do , datum, . Konkrétně žalovaná čerpala dne , datum, částku 1 500 Kč, dne , datum, částku 1 000 Kč, dne , datum, částku 1 500 Kč, dne , datum, částku 2 500 Kč, dne , datum, částku 16 000 Kč, dne , datum, částku 2 500 Kč, to vše převodem na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, -5074200306 (zjištěno ze smlouvy o úvěru, výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně z období dubna a května 2023, dodatků č. , hodnota, – č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením uvedené smlouvy pouze provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, NRKI, BRKI, SOLUS a údajně vyhodnotila tvrzené příjmy a výdaje žalované. Soudu však nebylo doloženo, jaké uváděla žalovaná měsíční příjmy ani měsíční výdaje, tudíž toto soud nemohl posoudit. Žalobkyně sama tvrdila, že žádnými doklady, resp. žádnou dokumentací ohledně lustrace nedisponuje. Soud má za to, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně neposoudila řádně úvěruschopnost žalované před uzavřením uvedené smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni, o tomto byla žalovaná uvědoměna přípisem ze dne , datum, (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, zjištěno z oznámení o postoupení pohledávek). Taktéž dne , datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak žalovaná ke dni podání žaloby ničeho neuhradila (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne , datum, ). Žalobkyně však tvrdila, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně dne , datum, částku 5 750 Kč, původní věřitel však tuto částku započetl na prodloužení splatnosti dle článku II. v dodatku ke smlouvě ze dne , datum, .

7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Ustanovení § 86 a 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.

10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

12. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou řádně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením výše uvedené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně pouze provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, NRKI, BRKI, SOLUS. Nebylo však zjištěno, zda byly řádně ověřeny příjmy a výdaje žalované. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně tak v daném případě neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je tak nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobkyní žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva).

13. Skutková tvrzení žaloby nebyla žalovanou zpochybňována, ani žádnými důkazy či skutkovými tvrzeními vyvrácena, když žalovaná zůstala zcela nečinná. Avšak důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, přechází na žalovanou, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaná něco neučinila. Je na žalované, aby prokázala, že zaplatila řádně a včas. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uhradila žalované převodem na její bankovní účet peněžní prostředky v celkové výši 25 000 Kč v období od dubna do května 2023. Žalovaná však tyto peněžní prostředky žalobkyni hradila pouze částečně co do částky 5 750 Kč. Je bezpředmětné, zda žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně tuto částku použila na úhradu poplatku na prodloužení splatnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno o tom, že v daném případě posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobkyní žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Žalobkyni vznikl nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající částce 19 250 Kč, což je výše poskytnutých peněžních prostředků 25 000 Kč, ponížena o částku 5 750 Kč, která byla žalovanou uhrazena. Žaloba byla tudíž zamítnuta co do částky 11 015 Kč a co do příslušenství, tedy zákonného úroku z prodlení. V mezidobí vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 825 Kč spolu s příslušenstvím (zřejmě smluvní pokuty), o čemž soud rozhodl samostatným usnesením ze dne , datum, , č. j. 10 C 174/2024-31, kterým bylo řízení částečně zastaveno co do částky 825 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 825 Kč od , datum, do zaplacení.

14. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalobkyně ani žalovaná se k ústnímu jednání soudu nedostavily, žalobkyně proto nemohla být soudem poučena ve smyslu §118 a o.s.ř. ohledně doplnění příjmů, výdajů a celkové majetkové situace žalované pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny. Soudu tedy nezbylo jinak, než aby vyšel z všeobecného předpokladu, že žalovaná bude schopna poskytnuté a dosud nesplacené prostředky v celkové výši 19 250 Kč zaplatit žalobkyni ve splátkách po 500 Kč měsíčně. Tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalované ve smyslu ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud vycházel z té skutečnosti, že žalobkyně soudu nepředložila žádný výpočet příjmů ani výdajů žalované, aby soud toto mohl zhodnotit a částka 500 Kč měsíčně je částkou adekvátní pro pravidelné splácení pro kohokoliv.

15. S ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaná ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitla v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobkyní požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022.

16. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., když částečně procesně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti částečně neúspěšné žalované. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 244 Kč, náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem za 3 úkony právní služby po 500 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu za 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a příslušného 21 % DPH, neboť zástupce osvědčil, že je plátcem DPH. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Celková náhrada nákladů řízení je ve výši 3 422 Kč. Žalobkyně však byla úspěšná pouze co do 63,60 % ku svému neúspěchu co do 36,40 %. Náleží jí tudíž náhrada nákladů co do 27,20 %, a to ve výši 930 Kč.

17. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla žalované stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.