10 C 184/2022

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Musilovou v právní věci žalobkyně: ; země - stát. instituce , IČO , se sídlem adresa , obec , proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum , bytem adresa , část obce , o zaplacení částky 583 452 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 583 452 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 583 452 Kč od 16. 5. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Českých Budějovicích částku 29 173 Kč na soudním poplatku, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 5. 2022 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 583 452 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě (tzv. renta) za období měsíců leden 2020 až prosinec 2021 s tím, že z této částky bylo 495 912 Kč vyplaceno poškozenému a 87 540 Kč bylo uhrazeno Finančnímu úřadu jako zálohová daň. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci a vykonatelnosti dne 10. 12. 2013, byl žalovaný uznán vinným zločinem násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a byla mu uložena povinnost uhradit poškozenému [stát. instituce] škodu ve výši 7 680 Kč jako vyplacenou náhradu za bolest. Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 1. 7. 2016, bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 84 000 Kč představující ztížení společenského uplatnění příslušníka policie komisaře [jméno] v souvislosti s úrazem utrpěným dne 8. 12. 2010. Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 12. 2018, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 29. 1. 2019 a vykonatelnosti dne 2. 2. 2019, bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 850 003 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 828 175 Kč jdoucím od 20. 8. 2016 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 828 Kč jdoucím od 14. 3. 2017 do zaplacení jako náhrada jednorázového odškodnění, služební příjem v nemoci, nemocenské, náhrada za ztrátu na služebním příjmu po dobu trvání neschopnosti ke službě a náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě (tzv. renta) za období měsíců červen 2015 až březen 2016. Dále pak platebním rozkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 3. 2019, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 17. 4. 2019 a vykonatelnosti dne 24. 4. 2019, bylo žalovanému [celé jméno žalovaného] uloženo zaplatit žalobkyni částku 727 863 Kč s příslušenstvím a to jako náhradu za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě (tzv. renta) za období měsíců duben 2016 až říjen 2018. Žalobkyně zpracovala tabulku s uvedením konkrétních vyplacených částek ve spojitosti s příslušným měsícem a rokem úhrady. Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 1. 2021, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 22. 4. 2021 a vykonatelnosti dne 27. 4. 2021, bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 326 756 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 326 756 Kč jdoucím od 6. 10. 2020 do zaplacení jako náhradu za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě (tzv. renta) za období měsíců listopad 2018 až prosinec 2019.

2. K projednání věci soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. nenařídil jednání, neboť ve věci mohl rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s takovýmto postupem výslovně souhlasila a žalovaný ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlas vyslovil konkludentně.

3. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil.

4. Žalovaný nerozporoval výše popsaná tvrzení žalobkyně, vyplývající z rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích, č.j. [číslo jednací] ze dne 28. 8. 2013, jímž byl žalovaný uznán vinným zločinem násilí proti úřední osobě – komisaři [jméno], ani skutková tvrzení vyplývající z rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 1. 7. 2016, rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 12. 2018, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 29. 1. 2019, platebního rozkazu Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 3. 2019, č.j. [číslo jednací] a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 1. 2021, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 22. 4. 2021. Žalobkyně s poukazem na přesný postup výpočtu vyplacených částek předestřený mzdovou účetní žalobkyně dne 21. 4. 2022 předložila soudu souhrnný přehled vyplacených náhrad poškozenému komisaři [jméno], jemuž byla žalovaným způsobena újma na zdraví. Z Oznámení o důchodu ze dne 9. 1. 2020 soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno] byla zvýšena platba invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně od měsíce ledna 2020 na částku 8 804 Kč měsíčně. Z Oznámení o důchodu ze dne 17. 12. 2020 soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno] byla zvýšena platba invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně od měsíce ledna 2021 na částku 9 242 Kč měsíčně. Z Přehledu vyplacených náhrad od zúčtování za leden 2020 do zúčtování za prosinec 2021 soud zjistil, že za rozhodné období byla poškozenému vyplacena celková částka 495 912 Kč čistého, tato částka byla zaslána na účet poškozeného komisaře, přičemž v částce 87 540 Kč byla realizována platba Finančnímu úřadu jako zálohová daň (15 %). Z přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2019 soud zjistil výši dílčího základu daně ze samostatné činnosti poškozeného ve výši 41 984 Kč. Žalobkyně jednotlivými výpisy z účtu prokázala postupnou úhradu vyčíslené náhrady za ztrátu na služebním příjmu poškozeného po skončení neschopnosti ke službě (tzv. renty) za období měsíců leden 2020 až prosinec 2021 v celkové výši 583 452 Kč, když první platba byla poukázána dne 6. 2. 2020, poslední dílčí platba pak dne 6. 1. 2022.

5. Podle ust. § 100 odst. 1 zákona o služebním poměru odpovídá bezpečnostní sbor příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem.

6. Podle ust. § 101 zákona o služebním poměru má příslušník, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, nárok na a) náhradu na ztrátu na služebním příjmu, b) náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, c) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, d) jednorázové odškodnění, e) náhradu věcné škody.

7. Podle ust. § 102 odst. 1 zákona o služebním poměru se náhrada za ztrátu na služebním příjmu příslušníkovi poskytne po dobu jeho neschopnosti ke službě z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání v takové výši, aby se spolu se služebním příjmem nebo nemocenským rovnala jeho průměrnému služebnímu příjmu před vznikem škody.

8. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení při delší neschopnosti ke službě z důvodu téhož služebního úrazu nebo nemoci z povolání se vychází z průměrného služebního příjmu příslušníka před vznikem této další neschopnosti ke službě. Jestliže před vznikem další neschopnosti ke službě náležela příslušníkovi náhradu za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti, náleží mu náhrada podle odstavce 1 až do částky, do níž by mu náležela náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě, kdyby nebyl neschopen ke službě. Za služební příjem po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, se považuje i nemocenská.

9. Podle ust. § 103 odst. 1 zákona o služebním poměru náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě se poskytne po dobu trvání služebního poměru nebo v případě, že služební poměr skončil podle § 42 odst. 1 písm. h) v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání. Po skončení služebního poměru však náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě nenáleží, jestliže příslušník není výdělečně činný, ani nepobírá invalidní důchod nebo podporu v nezaměstnanosti anebo podporu při rekvalifikaci. Podle odst. 2 citovaného ustanovení náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě se příslušníkovi poskytne ve výši, která se spolu se služebním příjmem nebo jiným výdělkem po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, popřípadě s invalidním důchodem poskytovaným z téhož důvodu nebo podporou v nezaměstnanosti anebo podporou při rekvalifikaci rovná průměrnému služebnímu příjmu před vznikem škody. Za dosahovaný výdělek se považuje výdělek alespoň ve výši minimální mzdy stanovené zvláštním právním předpisem.

10. Podle ust. § 42 odst. 1 písm. h) zákona o služebním poměru musí být příslušník propuštěn, jestliže podle lékařského posudku poskytovatele pracovně lékařských služeb dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu služby, s výjimkou zdravotních důvodů, souvisejících s těhotenstvím.

11. Podle ust. § 124 odst. 5 zákona o služebním příjmu se příslušníkovi poskytne služební příjem za a) po dobu prvního měsíce neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény, s výjimkou prvních tří dnů výkonu služby, za které se služební příjem při neschopnosti ke službě neposkytuje a při nařízené karanténě se poskytuje ve výši 60 % nebo b) nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě, jde-li o neschopnost ke službě v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání. Již v rozhodnutí ze dne 14. 5. 2018, č.j. 25 Cdo 5551/2017-168 Nejvyšší soud ČR vyslovil, že ust. § 2917 o.z. zakládá obecný regresní nárok (nejde o přímý nárok na náhradu újmy) tomu, kdo z titulu své odpovědnosti za škodu nahradil poškozenému škodu, proti osobě, která vznik této škody způsobila. Předpokladem vzniku regresního nároku není, že povinnost k náhradě škody vyplývá z občanského zákoníku, může tedy vyplývat i z jiných právních předpisů, např. ze zákona o služebním poměru.

12. Postih (regres) podle citovaného ustanovení může být úspěšně uplatněn za předpokladu, že poškozenému byla škoda skutečně nahrazena tím, kdo mu za ní odpovídá a vznikla v příčinné souvislosti s jednáním přímého (skutečného) škůdce, tj. jsou-li splněny předpoklady povinnosti přímého škůdce k náhradě škody podle občanského zákoníku. Dále platí, že je-li v zákoně zvláštní úprava vztahu mezi přímým škůdcem a tím kdo je povinen k náhradě jím způsobené újmy, vylučuje tato zvláštní úprava použití § [číslo] o.z 13. Poškozený příslušník [stát. instituce] [anonymizováno] [jméno] utrpěl služební úraz v důsledku protiprávního jednání žalovaného. Žalobkyně poškozenému uhradila ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě (tzv. rentu) za období měsíců leden 2020 až prosinec 2021 v celkové výši 583 452 Kč. Žalobkyně tak oprávněně proti žalovanému uplatňuje postih, když žalovaný škodu (újmu na zdraví) poškozenému svým protiprávním jednáním způsobil.

14. Podle ust. § 135 odst. 1 o.s.ř. je soud vázán rozhodnutím o tom, zda byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal.

15. V řízení není pochyb o tom, že žalovaný byl uznán vinným zločinem násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku spáchaného právě vůči příslušníku policie poškozenému komisaři [jméno]. Žalobkyně již náhradu za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě za období leden 2020 až prosinec 2021 v celkové výši 583 452 Kč poškozenému zaplatila. Žalobkyně tak oprávněně požaduje proti žalovanému úhradu této částky včetně příslušenství žalované pohledávky v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 vládního nařízení [číslo] Sb 16. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s tímto řízením, tj. náhradu za 1 úkon, a to podání žaloby, ve výši 300 Kč dle ust. § 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.

17. Jelikož žalobkyně byla v tomto řízení plně procesně úspěšná, přešla poplatková povinnost v souladu s ust. § 2 odst. 3 zákona číslo 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v platném znění na procesně neúspěšného žalovaného, když žalobkyně byla od placení soudního poplatku v tomto řízení dle § 11 odst. 2 písm. a) osvobozena. Výše soudního poplatku se opírá o položku 1 sazebníku poplatků coby přílohy výše citovaného zákona.