10 C 19/2021

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Musilovou v právní věci žalobkyně: ; anonymizováno právnická osoba , IČO , se sídlem adresa žalobkyně , zastoupené anonymizováno jméno příjmení , anonymizována dvě slova , advokátem se sídlem adresa , proti; žalovaným: ; 1. právnická osoba , IČO , se sídlem adresa žalované , zastoupené anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , 2. ecc právnická osoba , IČO , se sídlem adresa žalované , zastoupené anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , o zaplacení částky 620 635 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou měla být uložena povinnost žalovaným zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 620 635 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 620 635 Kč od [datum] do zaplacení a pro případ, že by soud dospěl k závěru, že žalovaní nejsou povinni k náhradě škody společně a nerozdílně, tak aby in eventum byli žalovaní povinni nahradit škodu podle míry svého zavinění zjištěné soudem, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované [číslo] na náhradě nákladů řízení částku 362 474,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované [číslo].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované [číslo] na náhradě nákladů řízení částku 242 193,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované [číslo].

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaných, aby společně a nerozdílně zaplatili shora uvedenou částku s příslušenstvím, eventuálně aby žalovaní byli povinni nahradit škodu podle míry svého zavinění zjištěné soudem. Žalobkyně tvrdila, že byla klientem žalované [číslo] žalované [číslo] které poskytovaly účetní a daňové poradenství. Žalovaná [číslo] poskytovala účetní a daňové poradenství žalobkyni do června roku 2013 a žalovaná [číslo] poskytovala účetní a daňové poradenství na základě mandátní smlouvy ze dne [datum]. Dodatečným platebním výměrem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále jen„ dodatečný platební výměr“) doměřil Finanční úřad pro Jihočeský kraj žalobkyni daň z přidané hodnoty za čtvrté čtvrtletí roku 2012 ve výši 668 626 Kč a penále ve výši 133 725 Kč. Žalobci dále vznikla povinnost i uhradit úroky z prodlení ve výši 486 910 Kč Částkou žalovanou je tudíž součet částek 133 725 Kč jako penále a částky 486 910 Kč jako úroků z prodlení. Finanční úřad pro Jihočeský kraj takto rozhodl z důvodu nesprávně provedeného odpočtu DPH z koupě nemovitých věcí (dvě bytové jednotky v domě [ulice a číslo], [obec]), které byly pronajímány výhradě fyzickým osobám – neplátcům DPH. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná [číslo] v rozporu se zákonem uplatnila nárok na odpočet DPH za tyto nemovitosti, ačkoli nárok na odpočet DPH žalobkyni nevznikl, jelikož nemovitosti nebyly pronajímány plátcům DPH (vždy naopak byly pronajímány neplátcům DPH – fyzickým osobám). Žalobkyně plně spoléhala na odborný a profesionální přístup žalované [číslo] jelikož žalobkyně je laikem, nedisponuje odbornými znalostmi daňových a účetních předpisů a z tohoto důvodu právě využila poradenství žalované [číslo]. Žalovaná [číslo] zpracovávala podklady pro daňové přiznání a veškeré záležitosti s tím související až do druhého kvartálu roku 2013, kdy v červnu roku 2013 došlo k ukončení služeb ze strany žalované [číslo]. Pochybení žalované [číslo] však nenapravila ani žalovaná [číslo] která spravovala účetnictví žalobkyně následně, tedy od září roku 2013. Žalovaná [číslo] žalobkyni neupozornila na toto pochybení žalované [číslo] v důsledku tohoto nedošlo k žádné nápravě. Lze předpokládat, že žalovaná [číslo] se nedostatečně zabývala účetnictvím žalobkyně, jelikož by jistě toto flagrantní pochybení odhalila a nemuselo by tak dojít ke škodě v takovéto výši. Žalobkyně právně argumentovala ust. § 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v tom smyslu, že spoléhala na profesionální a odbornou činnost obou žalovaných, dále odkazovala i na ustanovení zákona č. 523/1992 Sb., [obec] národní rady o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky a z tohoto dovozovala odpovědnost žalované [číslo] která nesprávně uplatnila nárok na odpočet DPH a odpovědnost žalované [číslo] která toto pochybení neodhalila, neupozornila na to žalobkyni a neodstranila toto pochybení podáním dodatečného daňového přiznání. Poté, co žalovaná [číslo] tím, že neposkytuje daňové poradenství, ale pouze účetní poradenství (do roku 2013 nebyla daňovým poradcem zapsaným v Komoře daňových poradců České republiky), žalobkyně argumentovala, že žalovaná [číslo] daňová přiznání pro žalobkyni kompletně zpracovávala, žalobkyně prostřednictvím jednatele je pouze podepsala v kanceláři žalované [číslo] (vždy připravené a sepsané) a žalovaná [číslo] je sama doručila finančnímu úřadu. Na svých internetových stránkách dlouhodobě žalovaná [číslo] uvádí, že je daňovým poradcem, toto plyne i z vizitky, která byla žalobkyni předložena a toto plyne i z e-mailové korespondence, ve které se žalovaná [číslo] dotazuje žalobkyně, zda může již zpracovat daňové přiznání a z tohoto důvodu má žalobkyně za to, že se žalovaná [číslo] nemůže zprostit odpovědnosti za nesprávně připravené daňové přiznání a nesprávně sestavený odpočet DPH pouze z důvodu, že nedisponovala oprávněním k poskytování daňového poradenství, když jej fakticky reálně poskytovala. K tíži žalobkyně nemůže jít, že žalovaná [číslo] poskytovala služby, k nimž neměla patřičná oprávnění. Dále argumentovala žalobkyně i ust. § 2950 o.z. (škoda způsobená informací nebo radou). A konečně i ust. § 566 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obch. z.) o mandátní smlouvě.

2. K výzvě soudu dle ust. § 118a o.s.ř. žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení, že v prvopočátku (v době pořízení předmětných nemovitostí), nebylo žalobkyní výslovně sděleno žalované [číslo] že nemovitosti budou pronajímány neplátcům DPH. Žalobkyně tuto informaci žalované [číslo] (prostřednictvím paní [jméno] [příjmení]) sdělila v době, kdy probíhala předmětná daňová kontrola. V době, kdy byly pořízeny předmětné nemovité věci, žalobkyně výslovně žalované [číslo] nesdělovala, zda budou nemovitosti pronajímány plátcům či neplátcům DPH, avšak žalovaná [číslo] se na tuto skutečnost nikdy nezeptala. Ve čtvrtém kvartálu roku 2012 byly zakoupeny předmětné nemovitosti a za zdaňovací období čtvrtého čtvrtletí 2012, které bylo podáno dne [datum], žalovaná [číslo] nesprávně uplatnila za žalobkyni nárok na odpočet DPH, čehož si musela být žalovaná [číslo] vědoma. Následně za první a druhý kvartál roku 2013 rovněž došlo k nesprávnému uplatnění nároku na odpočet DPH, a to za vybavení k předmětným nemovitostem. Dále žalobkyně uváděla, že ačkoliv se žalovaná [číslo] dle svého vyjádření nejdéle v dubnu 2013 prokazatelně dozvěděla o tom, že nemovitosti jsou pronajímány neplátcům DPH, přesto ani v průběhu daňové kontroly, která probíhala o několik let později, po prostudování příslušných podkladů neměla za to, že by pochybila a snaží se zprostit odpovědnosti tím, že tvrdí, že od žalobkyně dostala informaci, že nemovitosti budou pronajímány plátcům DPH. To svědčí o tom, že žalovaná [číslo] informacemi disponovala, avšak nesprávně vyhodnotila.

3. Dále žalobkyně na výzvu soudu ve smyslu ust. § 118a o.s.ř. upřesnila, že skutková tvrzení ohledně pochybení žalované [číslo] směřují k tomu, že došlo k porušení ustanovení článku I. a článku II. písm. a), b), c) mandátní smlouvy, když žalovaná [číslo] byla povinna postupovat s náležitou odbornou péčí a v souladu s pokyny a účelem, kterého má být dosaženo, a které je žalované [číslo] známo a rovněž byla povinna oznámit žalobkyni bez vyzvání všechny okolnosti, které zjistila při zařizování obchodních záležitostí a které mohou mít vliv na změnu pokynů žalobkyně. Konkrétně odkázala na porušení povinnosti dne [datum], kdy se konala schůzka žalobkyně a žalované [číslo] přičemž za tuto schůzku bylo vyúčtováno, bylo tudíž nepochybně povinností žalované [číslo] zjistit, které úkony byly ve věcech DPH učiněny a jakým způsobem má své služby poskytované žalobkyni na toto navázat, pokud tak neučinila, nevěděla o uplatněném odpočtu DPH, nemohla žalovaná [číslo] logicky své služby žalobkyni poskytovat řádně, jak se k tomu zavázala v mandátní smlouvě. Tudíž v okamžiku, kdy žalovaná [číslo] převzala veškeré účetní a daňové doklady, musela nepochybně zjistit, že ve vztahu k nemovitostem byl nesprávně uplatněn nárok na odpočet DPH. Toto měla žalobkyni oznámit a zajistit nápravu.

4. Dále k dotazu soudu, nechť žalobkyně doplní tvrzení a důkazy, jaká smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] co bylo jejím obsahem, kdo tuto smlouvu uzavíral, kdy a které povinnosti z takto uzavřené smlouvy byly porušeny ze strany žalované [číslo] doplnila žalobkyně, že žalovaná [číslo] poskytovala své služby několika společnostem, v nichž byl jednatelem pan [příjmení] [příjmení], a to již od roku 2009. Pro tyto společnosti žalovaná [číslo] poskytovala práce spočívající v účetnictví, DPH, rozvah apod. Dne [datum] začala služby žalované [číslo] využívat i žalobkyně, neboť dne [datum] byla mezi nimi uzavřena ústní smlouva, v rámci níž bylo ujednáno na společné schůzce, že žalovaná [číslo] bude pro žalobkyni poskytovat rovněž veškeré účetní a daňové poradenství a služby tak, jak je poskytovala i pro další společnosti, v nichž byl jednatelem pan [příjmení] [příjmení]. Tato ústní smlouva byla uzavřena mezi p. [jméno] [příjmení] a p. [příjmení] [příjmení]. Této schůzky se účastnil též p. [příjmení] [příjmení], tehdejší zaměstnanec žalobkyně. K porušení této smlouvy uvedla žalobkyně, že žalovaná [číslo] nepostupovala řádně při poskytování služeb žalobkyni, v důsledku jednání žalované [číslo] spočívajícího v nesprávně uplatněném nároku na odpočet DPH vznikla žalobkyni škoda, následně, když se žalovaná [číslo] dozvěděla v dubnu 2013, že nemovitosti jsou pronajímány neplátcům DPH, tak ani tak nic neučinila. Porušení uzavřené smlouvy lze spatřovat v tom, že nebylo řádně a správně vedeno účetnictví, nebylo řádně a správně zpracováno daňové přiznání, nebylo ani správně poskytováno daňové a účetní poradenství.

5. K podané námitce promlčení uvedla žalobkyně, že není důvodná, nárok promlčen není, kdy posouzení promlčecí doby se posuzuje dle obchodního zákoníku a dle ust. § 397 obch. z. činí promlčecí doba 4 roky. Dle ust. § 398 obch. z. běží promlčecí doba ode dne, kdy se poškozený dozvěděl nebo mohl dozvědět o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě.

6. Žalovaná [číslo] žalobou uplatněný nárok zcela neuznala, tvrdila, že poskytovala žalobkyni dle ústní dohody do poloviny roku 2013 účetní poradenství, nikoli však poradenství daňové. Žalovaná [číslo] poskytuje daňové poradenství až od roku 2019, o čemž svědčí zápis daňového poradenství do jejího předmětu činnosti vedené v obchodním rejstříku ke dni [datum] (osvědčení [příjmení] daňových poradců České republiky ze dne [datum]). Podání daňových přiznání prováděla sama žalobkyně a byla za ně odpovědná včetně odpovědnosti za jejich obsah. Žalovaná [číslo] byla informována o úmyslu žalobkyně nárokovat si odpočet DPH z koupě nemovitostí, s tím, že nemovitosti budou pronajímány pro ekonomickou činnost s nárokem na odpočet DPH. Na základě těchto informací žalovaná [číslo] jednala také s Finančním úřadem pro Jihočeský kraj, aby ověřila podmínky pro uplatnění nároku na odpočet DPH, nicméně žalobkyně po konzultaci se žalovanou [číslo] sama uplatnila odpočet DPH, s tím, že nemovitosti budou pronajímány plátcům DPH. Finanční úřad návrhu žalobkyně na odpočet DPH vyhověl a DPH bylo žalobkyni navráceno. Je tedy zřejmé, že finanční úřad dospěl na základě předložených dokladů k závěru, že žalobkyně má nárok na odpočet DPH. Pokud by žalobkyně potřebné doklady nepředložila, finanční úřad by návrhu na odpočet nevyhověl a DPH by nevrátil. Ke dni [datum] však došlo k ukončení poskytování služeb žalobkyni ze strany žalované [číslo] účetnictví bylo žalobkyni předáno a na další vedení účetnictví neměla žalovaná [číslo] žádný vliv. Bylo zcela v režii žalobkyně, aby v případě, že využije nemovitosti pro účely, které nezakládají nárok na odpočet DPH, provedla v souladu s ust. § 78 a následujících zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty (dále také „zákon o DPH“) úpravu původního odpočtu daně uplatněného u nemovitostí. Žalobkyně tudíž byla povinna provést úpravu odpočtu v daňovém přiznání za čtvrtý kvartál roku 2013, tedy v době, kdy již žalovaná [číslo] účetnictví nevedla. Žalovaná [číslo] tudíž nepochybila. Ve skutečnosti tedy právně relevantní příčinou, která způsobila vznik škody, bylo opomenutí žalobkyně provést úpravu původního odpočtu DPH uplatněné u nemovitostí, nikoli její údajné nesprávné nárokování. Žalovaná [číslo] dále namítala, že nebylo prokázáno, že by došlo ke vzniku solidárního závazku mezi žalovanou [číslo] žalovanou [číslo] buď na základě smlouvy či na základě zákona. Žalovaná [číslo] i žalovaná [číslo] jejich činnosti nejsou spolu jakkoli provázány a je tedy vyloučeno, aby odpovídaly za údajnou škodu solidárně. Pokud se jedná o eventuální petit, žalobkyně neuvádí ani neprokazuje, v jakém poměru jsou žalované odpovědny za vzniklou škodu a nelze tudíž ani vyvodit, v jakém poměru by měly být zavázány k plnění povinnosti. K vyjádření žalobkyně uvedla žalovaná [číslo] že využívala účetní software, který byl schopen na základě vložených dat vygenerovat bez dalšího zásahu přiznání k DPH. Žalovaná [číslo] poskytovala daňová přiznání vygenerovaná tímto účetním softwarem svým klientům k dalšímu zpracování. Bylo tedy na klientovi, aby si daňové přiznání, které bylo vygenerováno čistě na základě poskytnutých dokladů, zkontroloval, případně upravil dle skutečnosti. Poskytnutí vygenerovaného daňového přiznání bylo pouhým benefitem žalované [číslo] pro své klienty. Žalovaná [číslo] však žádné služby z oblasti daňového poradenství žalobkyni nikdy neposkytovala. V případě, že klient požadoval služby z oblasti daňového poradenství, odkázala jej žalovaná [číslo] na spolupracujícího daňového poradce. To, že krom výše uvedeného i žalovaná [číslo] nabízela svým klientům, že podá, resp.„ donese“ jejich daňové přiznání na příslušný finanční úřad, z tohoto nelze dovodit, že by fyzickým podáním daňového přiznání na úřad poskytovala služby daňového poradce a byla za ně jakkoli zodpovědná. Odpovědnost za obsah podání zůstávala na samotných klientech. Žalovaná [číslo] nepopírala, že svým klientům poskytovala daňová přiznání vygenerovaná účetním softwarem k dalšímu zpracování, avšak tato skutečnost nemůže z žalované [číslo] vytvořit daňového poradce a založit odpovědnost žalované [číslo] neboť bylo vždy na klientovi, aby vygenerované přiznání zkontroloval, upravil, podal. [příjmení] přiznání byla podepisována klienty, kteří byli odpovědni za obsah a před finančním úřadem vystupovali vlastním jménem na vlastní účet. Je tedy vyloučena odpovědnost žalované [číslo] jakožto daňového poradce, a to i z toho důvodu, že žalovaná [číslo] daňovým poradcem v té době nebyla a toto nebylo předmětem její činnosti. Dále poukázala žalovaná [číslo] na to, že není logicky odůvodnitelné, proč by žalovaná [číslo] rozhodla o uplatnění nároku na DPH, když šlo o rozhodnutí náležející výlučně žalobkyni a pro samotnou žalovanou [číslo] nebylo jakkoli přínosné. Nadto v případě, kdy finanční úřad rozhodl o tom, že žalobkyně má nárok na odpočet DPH z nabytí nemovitostí, neboť nemovitosti budou pronajímány pro ekonomickou činnost, tak je zjevné, že finančnímu úřadu byly doloženy doklady, z nichž toto rozhodnutí finančního úřadu vyplynulo. Žalovaná [číslo] dále tvrdila, že žalovanou [číslo] na tuto skutečnost výslovně upozornila při předání účetnictví, informovala ji také o osvobozené činnosti žalobkyně, tudíž žalovaná [číslo] byla obeznámena se situací již v průběhu roku 2013. Navíc, pokud žalovaná [číslo] obdržela výpisy z účtu žalobkyně, musela být s vrácením DPH obeznámena. Dále žalovaná [číslo] uváděla, že žalovaná [číslo] mohla provést úpravu odpočtu DPH v daňovém přiznání za čtvrtý kvartál roku 2013. Dále ve svém podání žalovaná [číslo] uvedla, že až [datum], kdy byly předány podklady k zaúčtování za první kvartál roku 2013, se žalovaná [číslo] dozvěděla o tom, že jsou nemovitosti v daném období pronajímány neplátcům DPH. Na toto žalovaná [číslo] reagovala v rámci daňového přiznání za první kvartál roku 2013 tak, že příjmy z nájmů nemovitostí zaúčtovala do osvobozených plnění bez nároku na odpočet DPH, s tím, že na konci kalendářního roku 2013 se provede vypořádání odpočtu DPH podle ust. § 78 zákona o DPH. Nicméně v době účtování za čtvrtý kvartál roku 2012 žádné nájemní smlouvy uzavřeny nebyly a žalovaná [číslo] měla k dispozici pouze informace, které jí sdělila žalobkyně. Žalovaná [číslo] dále namítala, že žalobkyně neprokázala ani, že by byla porušena jakási povinnost ze strany žalované [číslo] ani neprokázala kauzální nexus a dle názoru žalované [číslo] to byla právě žalobkyně, která svým jednáním způsobila vznik škody, když nepostupovala s péčí řádného hospodáře. Žalované [číslo] (ale ani žalované [číslo]) nepředávala řádně a včas veškeré potřebné dokumenty a informace a toto ledabylé jednání žalobkyně nemůže jít k tíži žalované [číslo] nelze z něj spravedlivě požadovat náhradu škody. Dále žalovaná [číslo] namítala, že nebylo prokázáno ze strany žalobkyně, že by uhradila penále a úroky z prodlení, tedy že by skutečně nějaká škoda vznikla. Nebyla prokázána ani příčinná souvislost mezi jednáním žalované [číslo] údajnou škodou. Příčinou, která způsobila vznik údajné škody, tak bylo opomenutí úpravy původního odpočtu DPH, která však byla již plně v režii žalobkyně, neboť smlouva mezi nimi byla ukončena v průběhu roku 2013. Po celou dobu spolupráce byla žalobkyně nespolehlivým partnerem, nebyla schopna poskytnout řádnou součinnost, dodávala neúplné informace, doklady zasílala na poslední chvíli či vůbec. Toto se týkalo i všech ostatních firem, v nichž vystupoval pan [příjmení] jako jednatel žalobkyně. Žalovaná [číslo] tvrdila, že neporušila žádnou právní povinnost, nadto ani žalobkyně neprokázala, resp. nebyla schopna ani tvrdit ani doložit, jakou právní povinnost měla žalovaná [číslo] porušit či co bylo obsahem závazku mezi ní a žalovanou [číslo]. V této věci nebylo ani prokázáno, že by byla žalované [číslo] poskytnuta jiná informace o tom, že nemovitosti budou pronajímány neplátcům DPH. Žalovaná [číslo] setrvala na svém tvrzení, že jí bylo sděleno žalobkyní, že byty budou používat pro ekonomickou činnost.

7. Žalovaná [číslo] také neuznávala nárok žalobkyně a uváděla, že vztah mezi ní a žalobkyní byl založen mandátní smlouvou a probíhal od září 2013 do [datum] [ulice] se žalobkyní nebyla jednoduchá, žalobkyně dodávala doklady neúplné či s velkým zpožděním, účetní závěrku roku 2013 se podařilo dokončit až v listopadu roku 2015. V prosinci roku 2015 byla zahájena kontrola finančního úřadu u daně z příjmů právnických osob, a i u daně z přidané hodnoty a teprve koncem roku 2016 se žalovaná [číslo] v souvislosti s probíhající kontrolou dozvěděla o uplatněném nároku na odpočet DPH při koupi těchto bytů koncem roku 2012. Žalovaná [číslo] tvrdila, že neprodleně upozornila žalobkyni na zjištěnou chybu, vysvětlila záležitost a projednala s ní nápravu tohoto pochybení. Dále se žalovaná [číslo] ohradila proti tvrzení žalobkyně, že při zpracování účetnictví roku 2013 nemohla nést odpovědnost za přezkoumání zaúčtování kupní ceny bytů pořízených v roce 2012, přičemž žalobkyně nedodala doklady roku 2012 a nežádala ani žádný přezkum účetní závěrky roku 2012. Žalovaná [číslo] odmítala jakoukoli svou odpovědnost z toho důvodu, že daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období čtvrtého čtvrtletí 2012 bylo podáno dne [datum], tudíž dávno předtím, než žalovaná [číslo] začala žalobkyni poskytovat své služby. Předmětné daňové přiznání však nebylo žalované [číslo] předloženo, tudíž žalovaná [číslo] nemohla přistoupit na konci roku 2013 k úpravě odpočtu DPH dle ust. § 78 zákona o DPH. Nadto žalovaná [číslo] zásadně nesouhlasila s tvrzením žalobkyně, že měla chybu žalované [číslo] odhalit a napravit. Úkolem při poskytování služeb neměla být revize dřívějších daňových přiznání za účelem odhalení případných chyb. Co vše měla žalovaná [číslo] pro žalobkyni provádět, vychází z uzavřené mandátní smlouvy ze dne [datum]. Předmět plnění smlouvy byl naprosto jasně sjednán, přičemž pod ani jeden předmět plnění nelze podřadit kontrolu dřívějších daňových přiznání. Navíc žalovaná [číslo] nedisponovala doklady, ze kterých by mohla posoudit, zda vznikl nárok na odpočet DPH. [příjmení] přiznání k dani z příjmů za rok 2013 bylo podáváno jako dodatečné až dne [datum], neboť žalobkyně neposkytovala potřebnou součinnost a nepředložila žalované [číslo] potřebné doklady včas. žalovaná [číslo] nemohla vědět, že k uplatnění odpočtu DPH v roce 2012 došlo, prokuristce žalované [číslo] byly předány pouze některé doklady za rok 2013, nikoliv však za rok 2012, nebylo jí ani sděleno ničeho o uplatněném odpočtu DPH, na který by bylo možno reagovat úpravou dle ust. § 78 zákona o DPH. Ani ze strany žalované [číslo] nebyla žalovaná [číslo] upozorněna na nesprávně uplatněný odpočet DPH. Z kontrolního zjištění ze dne [datum] provedeného finančním úřadem, bylo zjištěno, že smlouva o nájmu bytové jednotky s panem [příjmení] a paní [příjmení] byla uzavřena dne [datum], tedy pouhých pět dní poté, kdy mělo být daňové přiznání podáno ([datum]), přičemž ze svědeckých výpovědí vyplynulo, že již na konci roku 2012 a na počátku roku 2013 byly byty nabízeny k pronájmu k bytovým účelům a rovněž proběhla i prohlídka těchto bytů. Jednoznačně z tohoto vyplývá, že minimálně žalobkyně musela ke dni podání daňového přiznání vědět, že nemovitosti budou pronajímány neplátcům DPH jen k zajištění bytových potřeb, a tudíž nárok na odpočet DPH nevzniká. Pokud však žalobkyně sdělila žalované [číslo] nesprávnou informaci, tak toto pochybení však musí jít k její tíži. Dále žalovaná [číslo] uváděla, že nikdy neposkytovala daňové poradenství, přičemž nikdy neměla výkon daňového poradenství zapsán jako svůj předmět podnikání. Její předmět podnikání je pouze týkající se činnosti účetnictví. Z tohoto důvodu nelze v žádném případě shledávat odpovědnost za škodu dle ust. § 6 odst. 8 zákona o daňovém poradenství. Jelikož žalovaná [číslo] není daňových poradcem, nemohla vzniknout škoda v souvislosti s výkonem daňového poradenství. Žalovaná [číslo] byla schopna zajistit v dílčích záležitostech služby externího daňového poradce, [anonymizována dvě slova], který však poskytoval služby daňového poradenství na vlastní odpovědnost. Dále žalovaná [číslo] upozorňovala i na to, že v článku III. mandátní smlouvy, ale zároveň i v ust. § 568 odst. 2 obchodního zákoníku je stanoveno, že mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář. Žalovaná [číslo] tvrdila, že žalobkyně neposkytovala potřebnou součinnost pro řádné vyřízení obchodní záležitosti. Tímto svým chováním porušovala smlouvu naopak žalobkyně. Žalovaná [číslo] opakovaně zdůrazňovala, že na odpočet DPH nebyla, a to ani ústní formou, upozorněna ani ze strany žalobkyně, ani ze strany žalované [číslo] to ani při předání účetnictví. Dále žalovaná [číslo] tvrdila, že od samého počátku byl nárok na odpočet DPH uplatněn chybně. Žalovaná [číslo] ihned poté, co zjistila, že byl v minulosti u žalobkyně nesprávně uplatněn odpočet DPH, tak na tu skutečnost žalobkyni upozornila, k tomu však došlo až na konci roku 2016, když probíhala u žalobkyně daňová kontrola a nebylo již možné jakkoli zamezit doměření daně, neboť platí, že po zahájení daňové kontroly nelze podat dodatečné daňové přiznání. Žalovaná [číslo] dále namítala, že žalobkyně nepředložila žádná skutková tvrzení ani důkazy k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení vůči žalované [číslo]. Žalovaná [číslo] neobdržela žádnou předžalobní výzvu ze strany žalobkyně. Dále žalobkyně neprokázala ani solidární odpovědnost žalovaných, jelikož tato neplyne ani ze smlouvy ani ze zákona. Dále namítala žalovaná [číslo] že eventuální petit nemůže obstát tím spíš, neboť z něj vůbec nevyplývá, jakého plnění se žalobkyně po té které žalované domáhá.

8. Po provedeném dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav.

9. Z dodatečného platebního výměru na daň z přidané hodnoty Finančního úřadu pro Jihočeský kraj ze dne [datum] bylo zjištěno, že za 4. čtvrtletí 2012 byla doměřena daň ve výši 668 626 Kč a penále bylo stanoveno ve výši 133 725 Kč. Z daňového portálu, z detailu předpisu – úročící předpisy byla zjištěna celková výše úroku z prodlení 486 910 Kč.

10. Z daňového portálu, z předpisu za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2012 ze dne [datum] s původní splatností [datum] byla zjištěna částka 664 333 Kč a částka 4 293 Kč vůči žalobkyni jako dodatečný platební výměr na DPH – doměřená daň na základě kontroly či zjištění správce. Z daňového portálu, z vybraných obratů osobních daňových účtů žalobkyně je zřejmá platba ze dne [datum] – penále z částky doměřené daně ve výši 133 725 Kč, doměřená daň na základě kontroly či zjištění správce ve výši 4 293 Kč a 664 333 Kč (viz č.l. 234). Z výpisu z osobního daňového účtu ve stavu ke dni [datum] nejsou zřejmé žádné nedoplatky vůči finančním úřadům.

11. Ze stanoviska spol. [příjmení] a partneři ze dne [datum] byla zjištěna možnost, kdy je nárok na odpočet DPH zaplacené při koupi nemovitých věcí v plné výši jen, pokud jsou výhradně použity pro uskutečnění plnění, které zakládají nárok na odpočet (např. zdanitelný pronájem), tedy např. pronájem českému plátci DPH, který je bude využívat ke své ekonomické činnosti a pronajímatel se rozhodne uplatnit na pronájem DPH.

12. Z kontrolního zjištění Finančního úřadu pro Jihočeský kraj za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2012 až 4. čtvrtletí 2013 bylo zjištěno, že„ plátce“ (žalobkyně) ve zdaňovacím období 1. a 2. čtvrtletí 2013 vykázal uskutečněná plnění, jejichž předmětem byl pronájem dvou bytových jednotek fyzickým osobám, neplátcům na ř. 50 daňového přiznání, jako plně osvobozená bez nároku na odpočet daně, ale v následujících obdobích toto již neuváděl. Z tohoto jednání plyne, že plátce již od počátku věděl, že se v případě pronájmů předmětných bytových jednotek jedná o plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Pronájem započal od [datum] a [datum], bytové jednotky byly pořízeny v prosinci 2012. Z protokolu o zahájení daňové kontroly Finančního úřadu pro Jihočeský kraj, územní pracoviště v [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že paní [příjmení] uvedla, že společnost vlastní dvě bytové jednotky v rezidenci [ulice] jez, které jsou pronajímány soukromým osobám.

13. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že předmětem nájmu je byt na adrese [adresa]. Z nájemní smlouvy (nedatováno) uzavřené mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že předmětem nájmu je byt na adrese [adresa]. Z faktury – daňový doklad [číslo] bylo zjištěno, že bylo fakturováno nájemné za byt v termínu 02/ 2013 ve výši 4 900 Kč p. [příjmení] [jméno], p. [příjmení] [jméno]. Stejně tak z faktury – daňový doklad [číslo] bylo zjištěno, že bylo fakturováno nájemné za byt v termínu 03/ 2013 ve výši 9 800 Kč, z faktury – daňový doklad [číslo] bylo zjištěno, že bylo fakturováno nájemné za byt v termínu 04/ 2013 ve výši 10 300 Kč p. [příjmení], z faktury – daňový doklad [číslo] bylo zjištěno, že bylo fakturováno nájemné za byt v termínu 04/ 2013 ve výši 9 800 Kč p. [příjmení] [jméno], p. [příjmení] [jméno], z faktury – daňový doklad [číslo] bylo zjištěno, že bylo fakturováno nájemné za byt v termínu 05/ 2013 ve výši 10 300 Kč p. [příjmení], z faktury – daňový doklad [číslo] bylo zjištěno, že bylo fakturováno nájemné za byt v termínu 05/ 2013 ve výši 9 800 Kč p. [příjmení] [jméno], p. [příjmení] [jméno], z faktury – daňový doklad [číslo] bylo zjištěno, že bylo fakturováno nájemné za byt v termínu 06/ 2013 ve výši 10 300 Kč p. [příjmení], z faktury – daňový doklad [číslo] bylo zjištěno, že bylo fakturováno nájemné za byt v termínu 06/ 2013 ve výši 9 800 Kč p. [příjmení] [jméno], p. [příjmení] [jméno].

14. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalované [číslo] plyne předmět podnikání daňové poradenství a činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence od [datum]. Do té doby byl předmět podnikání činnost účetních poradců, vedení účetnictví. Z osvědčení vydaného [datum] [příjmení] daňových poradců České republiky bylo zjištěno, že žalovaná [číslo] byla zaevidována dne [datum].

15. Z print screenu webových stránek žalované [číslo] [webová adresa]) ke dni [datum] byla zjištěna„ sebeprezentace“ žalované [číslo] jako„ … poradenské a účetní firmy, která je zaměřená na kompletní vedení účetnictví a daňové evidence včetně zpracování mzdové a personální agendy. Zároveň nabízíme poradenské služby v ekonomické oblasti účetnictví a daní. Zastupujeme klienty při jednáních se státními úřady … zpracováváme všechny druhy daňových přiznání (daň z příjmu fyzických osob a právnických osob, silniční daně, daně ze závislé činnosti, daní z nemovitosti, převodů, darovací daně…) a další služby.“ Z vizitky žalované [číslo] byla zjištěna nabídka služeb daňové evidence, podvojného účetnictví, zpracování mzdové agendy, zpracování daňových přiznání, účetní a ekonomické poradenství, zámečnictví-montáž a výroba.

16. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalované [číslo] plyne předmět podnikání činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence od [datum] (Nikoliv daňové poradenství.)

17. Z mandátní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] bylo zjištěno, že v čl. I. se mandatář (žalovaná [číslo]) zavazuje, že pro mandanta (žalobkyni) zařídí vedení účetnictví společnosti, měsíční zpracování mezd, vypracování účetní závěrky, účetní a mzdové poradenství, podnikatelské, finanční, organizační, ekonomické poradenství (to vše jako obchodní záležitost). V čl. II. bylo ujednáno, že mandatář je při zařizování obchodních záležitostí povinen postupovat s náležitou odbornou péčí, postupovat v souladu s pokyny mandanta ať již výslovnými nebo těmi, které zná či musí znát a v souladu s účelem, kterého má být dosaženo a který je mandatáři znám, oznámit mandantovi bez vyzvání všechny okolnosti, které zjistil při zařizování obchodní záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta. V čl. III. bylo ujednáno, že mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení obchodní záležitosti a je povinen poskytovat mandatáři nezbytnou součinnost potřebnou pro řádné vyřízení obchodní záležitosti.

18. Z protokolu ze dne [datum] bylo zjištěno ukončení spolupráce, resp. vypovězení smlouvy mandátní mezi žalobkyní a žalovanou [číslo].

19. Z přiznání k dani z příjmů právnických osob za období od [datum] do [datum] včetně příloh k roční účetní závěrce za rok 2011, za rok 2012, rozvahy ke dni [datum], výkazu zisků a ztráty ke dni [datum] a ke dni [datum] bylo zjištěno, že ve všech případech byla za osobu odpovědnou, která listiny podepisovala, označena žalobkyně s podpisem jednatele, p. [příjmení] [příjmení]

20. Z výpisu akcí zúčtování z účetního programu EKONOM týkající se žalobkyně ke dni [datum] bylo zjištěno, že účetní doklady byly zaúčtovány dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] tedy téměř vždy poslední den lhůty k podání daňového přiznání.

21. Z přiznání k dani z příjmů právnických osob za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že bylo podáno až dne [datum] prostřednictvím zástupce [jméno] [příjmení].

22. Z předávacího protokolu (nedatováno) mezi společností žalobkyně (podepsán p. [příjmení]) a žalovanou [číslo] byl zjištěn seznam listin, které byly za rok 2012 a 2013 předány žalobkyni při ukončení závazkového vztahu mezi účastnicemi. Z těchto listin, které žalobkyně k výzvě soudu doplnila, soud konstatuje následující zjištění. Z výpisu z účtu [číslo] vedeného u [příjmení] [příjmení] za období ledna až března 2013 nebyly zjištěny žádné podstatné skutečnosti. Z faktur plynoucích z nájemního vztahu s [právnická osoba], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], o kterých bylo pojednáno viz výše, zejména fa [číslo] bylo zjištěno, že jsou opatřeny razítkem a podpisem žalované [číslo] tudíž byly žalovanou [číslo] zaevidovány. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného u [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] za období února 2013 byla zjištěna přijatá platba dne [datum] ve výši 664 333 Kč od Finančního úřadu pro Jihočeský kraj. Tento výpis však na seznamu listin z předávacího protokolu nebyl, byl zde pouze výpis [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] za období ledna 2013. Z tohoto provedeného důkazu plyne jednoznačné zjištění, že jednatelka žalované [číslo] se nedozvěděla o tzv. vratce DPH z listin, které by byla bývala povinna zaúčtovat, kdyby je měla k dispozici, jelikož ze strany žalobkyně nebyl tento výpis vůbec předán. Tudíž je liché tvrzení žalobkyně, že jednatelka o vratce věděla ještě v době, kdy trvaly účinky ústně uzavřené smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou [číslo].

23. Ze seznamu vystavených faktur z účetního systému ke dni [datum] (ukončení spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou [číslo]) bylo soudem zjištěno zaúčtování shora uvedených faktur [číslo] kromě fa [číslo] které jsou ve spise na č.l. 411 verte a 412 a nejsou opatřeny razítkem společnosti žalované [číslo].

24. Z faktury – daňový doklad [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyni bylo fakturováno žalovanou [číslo] za vedení účetnictví do roku 2011, účetní závěrka a daňové přiznání 2011, z faktury – daňový doklad [číslo] 2009 bylo zjištěno, že žalobkyni bylo fakturováno žalovanou [číslo] za vedení účetnictví od 1/ 2012 do 6/ 2012, daňové přiznání na daň z nemovitých věcí, z faktury – daňový doklad [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyni bylo fakturováno žalovanou [číslo] za vedení účetnictví od 2013 do 2013, z faktury – daňový doklad [číslo] 2009 bylo zjištěno, že žalobkyni bylo fakturováno žalovanou [číslo] za vedení účetnictví od 7/ 2012 do 9/ 2012. Faktura – daňový doklad [číslo] nebyla k důkazu provedena z toho důvodu, že tento důkazní návrh byl podán až po poučení účastníků dle § 118b o.s.ř., tedy až po koncentraci řízení. Z faktury – daňový doklad č. 2013 [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyni bylo fakturováno žalovanou [číslo] za účetní a poradenské výkony v období od [datum] do [datum], z faktury – daňový doklad č. 2014 bylo zjištěno, že žalobkyni bylo fakturováno žalovanou [číslo] za účetní a poradenské výkony v období od [datum] do [datum], z faktury – daňový doklad č. 2014 [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyni bylo fakturováno žalovanou [číslo] za účetní a poradenské výkony v období od [datum] do [datum], z faktury – daňový doklad č. 2014 [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyni bylo fakturováno žalovanou [číslo] za účetní a poradenské výkony v období od [datum] do [datum]. Součástí byl i přehled provedených výkonů, mimo jiné i„ příprava na přiznání k dani z přidané hodnoty“,„ přiznání k dani z příjmu právnických osob 2013 bez příloh“,„ poradenská služba-daňové přiznání pro daň z nemovitých věcí“.

25. Z emailové korespondence mezi společností [právnická osoba] [email]) a žalovanou [číslo] ze dne [datum] a z emailové korespondence mezi [právnická osoba] [příjmení] [příjmení], (věc: [anonymizováno] [právnická osoba] o kapitálu) a žalovanou [číslo] ze dne [datum] nebyly zjištěny žádné podstatné skutečnosti pro toto řízení, jelikož se jedná o odlišné společnosti od žalobkyně, byť je spojuje osoba jejich jednatele, p. [příjmení] [příjmení] a soud z těchto listin nemůže dovozovat obsah závazkového vztahu mezi účastníky tohoto řízení. Ani z emailové korespondence mezi p. [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]) a žalovanou [číslo] ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] nebyly zjištěny žádné podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci.

26. Z emailové korespondence mezi p. [jméno] [příjmení] a prokuristkou žalované [číslo] p. [příjmení], (dříve [příjmení]) ze dne [datum], [datum], [datum] také nebyly zjištěny žádné podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci.

27. Z ostatních provedených listinných důkazů, nebyly zjištěny žádné podstatné okolnosti pro rozhodnutí a soud je podrobněji v tomto odůvodnění neuvádí.

28. Z výslechu p. [jméno] [příjmení], která byla částečně pro období před [datum] vyslýchána jako svědkyně a pro období od [datum] vyslýchána jako účastnice řízení – jednatelka žalobkyně a poučena tudíž kombinovaně dle ust. § 126 i § 131 o.s.ř. bylo soudem zjištěno, že je manželkou jednatele žalobkyně p. [příjmení] [příjmení] od roku 2013, avšak již od roku 2007 byli partneři. Pro žalující společnost začala pracovat v roce 2014, avšak informace ohledně předmětu žaloby má již z dřívější doby od manžela. [příjmení] [příjmení] uvedla, že na konci roku 2012 byly zakoupeny dva byty a následně na začátku roku 2013 byly pronajmuty soukromým osobám. Před rokem 2014 nevedla žádnou komunikaci s žalovanými, toto měl zřejmě na starosti p. [příjmení], který působil v žalobkyni v letech 2010 – 2012. Svědkyně dále uvedla, že spolupráce se žalovanou [číslo] byla ukončena k [datum]. Následně v roce 2016 – 2017, když probíhala finanční kontrola ze strany finančního úřadu, kontaktovala p. [příjmení] p. [příjmení] a ptala se na problematiku vratky DPH. P. [příjmení] opětovně uváděla, že neshledává žádné pochybení, byty byly pronajímány pro ekonomickou činnost a na vratku je dán nárok. P. [příjmení] dále uvedla, že v období roku 2012 2013 nedávala žádný pokyn p. [příjmení], aby uplatnila nárok na odpočet DPH, ani nesdělila informaci, že byty mají být pro ekonomickou činnost. P. [příjmení] dále vypověděla, že žalovaná [číslo] poskytovala žalobkyni v období 2012 2013 účetní a daňové poradenství. Externího daňového poradce žalobkyně neměla. Tuto informaci má zprostředkovanou od manžela. Žalovaná [číslo] nejpozději na počátku roku 2013 musela vědět, že byty jsou pronajímány soukromým osobám, vzhledem k tomu, že dokumenty-nájemní smlouvy, příchozí platby za nájmy-měla žalovaná [číslo] k dispozici. Dále se domnívala, že i žalovaná [číslo] informaci o vratce DPH musela zjistit nejpozději v okamžiku, kdy přebírala veškeré účetní a daňové podklady. V té době majetek žalobkyně byl pouze dva byty. Finančnímu úřadu bylo penále i úroky z prodlení uhrazeny, žalobkyně finančnímu úřadu nic nedluží. Svědkyně předpokládala, že mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] došlo k uzavření ústní smlouvy, dále uvedla, že si nevybavuje, že by žalobkyně udělila žalované [číslo] plnou moc k zastupování před finančním úřadem, avšak předpokládala, že daňové přiznání podávala žalovaná [číslo] za žalobkyni. Dále při své výpovědi uvedla, že nikdy nebylo předmětem diskuse mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] že budou byty pronajímány plátcům či neplátcům DPH, tak jako nikdy nebylo předmětem diskuze mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] že byla uplatněna vratka DPH, ani komu jsou byty nadále pronajímány. P. [příjmení] měla za to, že si na to měla žalovaná [číslo] přijít sama, protože k tomu měla podklady po předání účetnictví. Nemohla však vyloučit, že informace nepodával p. [příjmení] či p. [příjmení]. Ona sama je však zcela jistě nesdělila.

29. Z výslechu svědka p. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že s p. [příjmení] a jeho společnostmi spolupracoval cca od roku 2005 do roku 2014. Byl zaměstnancem [právnická osoba], avšak nikdy zaměstnancem žalobkyně. Na starosti měl přenášení dokumentů patřících k účetnictví vícero společností p. [příjmení] žalované [číslo] případně tlumočení na jednání s [anonymizováno] O vlastnictví bytů žalobkyní svědek nic nevěděl. Pouze se domníval, že žalovaná [číslo] zpracovávala daňová přiznání pro společnosti p. [příjmení], ale jistě to nevěděl. Pokud byl přítomen na jednání na finančním úřadu, p. [příjmení] tam přítomna nebyla. Ohledně smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] neměl svědek žádnou povědomost, nevěděl ani, proč byla ukončena spolupráce mezi nimi. Žalovanou [číslo] svědek nezná. Svědek si nevzpomněl, že by od společnosti žalované [číslo] přebíral nějaké [anonymizováno], které by pak předával zpět p. [příjmení]. Poté, co bylo svědkovi umožněno nahlédnout do spisu na č.l. 207 (předávací protokol), svědek uvedl, že se jedná o jeho podpis a vzpomněl si, že dokumenty fyzicky převzal a předal p. [příjmení]. To, že by p. [příjmení] sdělovala svědkovi, že byl nesprávně uplatněn odpočet DPH a na konci roku je potřeba provést korekci, si svědek nevzpomněl.

30. Z výslechu svědkyně p. [jméno] [příjmení], prokuristky žalované [číslo] bylo zjištěno, že v září roku 2013 navštívil p. [příjmení] žalovanou [číslo] požádal o převzetí pěti/šesti firem do účetní kanceláře. Předal část dokladů, a ohledně zbytku sdělil, že ty jsou ještě u předešlé společnosti – žalované [číslo] požádal p. [příjmení] o převzetí těchto dokumentů přímo od žalované [číslo]. Toto předání dokladů proběhlo mezi p. [příjmení] a p. [příjmení], nikdo jiný u toho nebyl přítomen. Žádný protokol o předání podepsán nebyl. Nikým nebyla upozorněna na to, že by byl nesprávně uplatněn odpočet DPH, či že by mělo dojít k nadměrné vratce DPH. O tomto se dozvěděla až na základě kontroly finančního úřadu na konci roku 2016 Ani žalovaná [číslo] žalobkyně sama (prostřednictvím osob p. [příjmení], p. [příjmení], p. [příjmení]) ji nikdy neupozornila na to, že byl uplatněn odpočet DPH, ani že je potřeba na konci roku 2013 provést jakousi korekci odpočtu DPH. Nikdy nebyla požádána o to, aby proběhl jakýsi audit předešlých období, o tom mandátní smlouva vůbec nehovoří. Není absolutně běžné, že by účetní společnost automaticky prováděla audit předešlých období vedených jinou účetní společností. Dále uvedla, že daňové poradenství neposkytují, nemají jej jako předmět podnikání, vyžívají služeb externího daňového poradce, [anonymizována dvě slova]. Avšak daňové přiznání jako takové je generováno automaticky počítačovým systémem, což je technická záležitost, a za toto vygenerování, či přeposlání bylo účtováno. Jakékoliv daňové přiznání podepisoval sám p. [příjmení], či paní [příjmení] v době, kdy ona byla jednatelkou žalobkyně. Ohledně spolupráce se společnostmi okolo p. [příjmení] se svědkyně vyjádřila, že spolupráce byla složitá, že bylo potřeba neustále urgovat žalobkyni či jiné společnosti o dodání dokladů, nájemních smluv, a jiných dokumentů. Tyto dokumenty doručovala buď paní [příjmení] či pan [příjmení] osobně, p. [příjmení] nikdy. K otázce, z jakého důvodu bylo daňové přiznání za rok 2013 podáno až v roce 2015 uvedla svědkyně, že se jedná o naprosto nestandardní situaci, kdy chyběli doklady od žalobkyně a museli neustále urgovat o doplnění dokladů, aby mohlo bát dodáno dodatečné daňové přiznání. Dále se ještě vyjádřila svědkyně, že žalované [číslo] nikdy nebyla doručena žádná předžalobní výzva ze strany žalobkyně.

31. Z výslechu jednatelky žalované [číslo] p. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že spolupráce mezi žalovanou [číslo] společnostmi pana [příjmení] nastala cca v roce 2006. V té době se jednalo o cca [číslo] společností, které v průběhu času vznikali a zanikali, počet se měnil. Vůči žalobkyni započala spolupráce vznikem společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] Předmětem ústní smlouvy bylo vedení účetnictví a zpracování mezd, nikdy nevedli daňové poradenství, protože nebyli v té době daňovými poradci. Na vizitce byly vypsány činnosti, které žalovaná [číslo] prostřednictvím své či externí kanceláře nabízela svým klientům. Zejména s jednalo o vedení účetnictví, daňové evidence, mzdové agendy, na základě požadavku klienta vygenerování přiznání z účetního softwaru, avšak klienti si toto přiznání podávají sami na finančním úřadě. Každý účetní software je schopen vygenerovat přiznání k dani. Toto nespadá pod služby daňového poradenství. Služby daňového poradenství byla jednatelka schopna doporučit externě, p. [příjmení] však o to nikdy nežádal. V roce 2012 či na počátku roku 2013 donesl p. [příjmení] doklady ohledně koupě bytů a dožadoval se toho, že chce nárokovat zpátky DPH, že bude bytové jednotky pronajímat dalším plátcům DPH. Toto potvrdila paní [příjmení] jednatelce, či [anonymizováno] bylo uvedeno, že budou byty používat pro další firmy, plátce DPH ke komerčním účelům. Na základě této informace bylo zaúčtováno do účetního softwaru, které se následně promítlo i v přiznání k DPH. V té době cítila jednatelka, že je na ní vyvíjen tlak, kdy bude DPH vráceno, přičemž započalo šetření finančního úřadu, zda opravdu budou byty užívány ke komerčním účelům. Jednatelka sama neměla z tohoto rozhodnutí - uplatnit odpočet DPH - žádný majetkový prospěch. Jednatelka tvrdila, že nevěděla, zda DPH bylo vráceno, protože nedostala k zaúčtování výpisy z účtu. Nebyla ani přítomna u žádného jednání s finančním úřadem. Následně v dubnu 2013 obdržela doklady za 1. čtvrtletí roku 2013, ve kterých byly i faktury vůči fyzickým osobám na ubytování v bytech. Z toho důvodu tyto částky uvedla na zvláštní řádek 50 pro tzv. osvobozenou činnost a na konci roku musí být vyhotoveno vypořádání podle koeficientů. O tomto informovala paní [příjmení] a sdělila, že na konci roku je potřeba toto vypořádat. Následně však [datum] byla ukončena spolupráce, doklady byly předány [datum] – viz předávací protokol na [číslo listu], který jednatelka poskytla soudu k nahlédnutí s datovanou verzí v originále, kterou si ponechala jednatelka žalované [číslo] Ani v době předání účetnictví neměla jednatelka kompletní dokumenty, např. ani výpis z účtu, ze kterého by bylo zřejmé, že DPH bylo opravdu vráceno. Následně rok 2013 byl předán p. [příjmení] a rok 2012 [anonymizováno] [příjmení] tvrdila, že si je jistá, že při předání účetnictví p. [příjmení], u kterého byly přítomny jen ony dvě, sdělila, že žalobkyni mají vrátit vysoké DPH a že neví, jestli ho již finanční úřad vrátil. [příjmení] [příjmení] žádné zásadní informace předány nebyly, on byl vždy jen prostředníkem, dokumenty přinesl, odnesl, tlumočil, avšak jinak zainteresován nebyl. Ani panu [příjmení], ani paní [příjmení] při předání účetnictví a ukončení spolupráce nebyly sděleny informace typu„ je potřeba se postarat o DPH“, jelikož s p. [příjmení] již ze strany žalobkyně jednáno nebylo. [ulice] byla ukončena ze strany žalované [číslo] jelikož žalobkyně neplatila za její služby, doklady dodávala pozdě a nekompletní, a nakonec se vyskytla i arogance a vzájemná nevraživost. Až v roce 2016 2017 byla jednatelka oslovena paní [příjmení], aby svůj postup zdůvodnila. A proto uvedla obecnou informaci, jelikož neměla již přístup do účetnictví, v té době nevěděla, jak dopadlo šetření finančního úřadu, ani jestli vůbec bylo DPH opravdu vráceno. Následně již kontaktována žalobkyní nebyla, až poté jí byla doručena předžalobní výzva.

32. Z výslechu jednatele žalobkyně p. [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že se žalovanou [číslo] spolupracoval od roku 2005 2006 do roku 2013. [ulice] obchodní činnost žalobkyně se týkala osobních a nákladních vozidel, o nákup bytů v roce 2012 šlo poprvé, tedy jednalo se o první nákup nemovitostí v ČR. K obsahu smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] se jednatel vyjádřil v tom smyslu, že od roku 2011 využívali všech služeb žalované [číslo] sami jen shromažďovali podklady a předávali žalované [číslo] ke zpracování. Žalovaná [číslo] připravovala i daňová přiznání, kdy od roku 2013 jednatel věděl, že jsou tato přiznání automaticky vygenerována systémem. Až do roku 2013 toto probíhalo bez problému i ohledně ostatních firem. V únoru 2013 (konkrétně [datum]) obdržela společnost vratku DPH a žalovaná [číslo] o tomto musela vědět, jelikož měla k dispozici výpis z účtu. Jednatel měl však za to, že žalovaná [číslo] vůbec netušila, jak funguje režim DPH ohledně těchto dvou bytů a své pochybení si uvědomila až v roce 2016 [číslo] po jejich upozornění. O tématu DPH se totiž nikdy nediskutovalo, nikdy nezazněl dotaz, komu bude pronajímáno, ani on toto spontánně p. [příjmení] nesděloval. Avšak záměr žalobkyně byl od počátku pronajímat fyzickým osobám k bytovým účelům, jelikož se jedná o dva luxusní byty u vody, i takto byly inzerovány přes realitní kancelář. O tématu DPH se nediskutovalo ani s žalovanou [číslo] avšak i p. [příjmení] měla k dispozici faktury na pronájem fyzickým osobám. Dle výpisu z KN věděla o vlastnictví bytů, na schůzce v září 2013 jednatel sdělil pouze, že jsou pronajaté, nespecifikoval komu. Pokud se odevzdávalo přiznání za rok 2013 až v roce 2015, tak nejpozději v tomto období – ještě před kontrolou finančního úřadu - se žalovaná [číslo] měla dotazovat ohledně bytů. K tomu však nedošlo. Avšak ani jednatel toto sám nečinil. Externího daňového poradce žalobkyně neměla, využívala plně služeb žalované [číslo] která připravovala i daňová přiznání. Až v roce 2013 se žalobkyně od banky dozvěděla, že závěrky z minulých let jsou nekompletní a z toho důvodu byla s žalovanou [číslo] ukončena spolupráce. Jednatel tvrdil, že nikdy neproběhla diskuse s p. [příjmení] o tom, zda budou byty pronajímány pro komerční účely, že se tato otázka nikdy neobjevila a on sám se tím nikdy nezabýval, ale že jemu bylo od počátku jasné, že budou pronajímány pro soukromé osoby, jelikož nemají povahu kancelářských prostor. Faktury o pronájmu bytů soukromým osobám obdržela jednatelka v dubnu 2013 ([datum]), předtím na přelomu 2012 2013 obdržela jednatelka smlouvu i fakturu o zakoupení těchto bytů. Dále uvedl, že nikdy neobdržel informaci o tom, že je potřeba učinit korekci na konci roku 2013. Žalovaná [číslo] poskytovala žalobkyni služby ve vedení účetnictví a daňového poradenství, jelikož proběhly 1-3 schůzky s [anonymizováno] O tom, že byl nesprávně uplatněn nárok na vratku DPH se žalobkyně dozvěděla až v roce 2016 po proběhnuvší kontrole finančního úřadu, v té samé době se o tom dozvěděla i žalovaná [číslo]. Penále a úroky z prodlení byly uhrazeny finančnímu úřadu tzv. protiúčtem, kdy v roce 2017 byly zakoupeny další nemovitosti a zde byl nárok na odpočet DPH, tudíž si to finanční úřad vzájemně započetl. Odvolání proti rozhodnutí finančnímu úřadu podáno nebylo, jelikož si žalobkyně nechala zpracovat rozbor té situace u spol. [příjmení] a partneři a jednoznačně bylo sděleno, že se jednalo o pochybení a finančnímu úřadu dali za pravdu. K dotazu, zda požadoval u nákupu bytů vrátit DPH, uvedl jednatel, že nikoliv explicitně, ale byl na to zvyklý z jiných nákupů z minulých let. Zcela zjevně účelovým se jeví soudu vyjádření jednatele o tom, kdo podepisoval a podával daňová přiznání za společnosti, kdy jednatel odpověděl že neví. Přičemž z listinných důkazů je patrno, že to byl právě on, v době, kdy byl jednatelem. Ohledně p. [příjmení] vypověděl jednatel, že nebyl nikdy zaměstnancem žalobkyně, byl zaměstnán u spol. [anonymizováno] či [anonymizováno], na starosti měl hlavně automobily a zpracování všech dokumentů a předávání podkladů a tlumočení. Měl podpisové právo ke všem bankovním účtům, tiskl bankovní výpisy a připravené faktury odnášel k žalované [číslo] (s žalovanou [číslo] nikdy nespolupracoval). [příjmení] [příjmení] jednatel nikdy nesdělil, že má„ vyřídit“ žalované [číslo] že byly zakoupeny byty a budou pronajímány fyzickým osobám. Takovéto informace neposkytl jednatel ani p. [příjmení], ani p. [příjmení], ani p. [příjmení].

33. Dle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

34. Dle ust. § 373 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obch. zák.), kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.

35. Dle ust. § 376 obch. zák. poškozená strana nemá nárok na náhradu škody, pokud nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany nebo nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna.

36. Dle ust. § 566 odst. 1 obch. zák. mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu.

37. Dle ust. § 567 obch. zák. plyne, že mandatář je povinen postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí (odst. 1). Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta (odst. 2). Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit jen je-li to naléhavě nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem (odst. 3).

38. Dle ust. § 568 obch. zák. mandatář je povinen zařídit záležitost osobně jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi (odst. 1). Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář (odst. 2).

39. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a přitom pečlivě přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. (§ 132 o.s.ř.)

40. Předně soud vyslovuje názor, že nárok žalobkyně promlčen není, kdy námitka promlčení a běh promlčecí doby byly posouzeny dle ust. § 397 obch. zák.

41. Soud se nejprve musel zabývat obsahem závazkového právního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou [číslo]. Soud vyzýval žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazů dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. jaká smlouva byla uzavřena, kdy, kým, co bylo jejím obsahem a co z této smlouvy bylo porušeno na jednání dne [datum]. Tvrzením žalobkyně a následně i žalované [číslo] podpořeným výpověďmi jednatelů p. [příjmení] a p. [příjmení], ale i shora uvedených listinných důkazů, soud došel k závěru, že mezi nimi byla uzavřena ústní mandátní smlouva, a to na schůzce dne [datum] (Dne [datum] se ujal funkce jednatele p. [příjmení] [příjmení], žalobkyně jako společnost byla založena již dne [datum] a do [datum] vystupovala pod [právnická osoba] [anonymizováno], s.r.o., v srpnu 2011 byla společnost odkoupena a její obchodní firma byla změněna na [anonymizováno] [právnická osoba] (jedná se o informace plynoucí z výpisu z obchodního rejstříku)) Soud vychází z tvrzení žalobkyně, že na schůzce dne [datum], které byla přítomna p. [příjmení], p. [příjmení] a zřejmě i p. [příjmení] (který toto však nepotvrdil), byla uzavřena ústní smlouva mezi žalobkyní a žalovanou [číslo]. Svědek [příjmení] schůzku nepotvrdil a ani nevěděl, co bylo obsahem smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že obsahem smlouvy bylo poskytování účetních a daňových služeb. P. [příjmení] při svém výslechu uvedla, že obsahem smlouvy bylo vedení účetnictví a zpracování mezd. P. [příjmení] při svém výslechu uvedl, že využívali všech služeb žalované [číslo] sami jen shromažďovali podklady a předávali žalované [číslo] ke zpracování a že žalovaná [číslo] připravovala i daňová přiznání. Z faktur uvedených pod bodem 24 tohoto odůvodnění plyne, že fakturováno ze strany žalované [číslo] bylo za: vedení účetnictví, účetní závěrku, daňové přiznání 2011, daňové přiznání na daň z nemovitých věcí. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalované [číslo] v předmětné době plyne předmět podnikání: činnost účetních poradců, vedení účetnictví. Z print screenu webových stránek žalované [číslo] [webová adresa]) ke dni [datum] byla zjištěna„ sebeprezentace“ žalované [číslo] jako„ … poradenské a účetní firmy, která je zaměřená na kompletní vedení účetnictví a daňové evidence včetně zpracování mzdové a personální agendy. Zároveň nabízíme poradenské služby v ekonomické oblasti účetnictví a daní. Zastupujeme klienty při jednáních se státními úřady … zpracováváme všechny druhy daňových přiznání (daň z příjmu fyzických osob a právnických osob, silniční daně, daně ze závislé činnosti, daní z nemovitosti, převodů, darovací daně…) a další služby.“ Soud ze shora uvedených důkazů uzavírá, že byla mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] uzavřena ústní mandátní smlouva, jejímž obsahem bylo vedení účetnictví. Obsahem nemohlo být daňové poradenství, jelikož tento předmět podnikání byl zapsán do obchodního rejstříku až od [datum] (korespondující s osvědčením [příjmení] daňových poradců České republiky se zaevidováním dne [datum]). Tudíž, pokud se jednalo o vztah mezi dvěma podnikateli, soud se přiklání k tomu názoru, že je potřeba vycházet z obecného principu materiální publicity, tedy v důvěru v zápis v obchodním rejstříku, který je každému přístupný (viz § 28, 29 obch. zák.). A v obchodním rejstříku byl předmět podnikání žalované [číslo] zapsán jednoznačně. Soud se přiklonil k názoru p. [příjmení] i p. [příjmení] o benefitu pro klienty – pouhého vygenerování daňového přiznání bez odpovědnosti za obsah podání. Žalobkyně prostřednictvím svého jednatele tato daňová přiznání podepisovala, jak plyne např. z důkazu pod bodem 19 (podpis jednatele p. [příjmení]) Následně mohlo dojít k dalšímu benefitu pro klienta - předání finančnímu úřadu přímo jednatelkou p. [příjmení], která v tu chvíli pouze doručovala cizí dokument pouze jako další službu klientovi. Nadto se žalobkyni nepodařilo prokázat ani e-mailovou korespondencí, ani výslechem svědka p. [příjmení], že by tomu bylo jinak.

42. Závazkový právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] byl dán písemnou mandátní smlouvou ze dne [datum]. Obsahem této smlouvy byl závazek žalované [číslo] pro žalobkyni zařídit vedení účetnictví společnosti, měsíční zpracování mezd, vypracování účetní závěrky, účetní a mzdové poradenství, podnikatelské, finanční, organizační, ekonomické poradenství (to vše jako obchodní záležitost). V čl. III. bylo ujednáno, že mandant (tedy žalobkyně) je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení obchodní záležitosti a je povinen poskytovat mandatáři nezbytnou součinnost potřebnou pro řádné vyřízení obchodní záležitosti. Ačkoliv namítala žalobkyně, a po poučení soudu dle ust. § 118a o.s.ř. upřesnila svá tvrzení v tom smyslu, že žalovaná [číslo] porušila smlouvu v čl. I. a II. písm. a), b), c), soud je naopak toho názoru, že sama žalobkyně porušila smlouvu v čl. III., jelikož nepředávala včas informace nutné k řádnému vyřízení obchodní záležitosti. Žalobkyně namítala, že žalovaná [číslo] měla povinnost při postupu s náležitou odbornou péčí postupovat tak, aby zjistila, jestli byl správně uplatněn odpočet DPH. Pokud by totiž postupovala řádně, zjistila by tu skutečnost, že nebylo správně nárokováno a mohla uplatnit kroky plynoucí z § 78 zák. o DPH a toto tvrzené pochybení žalované [číslo] na konci roku 2013 zhojit. Z výslechu svědkyně [příjmení] (prokuristky žalované [číslo]), výslechu p. [příjmení], paní [příjmení] a ve spojení s listinnými důkazy zejména zápisu předmětu podnikání žalované [číslo] v obchodním rejstříku, fakturaci bylo zjištěno, že žalované [číslo] se zabývala činností účetních poradců, vedení účetnictví, vedením daňové evidence. Žalovaná [číslo] nikdy nebyla daňovým poradcem, není zapsána v Komoře daňových poradců ČR a naopak bylo prokázáno, že využívala služeb [anonymizována dvě slova], který je daňovým poradcem – za což následně i bylo fakturováno. I p. [příjmení] potvrdil, že s [anonymizována dvě slova] proběhlo několik schůzek v rámci poradenství. Dále bylo zjištěno, že z mandátní smlouvy neplyne žádný závazek žalované [číslo] kontrolovat práci předešlých účetních poradců a to ani v případě, kdy účetnictví bylo předáno v průběhu roku. Naopak, a to jak ze zákona, tak ze smlouvy plyne závazek, resp. povinnost žalobkyně poskytnout nezbytnou součinnost a poskytnout informace mandatáři.„ Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.“ (ust. § 568 odst. 2 obch. zák.). Z výslechu p. [příjmení] bylo jednoznačně zjištěno, že toto jednatel neučinil. Neučinil ani tak jeho manželka. [příjmení] tématu DPH s žalovanou [číslo] na schůzce v září 2013, ani později nediskutoval, prokuristku výslovně neupozornil na tu skutečnost, komu jsou byty pronajímány, ani neupozornil na to, že byl uplatněn nárok na odpočet DPH, ani to, že v únoru 2013 bylo finančním úřadem vráceno DPH. Spoléhal, že si žalovaná [číslo] tyto informace obstará sama, že p. [příjmení] má k dispozici faktury na pronájem fyzickým osobám a ostatní si z tohoto dovodí.

43. Přes obsáhlé dokazování, kterému předcházelo mnohé poučení žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazů ve smyslu ust. § 118a o.s.ř., se žalobkyni nepodařilo prokázat, že by jak žalovaná [číslo] tak žalovaná [číslo] porušily jakoukoliv povinnost plynoucí ze smlouvy mandátní, která byla mezi nimi uzavřena. Jednoznačně bylo prokázáno, že ani jedna ze žalovaných nejsou daňovými poradkyněmi, tudíž neposkytovaly a ani nemohly poskytovat daňové poradenství. Toto mohly pouze zprostředkovat a v případě žalované [číslo] tak činili prostřednictvím daňového poradce [anonymizována dvě slova]. Pokud bylo ze strany žalobkyně namítáno, že si obě žalované nechaly za služby daňového poradenství zaplatit a plyne to z faktur vystavených žalobkyni, tak toto není pravdou. Fakturováno bylo pouze za vygenerování daňových přiznání, které účetní systémy generují automaticky. Toto bylo pouze předáno žalobkyni a bylo na ní, zda tato přiznání použije, či využije služeb externího daňového poradce. Nadto daňová přiznání podepisoval jednatel žalobkyně, společně s razítkem společnosti žalobkyně a jako osoba, která jedná s finančním úřadem byl na předmětných formulářích označen právě on. Žalobkyně sama daňová přiznání podepsala, odevzdala a tudíž i odpovídala za jeho správnost. Ani jedna ze žalovaných nebyla osobou jednající za žalobkyni před finančním úřadem, takováto dohoda mezi účastnicemi nikdy nebyla. [příjmení] přiznání za rok 2012 bylo podáno dne [datum], tedy před spoluprací se žalovanou [číslo] co se týká nároku na uplatnění vrácení DPH, tak vše s finančním úřadem řešila sama žalobkyně, sama doplnila úřadu listiny a informace a při jednání nebyla přítomna p. [příjmení] jako jednatelka žalované [číslo]. Tudíž žalovaná [číslo] neměla na toto řízení před finančním úřadem žádný vliv. Následně v únoru 2013 bylo DPH vráceno a p. [příjmení] se ani o tomto nedozvěděla, jelikož bylo prokázáno, že přes tvrzení žalobkyně, že únorový výpis z banky [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] měla k dispozici, opak byl pravdou. Z protokolu o předání listin po ukončení mandátní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] bylo zřejmé, že k dispozici měla jednatelka jen výpis z účtu [příjmení] [příjmení] za období ledna až března 2013 a výpis GE [příjmení] [příjmení] za období ledna 2013. Následně v červnu 2013 již byla ukončena spolupráce.

44. Nelze tudíž dovozovat žádnou odpovědnost žalovaných, natož odpovědnost solidární. Naopak dle ust. § 376 obch. zák. poškozená strana nemá nárok na náhradu škody, pokud nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany nebo nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna. Žalobkyně byla povinna poskytovat žalovaným informace, jež jsou nutné k zařízení obchodní záležitosti, jak plyne ze smlouvy mandátní. Jednatel žalobkyně p. [příjmení] však při svém výslechu uvedl, že informace nesděloval, protože se na to nikdo neptal. Sdělením informací nepověřil ani p. [příjmení] ani paní [příjmení]. Pokud byly dva byty zakoupeny na konci roku 2012, bylo prokázáno, že toto bylo zaúčtováno a promítlo se to v přiznání k DPH. Následně v dubnu 2013 obdržela p. [příjmení] doklady za 1. čtvrtletí roku 2013, ve kterých byly i faktury vůči fyzickým osobám na ubytování v bytech. Z toho důvodu tyto částky uvedla na zvláštní řádek 50 pro tzv. osvobozenou činnost a na konci roku mělo být vyhotoveno vypořádání podle koeficientů. To, zda p. [příjmení] sdělila p. [příjmení] při předání dokumentů k účetnictví žalobkyně, že žalobkyni mají vrátit vysoké DPH, se nepodařilo v řízení prokázat s ohledem na tu skutečnost, že této situaci byly přítomny pouze ony a na tomto se neshodly. Pro celkový výsledek řízení to však podstatné není, jelikož primární informační povinnost je na straně žalobkyně, jak bylo argumentováno shora. Pokud soud nedošel k závěru, že byla porušena jakákoli povinnost plynoucí ze závazkového vztahu, tedy jak z ústní mandátní smlouvy či z písemné mandátní smlouvy, nemůže dovozovat odpovědnost žalovaných za vzniklou škodu. Odpovědná za tuto vzniklou škodu je zcela žalobkyně.

45. Soud se s ohledem na výsledek řízení – neprokázání odpovědnosti za vzniklou škodu - nezabýval výzvou vůči žalobkyni k odstranění vad eventuálního petitu, a to s odůvodněním, že žalobu v plném rozsahu zamítl. Soud se nezabýval ani námitkou žalované [číslo] že žalobkyně nesprávně vypočetla žalovanou částku, kdy částka (kdy nebyl uznán nárok žalobkyně na odpočet v celkové výši 668 626 Kč), není jen tvořena pouze odpočtem daně za předmětné nemovitosti a přijatá plnění s nemovitostmi souvisejícími a z toho logicky vyplývá, že částka, kterou požaduje žalobkyně po žalovaných uhradit za penále, je nesprávná, neboť penále bylo vypočteno ze všech plnění, u nichž za čtvrtý kvartál roku 2012 nebyl přiznán nárok na odpočet DPH, nikoli pouze z těch, která souvisejí s předmětnými nemovitostmi. Soud konstatuje, že touto námitkou se již pro nadbytečnost nezabýval, k tomuto ani nevyzýval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení a důkazy, jelikož již bylo zřejmé, že nelze naplnit ten základní předpoklad, že žalovaná [číslo] nebo žalovaná [číslo] něco porušily.

46. Z důvodů shora uvedených byla žaloba zcela zamítnuta.

47. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalované mají právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni. Náklady řízení žalované 1) představují náklady právního zastoupení žalované 1) advokátem za 25 úkonů právní služby po 10 820 Kč dle § 8 odst. 1, § 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, (dále jen AT) ve výši 270 500 Kč, náhradu za 25 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT ve výši 7 500 Kč, jízdné dle § 156 a násl. zák. č. 262/2006 Sb. ve spojení s vyhl. č. 589/2020 Sb., [číslo] Sb., [číslo] Sb. za cestu z [obec] do Č. Budějovic k jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] za celkem ujetých 303 km za jedno jednání, vozidlem VOLVO V70, [registrační značka], při průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km, palivu BA ve výši 15 965,70 Kč, náhradu za promeškaný čas strávený na cestě dle § 14 odst. 3 AT (100 Kč/každá započatá půlhodina) za celkem 7 jednání při ztrátě 8 půlhodin za jednu cestu v celkové výši 5 600 Kč a příslušného 21 % DPH, neboť zástupce osvědčil, že je plátcem DPH, celkem částka 362 474,50 Kč. Úkony právní služby jsou: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření žalované 1) ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], závěrečný návrh ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], [datum] (2 úkony), [datum] (2 úkony), [datum] (2 úkony), [datum] (2 úkony), [datum] (2 úkony), [datum], porada s klientem dne [datum], [datum], [datum] Celkem 25 úkonů. Soud neuznal označený úkon – reakce na předžalobní výzvu ze dne [datum], jelikož se nejedná o úkon ve smyslu ust. § 11 AT Náklady řízení žalované 2) představují náklady právního zastoupení žalované 2) advokátem za 18 úkonů právní služby po 10 820 Kč dle § 8 odst. 1, § 7 bod 6. AT ve výši 194 760 Kč, náhradu za 18 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT ve výši 5 400 Kč a příslušného 21 % DPH, neboť zástupce osvědčil, že je plátcem DPH, v celkové výši 242 193,60 Kč. Úkony právní služby jsou: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření žalované 2) ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], závěrečný návrh ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] (2 úkony), [datum] (2 úkony), [datum] (2 úkony), [datum] (2 úkony), [datum] (3 úkony), [datum] Celkem 18 úkonů.

48. Lhůta k plnění byla žalobkyni stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.