10 C 30/2020

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Musilovou v právní věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO , se sídlem adresa , zastoupené JUDr. jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa , proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa žalovaného , o zaplacení částky 80 769 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 52 463,45 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 52 463,45 Kč od [datum] do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 8,94 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 14 298,33 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 10 896,46 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 896,46 Kč od [datum] do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 86,96 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 236 044 Kč, spolu s částí smluvní pokuty ve výši 3 112,43 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 18 221,45 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum]. Obsahem smlouvy byl úvěr peněžních prostředků ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úroky ve výši efektivní úrokové sazby 151,58 % p.a. splácet v pravidelných 48 měsíčních splátkách ve výši 4 098 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce. Pro případ prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru žalobkyně požadovala uhrazení smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč (499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů) a náhrady nákladů na vymáhání splátek v prodlení v celkové výši 400 Kč (2x 200 Kč). Z důvodu prodlení žalovaného s hrazením splátek byl ke dni [datum] zesplatněn celý úvěr a nová jistina byla ve výši 61 961,91 Kč. Do data zesplatnění nebylo uhrazeno ničeho, taktéž ani po datu zesplatnění. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 61 961,91 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 95,9 % p.a. (nominální roční úroková sazba) z částky 50 000 Kč částečně od [datum] do zaplacení, smluvní pokutou v kapitalizované výši 17 410,76 Kč ve výši 0,1 % denně z částky 61 961,91 Kč od [datum] do [datum] a náklady na vymáhání ve výši 400 Kč a smluvní pokutu ve výši 998 Kč za prodlení se dvěma splátkami. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně. Žalobkyně soudu doložila, že prověřovala schopnost žalovaného řádně splácet.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Žalovanému byla žaloba spolu s předvoláním k soudnímu jednání doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. K jednání se žalovaný nedostavil, svou přítomnost neomluvil, tudíž byla věc projednána v jeho nepřítomnosti.

4. Řízení v této věci bylo přerušeno usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 2. 2021, č. j. [číslo jednací], a to z důvodu trestního stíhání žalovaného, které bylo vedeno pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] 2018. Toto trestní stíhání bylo ukončeno trestním příkazem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na základě kterého byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přečinu úvěrového podvodu. Soud následně vydal usnesení o pokračování v řízení, a to dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

6. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě které obdržel žalovaný částku 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu včetně úroku ve výši 151,58 % p.a. v pravidelných 48 splátkách po 4 098 Kč měsíčně vždy ke každému 17. dni příslušného měsíce. Žalovaný neuhradil ničeho, tím se dostal do prodlení, čímž nedodržel smluvené podmínky. Následně byla žalovaná pohledávka zesplatněna k datu [datum] a nová jistina byla dle žalobkyně ve výši 61 961,91 Kč. V bodě 6.1 smlouvy byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku s níž se žalovaný ocitne v prodlení v délce 30 dnů s tím, že smluvní pokuta je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení této smluvní pokuty. V bodě 6.2 smlouvy byla mezi účastníky sjednána úhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. V bodě 6.3 smlouvy bylo ujednáno automatické zesplatnění úvěru pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů s tím, že splatné se k tomuto dni stávají i veškeré smluvní pokuty a náhrady nákladů. V bodě 6.4 smlouvy bylo ujednáno, že nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění se stávají součástí jistiny úvěru. V bodě 6.5 smlouvy byla ujednána povinnost žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení, pokud nebude zaplacena nová jistina úvěru v den zesplatnění úvěru. Tyto skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo].

7. Z prohlášení klientů, informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalobkyně prověřila úvěryschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru včetně hodnocení klienta z téhož dne. Z předsmluvního formuláře z téhož dne plyne, že žalovaný byl seznámen s parametry úvěru. Úvěryschopnost žalovaného byla prověřena také z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu a prověřením v databázi [příjmení] a [anonymizováno].

8. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo soudem zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] částku ve výši 50 000 Kč na účet [číslo] [bankovní účet].

9. Z karty klienta bylo soudem zjištěno, že žalovaný nezaplatil žalobkyni z titulu výše specifikované smlouvy o úvěru ani jednu splátku.

10. Z výzev ze dne [datum] a [datum] bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě splátky [číslo]. Žalovaný byl taktéž upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátek úvěru, došlo tímto dnem v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč, dále úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 11 961,91 Kč, dále neuhrazených smluvních pokut ve výši 998 Kč a dále náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč, celkem částka 63 359 Kč.

11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky před podáním žaloby. 12. [příjmení] [příjmení] – Systému časových řad [obec] národní banky, bylo soudem zjištěno, že výše průměrných úrokových sazeb z úvěrů na spotřebu činila v době uzavření smlouvy, tj. v prosinci 2018, 8,94 %.

13. Soudem nebyl hodnocen důkaz„ vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne [datum]“, neboť s ohledem na níže uvedený názor k neplatnosti sjednané úrokové sazby není tento důkaz přínosný.

14. Skutková tvrzení žaloby nebyla žalovaným zpochybňována, ani žádnými důkazy či skutkovými tvrzeními vyvrácena, když žalovaný zůstal zcela nečinný. Avšak důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby prokázal, že zaplatil řádně a včas. Soud tedy vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru, shora uvedená suma mu byla vyplacena, avšak svou smluvní povinnost vrátit všechny peněžní prostředky nesplnil. Avšak pouze co do části nároku. Žalobě bylo vyhověno co do nároku na částku 998 Kč a 400 Kč jako nároků dle bodů 6.1 a 6.2 smlouvy a částečně i co do nároku na smluvní pokutu ve výši 14 298,33 Kč dle bodu 6.5 smlouvy vypočtené z„ nové jistiny“, ze které vyšel soud ke dni zesplatnění úvěru, tedy z částky 51 065,45 Kč. Žalobě však nebylo vyhověno, co do ujednání o výši úroku, které je dle názoru soudu neplatné.

15. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2 395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nárok žalobkyně na smluvní pokutu plyne z ust. § 2048 o.z. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

16. Dle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

17. Dle ust. § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úrok ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

18. Soudem z jeho úřední činnosti bylo zjištěno, že v obdobném sporu žalobkyně již Krajským soudem v Českých Budějovicích bylo rozhodováno o platném/neplatném ujednání o výši úroku pro rozpor s dobrými mravy. (Pro srovnání rozhodnutí ve věci sp. zn. 22 Co 865/2019 či sp. zn. 7 Co 712/2020) V uvedeném rozsudku krajský soud posuzoval skutkově i právně obdobný spor žalobkyně. V souvislosti s platností smluvního ujednání o úroku za poskytnutí prostředků úvěru krajský soud konstatoval, že ujednání o výši úroku, která v případě posuzovaném krajským soudem činila 129,68 % ročně, je ujednáním neplatným pro jeho rozpor s dobrými mravy. Jedná se o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti. Krajský soud v tomto odkázal např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v němž Nejvyšší soud shledal neplatné pro rozpor s dobrými mravy smluvní ujednání o úrocích ve výši 60 % ročně, která téměř čtyřnásobně převyšovala horní hranici obvyklé úrokové míry. Dále krajský soud poukázal např. na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 či na nález Ústavního soudu sp. zn. III ÚS 4129/2018, v nichž se uvedené soudy zabývaly otázkou dobrých mravů a přiměřené výše úroku jako odměny za poskytnutí prostředků úvěru. Podstatným závěrem, který ze všech shora citovaných rozhodnutí plyne, je závěr, že nepřiměřená a tím pádem odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček. Krajský soud ve shora citovaném rozsudku č. j. 22 Co 865/2019-105 formuloval závěr, že přestože byl mezi účastníky úvěrové smlouvy neplatně s ohledem na svou nepřiměřenou výši ujednán úrok za poskytnutí prostředků úvěru, náleží žalobci úrok ve výši průměrné úrokové sazby spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, když krajský soud vycházel z úrokové sazby uvedené v systému [příjmení].

19. Žalobkyně touto žalobou požadovala smluvní úrok ve výši 95,9 % p.a. (v nominální roční úrokové sazbě, která odpovídá efektivní úrokové sazbě sjednané ve smlouvě) z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 236 044 Kč. Pro porušení dobrých mravů, co se týká výše úroku, soud prohlásil smlouvu o úvěru za částečně neplatnou, jelikož mnohonásobně převyšuje obvyklou úrokovou sazbu poskytovanou bankami, když z veřejně dostupných statistických údajů [obec] národní banky uveřejněných v databázi [příjmení] vyplývá, že obvyklá úroková míra u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření úvěrové smlouvy (prosinec 2018) činila přibližně 8,94 %. Soud tedy vyslovil částečnou neplatnost úvěrové smlouvy týkající se sjednaného úroku z poskytnutého úvěru a to pro rozpor s dobrými mravy. Takto učinil z úřední povinnosti (bez návrhu), tedy i v případě, že žalovaný zůstal zcela nečinný. Na toto právní jednání žalobkyně je potřeba hledět jako na absolutně neplatné. Avšak smlouva o úvěru je ze zákona úročena (úrok jako odměna za poskytnutí finančních prostředků je pojmovým znakem úvěru), a tedy soud určil pro předmětnou smlouvu úrok ve výši 8,94 % ročně, který plyne z údajů v databázi [příjmení] plynoucích z veřejně dostupných statistických údajů [obec] národní banky. Obvyklá úroková míra u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR v době uzavření úvěrové smlouvy dne [datum] činila 8,94 % ročně.

20. Ke dni zesplatnění úvěru, tj. ke dni [datum] při výši úroku 8,94 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] činila výše úroku 1 065,45 Kč. Součtem těchto částek je částka 51 065,45 Kč. Soud však žalobu částečně zamítl co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 896,46 Kč, která vycházela z nesprávného výpočtu nové jistiny při zesplatnění počítané s úrokem ve výši 95,9 % ročně a část smluvní pokuty ve výši 3 112,43 Kč, jejíž výpočet vyšel taktéž z nové jistiny nesprávně vypočtené. Dále byla žaloba zamítnuta co do úroku ve výši 86,96 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 236 044 Kč.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když účastníkem, který měl ve věci větší úspěch, byla žalobkyně a z tohoto důvodu je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v poměrné výši náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 4 019 Kč, dále odměnou za 4 úkony právní služby po 4 340 Kč dle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů za 4 režijní paušály po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., jízdné dle § 156 a následujících zákona č. 262/2006 Sb. ve spojení s vyhl. č. 589/2020 Sb. ve výši 674,40 Kč, náhradou za promeškaný čas strávený na cestě ve výši 400 Kč dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (100 Kč za každou započatou půlhodinu) a příslušného 21 % DPH, neboť zástupkyně osvědčila, že je plátkyní DPH. Celkem tedy náklady řízení jsou ve výši 27 776,60 Kč. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do 82,80 % vůči neúspěchu žalovaného ve výši 17,20 %. Soud tedy přiznává náhradu nákladů ve výši 65,60 % ze shora vyčíslené náhrady nákladů řízení, tudíž celkovou částku na nákladech řízení ve výši 18 221,45 Kč.

22. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.