Okresní soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

12 C 151/2024

č. j. 12 C 151/2024-116

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-05-28 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCB:2025:12.C.151.2024.1

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl soudkyní Mgr. Kristýnou Křiváčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky C sídlem Adresa advokátky C o zaplacení částky 35 044 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhá proti žalovanému zaplacení částky 35 044 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 35 044 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 30 444 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 35 044 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené faktury za elektřinu a vodu. Mezi žalobcem (jako povinným z věcného břemene) a žalovaným, jejich otcem panem , Jméno žalovaného, st. a jejich matkou, již zemřelou paní , jméno FO, (jako oprávněnými z věcného břemene), byla dne , datum, uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene bytu a věcného břemene užívaní, zatěžující pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, . Vzhledem k tomu, že žalovaný uvedené nemovitosti dlouhodobě využívá k bydlení, je povinen hradit žalobci, který v nemovitosti minimálně 4 roky nebydlí, náklady související s užíváním nemovitosti, tedy spotřebu elektřiny a vody. Spotřebu požaduje žalobce uhradit konkrétně za období od , datum, do , datum, , co se týká elektřiny, a od , datum, do , datum, , co se týká vody. Vzhledem k tomu, že faktury za spotřebu elektřiny a vody dlouhodobě hradí žalobce, ačkoliv se jedná o spotřeby žalovaného, vznikl tak dle žalobce na straně žalovaného neoprávněný prospěch, který je povinen vydat.

2. Žalovaný nárok žalobce neuznal. Odmítl, že by se žalovaný vůči žalobci bezdůvodně obohatil. Žalovaný učinil nesporným, že žalobce je výlučným vlastníkem výše uvedených nemovitostí v katastrálním území , adresa, s tím, že v domě jsou fakticky dva byty. Byt v přízemí používal žalovaný se svými rodiči a po smrti matky jej užívá pouze s otcem, panem , Jméno žalovaného, , a podkrovní byt využíval výlučně žalobce. Žalobce jakožto vlastník nemovitostí měl uzavřené smlouvy s dodavateli elektřiny a vody, ale žalovaný i jeho otec na tyto služby pravidelně přispívali. V období, za nějž je úhrada služeb požadována, se jednalo o částku 1 000 Kč měsíčně pro každého, s tím, že po vyúčtování služeb od dodavatele dojde mezi účastníky a jejich otcem k vyúčtování podle faktické spotřeby. Se zhoršujícími se vztahy mezi účastníky v roce , Anonymizováno, začal žalovaný zasílat peníze žalobci poštovní poukázkou, otec nadále žalobci předával částku 1 000 Kč osobně. Dále dle tvrzení žalovaného, v roce , Anonymizováno, , za který je úhrada služeb mimo jiné požadována, žalobce bydlel v podkrovním bytě domu spolu se svojí partnerkou paní , jméno FO, a s jejími dětmi. Žalovaný dále namítl, že žalobce spotřebovával elektrickou energii a vodu v domě až do počátku roku , Anonymizováno, . Dle žalovaného je pravdou, že se žalobce v domě od roku , Anonymizováno, nezdržuje soustavně. Zdržoval se zde nahodile a měl zde až do počátku roku , Anonymizováno, v provozu elektrospotřebiče jako je bojler, mrazák a lednička. V září roku , Anonymizováno, pak došlo k přepisu smluv o dodávkách elektřiny a vody na otce účastníků. Žalovaný se necítí povinen z titulu bezdůvodného obohacení ničeho žalobci hradit, neboť žalovaný i jeho otec hradili každý pravidelně částku 1 000 Kč měsíčně a žalobce v období, za nějž jsou platby požadovány, nemovitost také používal. Žalovaný se proto na úkor žalobce ničím neobohatil.

3. Žalobce na jednání konaném dne , datum, doplnil žalobu tak, že vychází z toho, že všichni oprávnění z věcného břemene odpovídají za úhrady spotřeby elektřiny a vody v předmětné nemovitosti společně a nerozdílně, neboť zákon neobsahuje výslovnou právní úpravu postavení osob oprávněných z věcného břemene, je třeba užít analogie a řídit se právní úpravou společného nájmu bytu. Vzhledem k solidární odpovědnosti oprávněných z věcného břemene, je žalobce oprávněn požadovat úhradu vzniklých dluhů na kterémkoliv z nich a je věcí oprávněných z věcného břemene, jak se mezi sebou vypořádají.

4. Žalovaný doplnil, že žalobce jakožto vlastník nemovitosti a povinný z věcného břemene je povinen vytvořit v nemovitosti takové podmínky, aby bylo možné spotřebované služby řádně vyúčtovat, obzvlášť pokud žalovaný a jeho otec neměli kontrolu nad tím, kdo se v nemovitosti zdržuje, a jaké spotřebiče jsou využívány. Žalobce měl do domu přístup, užíval byt v podkroví, ve kterém měl spotřebiče, a který byl pro žalovaného nepřístupný. Žalovaný opakovaně žádal žalobce o předání klíčů od nemovitosti s tím, že umožní kontrolu nemovitostí za přítomnosti žalovaného, to však žalobce odmítl. Žalovaný tvrdil, že byla mezi účastníky a jejich otcem uzavřena dohoda, že na spotřebovaných službách budou participovat každý jednou třetinou a to tak, že každý bude přispívat měsíčně 1 000 Kč. Dále má žalovaný za to, že žalobce nevyúčtoval služby ve vztahu k žalovanému řádně, nemohla tedy nastat splatnost vzniklého nedoplatku vůči žalovanému, a proto je dle názoru žalovaného žaloba také předčasná.

5. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

6. Mezi žalobcem a jeho rodiči, panem , Jméno žalovaného, a paní , jméno FO, , byla dne , datum, uzavřena darovací smlouva, na jejímž základě byly žalobci darovány pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům a pozemek parc. č. , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, . Zároveň bylo k těmto nemovitostem zřízeno břemeno užívání pro rodiče žalobce a pro žalovaného , Jméno žalovaného, . (Zjištěno z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne , datum, na čl. 26 an. a z výpisu z katastru nemovitostí na čl. 28.)

7. Za období od , datum, do , datum, bylo dodavatelem , Anonymizováno, vyúčtováno za spotřebu elektřiny celkem 59 523,20 Kč a za spotřebu vody bylo dodavatelem , právnická osoba, za období od , datum, do , datum, vyúčtováno celkem 4 521 Kč (zjištěno z faktur , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, , č. , hodnota, ze dne , datum, a č. , hodnota, ze dne , datum, a z faktur , právnická osoba, . č. , hodnota, ze dne , datum, , č. , hodnota, ze dne , datum, a č. , hodnota, ze dne , datum, na čl. 29 -31). Žalovaný pak dle tvrzení žalobce uhradil žalobci na tyto faktury za žalované období celkem částku 29 000 Kč.

8. Mezi účastníky a jejich otcem byla uzavřena dlouhodobá dohoda, že každý z nich se bude podílet na spotřebě energií a vody částkou ve výši 1 000 Kč měsíčně. Otec účastníků se v květnu , Anonymizováno, odstěhoval ke svojí partnerce paní , jméno FO, . I poté ho paní , jméno FO, každý měsíc po vybrání důchodu na poště vozila autem do domu ve , Anonymizováno, , kde dle domluvy nechával žalobci 1 000 Kč na schodech od verandy. (Zjištěno ze svědecké výpovědi , Jméno žalovaného, a ze svědecké výpovědi jeho partnerky , jméno FO, ). Žalobce dále v domě ve , Anonymizováno, minimálně rok z předmětného období (od roku , Anonymizováno, do roku , Anonymizováno, ) bydlel se svojí partnerkou , jméno FO, . V řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, se stejnými účastníky pod sp. zn. , spisová značka, (tedy panem , jméno FO, jako žalobcem a panem , Jméno žalovaného, jako žalovaným), při svědecké výpovědi otce účastníků dne , datum, žalobce uvedl, že je to rok, co paní , jméno FO, ve , Anonymizováno, nežije. (Zjištěno z protokolu o jednání sp. zn. , spisová značka, na čl. 62 an.) Tuto skutečnost má soud zároveň za zjištěnou z dopisu právní zástupkyně žalovaného zaslaného žalobci v květnu roku , Anonymizováno, , ve kterém žalobce vyzývá, aby napravil nastalou situaci, kdy se po nastěhování do domu jeho tehdejší partnerkou , jméno FO, , společně s jejími dětmi , adresa, a , Anonymizováno, , začaly ztrácet peníze. Dále zástupkyně žalovaného žalobce v tomto dopise upozornila na situaci, že paní , jméno FO, vyvolává konflikty a nerespektuje soukromí žalovaného s jeho otcem, když využívá celý dům, včetně bytu v přízemí, který je užíván právě žalovaným a jeho otcem. (Zjištěno z dopisu právní zástupkyně žalovaného ze dne , datum, na čl. 18). Dále měl žalobce v domě ve , Anonymizováno, v předmětném období zapojené elektrospotřebiče, a to zejména lednici a mrazák a dále, byť v domě nebydlel, jej nárazově využíval jako zázemí při rybaření, ale i k přespání. (Zjištěno ze svědecké výpovědi pana , Jméno žalovaného, a ze svědecké výpovědi jeho partnerky , jméno FO, ).

9. Žalovaný zaslal žalobci poštovní poukázkou dne , datum, částku 6 000 Kč a dne , datum, částku 4 000 Kč. Tyto poštovní poukázky pak zůstaly nevyzvednuty. (Zjištěno z poštovních poukázek na čl. 57-60). Dále v dopise z listopadu roku , Anonymizováno, , adresovaného tehdejšímu zástupci žalobce, zástupkyně žalovaného uvádí, že žalovaný souhlasí s přepisem smluv ohledně služeb na svou osobu a zároveň žalovaný žádá buď nainstalovaní podružných elektroměrů nebo to, aby žalobce nadále participoval na úhradě služeb, s ohledem na to, že se v nemovitosti dle svého uvážení zdržuje (zjištěno z dopisu ze dne , datum, na čl. 21). Z komunikace zástupkyň účastníků v červenci roku , Anonymizováno, je patrné, že se účastníci dohodli na přepisu služeb z žalobce na otce účastníků a ze strany žalobce došlo k vyúčtování dluhu vůči žalovanému (zjištěno z emailové komunikace zástupkyň účastníků ze dne , datum, a ze dne , datum, na čl. 55). V průběhu let pak k řádnému vyúčtování případných přeplatků žalobcem nedocházelo, když se z přeplatků např. koupilo a vykrmilo prase. (Zjištěno ze svědeckého výslechu pana , Jméno žalovaného, )

10. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, má soud za zjištěné, že žalobce před podáním žaloby nejprve vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 35 044,20 Kč.

11. Z provedených výpovědí svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, neučinil soud žádná skutková zjištění. Jedná se o svědky, kteří žijí v bližším sousedství účastníků, nicméně o situaci v domě nebyli schopni poskytnout žádné dostatečně relevantní informace, kromě tvrzení, že tam žalobce s jistotou již několik let nebydlí. O neinformovanosti svědků ohledně situace v domě svědčí i fakt, že dva svědci ze tří (vyjma paní , jméno FO, ), neznali paní , jméno FO, , ani nevěděli, o koho se jedná, přestože ta se prokazatelně v domě ve , Anonymizováno, v období mezi lety , Anonymizováno, pravidelně vyskytovala a pravděpodobně tam i fakticky bydlela. Jejich vědomost o situaci tak působila spíše povrchně, než aby mohli poskytnout relevantní informace k tomu, jaká byla mezi účastníky dohoda ohledně placení služeb nebo zda se žalobce v domě nepravidelně zdržuje či zde má zapojené spotřebiče.

12. Dále soud zamítl provedení důkazu výslechem , jméno FO, a , jméno FO, , ohledně skutečnosti, že otec účastníků přispíval na úhrady služeb 1 000 Kč měsíčně v hotovosti, když tuto skutečnost má za dostatečně prokázanou z výslechu otce účastníků a jeho partnerky paní , jméno FO, . Soud dále neprovedl navrhovaný důkaz výslechem účastníků, neboť může nařídit důkaz výslechem účastníků pouze v případě, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak. S ohledem na to, že byly tvrzené skutečnosti prokázány jinak, soud provedení důkazu výslechem účastníků zamítl.

13. Soud tak má za prokázané, že mezi žalobcem (jako povinným z věcného břemene) a žalovaným a jejich otcem (jako oprávněnými z věcného břemene) byla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene bytu a věcného břemene užívaní. Dále byla mezi účastníky uzavřena dohoda o tom, jak budou náklady na spotřebu elektřiny a vody hrazeny, tedy že každý z nich bude přispívat na zálohy rovným dílem po 1 000 Kč. Také je prokázáno, že v předmětném období žalobce v nemovitosti sice nebydlel, ale nárazově ji využíval a měl zde stále zapojené elektrospotřebiče.

14. Po právní stránce byla věc posouzena především podle příslušných ustanovení občanského zákoníku o nákladech na zachování věcného břemene (§ 1263) a o dělitelnosti plnění (§ 1871).

15. Podle § 1263 odst. 1 občanského zákoníku oprávněná osoba nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena. Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen, je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet.

16. Podle § 1871 odst. 1 občanského zákoníku každý z několika spoludlužníků dělitelného plnění je dlužen jen svůj díl a každý z několika věřitelů dělitelného plnění je věřitelem jen svého dílu, ledaže smlouva, zákon nebo rozhodnutí soudu stanoví jinak.

17. Soud se předně zabýval tím, zda byla mezi žalobcem jako povinným z věcného břemene a žalovaným a otcem účastníků jakožto oprávněnými z věcného břemene uzavřena dohoda o tom, jak ponesou náklady za služby v nemovitosti. Soud má za prokázané, že mezi účastníky a jejich otcem byla dohoda, že bude každý platit na zálohy energií a vody 1 000 Kč měsíčně, a to jak ze svědeckého výpovědi otce účastníků, tak zejména ze skutečnosti, že žalovaný (i dle tvrzení žalobce) fakticky tyto zálohy v této výši hradil a uhradil na nich žalobci 29 000 Kč. Zbytek plateb učiněný složenkami žalobce sice nevyzvedl, ale je z nich patrné, že žalovaný hradil pravidelně 1 000 Kč. Lze si tak položit otázku, proč by tak žalovaný po několik let činil, pokud by mezi účastníky neexistovala žádná dohoda. Z takto prokázané dohody zúčastněných soud dovozuje, že zde mezi žalovaným a otcem účastníků není solidární vztah, to znamená, že pokud jde o hrazení záloh, nejsou zavázáni společně a nerozdílně. Ale i pokud by tomu tak bylo, nemělo by to na výsledek řízení vliv. Uplatněním celého nároku pouze vůči žalovanému s argumentací, že jsou zavázáni s otcem společně a nerozdílně dochází k obcházení uplatnění potenciálního nároku vůči otci, které by se zcela jistě příčilo dobrým mravům, neboť otec žalobci celou nemovitost daroval.

18. Vzhledem k tomu, že má soud za prokázané, že se žalobce v domě, byť nepravidelně zdržoval a měl zde umístěné i stále zapnuté spotřebiče, má soud za to, že se na zálohách měli všichni podílet rovným dílem. Zároveň má soud za prokázané, že otec účastníků 1 000 Kč na zálohy energií a vody žalobci pravidelně hradil, způsobem, který byl mezi nimi dohodnut, byť žalobce tvrdí, že otec neuhradil vůbec ničeho. Tuto skutečnost má soud za zjištěnou, neboť výpověď otce účastníků i jeho partnerky soud považoval za věrohodnou. Přestože otec má zjevně lepší vztahy se žalovaným, žaloba se jeho vlastní finanční sféry nedotýkala a neměl tak důvod o tom, že žalobci peníze pravidelně dával, lhát. Pokud dohoda mezi účastníky a jejich otcem byla hrazení na třetiny rovným dílem, činil by celkový podíl na zálohách 21 348 Kč, přičemž žalovaný již na zálohách zaplatil 29 000 Kč. Z tohoto důvodu byla žaloba zamítnuta. I pokud by soud ale počítal s tím, že žalovaný a otec účastníků by měli energie uhradit výhradně sami, tzn. každý jednou polovinou, vycházelo by na každého z nich zaplatit 32 022 Kč. Případný nedoplatek žalovaného ve výši cca 3 000 Kč by pak byl jistě pokryt částečným užíváním nemovitosti žalobcem v průběhu oněch žalovaných 4 let. Z výše uvedených důvodů pak soud žalobu zamítl v plném rozsahu.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 30 444 Kč. Tato náhrada je tvořena odměnou zástupkyně žalovaného za 9 úkonů právní služby po 2 540 Kč (převzetí a příprava zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu, účast na jednání soudu ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, a další vyjádření ve věci samé ze dne , datum, a , datum, ), vše dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále je náhrada tvořena 6 tzv. režijními paušály po 300 Kč za úkony učiněné do , datum, a 3 po 450 Kč za úkony učiněné po , datum, , a to dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění novely č. 258/2024 Sb., a náhradou cestovních výdajů ve výši 4 434 Kč.

20. Náhradu cestovních výdajů tvoří náhrada za 5 jízd z , adresa, do , adresa, a zpět na soudní jednání (vždy po 50 km) při užití vozidla , jméno FO, s kombinovanou spotřebou benzinu 95 oktanů 6,6 l/100 km a při ztrátě 4 započatých půlhodin jízdy. První tři jízdy v roce 2024 jsou účtovány v režimu vyhlášky č. 398/2023 Sb., tj. s cenou benzinu 38,20 Kč/l, sazbou základní náhrady 5,60 Kč/km a náhradou za 1 započatou půlhodinu cesty ve výši 100 Kč. Za jednu takovou cestu náleží náhrada ve výši 806 Kč. Další dvě jízdy v roce 2025 jsou účtovány v režimu vyhlášky č. 458/2024 Sb., tj. s cenou benzinu 35,80 Kč/l, sazbou základní náhrady 5,80 Kč/km a náhradou za 1 započatou půlhodinu cesty ve výši 150 Kč. Za jednu takovou cestu náleží náhrada ve výši 1 008 Kč.

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.