12 C 155/2020

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Veselou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum , bytem adresa žalobce , zastoupeného anonymizováno et anonymizováno jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa , proti; 1) žalovaným: ; 1. celé jméno žalovaného , narozený dne datum , bytem adresa žalovaného , právně zastoupeného anonymizováno jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa , 2. celé jméno žalovaného , anonymizována dvě slova datum , bytem adresa žalovaného , o povinnost souhlasit s vydáním předmětu úschovy žalobci

I. Žalovaný 1. a žalovaný 2. jsou povinni souhlasit s vydáním předmětu úschovy – peněžní částky [částka], přijaté do úschovy soudu usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], žalobci.

II. Žalobci se právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému 1. a žalovanému 2. nepřiznává.

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalovaném 1. a žalovaném 2. uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy – peněžní částky [částka] přijaté do úschovy soudu, žalobci, neboť se jedná o finanční hotovost původně 27 190 ATS, když tyto prostředky měl ve svém trezoru v místnosti, která byla pronajata žalovanému 1., a tyto peníze měl připravené pro účely své dovolené. Tyto finanční prostředky byly zabaveny při domovní prohlídce dne [datum] (položky 23, 24, 25, 26, 27 protokolu) a byly jasně označeny papírkem„ [celé jméno žalobce]“.

2. Žalovaný 1. uváděl, že se jedná o jeho finanční prostředky, které mu v minulosti nebyly ze strany orgánu činných v trestních řízení vráceny, neboť neprokázal, že jsou skutečně jeho a žalovaný se s tímto postojem smířil a věc dále neřešil. V průběhu řízení však žalovaný 1. souhlasil s vydáním předmětu úschovy žalobci, když poté, co žalobce předložil protokoly o domovní prohlídce v jeho prostorech, uznal, že se jedná o peněžní prostředky žalobce.

3. Žalovaný 2. se k věci nevyjádřil (sdělil, že se vyjádří až u jednání dne [datum], na č. l. 36). K nařízenému jednání se nedostavil. Omluvil se prostřednictvím třetí osoby, která předložila soudu jeho propouštěcí zprávu z nemocnice. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalovaného 2., když žalovaný 2. nepožádal o odročení jednání. Soud navíc jeho omluvu nemůže hodnotit ani jako včasnou, když z nemocnice byl propuštěn již dne [datum] a jednání se konalo dne [datum] (tj. omlouvá se až den před konáním jednání). Žalovanému nic nebránilo, aby se po obdržení žaloby ve věci písemně vyjádřil.

4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav: Usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí] č.j [číslo jednací] byla podle § 80 odst. 1 věta 3 trestního řádu peněžní částka 1 976,84 EUR (původně 27 190 AT po přepočtu dle kurzovního lístku ke dni vydání tohoto usnesení, tj. [datum] = [částka]) uložena do úschovy soudu s tím, že při domovní prohlídce dne [datum] byla zabavena částka 71 190 ATS, když [celé jméno žalovaného] bylo vydáno 44 000 ATS a vznikl tak přebytek 27 190 ATS, u něhož se nepodařilo ustanovit majitele. Nadále zůstalo důvodné podezření, že by se mohlo jednat o peníze získané trestnou činností [celé jméno žalovaného] při distribuci narkotik do Rakouska. Protože přetrvávají pochybnosti k věci, neboť není zřejmé, zda jejich vlastníkem je [celé jméno žalovaného], J. [celé jméno žalovaného] nebo R. [celé jméno žalobce] či jiná osoba, byly peněžní prostředky uloženy do úschovy soudu (zjištěno z citovaného usnesení). Usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto podle § 80 odst. 1 t.ř. per analogiam, že peněžní částka [částka] připadne státu, jestliže se o ní nikdo nepřihlásí do 1 roku ode dne vydání tohoto usnesení a stát nabude vlastnictví předmětu úschovy marným uplynutím lhůty (zjištěno z citovaného usnesení). K peněžním prostředkům se přihlásili žalovaný 1. (zjištěno z žádosti na č. l. 638 trestního spisu), žalobce (zjištěno z žádosti na č. l. 649 trestního spisu) a žalovaný 2. (zjištěno z žádosti na č. l. 658 trestního spisu). Přípisem soudu ze dne [datum] pak žalobce a žalovaný 1. byli vyrozuměni o tom, že je nutno podat občanskoprávní žalobu, neboť se o vydání finančních prostředků přihlásili žalobce a žalovaný 1 (zjištěno z přípisu na č. l. 757). Usnesením PČR ze dne [datum] byly vráceny žalovanému 2. jeden kus kovového boxeru a 2 ks klíčů, z toho jeden od trezoru [číslo] dále žalovanému 1. z věcí zajištěných při prohlídce v klubu [příjmení] v ulici [ulice] v [obec] dne [datum] v jemu pronajaté místnosti 1 ks [anonymizována dvě slova] MD003 (položka [číslo]), 1 ks UV lampa [anonymizováno] 64W (položka [číslo]), peníze v hodnotě [částka], 44 000 ATS a [částka], neboť výše uvedených věcí není třeba k trestnímu řízení a nepřipadá v úvahu jejich zabrání či propadnutí a lze je tedy vrátit osobám, které věci vydaly, či kterým byly zabrány, když se jedná o věci v jejich vlastnictví či věci, jimi jinými osobami svěřené, když tito s nimi do doby zajištění nakládali v souladu s vůli zmíněných osob a další přerozdělení není tedy věcí trestního řízení. PČR zůstává nadále zajištěna částka ve výši [částka] a 27 190 ATS, když i nadále přetrvává podezření, že tyto mohou pocházet z trestné činnosti obviněného [celé jméno žalovaného] (zjištěno z citovaného usnesení na č. l. 15-16 trestního spisu). Z protokolu o provedení domovní prohlídky z [datum] soud zjistil, že mimo jiné v trezoru pod položkou 23 byl zajištěn 1 ks bankovky á [částka] s papírkem„ [celé jméno žalobce]“, pod položkou 24 31 ks bankovek á [částka] s papírkem„ [celé jméno žalobce]“, pod položkou 25 2 ks bankovek á [částka] s papírkem„ [celé jméno žalobce]“, pod položka 26 1 ks bankovky á [částka] s papírkem„ [celé jméno žalobce]“ a pod položkou 27 4 ks bankovek ATS á 1 000 (zjištěno z protokolu na č. l. 20 – 21). Zabavené peněžní prostředky byly uloženy u [anonymizováno] banky (zjištěno z přípisu ze dne [datum] na č. l. 52). Žalovaný 1. potvrdil dne [datum], že převzal od žalobce v hotovosti částku [částka] jako zálohu na obstarání a zakoupení [značka automobilu] [anonymizováno] diesel dne [datum], dále dne [datum] částku ve výši [částka] a 4 000 ATS dle vůle a přání žalobce a dále dne [datum] převzal částku [částka] ATS jakožto zálohu na obstarání a zakoupení [značka automobilu] diesel (zjištěno z potvrzení na č. l. 70). Nebytový prostor - 1 místnost o výměře 13 m² - nacházející se v 1. nadzemním podlaží vlevo od hlavního vchodu do nemovitosti domu [adresa] v [část obce], [ulice] ulice [číslo] kde při domovní prohlídce policie byly zabaveny peněžní prostředky, byla pronajata manželi [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] žalovanému 1., když součástí předmětu nájmu je i trezor (zjištěno ze smlouvy je ze dne [datum] na č. l. 71 – 73). Žalovaný 2. ve své výpovědi jako obviněného v trestním řízení uvedl, že hodnotu věcí zajištěných domovní prohlídkou v klubu [příjmení] (položky 1 – 29) odhaduje částkou 1,4 mil. Kč, z toho [částka] patří žalobci, majiteli objektu, který si zde uschoval peníze, za které si chtěl koupit auto, aby mu je někdo neukradl z bytu, dalších [částka] si do úschovy do trezoru dala barmanka klubu [příjmení] [jméno] [příjmení], dalších [částka] by mělo patřit [celé jméno žalovaného] a stejná částka by měla patřit jemu, pak ještě [částka] patří paní [příjmení], tyto si od ní zapůjčil osobně někdy v únoru 96 – (zjištěno z protokolu na č. l. 110-113). Žalovaný 2. posléze ve své další výpovědi obviněného v trestním řízení zopakoval, že částka [částka] patří paní [příjmení] ([příjmení]), přibližně [částka] panu [celé jméno žalobce], je možné, že panu [celé jméno žalobce] patří ještě nějaký obnos ve valutách, o tom, nevím, barmanka [jméno] [příjmení] si do trezoru uložila částku [částka], panu [celé jméno žalovaného] patří obnos v celkové hodnotě [částka], nevím, v jaké měně může jít o koruny, dolary, šilinky a jeho je [částka]; je možné, že v trezoru jsou nějaké další peníze, o nichž nevím, komu patří; pokud v trezoru bylo zabaveno cca [částka] a já jsem uváděl 1,4 mil., tak jsem to jenom tak odhadl (zjištěno z protokolu o pokračování na č. l. 117 – 120 trestního spisu). Žalobce jako svědek v trestním řízení uvedl, že předal žalovanému 1. peníze, jak je nadepsáno v potvrzení sepsaném u advokáta JUDr. [příjmení] dne [datum], což sám inicioval, aby mu pan [celé jméno žalovaného] peníze po jejich zabavení policií nezapřel. Dal mu peníze jednak, aby mu obstaral [značka automobilu] [částka], dále [značka automobilu] 30 000 ATS a pak [částka] a 4 000 ATS, které si chtěl nechat uschovat v trezoru, který je v té pronajaté místnosti. Pan [celé jméno žalovaného] mu slíbil, že kdykoliv je bude chtít, tak mi je dá. Peníze si chtěl uschovat v trezoru, protože byl již 8x přepaden a několikrát vykraden, tak mu to připadalo bezpečnější než mít peníze doma. Do banky peníze dát nechtěl, chtěl je mít při ruce (zjištěno z protokolu na č. l. 182 – 184). Žalovaný 1. ve své výpovědi jako svědka před policejním orgánem vypověděl, že v trezoru bylo [částka] patřící paní [příjmení] ([příjmení]), dále [částka] jsou pana [celé jméno žalobce] jako záloha na koupi auta, ze stejného důvodu dostal i 30 000 ATS rovněž na koupi auta, a pak si dal do trezoru přibližně částku [částka] proto, aby byly uloženy bezpečněji než u něj doma, ze stejného důvodu si pak ještě uložil částku 4 000 ATS. Dále tam měla uložené peníze [jméno] [příjmení], barmanka klubu [příjmení] [částka]. Potom zde již byly jenom jeho peníze, a to [částka] a zhruba 10 000 ATS, [celé jméno žalovaného] neměl v trezoru vůbec žádné peníze. Pokud byl dotázán, jak je možné, že bylo zajištěno jiné množství peněz, než jaké celkové uvádí, tak se domníval, že do trezoru mohl dát [celé jméno žalovaného] nějaké svoje peníze, aniž by to já věděl, [celé jméno žalovaného] měl totiž také u sebe klíče, aby v případě, že budu pryč a [celé jméno žalobce] bude chtít svoje peníze, mu je mohl dát, tak byli domluveni. Peníze jsou jeho, pochází z legální podnikatelské činnosti v souvislosti s dovozem aut (zjištěno z protokolu na č. l. 185 – 188).

5. Z výslechu žalobce provedeného v tomto řízení (na č.l. 45) soud zjistil, že tomu nebyly vydány v trestním řízení žádné finanční prostředky zabavené při domovní prohlídce a bylo mu známo, že žalovaný 1. s jeho 30 000 ATS disponoval tak, že je prodával zájemcům o šilinky a místo toho s papírkem se jménem žalobce pak v trezoru ukládal české bankovky. Uvedl, že tam měl uloženo 30 000 ATS na dovolenou.

6. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že peněžní prostředky v úschově [částka], původně 27 190 ATS, jsou ve vlastnictví žalobce. Shora uvedené důkazy soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech. Peněžní prostředky zabavené při domovní prohlídce byly pod položkami 23 – 27 uloženy v trezoru na jeho jméno. O této skutečnosti vypovídali všichni účastníci v trestním řízení shodně, shodně uváděli, že žalobce měl v trezoru částku 30 000 ATS na pořízení automobilu, žalovaný 1. o tom sepsal i písemné potvrzení. V trestním řízení žalobci žádné peněžní prostředky vydány nebyly (naopak byly vydány žalovanému 1.). Pokud v trestním řízení byla shoda na tom, že částka 30 000 ATS byla žalobcem uložena v trezoru za účelem nákupu automobilu a nyní žalobce při své výpovědi vypovídal, že se jednalo o peníze na dovolenou, soud neshledává tento rozdíl zásadním, neboť důležitá je shoda v částce, nikoliv účel peněžních prostředků. Tuto nepřesnost lze přičíst jednoduše časovému odstupu od konání trestního řízení (zahájeného v roce 1996) a podání žádosti o vydání peněžních prostředků (s odstupem 25 let). Žalovaný 1. vlastnické právo k finančním prostředkům žalobce nezpochybňoval. Žalovaný [číslo] se nevyjádřil. Žalobce ve své výpovědi též logicky soudu vysvětlil důvod, proč se při domovní prohlídce nenašla finanční hotovost 30 000 ATS s papírkem„ [celé jméno žalobce]“, když uváděl, že žalovaný 1. zde prováděl směnárenskou činnost. Rovněž nelze přehlédnout, že žalovaný 2. v trestním řízení souhlasil s tím, aby byly uspokojeny finanční nároky ostatních osob. Ze všech těchto důvodů soud dospěl k závěru, že finanční prostředky v úschově soudu jsou ve vlastnictví žalobce, a proto soud žalobě žalobce vyhověl a uložil žalovaným povinnost souhlasit s vydáním předmětu úschovy žalobci. Nárok žalobce vyplývá z ustanovení § 1040 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.), když kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. V daném případě se jedná o obdobné právo vlastníka na ochranu věci, která byla přijata do úschovy soudu.

7. Soud pro nadbytečnost zamítl důkazní návrhy žalovaného 1. na provedení důkazu výpovědí žalovaného 1. a žalovaného 2., neboť měl na základě provedeného dokazování dostatečně zjištěn skutkový stav. Navíc by oba žalovaní vypovídali o událostech starých 25 let a jejich tehdejší výpovědi v trestním řízení by tak měli větší důkazní hodnotu.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když zcela úspěšný žalobce náhradu nákladů řízení proti žalovanému 1. a žalovanému 2. nepožadoval.