12 C 183/2021

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Kořínkovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti Anonymizováno , narozený Datum narození advokáta A trvale bytem Adresa advokáta B doručovací adresa: Anonymizováno o zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z této částky od 14. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně jdoucím z částky 20 000 Kč od 12. 4. 2021 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne , datum, se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím představujícím zákonný úrok z prodlení jdoucím z této částky od , datum, a aby soud uložil žalovanému povinnost k náhradě nákladů řízení žalobce. Podaný žalobní návrh odůvodnil žalobce tím, že dne , datum, uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce na částku , částka, . Důvodem pro uzavření smlouvy o zápůjčce byly finanční potíže žalovaného po příjezdu z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, dne , datum, do místa trvalého bydliště matky žalovaného, kterou navštívil dne , datum, , neboť matka žalovaného , Anonymizováno, , podezřelý výraz, . Žalovaný si finanční prostředky chtěl zjistit zaměstnáním v České republice nebo zahraničí, zaměstnání se mu nakonec podařilo do , datum, realizovat v , Anonymizováno, . Žalovaný tak žil v bytě na úkor své matky a jejího pečovatele – žalobce. Finanční prostředky byly žalobcem žalovanému poskytnuty zejména v hotovosti v průběhu pobytu žalovaného v bytě od , Anonymizováno, , ale žalobce za žalovaného hradil také živobytí a služby spojené s bydlením (energie, plyn, voda, teplo), náklady na vyřízení dokladů a k získání akreditace. S těmito náklady v souvislosti s užíváním bytu žalovaný souhlasil. Trvalý pobyt v bytě žalovaný zřízen neměl. V den zápůjčky dne , datum, činila zápůjčka v hotovosti , částka, , včetně částky , částka, , neboť žalovaný měl odjet do , Anonymizováno, za zaměstnáním. Do celkové částky ve výši , částka, byla zahrnuta částka představující náklady na služby spojené s užíváním bytu a náklady na živobytí žalovaného za období od , Anonymizováno, , což žalovaný odsouhlasil a stvrdil svým podpisem. V uzavřené smlouvě o zápůjčce nebyly mezi účastníky sjednány žádné úroky z prodlení, proto podanou žalobou žalobce uplatňuje nárok také na zákonné úroky z prodlení ode dne , datum, . Smluvní strany se v uzavřené smlouvě dohodly, že zápůjčka bude v hotovosti uhrazena složenkou na adresu trvalého pobytu žalobce nebo na účet žalobce v korunách nebo v eurech dle smlouvy, a to následující měsíc po měsíci, kdy žalovaný nastoupí do zaměstnání v , Anonymizováno, nebo se z bytu natrvalo odstěhuje. Žalovaný se z bytu odstěhoval dne , datum, , avšak zápůjčku neuhradil ani částečně v , Anonymizováno, , ani do dne podání žaloby. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k plnění předžalobní upomínkou ze dne , datum, .

2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , proti kterému podal žalovaný včasný odpor. V odůvodnění odporu uvedl, že popírá, že by si kdy vypůjčil jakékoliv finanční prostředky od žalobce. Žalovaný dále uvedl, že žalobce měl s matkou žalovaného společný účet, když matka žalovaného požádala žalobce, aby z jejích peněz vybral částku , částka, pro žalovaného, které mu chtěla darovat, osopil se žalobce na žalovaného, že se žalovaný se svou matkou spojil a že se proti němu spikli, od matky z účtu předal žalobce za život matky žalovanému částku ve výši , částka, , z čehož , částka, bylo použito na úhradu nostrifikace. Žalovaný popřel, že by se žalobcem uzavřel smlouvu o zápůjčce, když uvedl, že vztahy mezi účastníky byly dne , datum, již natolik napjaté, že by nebylo možné, aby mezi účastníky k uzavření smlouvy o zápůjčce došlo. Žalovaný dále uvedl, že žalobce měl s matkou žalovaného uzavřenou podnájemní smlouvu k bytu č. , hodnota, o dispozici , Anonymizováno, , který se nachází v , Anonymizováno, . patře budovy č. p. , Anonymizováno, , na adrese , Adresa advokáta B, , podle které měl platit podnájemné ve výši , částka, měsíčně, a to každý měsíc předem osobně, nejpozději 8. den v měsíci. Po úmrtí matky žalovaného, paní , jméno FO, , dne , datum, již žalobce nehradil žádné podnájemné, požádal správu SVJ o přepočet platby za služby spojené s užíváním bytu, neboť byt užívá jedna osoba. Žalobce tedy užívá byt bez právního titulu, nehradí nájemné ani podnájemné. Služby na bytě nejsou hrazeny od , Anonymizováno, roku , Anonymizováno, vůbec. Z uvedených důvodů proto žalovaný navrhl soudu, aby žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízení.

3. Žalobce následně doplnil podanou žalobu, když k námitkám o pravosti podpisu a listiny smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, navrhl k důkazu vypracování znaleckého posudku za účelem prokázaní pravosti podpisu žalovaného na této listině. Žalobce se také vyjadřoval k původu poskytnuté zápůjčky ve výši , částka, tak, že žalovaný nijak neprokazuje, že poskytnuté finanční prostředky žalobcem měly pocházet z finančních prostředků matky žalovaného. Dále uvedl, že s matkou žalovaného vedl společnou domácnost a veškeré náklady na byt a služby hradili společně. Na účet matky žalovaného tak byl kromě starobního důchodu zasílán také například příspěvek na péči, neboť žalobce byl asistentem sociální péče od , datum, do , datum, a za uvedená období mu náležel příspěvek na péči jako asistentovi sociální péče. Poskytoval-li tedy žalobce žalovanému zápůjčku, nejednalo se o finanční prostředky náležející matce žalovaného. Konkrétně žalobce uvedl, že v době od , datum, do , datum, poskytl žalovanému částku , částka, na cestu do , Anonymizováno, a částku , částka, na zaplacení správního poplatku za vydání rozhodnutí , Anonymizováno, , částku ve výši , částka, na osobní potřeby a hradil za žalovaného náklady na živobytí a bydlení v částce , částka, . V době od , datum, do , datum, , kdy žalovaný z bytu odešel, hradil žalobce za žalovaného náklady na živobytí a bydlení v částce , částka, , před odjezdem do , Anonymizováno, uhradil žalobce žalovanému částku ve výši , částka, . Pro případ, že by se v řízení neprokázalo, že mezi účastníky byla uzavřena písemná smlouva o zápůjčce, navrhl žalobce, aby věc byla posouzena jako nárok z bezdůvodného obohacení žalovaného, když za tímto účelem podrobně vyčíslil částky na živobytí a bydlení. Žalobce zde vycházel z průměrné měsíční platby v částce , částka, , kterou rozdělil na částku ve výši , částka, pro žalobce, , částka, pro žalovaného a , částka, pro matku žalovaného, ačkoliv matka žalovaného měla náklady minimální. Při tomto výpočtu pak náklady na byt žalovaného činily od , datum, do , datum, částku minimálně ve výši , částka, . Za období od , datum, do , datum, se pohybovala úhrada za spotřebu elektrické energie v přibližné částce , částka, , kterou žalobce rozdělil na částku , částka, pro žalobce, , částka, pro žalovaného a , částka, pro matku žalovaného. Z uvedeného je tedy zřejmé, že celková platba za žalovaného za užívání předmětného bytu činila minimálně částku ve výši , částka, , do které žalobce zahrnuje nejen spotřebu energií, jak je uváděno výše, ale také náklady na živobytí (jídlo, pití apod.), které žalobce žalovanému hradil. Podáním ze dne , datum, žalobce doplnil vyúčtování bezdůvodného obohacení žalovaného spočívajícího v užívání bytu v období od , datum, do , datum, . Žalobce vycházel ze zjištění, že obvyklý nájem v místě v daném období činil , částka, , dále podrobně analyzoval náklady na byt za roky , Anonymizováno, až , Anonymizováno, . Pro podrobnější stanovení výpočtu spotřeby vody a tepla žalobce případně navrhl vypracování znaleckého posudku, stejně tak pro zjištění výše bezdůvodného obohacení žalovaného. Žalobce sám vyčíslil bezdůvodné obohacení žalovaného na částku ve výši , částka, představující součet nákladů na vodu a teplo ve výši , částka, , nákladů na elektrickou energii ve výši , částka, , plateb SVJ ve výši , částka, a nájem za užívání bytu ve výši , částka, . Žalobce dále uvedl, že dne , datum, zemřela matka žalovaného, která byla nájemkyní předmětného bytu. Ode dne , datum, užívá žalobce byt na základě nájemní smlouvy, která byla uzavřená mezi žalobcem a žalovaným. Žalobce uvedl, že od , Anonymizováno, nehradí nájemné, neboť ve smlouvě není ujednáno, komu má být nájemné placeno. Nájemné bylo sjednáno ve výši , částka, měsíčně, v minulosti jej žalobce hradil přímo SVJ. Od , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalobce nájemné nehradí z důvodu, že vyčkává rozhodnutí soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, a také z důvodu, že nedisponuje informací o tom, zda žalované hradí nájemné SVJ či nikoli. Pokud by žalovaný hradil platby SVJ a rovněž tak činil žalobce, docházelo by k duplicitním platbám.

4. Podáním ze dne , datum, sděluje žalovaný soudu, že omlouvá svoji neúčast na nařízeném jednání soudu a po dlouhé úvaze se začátkem uvedeného roku vzdal všech soudních řízení, ve kterých nemá vůli pokračovat. V dalších podáních učiněných vůči soudu se žalovaný k podané žalobě nijak blíže nevyjadřoval, pouze uvedl, že žádá soud, aby zohlednil, že žalobce užívá byt, který je ve vlastnictví žalovaného, aniž by řádně hradil nájemné. Žalovaný se k nařízeným jednáním soudu nedostavoval.

5. Při jednání soudu dne , datum, soud k návrhu žalobce připustil změnu žaloby ve smyslu § 95 o.s.ř. v části týkající se počátku běhu zákonného úroku z prodlení tak, že po změně žaloby je nárokován zákonný úrok z prodlení ode dne , datum, do zaplacení.

6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

7. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku a vrácené poštovní zásilky má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovaného k plnění výzvou podanou k poštovní přepravě dne , datum, .

8. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, soud zjistil, že mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem byla uzavřena smlouva o zápůjčce, ve které se žalobce jako zapůjčitel zavázal poskytnout vydlužiteli peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal zapůjčiteli vrátit bez úroků, když splatnost byla vázána do konce následujícího měsíce po měsíci, v němž se žalovaný odstěhuje z místa trvalého bydliště (bytu) nebo po nastoupení do zaměstnání.

9. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, odvětví zkoumání ručního písma, ze dne , datum, zpracovaného znalkyní v oboru písmoznalectví se specializací na zkoumání ručního písma, , tituly před jménem, , jméno FO, , č. , Anonymizováno, soud zjistil, že v zadaném úkolu posouzení, zda podpis žalovaného jako vydlužitele na smlouvě o zápůjčce uzavřené dne , datum, se žalobcem jako zapůjčitelem je pravý, znalkyně dospěla k závěru, že podpis není pravým běžně užívaným podpisem žalovaného. Na uvedeném závěru znalkyně ničeho neupravila ani v rámci výslechu, když potvrdila, že se dle jejích závěrů nejedná o zkomolení či opis, neboť z podpisu je zřejmé, že se pisatel držel rámcové podoby podpisu, nepochopil však psací systém žalovaného, tedy jakým způsobem tvoří podpis, když změna psacího systému vychází zejména z pomalého tempa psaní ve snaze o nápodobu vzoru. Znalkyně rovněž popřela, že by odchylka mohla být ve zjištěné míře způsobena vnějšími skutečnostmi jako jsou podložka, poloha pisatele či psací potřeba.Anonymizovaný odstavec11. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, soud zjistil, že mezi žalovaným a paní , jméno FO, jako pronajímateli a žalobcem jako nájemcem byla dne , datum, uzavřena smlouva o nájmu bytu , Anonymizováno, , č. , hodnota, , který se nachází v , Anonymizováno, . patře budovy č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , orientační číslo , hodnota, , na adrese , adresa, , , Jméno advokáta B, , Anonymizováno, , jehož jsou pronajímatelé vlastníky, když k uzavření nájemní smlouvy došlo z důvodu úmrtí nájemkyně bytu, paní , jméno FO, dne , datum, . Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou pro užívání celého bytu bez omezení. Žalobce se zavázal k měsíční úhradě nájmu ve výši , částka, , počátek nájmu byl sjednán ke dni , datum, .

12. Ze smlouvy o podnájmu na byt ze dne , datum, soud zjistil, že mezi paní , jméno FO, jako nájemcem a žalobcem jako podnájemcem byla uzavřena smlouva o podnájmu výše uvedeného bytu, když nájemkyně má výlučné právo užívat bytovou jednotku na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, , kterou uzavřela s vlastníky nemovitosti – žalovaným a paní , jméno FO, . Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a ve čl. 3 bylo sjednáno nájemné ve výši , částka, měsíčně splatné vždy každý kalendářní měsíc osobně k rukám nájemce, a to nejpozději k 8. dni v měsíci, za který se platí nájemné. Nájemné kromě užívání bytu zahrnovalo také odvoz komunálního odpadu, zajištění příjmu televizního vysílání a připojení počítačové sítě. Podnájemce je povinen společně s nájemným hradit také zálohy a náklady za služby, a to ve výši , částka, , čisté nájemné mimo služeb za užívání bytu tedy činilo , částka, . V čl. 3 smlouvy o podnájmu se dále žalobce jako podnájemce zavázal platit úhrady za služby spojené s užíváním bytu a všechny další platby spojené s užíváním bytu nájemci (matce žalovaného) podle vyúčtování provedeného nájemcem, a to vždy do 1 týdne ode dne předložení příslušného vyúčtování.

13. Podle § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

14. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

16. Podle § 2274 občanského zákoníku nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ust. § 2272 se použije přiměřeně.

17. Podle § 6 odst. 2 občanského zákoníku nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

18. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

19. Návrh na provedení důkazů vidimací rodného listu žalovaného, žádostmi o vydání osvědčení, spisem zdejšího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, , potvrzením o zůstatku dluhu na bytu manželů , jméno FO, , záznamem , právnická osoba, , potvrzením úřadu práce, výpisem z účtu paní , jméno FO, , rozhodnutím Okresní správy sociálního zabezpečení v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , dopisem žalovanému od , Anonymizováno, , dotazem na zaplacení správního poplatku za nostrifikaci, vyúčtováními záloh na služby a elektřinu, dopisy , podezřelý výraz, , potvrzením o zaměstnání žalovaného ze dne , datum, , dohodou o převodu členských práv ze dne , datum, , znaleckým posudkem znalce z oboru ekonomika, důkazními návrhy vztahujícími se k vyúčtování nákladů spojených s užíváním bytu, účastnickým výslechem žalobce a revizním znaleckým posudkem soud zamítl pro nadbytečnost, neboť skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci byly dostatečně zjištěny provedeným dokazováním.

20. Provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech a nemá pochybnosti o jejich věrohodnosti.

21. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posuzoval jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce sice v podané žalobě odkazoval na písemnou smlouvu o zápůjčce, která měla být mezi účastníky uzavřena dne , datum, , žalovaný však namítal, že se žalobcem nikdy smlouvu o zápůjčce neuzavřel a že podpis na smlouvě předložené soudu žalobcem není pravým podpisem žalovaného. Žalovaný zpochybnil pravost předložené soukromé listiny a v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu tedy bylo na žalobci, aby unesl důkazní břemeno o pravosti předložené písemné smlouvy o zápůjčce (obdobně např. Nejvyšší soud v usnesení ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, ). Za tímto účelem žalobce soudu navrhl, aby byl k důkazu vypracován znalecký posudek o pravosti podpisu žalovaného na předložené listině. Znaleckým zkoumáním bylo zjištěno, že podpis žalovaného na předloženém originálu smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, není pravým běžně užívaným podpisem žalovaného, znalkyně v tomto směru dospěla k závěru o jiném pisateli, o osobě odlišné od žalovaného. Žalobce neunesl důkazní břemeno o pravosti předložené listiny, soud proto žalobou uplatněný nárok posoudil v souladu s návrhem žalobce jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalovaný přijal od žalobce během svého pobytu v bytě matky žalovaného částku ve výši , částka, . Žalovaný však uváděl, že se mělo jednat o finanční prostředky ve vlastnictví matky žalovaného, které mu byly žalobcem pouze předány. Žalovaný však byl po většinu řízení zcela pasivní, neúčastnil se soudních jednání, a proto nemohl být soudem ani poučen ve smyslu § 118a o.s.ř. o nutnosti navržení důkazů k prokázání tvrzení o tom, že finanční prostředky ve výši , částka, , které žalovaný přijal od žalobce (o čemž mezi účastníky nebylo sporu), byly finančními prostředky náležejícími matce žalobce, a dále o nutnosti uvést tvrzení a navrhnout důkazy o výši částky, kterou žalovaný v řízení uplatňuje proti žalobci v souvislosti s tvrzeným užíváním bytu žalovaného bez právního důvodu. V řízení tedy nebylo zřejmé, zda se má jednat o procesní obranu či protinávrh žalovaného, neboť žalovaný svá tvrzení nijak nedoplnil. Odkazovala-li právní zástupkyně žalovaného při soudním jednání na důkazy vztahující se k dispozici žalobce s účtem matky žalovaného, nejedná se o důkaz způsobilý prokázat, že žalobcem poskytnuté finanční prostředky náležely matce žalovaného, obzvláště pak s přihlédnutím ke skutečnosti, že v době poskytnutí uvedené částky byla matka žalovaného , Anonymizováno, mimo jiné také co do , Anonymizováno, převyšujícími částku , částka, měsíčně a ve vztahu k darování. Opatrovníkem matky žalovaného byl ustanoven právě žalobce, tvrdí-li tedy žalovaný, že žalobce disponoval s finančními prostředky na bankovním účtu matky žalovaného, vyplývá takové oprávnění z ustanovení žalobce opatrovníkem matky žalovaného. Nakládala-li by matka žalovaného s částkou , částka, , byl by to právě žalobce jako její opatrovník, kdo by tedy takové jednání musel relizovat (ať už samotnou dispozici finanční částkou přesahující , částka, či darování takové částky). Soud proto žalobě vyhověl co do částky , částka, , neboť v řízení nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalovaný přijal od žalobce částku ve výši , částka, a žalovaný netvrdil, že by finanční prostředky žalobci vrátil zpět, ani neprokázal svá tvrzení o tom, že by se jednalo o finanční prostředky, které náležely matce žalovaného a byly žalovanému darovány. Ohledně zákonného úroku z prodlení soud vycházel z data odeslání předžalobní výzvy, tedy ze dne , datum, , na které aplikoval domněnku dojití poštovní zásilky ve smyslu § 573 občanského zákoníku na území jiného státu 15. pracovní den po odeslání, dnem dojití je tedy den , datum, . Vzhledem k tomu, že věc byla posouzena jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, náleží žalobci zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný k plnění vyzván, tedy ode dne , datum, . Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky , částka, s příslušenstvím, soud žalobu zamítl. Jednalo se o nárok vztahující se k nákladům, které byly spojeny s pobytem žalovaného v bytě matky žalovaného, tedy o náklady spojené s užíváním bytu a obživou žalovaného. Zde nezbývá soudu než konstatovat, že matka žalovaného zemřela dne , datum, . Předloženou nájemní smlouvou bylo prokázáno, že nájemkyní předmětného bytu byla právě matka žalovaného, nikoli přímo sám žalobce. Žalobce byt užíval na základě podnájemní smlouvy ze dne , datum, uzavřené s matkou žalovaného. Žalobce sám uvádí, že se žalovaným uzavřel nájemní smlouvu teprve dne , datum, , tedy po úmrtí matky žalovaného, pakliže tato smlouva byla platně uzavřena, což je mezi účastníky sporné. Z uvedeného je zřejmé, že úhrady za služby spojené s užíváním bytu i nájemné byly sjednány ve smlouvě o podnájmu ze dne , datum, , když úhrady za služby spojené s užíváním bytu a všechny další platby spojené s užíváním bytu se podnájemce, tedy žalobce, zavázal platit nájemci (matce žalovaného) podle vyúčtování provedeného nájemcem, a to vždy do 1 týdne ode dne předložení příslušného vyúčtování. Je tedy zřejmé, že došlo-li k bezdůvodnému obohacení žalovaného z důvodu, že pobýval v bytě, jehož nájemníkem byla matka žalovaného, byla by ve věci aktivně legitimována právě matka žalovaného. Z obsahu uzavřené podnájemní smlouvy je zřejmé, že matka žalovaného se zavázala přeúčtovávat úhrady za služby a všechny další platby podnájemníkovi, tedy žalobci. Nad rámec uvedeného soud konstatuje, že v posuzované věci byla nájemkyně bytu se žalovaným ve vztahu matka – syn, je tedy přirozené, že syn v bytě po určitý čas pobýval spolu se svou , podezřelý výraz, matkou. Soud proto dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok pro období od , datum, do , datum, není důvodný.

22. Žalobce dále uvedl, že pro období od , datum, uzavřel jako nájemce se žalovaným jako pronajímatelem nájemní smlouvu ze dne , datum, , na jejímž základě užívá předmětnou bytovou jednotku dodnes. Žalobcem uplatněný nárok z titulu bezdůvodného obohacení v této části představoval bezdůvodné obohacení za užívání bytu od , datum, do , datum, , když mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce dlouhodobě řádně nehradí nájemné a platby za služby spojené s užíváním bytu (od , Anonymizováno, , tedy po dobu , Anonymizováno, let v době rozhodování soudu). Za dané situace je zřejmé, že bezdůvodné obohacení žalobce několikanásobně přesahuje případné bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé v souvislosti s užíváním bytu v období od , datum, do , datum, . Z hlediska právního posouzení žalobcem uplatňovaného nároku pak není rozhodné, zda žalobce za užívání bytu nehradí žalovanému ničeho v důsledku nedodržení tvrzené nájemní smlouvy, která měla být mezi stranami uzavřena, nebo se bezdůvodně obohacuje na úkor žalovaného, neboť byt užívá bez právního důvodu. V obou případech by se dle názoru soudu jednalo o jednání, které vylučuje možný vznik bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Z uvedených důvodů soud proto žalobu v tomto rozsahu zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. na základě poměru úspěchu a neúspěchu stran ve věci. Úspěch a neúspěch obou účastníků byl v podstatě stejný, když žalobce i žalovaný byli úspěšní co do 50 % žalobou uplatněné částky, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.