12 C 383/2024

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Kristýny Křiváčkové a přísedících Anonymizováno a Anonymizováno ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Anonymizováno bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Jméno žalované A Jméno žalované B o neplatnost výpovědi z pracovního poměru

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru, kterou dala žalovaná žalobkyni dne , datum, , je neplatná a pracovní poměr mezi účastníky trvá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 32 250 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala proti žalované určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, kterou žalobkyně obdržela od žalované dne , datum, . Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že u žalované byla zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, jako recepční a dne , datum, obdržela výpověď z pracovního poměru danou dle § 52 písm. f) zákona č. 262/2006, zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“) z důvodů údajného porušování pokynů nadřízeného zaměstnance. Žalovaná předala žalobkyni v průběhu měsíců dubna až června 2024 upozornění na neuspokojivé pracovní výsledky a neuspokojivé chování vůči kolegyni. Žalobkyně všechna tato upozornění odmítla a ve vztahu k žalované se k nim dne , datum, písemně nesouhlasně vyjádřila. Dle tvrzení žalobkyně je obsah vytýkacích dopisů nepravdivý a dopisy neobsahují formální náležitosti. Dále upozornění č. III ze dne , datum, neobsahuje poučení, že pokud zaměstnanec bude nadále porušovat své povinnosti, bude mu dána ze strany zaměstnavatele výpověď. Zmíněná upozornění byla žalobkyni zaslána dva dny před nástupem na dovolenou a den po skončení dovolené byla žalobkyni předána výpověď. Žalobkyni nebyl tedy dán dostatečný časový prostor pro případnou nápravu. Žalobkyně dále uvedla, že po dobu osmi let vždy řádně plnila své pracovní povinnosti s nevyšší mírou péče, ani jediný den nebyla na , podezřelý výraz, a plnila i úkoly nad rámec svých pracovních povinností. Výpověď z pracovního poměru považuje za neplatnou, neboť nebyly naplněny podmínky, za kterých byla výpověď žalobkyni dána a taktéž výpověď nesplňuje formální zákonem specifikované náležitosti takového dokumentu. Žalobkyně žalované sdělila, že s obsahem výpovědi nesouhlasí a že si přeje být u žalované i nadále zaměstnána, přesto žalobkyni nebyl den po skončení výpovědní doby umožněn vstup na pracoviště. Z výše uvedených důvodu se žalobkyně domáhá určení neplanosti výpovědi z pracovního poměru a uhrazení ušlé mzdy za dobu, kdy jí byl znemožněn výkon pracovní činnosti.

2. Žalovaná učinila nesporným, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena pracovní smlouva na pracovní pozici recepční s místem výkonu v , adresa, . Dále uvedla, že dle jejího názoru je výpověď platná, je naprosto srozumitelné, že k výpovědnímu důvodu dle § 52 písm. f) zákoníku práce došlo na základě porušování pokynů nadřízeného zaměstnance, a to konkrétně neuspokojivých pracovních výsledků, nedodržování hygienických podmínek na pracovišti, úklidu na pracovišti, neuspokojivého chování ke kolegyni a nedošlo k jejich okamžité nápravě nebo se neuspokojivé výsledky opakovaly. Dále není pravdou, že by žalobkyně nesouhlasila s vytýkacím dopisem ze dne , datum, , kde jí byl vytýkán nepořádek na pracovišti a nedodržování základních hygienických podmínek. Co se týká tvrzení žalobkyně, že vytýkací dopisy nemají formální náležitosti, uvedla žalovaná, že co se týče obsahu, právní předpisy nestanoví žádné povinné náležitosti vyjma písemné formy, kterou žalovaná dodržela. Vytýkací dopisy pak na rozdíl od výpovědního důvodu podle § 52 písm. g) zákoníku práce upozornění na možnost výpovědi obsahovat nemusí, nicméně ty z , datum, a , datum, na tuto možnost žalobkyni upozorňovaly. Co se týká přiměřené lhůty k odstranění nedostatků, žalovaná uvedla, že vytýkané nedostatky byly tak specifické a vážné, že bylo potřeba je odstranit okamžitě, což obsahovaly i vytýkací dopisy. Dále žalovaná tvrdí, že pokud zaměstnanec odstraní zjištěné neuspokojivé pracovní výsledky, ale následně se zjistí, že se tyto nedostatky v jeho práci opakují, není zapotřebí další výzvy k odstranění kvalitativně stejných nedostatků a zaměstnavatel tak mohl přistoupit k podání výpovědi z uvedeného důvodu a žalované tak postačil vytýkací dopis z , datum, pro splnění zákonných podmínek pro rozvázání pracovního poměru výpovědí. Je tedy nepodstatné, zda jsou pracovní výsledky žalobkyně důsledkem její neschopnosti, nezpůsobilosti nebo neodpovědného přístupu k plnění pracovních povinností. Dále žalovaná odmítla, že by žalobkyně byla jakkoliv diskriminována nebo šikanována a že by prováděla činnosti nad rámec svých povinností. Také odmítla, že by žalobkyně nebyla upozorňována na nedostatky v práci, když v roce 2022 byla upozorněna na nepřepojování hovorů, ve zbytku jí pracovní nedostatky byly vytýkány většinou ústně.

3. Z provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

4. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou ze dne , datum, bylo zjištěno, že na základě této smlouvy vznikl mezi žalobkyní jakožto zaměstnancem a žalovanou jakožto zaměstnavatelem pracovní poměr se sjednaným druhem práce recepční. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou po dobu pracovní neschopnosti paní , jméno FO, . Délka stanovené týdenní pracovní doby byla stanovena na 37,5 hodin týdně. Z popisu pracovních činností s účinností od , datum, bylo zjištěno, že pracovní činnost na pozici recepční tvoří obsluha telefonní ústředny pro všechny budovy v areálu , Anonymizováno, , vydávání, přijímání a zapisování klíčů od kanceláří a vydávání klíčů do zasedacích místností a kuchyňky a skladu, vedení evidence obsazenosti zasedacích místností, průběžná spolupráce s ostatními recepcemi včetně sekretariátu GŘ, obsluha a údržba přístrojů (kávovary, varné konvice, myčky, lednice nádobí), dále pak dodržování pořádku, zapisování návštěv, jejich ohlášení příslušnému zaměstnanci nebo příslušné další recepci, sledování vnitřního kamerového systému (příchody a odchody zaměstnanců, návštěv a nájemníků, příjezdy a odjezdy služebních vozidel, vozidel návštěv a nájemníků, koordinace parkování a manuální a hlasová obsluha závory), informace o vzniklých závadách a mimořádných situacích nahlásit přímému nadřízenému a dodržování etikety slušného chování a vystupování.

5. Z listiny datované dnem , datum, nazvané „, hodnota, “ vyplývá, že žalobkyni bylo písemně vytknuto, že dne , datum, bylo zjištěno, že před odchodem ze svého pracoviště nepřesměrovává telefony na sekretariát GŘ, dále že žalobkyně nespolupracuje s kolegyní ze sekretariátu a nenahlašuje ji svoji nepřítomnost. Dále byla žalobkyně vyzvána ke zlepšení pořádku na pracovišti. Z listiny datované dnem , datum, nazvané „upozornění na možnost výpovědi - § 52 písm. f) bylo zjištěno, že žalobkyni bylo žalovanou sděleno, že žalobkyně po delší dobu nesplňuje stanovené předpoklady pro výkon sjednané práce, což spočívá v nedodržování obecných hygienických podmínek, hygienická situace a charakter vykonávané práce vyžadují dodržování obecně platných pravidel, která jsou zaměstnavatelem vyžadována, a která musí být bezpodmínečně dodržena. Dále žalovaná jako zaměstnavatel žalobkyni v této listině sdělila, že pracoviště, kde žalobkyně působí je neuklizeno, je jejími hygienickými potřebami znečištěno a stále intenzivněji je obtěžováno i okolí, tzn. jak prostor ke vstupu do objektu, tak i okolní pracoviště a dále žalovaná vyzvala žalobkyni k okamžitému řešení její , podezřelý výraz, situace a upozornila jí na možnost výpovědi.

6. Z listiny datované dnem , datum, nazvané „, Anonymizováno, “ má soud za zjištěné, že žalovanou bylo žalobkyni písemně sděleno, že dne , datum, byla upozorněna na neuspokojivé pracovní výsledky, přesto dne , datum, opět nerespektovala pokyn asistentky předsedy představenstva, kdy měla být při důležité konferenci neustále přítomna, a přesto pracoviště opustila. Takže nadále přetrvává situace, kdy žalobkyně nedostatečně pečuje o stav zasedací místnosti „, Anonymizováno, “ a nedbá pokynů k pracovní činnosti. Naposledy tato zasedací místnost byla neuspořádána , datum, po návštěvě obchodních zástupců. Žalovaná žalobkyni opětovně požádala o okamžité dodržování pokynů k pracovní činnosti a spolupráci se zaměstnancem zajišťujícím prostory v nichž jsou konány firemní akce, občerstvení a dále žalobkyni upozornila na možnost výpovědi z pracovního poměru.

7. Z listiny datované dnem , datum, nazvané „, Anonymizováno, “ má soud za zjištěné, že žalovaná žalobkyni sdělila, že dne , datum, byla upozorněna na neuspokojivé pracovní výsledky, a přesto se téhož dne dopustila velmi neuspokojivého chování k osobě, která je asistentkou generálního ředitele, a která žalobkyni úkoluje v oblasti chodu recepce a organizace činností týkajících se zasedacích místností a vyzvala žalobkyni, aby s okamžitou platností změnila své chování k ostatním zaměstnancům.

8. Z listiny nazvané „, Anonymizováno, “ vyplývá, že žalobkyně žalované sdělila, že pokyny plní vždy řádně a včas, pracoviště opouští pouze na pokyn kolegyně, pokud jde pracovně mimo společnost. Žalobkyně v této listině uvedla, že nesouhlasí s tvrzením, že nedostatečně pečuje o stav zasedacích místností a nedbá pracovních pokynů, když se vše snaží plnit řádně a včas. Není její náplní práce jakožto recepční úklid, když toto zajišťují pracovnice úklidu, přesto se žalobkyně snaží vyjít zaměstnavateli maximálně vstříc a plnit i tuto činnost. K upozornění na nevhodné chování ke kolegyni žalobkyně uvedla, že jí nebylo specifikováno, o jaké chování se jednalo a ona tvrzení, že by se dopustila takového jednání odmítá a považuje jej za účelové.

9. Z listiny datované dnem , datum, nazvané „, hodnota, “, bylo soudem zjištěno, že v záhlaví je označena jakožto zaměstnavatel žalovaná zastoupená , tituly před jménem, , adresa, a jakožto zaměstnanec je označena žalobkyně. Z obsahu listiny vyplývá, že žalovaná tímto dává žalobkyni v souladu s ustanovením § 52 písm. f) zákoníku práce výpověď z pracovního poměru pro opakované nerespektování pokynů nadřízeného zaměstnance. Ač byla písemně upozorněna (4x), náprava se nestala. Konkrétně je pak ohledně důvodů v listině uvedeno, že žalobkyni bylo určeno místo na uložení osobních věcí, jejichž uložení na recepci není vhodné, kontrolou bylo zjištěno, že pracoviště není v požadovaném stavu a osobní věci tam nadále zůstávají. Výkon obsluhy zasedacích místností a zejména jejich úklid není prováděn ihned po ukončení jednání. Dále bylo v této listině žalovanou žalobkyni sděleno, že její jednání bylo hodnoceno jako neuspokojivé výsledky práce i po předcházejícím upozornění. Výpovědní lhůta byla stanovena jako dvouměsíční a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Listina je opatřena podpisem zaměstnavatele a zároveň na ni žalobkyně písemně uvedla, že s výpovědí nesouhlasí.

10. Z účastnického výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že byla u žalované zaměstnána 10 let na pozici recepční. Po celou dobu se zasedací místnosti uklízely v 15:30 hodin. V posledních dvou měsících se zasedací místnosti měly uklízet ihned, tento úklid zajišťovala žalobkyně a pak následně také zaměstnanci úklidu. Co se týká vytýkacích dopisů, má za to, že je všechny dostala neoprávněně. Uvedla, že když odcházela do města, musela přepojit telefon, tento přepojila, ale kolegyně, na kterou telefon přepojila zrovna telefonovala, a proto se žalobkyni nedovolala její nadřízená. Další vytýkací dopis dostala, když byla v 15:40 hodin odeslána kolegyní do , právnická osoba, s tím, že se zasedací místnost uklidí druhý den. Žalobkyně tedy poté, co přišla z banky šla z práce domů a následně dostala vytýkací dopis. Poslední vytýkací dopis dostala za nevhodné chování ke kolegyni, přičemž má žalobkyně za to, že se chovala naprosto vhodně a k ničemu nedošlo. Vytýkací dopisy byly žalobkyni předány oproti podpisu. Když jí je paní , jméno FO, jakožto její nadřízená předávala, ničeho dalšího žalobkyni nespecifikovala, ohledně toho, čeho se konkrétně dopustila. Co se týká výpovědi z pracovního poměru, tu jí předávala paní , jméno FO, , protože paní , jméno FO, byla na dovolené. Žalobkyně sdělila, že byla z výpovědi překvapená, netušila, o co se jedná. , jméno FO, jí při předání nic konkrétního nesdělila, pouze ať výpověď z pracovního poměru podepíše. Žalobkyně výpověď nejprve nepodepsala, podepsala jí až druhý den, kdy zároveň sdělila, že s výpovědí nesouhlasí. Dále žalobkyně uvedla, že vždy pracovala pečlivě a poctivě i nad rámec svých povinností, žalovaná s ní v průběhu 10 let, kdy tam byla zaměstnaná byla spokojená, má za to, že v posledním cca půl roce přestaly být vztahy na pracovišti přátelské. Dále žalobkyně uvedla, že si na pracovišti neměla kam odkládat věci, nebyl tam věšák ani skříňka. Jednou byla upozorněna, že tam má boty, které si pak hned odnesla. Když odcházela, nikdy neměla na pracovišti nepořádek.

11. Z výslechu svědkyně , jméno FO, vyplynulo, že je paní , jméno FO, zaměstnána u žalované na pozici referentky hospodářské správy a zároveň dělá vedoucí recepcím, úklidu, podatelně a údržbě a ve firmě pracuje 13 let. Co se týká vytýkacích dopisů, předávala je žalobkyni, uvedla, že je možné, že nespecifikovala jejich obsah nebo za co konkrétně jsou, neboť žalobkyni na pochybení upozorňovala průběžně, a to zejména na to, aby si uklízela svoje pracoviště. Výpověď žalobkyni předávala manažerka personalistiky paní , jméno FO, . Co se týká péče o zasedací místnosti, bylo úkolem žalobkyně udržovat kávovary, odnášet nádobí do myčky, žádné vytírání nebo něco podobného.

12. Z listiny nazvané „stížnost“ ze dne , datum, má soud za zjištěné, že žalobkyně sdělila žalované, že nesouhlasí s rozdělením práce, když pracovní úkoly jsou na žalobkyni přesouvány její kolegyní paní , jméno FO, , která není její nadřízenou. Dále žalobkyně upozorňovala na nevhodné chování vůči její osobě paní , jméno FO, , která na ní zvyšuje hlas, ponižuje ji a řeší veřejně soukromé záležitosti žalobkyně. Dále žalobkyně žalovanou upozornila na nevhodné chování kolegyně paní , jméno FO, , která žalobkyni úkoluje svými soukromými záležitostmi, které je žalobkyně nucena plnit v pracovní době a dále se k žalobkyni chová nevhodně a arogantně a uráží ji před ostatními kolegyněmi. Z listiny nazvané stížnost ze dne , datum, má soud dále za zjištěné, že paní , jméno FO, z oddělení dopravy, zaslala email paní , jméno FO, , ve kterém ji sděluje, že si žalobkyně přišla pro formuláře bez pozdravu a s arogantním a nepříjemným výrazem. Druhý den se jí pak žalobkyně byla omluvit, že byla , podezřelý výraz, a nebylo jí dobře a paní , jméno FO, žalobkyni vyhodila ze své kanceláře s odůvodněním, že , podezřelý výraz, není omluva.

13. Z listiny nazvané , Jméno žalobkyně, – neplatné rozvázaní pracovního poměru ze dne , datum, má soud za zjištěné, že žalobkyně sdělila žalované, že má za to, že výpověď je neplatná a že trvá na tom, aby byla nadále ve společnosti , Anonymizováno, zaměstnávána a byla jí přidělována práce v souladu s pracovní smlouvou.

14. Další důkazy nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku uvedeny, neboť je soud buď provedl, ale nečinil z nich žádné skutkové závěry potřebné pro rozhodnutí, nebo je pro nadbytečnost ani neprovedl. Konkrétně se jedná o výplatní pásky žalobkyně a smlouvu o přiznání mzdy, z nichž soud nečinil žádné skutkové závěry, neboť žalobkyně vzala žalobu částečně zpět v části týkající se určení přesné výše mzdy za dobu, kdy jí byl znemožněn výkon pracovní činnosti. Dále soud nečinil žádné skutkové závěry z fotografií předložených žalovanou, když není patrné, kdy byly fotografie pořízeny, ani že věci na nich vyobrazené jsou žalobkyně a pro rozhodnutí soudu o platnosti výpovědi nejsou podstatné. Dále soud pro nadbytečnost zamítl důkazní návrh svědeckou výpovědí paní , jméno FO, a paní , jméno FO, .

15. Soud hodnotil provedené důkazy jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech. Provedené důkazy, z nichž soud činil skutkové závěry pro své rozhodnutí, soud považuje za věrohodné.

16. Podle § 50 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (1) musí být výpověď z pracovního poměru písemná, jinak se k ní nepřihlíží. (2) Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. (4) Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

17. Podle § 52 odst. 1 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil.

18. Předně soud konstatuje, že žaloba byla podána v zákonem stanovené lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Soud se proto dále zabýval věcným posouzením oprávněnosti žaloby.

19. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně byla u žalované zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, na pozici recepční. Dne , datum, obdržela žalobkyně od žalované, listinu nazvanou jako „, hodnota, “, v rámci níž je uvedeno, že žalovaná dává žalobkyni v souladu s § 52 písm.f) zákoníku práce okamžitou výpověď z pracovního poměru pro opakované nerespektování pokynů nadřízeného zaměstnance, ač byla písemně upozorněna. Konkrétně je pak ohledně důvodů v listině uvedeno, že žalobkyni bylo určeno místo na uložení osobních věcí, jejichž uložení na recepci není vhodné, kontrolou bylo zjištěno, že pracoviště není v požadovaném stavu a osobní věci tam nadále zůstávají. Výkon obsluhy zasedacích místností a zejména jejich úklid není prováděn ihned po ukončení jednání. Výpovědi předcházely v době posledních 12 měsíců tři upozornění. První bylo datované dnem , datum, a jako důvody jsou zde uvedeny upozornění ne nedodržování obecných hygienických podmínek a že na pracovišti je neuklizeno. Dále žalovaná vyzývá žalobkyní k okamžitému řešení její , podezřelý výraz, situace. V tomto případě si pak soud klade otázku, zda pokud měla žalovaná za to, že je pochybení žalobkyně způsobeno , podezřelý výraz, stavem, je vůbec na místě udělení vytýkacího dopisu.

20. Z druhého upozornění ze dne , datum, nazvaného „, Anonymizováno, “ má soud za zjištěné, že žalovanou bylo žalobkyni písemně sděleno, že dne , datum, opět nerespektovala pokyn asistentky předsedy představenstva, kdy měla být při důležité konferenci neustále přítomna, a přesto pracoviště opustila a nadále přetrvává situace, kdy žalobkyně nedostatečně pečuje o stav zasedací místnosti „, Anonymizováno, “ a nedbá pokynů k pracovní činnosti, když naposledy tato zasedací místnost byla neuspořádána , datum, po návštěvě obchodních zástupců. , právnická osoba, ve třetím upozornění ze dne , datum, nazvaném „, Anonymizováno, “ žalovaná žalobkyni sdělila, že dne , datum, dopustila velmi neuspokojivého chování k osobě, která je asistentkou generálního ředitele a která žalobkyni úkoluje v oblasti chodu recepce a organizace činností týkajících se zasedacích místností.

21. K tomu, aby bylo zajištěno, že zaměstnancův pracovní poměr bude výpovědí zaměstnavatele opravdu skončen jen z důvodů výslovně uvedených v § 52 zákoníku práce, je v první řadě zapotřebí, aby výpovědní důvod byl ve výpovědi náležitě vymezen; jedině vylíčení výpovědního důvodu totiž umožní, aby bylo možné uzavřít, zda zaměstnavatelův důvod k výpovědi je vskutku také důvodem, pro který zaměstnavatel smí rozvázat pracovní poměr výpovědí. Vylíčení výpovědního důvodu spočívá v jeho vymezení po skutkové stránce, a to v takové podobě, aby bylo jednak zřejmé, v čem výpovědní důvod vůbec spočívá (na jakých skutkových okolnostech se zakládá), a aby jednak bylo možné výpovědní důvod odlišit od jiných skutečností, na nichž by mohl (obecně vzato) spočívat stejný nebo jiný důvod výpovědi vypočtený v § 52 zákoníku práce.

22. Z uvedeného vyplývá, že skutkové podstaty výpovědních důvodů obecně vymezené v § 52 zákoníku práce musí být ve výpovědi z pracovního poměru konkretizovány uvedením skutečností, v nichž zaměstnavatel spatřuje naplnění skutkové podstaty uplatněného výpovědního důvodu. Rozhodující přitom je vylíčení skutečností a jejich podřazení pod jednotlivé skutkové podstaty výpovědních důvodů uvedených v § 52; okolnost, jak zaměstnavatel vylíčené skutečnosti sám právně kvalifikoval (jaký z výpovědních důvodů uvedených v § 52 byl podle jeho názoru těmito skutečnostmi naplněn), není vůbec významná. Skutkové vymezení výpovědního důvodu vylíčené ve výpovědi musí být současně natolik podrobné, aby nevyvolávalo pochybnosti (zejména z pohledu jeho určitosti nebo srozumitelnosti), jaký důvod byl za účelem rozvázání pracovního poměru výpovědí uplatněn, na druhé straně však nemusí být uváděny všechny podrobnosti, které zaměstnavatele vedly k podání výpovědi a které jen blíže osvětlují podstatné skutečnosti.

23. Ve výpovědi zaměstnavatele uplatněný (použitý) důvod nesmí být dodatečně měněn. Znamená to, že poté, co nastaly právní účinky výpovědi (tj. po jejím řádném doručení zaměstnanci), nesmí zaměstnavatel sdělit zaměstnanci, že výpovědní důvod spatřuje v jiných skutečnostech, než které vylíčil ve výpovědi, a ani jinak uplatňovat za důvod výpovědi něco jiného.

24. Není-li vylíčené skutkové vymezení výpovědního důvodu ve smyslu § 50 odst. 4 věty první dostatečné nebo není-li provedeno určitě nebo srozumitelně, je třeba i v tomto směru přistoupit k výkladu projevu vůle obsaženého ve výpovědi. Pro výklad projevu vůle je významné jednak použité jazykové vyjádření, jednak „úmysl“ jednajícího, na nějž lze usuzovat z okolností, za nichž jej projevil, včetně chování projevu vůle předcházejícímu, případně i z jeho následného chování, jestliže spolehlivě vypovídá o vůli zaměstnavatele v době výpovědi. Uvedené současně znamená, že doslovný výklad projevu vůle není sám o sobě rozhodující, neboť smyslem výkladu je zjištění skutečného záměru zaměstnavatele v projevu vůle, a opomenuto nemůže být ani to, jak byl projev pochopen zaměstnancem. Prostřednictvím výkladu projevu vůle nelze měnit obsah a smysl jinak nepochybného výpovědního důvodu (a tím ve svých důsledcích nepřípustně dodatečně měnit důvod výpovědi).

25. Nepodaří-li se nedostatky z hlediska § 50 odst. 4 věty první nebo v jeho určitosti nebo srozumitelnosti odstranit ani výkladem projevu vůle, znamená to, že se k vymezení důvodu ve výpovědi z pracovního poměru nepřihlíží, neboť v tomto směru jde o zdánlivé (nicotné) právní jednání, které s ohledem na jednostrannou povahu výpovědi nemůže konvalidovat ve smyslu ustanovení § 553 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (srov. § 553 odst. 1 a § 554 občanského zákoníku), a na zaměstnavatelovu výpověď z pracovního poměru se tedy hledí tak, jako kdyby v ní výpovědní důvod vůbec nebyl obsažen. Výpověď z pracovního poměru daná zaměstnavatelem, v níž není vymezen důvod výpovědi, je neplatným právním jednáním (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku), a to absolutně, neboť absence důvodu rozvázání pracovního poměru ve výpovědi – zejména s přihlédnutím k základní zásadě pracovněprávních vztahů uvedené v § 1a odst. 1 písm. a) - zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 občanského zákoníku, § 18 zákoníku práce).[footnoteRef:1] [1: PTÁČEK, Lubomír. § 50 [Výpověď z pracovního poměru]. In: BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 312, marg. č. 16 a násl.]

26. Vzniknou-li pochybnosti o určitosti písemného projevu vůle - výpovědi z pracovního poměru a není možné provést výklad písemného projevu vůle jen na základě listiny, v níž je obsažen, je třeba zabývat se zejména tím, za jakých okolností byl projev vůle účastníka směřující k rozvázání pracovního poměru výpovědí učiněn a zda za těchto okolností bylo mezi účastníky zřejmé, proč byla výpověď z pracovního poměru dána. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2999/2000)

27. Uplatnění výpovědi podle § 52 písm. f) části věty za středníkem zákoníku práce tedy musí předcházet písemná výzva zaměstnavatele k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků, v níž jsou dostatečně konkrétně vymezeny nedostatky v práci, které má zaměstnanec v přesně stanovené lhůtě odstranit. Jen tak lze následně určit, zda zaměstnanec výzvě vyhověl, či nikoliv. Platným právním jednáním následně může být pouze takový projev vůle zaměstnavatele směřující k rozvázání pracovního poměru výpovědí, v němž je zaměstnanci vytýkáno, že ve stanovené (přiměřené) lhůtě neodstranil právě ty nedostatky v práci, o nichž se zmiňuje předchozí písemná výzva. Jinak řečeno, skutkové vymezení výpovědního důvodu ve výpovědi musí být opřeno o neodstranění nedostatků v práci specifikovaných předtím ve výzvě k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků.

28. Listina, na jejímž základě byla žalobkyni dána výpověď, obsahuje pouze jeden z důvodů obsažených v předchozím vytýkacím dopise, a to konkrétně „výkon obsluhy zasedacích místností a zejména jejich úklid není prováděn ihned po ukončení jednání“. Tuto formulaci soud shledal za vágní, když není patrné, k jaké konkrétní situaci se výpovědní důvod váže ani kdy přesně nebo kolikrát k takovému provinění došlo. Dále ve vytýkacím dopise ze dne , datum, je sice uvedeno, že dne , datum, byla zasedací místnost neuspořádána, z tohoto však nelze usoudit, co konkrétně bylo porušením pracovních povinností žalobkyně, když pod pojmem neuspořádaná zasedací místnost si lze představit prakticky cokoliv. Dalším výpovědním důvodem je pak nerespektování pokynů nadřízeného zaměstnance, když ani z tohoto není patrné, o jaké pokyny se má konkrétně jednat. Ve vytýkacím dopise ze dne , datum, je specifikován pouze jeden pokyn, a to, že měla být žalobkyně přítomna na pracovišti v průběhu konference, přesto pracoviště opustila. Dle názoru soudu tak výpovědní důvody nejsou na listině uvedeny zcela určitě a jednoznačně. Skutkové vylíčení pochybení žalobkyně tak není specifikováno jasně a srozumitelně, tak aby bylo dostatečně určité a nemohlo být zaměněno. Soud se tedy předně pokusil odstranit neurčitost uvedeného právního jednání výkladem. V souladu s § 555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“), který je aplikovatelný i na výklad právního jednání v rámci pracovního práva, se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. K zásadám pro výklad právního jednání se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 4. 2017, sp.zn. 21 Cdo 5281/2016, popř. v rozsudku ze dne 6. 12. 2018, sp.zn. 21 Cdo 2300/2017 či usnesení ze dne 18. 1. 2022, sp.zn. 21 Cdo 1906/2021. Ze závěrů uvedených rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že každý projev vůle (výslovný či konkludentní) se vykládá podle úmyslu jednajícího, jestliže druhá strana takový úmysl (záměr) poznala nebo o něm musela vědět. Není-li možné úmysl jednajícího zjistit, přisuzuje se jednajícímu v projevu vůle takový úmysl, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je úmysl určen. Taktéž je třeba přihlédnout k tomu, co projevu vůle předcházelo, a dále k tomu, jak strany daly následně najevo, jaký obsah a význam projevu vůle přikládají. Výklad projevu vůle ovšem může směřovat pouze k objasnění obsahu projevu vůle, tj. ke zjištění toho, co bylo skutečně projeveno. Pomocí výkladu projevu vůle nelze nahrazovat nebo doplňovat vůli, kterou zaměstnavatel či zaměstnanec neměl nebo kterou sice měl, ale neprojevil ji. Výkladem projevu vůle pak není dovoleno ani měnit smysl jinak jasného pracovněprávního jednání.

29. Soud za účelem pokusu o odstranění nejasností v písemném textu výpovědi, provedl výklad uvedeného právního jednání. K tomuto soud vyslechl nejen žalobkyni, ale také její nadřízenou, konkrétně vedoucí recepcí paní , jméno FO, . Výpovědi shora uvedených osob soud považuje za věrohodné, uvedené osoby vypovídaly logicky a souvisle, obsah jejich výpovědí se nijak zvlášť neliší, pokud jde o způsob, jakým byl se žalobkyní ukončen pracovní poměr. Z výpovědi paní , jméno FO, , která předávala vytýkací dopisy i z výpovědi žalobkyně pak vyplynulo, že při předání vytýkacích dopisů i výpovědi z pracovního poměru nebylo ničeho žalobkyni řečeno ke specifikaci nad rámec těchto listin. Žalobkyně nemá pocit a neví o tom, že by nějak pochybila a jak by pochybila, výpověď z pracovního poměru jí překvapila, protože jí vůbec neočekávala. Žalobkyně má obecnou povědomost o tom, ke kterým situacím jsou vytýkací dopisy mířeny, ale je přesvědčena o tom, že v žádném případě nepochybila, nechovala se neuspokojivě nebo, že by její pracovní výsledky byly neuspokojivé. Soud pak v tomto případě musel konstatovat, že se neurčitost právního jednání nepodařilo odstranit, když ani soudu není patrné, o jaké opakované nerespektovaní konkrétně jakých pokynů nadřízené se mělo jednat ani v čem spočívala neuspořádaná zasedací místnost. V tomto případě pak soud nemůže posoudit ani intenzitu provinění žalobkyně a ani nelze spolehlivě konstatovat, že žalobkyně měla neuspokojivé pracovní výsledky, které se jí v přiměřené době nepodařilo odstranit.

30. Ze shora uvedených důvodů tedy soud podané žalobě vyhověl, neboť má za to, že upozornění i výpověď z pracovního poměru dané žalobkyni byly neurčité a jejich neurčitost se nepodařila odstranit výkladem. Bylo povinností žalované vymezit výpovědní důvody natolik dostatečně, aby takové vymezení splňovalo zákonné podmínky.

31. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše nákladů řízení v částce 32 250 Kč je tvořena soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč, odměnou zástupkyně žalobkyně za 3 úkony právní služby po 2 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění do 31. 12. 2024, odměnou za 4 úkony právní služby po 3 700 Kč (účast na jednání dne , datum, , porada s klientem dne , datum, , účast na jednání dne , datum, a účast na jednání dne , datum, ) podle § 9 odst. 3 písm. advokátního tarifu ve znění od 1. 1. 2025, 3 tzv. režijními paušály po 300 Kč za úkony učiněné do 31. 12. 2024 a 4 po 450 Kč za úkony učiněné po 1. 1. 2025, a to dle § 13 advokátního tarifu ve znění novely č. 258/2024 Sb., a dále náhradou odpovídající 21 % DPH ve výši 5 250 Kč. Pro úplnost soud doplňuje, že žalobkyni nepřiznal odměnu za tři účtované úkony, a to za vyjádření ve věci samé ze dne , datum, a za dvě porady s klientkou ze dne , datum, a , datum, . Vyjádření ze dne , datum, bylo pouze reakcí na tzv. vytýkací usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích, kdy byla žalobkyně vyzvána k upřesnění žalobního petitu. Účastník proto nemůže těžit z toho, že jeho podání obsahuje vady. Porady s klientkou dne , datum, a dne , datum, pak považoval soud za neúčelné, neboť nepřinášely žádná nová sdělení či skutečnosti, aby odůvodnily svou účelnost v takovém rozsahu. Soud pak shledal účelnou pouze poradu s klientkou ze dne , datum, , kdy účastníci dopředu věděli, že na jednání konaném dne , datum, , dojde jak k účastnickému výslechu jak žalobkyně, tak i k dalším svědeckým výpovědím.

32. Lhůta k plnění ohledně náhrady nákladů řízení byla žalované stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.