12 C 487/2024

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl soudkyní Mgr. Kristýnou Křiváčkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A o zaplacení částky 97 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 97 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 97 700 Kč od 24. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 49 190,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 97 700 Kč s příslušenstvím představující náklady žalobkyně za provedení technického úkonu s vozidlem ve vlastnictví žalovaného, konkrétně za odtah vozidla RZ SPZ, VIN: VIN kód a jeho umístnění na střeženém parkovišti v období od 15. 11. 2021 do 10. 10. 2023.

2. Žalovaný k žalobě sdělil, že byl pouze provozovatelem vozidla, a to jen do dne 12. 6. 2020. Předmětné vozidlo na základě kupní smlouvy, kterou zároveň předložil, přešlo na nového majitele a žalovaný jako provozovatel neměl možnost ani oprávnění k přepisu údajů v registru vozidel. V době, kdy žalobkyně požaduje plnění za provedené služby, nebyl žalovaný oprávněn nakládat s předmětným vozidlem a neměl možnost ovlivnit co a kde bylo s vozidlem činěno. Práva a povinnosti žalovaného jakožto provozovatele vozidla tak byly právně ukončeny ke dni prodeje vozidla.

3. Žalobkyně v reakci na sdělení žalovaného uvedla, že fakt, že žalovaný byl provozovatelem vozidla, je důvodem, pro který byla proti němu podána žaloba, když je v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, uvedeno, že náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel. Dále žalobkyně rozporovala tvrzení žalovaného, že žalovaný byl provozovatelem pouze do 12. 6. 2020, neboť z registru vozidel je patrné, že žalovaný je zapsán jako provozovatel od 19. 10. 2017 doposud. Žalobkyně dále uvedla, že má za to, že i případný prodej vozidla by pro pasivní legitimaci neměl vliv, kdy v posuzované věci může být za provozovatele považována pouze osoba zapsaná v registru vozidel a zároveň rozporovala pravost kupní smlouvy, neboť pouze z kupní smlouvy nelze prokázat, že osoba kupujícího existuje ani to, že vozidlo reálně nabyla.

4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

5. Žalobkyně je podle zřizovací listiny oprávněna Anonymizováno k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich umístění na střeženém parkovišti (zjištěno ze změny zřizovací listiny ze dne 21. 12. 2020). Dne 15. 11. 2021 provedla žalobkyně technický úkon, odtah motorového vozidla registrační zn. SPZ, jehož provozovatelem je žalovaný, o čemž byl sepsán protokol č. hodnota (zjištěno z protokolu č. hodnota, výpisu informací o vlastníku a provozovateli vozidla). Výše úhrady za technický úkon vyplývá z ustanovení § 2 odst. 2 nařízení Anonymizováno o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti a činí 1 900 Kč (zjištěno z uvedeného nařízení).

6. Vlastníkem vozidla Anonymizováno registrační zn. SPZ je od 19. 10. 2017 pan adresa, provozovatelem tohoto vozidla je od stejného data pan Jméno žalovaného A, tedy žalovaný. (Zjištěno z karty vozidla a z výpisu z RSV ze dne 3. 6. 2025 pro vozidlo registrační zn. SPZ).

7. Vozidlo registrační zn. SPZ bylo odtaženo na odtahové parkoviště provozované žalobkyní a stálo zde od 15. 11. 2021 do 10. 10. 2023 (tj. celkem hodnota dní). Dne 10. 10. 2023 byl automobil prodán ve veřejné dražbě. (Zjištěno z výzvy k odstranění vozidla z pozemní komunikace ze dne 2. 8. 2021 včetně dokladu o odeslání, z výzvy o možnosti vyzvednutí vozidla ze dne 18. 11. 2021 včetně dokladů o odeslání a z protokolu č. hodnota s vyplněnými údaji o vyzvednutí.) Rovněž cenu parkovného upravuje nařízení Anonymizováno o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, konkrétně z jeho § 2 odst.

3. Parkovné činí 250 Kč za první až třetí den stání, 400 Kč za čtvrtý až maximálně 180. den po odtahu a následně 50 Kč za každý den následující po 180. dni po odtahu (zjištěno z uvedeného nařízení). Žalobkyně podala návrh na povolení prodeje vozidla ve veřejné dražbě, který jí byl příslušným silničním správním úřadem povolen a vozidlo bylo ve veřejné dražbě dne 10. 10. 2023 prodáno za částku 1 500 Kč. (Zjištěno z rozhodnutí adresa, odboru dopravy jako silničního správního úřadu ze dne 2. 6. 2023 a z potvrzení o udělení příklepu ze dne 10. 10. 2023.) Celkově tak žalovaný dluží na parkovném 97 300 Kč (3 x 250 Kč, 177 x 400 Kč a 515 x 50 Kč). Dlužná částka je pak tvořena rozdílem celkové ceny za odtah vozidla a parkovné (tj. 99 200 Kč) po odečtení částky za prodej vozidla (tj. 1 500 Kč).

8. Dlužnou částku v celkové výši 97 700 Kč žalovaný žalobkyni neuhradil ani přes zaslanou výzvu (zjištěno z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 10. 4. 2024).

9. Ze svědecké výpovědi pana jméno FO má soud za prokázané, že pan jméno FO se nikdy vlastníkem předmětného vozu nestal. Svědek se žalovaným pracoval na stavbě, předmětný vůz mu poskytl žalovaný k pronájmu po dobu 4 měsíců, za který mu svědek zaplatil 15 000 Kč, ale vůli převést na svědka vlastnictví vozu žalovaný nikdy fakticky neprojevil. Svědek, přestože automobil koupit chtěl, se jako vlastník automobilu nikdy necítil, protože nikdy nedostal k autu žádné doklady, ani na něj žalovaný nechtěl provést přepis automobilu, následně mu žalovaný sdělil, že měl auto pouze v nájmu a vyzval ho k jeho vrácení, což svědek učinil. Tím považoval věc za skončenou. Předloženou kupní smlouvu s žalovaným nikdy neuzavřel, a hlavně nikdy nepodepsal. Navíc k této situaci dle výpovědi svědka došlo před obdobím covidu, tedy dříve, než je kupní smlouva předložená žalovaným datována. Razítko svědka se na kupní smlouvě pravděpodobně objevilo tak, že ho žalovaný měl po nějakou dobu k dispozici, neboť ho po svědkovi chtěl kvůli práci na stavbě a svědek v té době měl k žalovanému důvěru, tak mu ho poskytl, ale následně zjistil, že s ním žalovaný dělal podvody. (Zjištěno z výslechu svědka jméno FO).

10. Soud hodnotil svědeckou výpověď svědka jméno FO jako věrohodnou, neboť svědkovi nehrozilo, že by se žalobkyně s nárokem mohla obrátit na něj, i kdyby se prokázala platnost kupní smlouvy. Z tohoto důvodu neměl svědek důvod lhát ohledně toho, zda předmětná kupní smlouva opravdu uzavřena byla či nikoliv.

11. Z provedených důkazů předložených žalovaným, tedy ze smlouvy o koupi vozidla ze dne 12. 6. 2020 uzavřené mezi jméno FO jakožto vlastníkem vozidla, žalovaným jakožto provozovatelem vozidla a jméno FO Anonymizováno jakožto kupujícím soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť pravost smlouvy byla vyvrácena výslechem svědka jméno FO, který sdělil, že jeho podpis na smlouvě není pravý a smlouvu nikdy nepodepsal. Ze stejného důvodu soud nečinil žádná skutková zjištění ani z příjmového pokladního dokladu ve výši 33 000 Kč, předloženého žalovaným, neboť svědek opět popřel pravost svého podpisu na takovémto dokumentu.

12. Vzhledem k tomu, že se na jednání soudu dne 28. 11. 2025 žalovaný nedostavil a ani se neomluvil, ačkoliv byl řádně předvolán, nemohl ho soud poučit o tom, že pravost listiny musí prokázat ten, který se jí dovolává. Vzhledem k tomu, že pravost kupní smlouvy byla zpochybněna žalobkyní a následně i svědeckou výpovědí a žalovaný nenavrhl jiný důkaz k prokázaní pravosti kupní smlouvy, soud k ní nepřihlížel. I z tohoto důvodu pak vzal soud za prokázané, že v rozhodné době byl provozovatelem vozidla žalovaný.

13. S ohledem na shora uvedený skutkový stav soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když nárok žalobkyně vyplývá z § 19b zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve spojení s § 2 odst. 2 a 3 nařízení Anonymizováno o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni, který měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 49 190,80 Kč. Tato náhrada je tvořena soudním poplatkem ve výši 4 885 Kč, 2 paušálními náhradami po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (za předžalobní výzvu a podání žaloby), odměnou zástupkyně žalobkyně za 5 úkonů právní služby po 5 020 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření žalobkyně ze dne 1. 4. 2025 a 8. 10. 2025, účast na jednání soudu ve dnech 5. 9. 2025 a 28. 11. 2025), vše dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále je náhrada tvořena 5 tzv. režijními paušály po 450 Kč, a to dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění novely č. 258/2024 Sb., náhradou cestovních výdajů ve výši 8 770,50 Kč a náhradou odpovídající 21 % DPH ve výši 7 585,30 Kč.

15. Náhradu cestovních výdajů tvoří náhrada za 2 jízdy z adresa a zpět na soudní jednání (vždy po 310 km) při užití vozidla jméno FO s kombinovanou spotřebou benzinu 95 oktanů 12,5 l/100 km a při ztrátě 8 započatých půlhodin jízdy. Jízdy v roce 2025 jsou účtovány v režimu vyhlášky č. 458/2024 Sb., tj. s cenou benzinu 35,80 Kč/l, sazbou základní náhrady 5,80 Kč/km a náhradou za 1 započatou půlhodinu cesty ve výši 150 Kč. Za jednu takovou cestu náleží náhrada ve výši 4 385,25 Kč.

16. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat splnění této povinnosti cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.