14 C 122/2018

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kubovou v právní věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum , bytem adresa , obec proti; žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum , bytem adresa , obec zastoupena anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa o zaplacení částky 28 676,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 676,72 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 24 000 Kč od [datum] do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 676,72 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Českých Budějovicích doplatek soudního poplatku ve výši 234 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Dne [datum] byla soudu doručena žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky jako dlužného nájemného a služeb za užívání bytové jednotky [číslo] v domě [adresa], [obec] na pozemku [anonymizována tři slova] [katastrální uzemí] [anonymizováno] Smlouva o nájmu byla mezi účastnicemi uzavřena dne [datum] na dobu neurčitou a byla ukončena na základě žádosti o vyklizení bytu ze dne [datum]. Byt byl předán dne [datum], o čemž byl sepsán protokol. Úhrada za užívání bytu od [datum] byla stanovena ve výši 7 000 Kč měsíčně, přičemž součástí této částky byly měsíční zálohy na úhradu za služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 500 Kč (tudíž nájemné bylo ve výši 4 500 Kč). Žalovaná však sjednanou úhradu nehradila řádně a včas a k datu předání bytu zpět žalobkyni činila částka dlužného nájemného spolu s neuhrazenými platbami za služby celkem 51 000 Kč. Na výzvy k zaplacení dlužné částky žalovaná nereagovala a platby zasílala pouze příležitostně a to v malých částkách. Předžalobní upomínka byla žalované zaslána dne [datum], tuto si žalovaná převzala dne [datum] a na ni bylo uhrazeno pouze 3 500 Kč. Žalobkyně původně požadovala částku 24 000 Kč, avšak následně při jednání dne [datum] podanou žalobu rozšířila na celkovou žalovanou částku ve výši 28 676,72 Kč. Soud tuto změnu žaloby při jednání připustil. Žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Tvrdila, že v měsíci [anonymizováno] [rok] uhradila částku 7 000 Kč jako jistotu (kauci) a nájemné v roce [rok] hradila řádně. Připustila, že v roce [rok] se dostala do prodlení s hrazením nájemného, jelikož byla v [anonymizováno 6 slov]. Po ukončení nájmu v roce [rok] dlužila žalobkyni částku 42 000 Kč za nájemné a služby, avšak do roku [rok] z tohoto dluhu uhradila celkovou částku 27 000 Kč. Tvrdila, že na nájemném nemá žádný dluh, jen na zálohách na služby dluží 15 000 Kč. Avšak z důvodu, že jí nebylo předloženo vyúčtování za služby za období od [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok], dle kterého předpokládala, že bude jistě přeplatek a z důvodu, že nebyla započtena kauce ve výši 7 000 Kč na dlužnou částku, požaduje prověření této záležitosti a případné ponížení žalované částky s možností plnění ve splátkách. Následně po zahájení jednání žalovaná tvrdila, že vyúčtování služeb za shora uvedené období jí bylo doručeno prostřednictvím jejího syna až dne [datum]. Při jednání dne [datum] byla soudem poučena ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že má povinnost navrhnout důkazy prokazující tvrzení, že jistota (kauce) ve výši 7 000 Kč byla uhrazena. K tomuto žalovaná navrhla výslech svého syna [jméno] [příjmení]. Při jednání dne [datum] žalovaná tvrdila, že sporuje i částku 7 000 Kč, kterou uhradila dne [datum] (za [anonymizováno] [rok]) a tuto platbu má zaznamenánu na„ čtverečkovaném“ papíře a dále i částku 14 000 Kč, kterou uhradila dne [datum] a má ji také zaznamenánu na„ čtverečkovaném“ papíře. /Při jednání žalobkyně tato potvrzení identifikovala jako platby zaúčtované příjmovým pokladním dokladem [číslo] ze dne [datum] ve výši 7 000 Kč a zaúčtované příjmovým pokladním dokladem [číslo] ze dne [datum] ve výši 14 000 Kč 3. Ve věci byl dne 23. 5. 2019 vydán rozsudek č.j. 14 C 122/2018 – 119, kterým byla žalované stanovena povinnost uhradit žalovanou částku včetně nákladů řízení představujících zaplacený soudní poplatek a povinnost uhradit doplatek soudního poplatku státu. Žalobě bylo tedy v plném rozsahu vyhověno. Žalovaná však proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání. Krajský soud v Českých Budějovicích svým usnesením ze dne 19. 2. 2020, č.j. 7 Co 1304/2019 – 164 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Soudu prvního stupně vytkl, že neodstranil vady návrhu, že žalobkyně měla doplnit tvrzení o tom, jaké konkrétní částky se v případě dluhu na nájmu domáhá a za jaké konkrétní období dluh vznikl. Stejně tak i ohledně dluhu na úhradách za služby spojené s užíváním bytu měla být uvedena konkrétní částka, kterou žalobkyně požaduje, jakých služeb se tato částka týká a za jaké období dluh vznikl.

4. Po poučení soudu ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. při jednání dne [datum] upřesnila žalobkyně svá tvrzení podáním doručeným soudu dne [datum]. Žalobkyně podrobně uvedla přehled plateb žalované od [datum] až do [datum] a konstatovala, že celkový nedoplatek na nájemném za období [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok] činí 14 000 Kč. Tato částka sestává z částek 500 Kč ([anonymizováno] [rok]) + 4 500 Kč ([anonymizováno] [rok]) + 4 500 Kč ([anonymizováno] [rok]) + 4 500 Kč ([anonymizováno] [rok]). Celkový nedoplatek na zálohách na služby za stejné období je ve výši 10 000 Kč. Tato částka sestává z částek 2 500 Kč ([anonymizováno] [rok]) + 2 500 Kč ([anonymizováno] [rok]) + 2 500 Kč ([anonymizováno] [rok]) + 2 500 Kč ([anonymizováno] [rok]). A také tvrdila, že žalovanou tvrzená kauce ve výši 7 000 Kč údajně zaplacená dne [datum] uhrazena nebyla z důvodu tvrzeného nedostatku finančních prostředků žalované. Ohledně vyúčtování odebraných služeb za rok [rok] uvedla žalobkyně přeplatek ve výši 712,55 Kč, ohledně vyúčtování odebraných služeb za rok [rok] uvedla žalobkyně nedoplatek ve výši 1 449,02 Kč, ohledně vyúčtování odebraných služeb za rok [rok] uvedla žalobkyně nedoplatek ve výši 13 740,12 Kč a ohledně vyúčtování odebraných služeb za rok [rok] uvedla žalobkyně nedoplatek ve výši 200,13 Kč Celkem nedoplatek za odebrané služby spojené s užíváním bytu činí částku 14 676,72 Kč, tedy po odečtení dlužných záloh ve výši 10 000 Kč se jedná o rozšíření žaloby co do částky 4 676,72 Kč. Po poučení soudu žalobkyně ještě svým podáním ze dne [datum] upřesnila běh úroků z prodlení, které požadovala z částky 24 000 Kč od [datum] (od podání žaloby) a z částky 4 676,72 Kč od [datum] (od pozdější splatnosti služeb spojených s užíváním bytu). Žalovaná setrvala na svém tvrzení, že zaplatila kauci ve výši 7 000 Kč, na kterou jí žalobkyně nevystavila doklad, namítala, že žalobkyně ve svém podání doručeným soudu dne [datum] nezohlednila platby v celkové výši 21 000 Kč, které při druhém jednání dokládala a namítala, že jí nikdy„ z údajného nedoplatku nebyly odečteny přeplatky na službách“ (k čemu však nenavrhovala žádné důkazy).

5. Následně došlo ke změně v osobě soudkyně a tato nejprve postupovala dle ust. § 119 odst. 3 o.s.ř.

6. Při jednání dne [datum] byla žalovaná poučena ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že musí doplnit soudu důkazy ohledně tvrzení, že zaplatila žalobkyni dne [datum] částku 7 000 Kč a dne [datum] částku 14 000 Kč. Žalovaná soudu uvedla, že tyto důkazy předložila již na druhém jednání dne [datum], předchozí soudkyně [anonymizováno] [příjmenířešitele] se s nimi seznámila a poté je vrátila zpět žalované. Žalovaná je však již ve své dispozici nemá, jelikož se stěhovala a žádné důkazy již nemá. Navrhovala výslech soudkyně při soudním jednání, avšak následně souhlasila s postupem soudu, kdy tento návrh byl zamítnut pro nadbytečnost.

7. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

8. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že je žalobkyně vlastnicí bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] ve [obec], [anonymizována čtyři slova], [katastrální uzemí] [anonymizováno].

9. Dne [datum] byla mezi účastnicemi uzavřena smlouva o nájmu výše uvedené bytové jednotky se sjednaným nájemným ve výši 7 000 Kč měsíčně, které obsahovalo částku 2 500 Kč jako zálohu na úhradu služeb spojených s užíváním bytu a částku 4 500 Kč nájemného. Dle předávacího protokolu bylo zjištěno, že si žalovaná téhož dne byt převzala. První nájemné ve výši 7 000 Kč bylo zaplaceno v hotovosti při podpisu nájemní smlouvy, ohledně jistoty (kauce) není v pokladním příjmovém dokladu [číslo] nic uvedeno.

10. Dle žádosti o vyklizení bytu ze dne [datum] byla žalovaná upozorněna na prodlení se 7 měsíčními platbami a vyzvána k neprodlenému vyklizení bytu. Z reakce žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato akceptuje ukončení nájmu a zavazuje se byt vyklidit do [datum]. Z předávacího protokolu ze dne [datum] bylo zjištěno, že k předání bytové jednotky tohoto dne skutečně došlo.

11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána na úhradu dlužné částky 27 500 Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení této výzvy. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že po odeslání předžalobní výzvy žalovaná uhradila dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 1 500 Kč a dne [datum] částku 1 000 Kč.

12. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že za období od [datum] do [datum] žalobkyně obdržela od žalované celkovou částku 48 000 Kč, která zahrnuje rovněž platby zjištěné z výpisů z bankovního účtu žalované tak, jak je tato předložila.

13. Z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že tato žalobkyni uhradila dne [datum] částku 4 000 Kč, dne [datum] částku 4 000 Kč, dne [datum] částku 4 000 Kč, dne [datum] částku 3 000 Kč, dne [datum] částku 4 000 Kč, dne [datum] částku 3 500 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč a dne [datum] částku 1 000 Kč, celkem tedy 24 500 Kč.

14. Z příjmových pokladních dokladů bylo zjištěno, že v hotovosti žalovaná uhradila žalobkyni od doby počátku nájmu do současnosti částku v souhrnné výši 159 545 Kč, z níž částka 545 Kč byla doplatkem na elektrické energii po jejím vyúčtování.

15. Z tabulky přehledu plateb předložené žalobkyní (na č.l 36) bylo zjištěno, že tato zohledňuje platby tak, jak byly prokázány pokladními doklady a předloženými výpisy z bankovního účtu. Tento důkaz koresponduje s doplněnými tvrzeními žalobkyně k výzvě soudu v podání doručeném soudu dne [datum].

16. Z přehledu plateb doloženého žalovanou (na č.l. 172) bylo zjištěno, že se účastnice shodují na všech platbách kromě třech. A to konkrétně platby z [datum] – kauce ve výši 7 000 Kč, platby dne [datum] ve výši 7 000 Kč údajně evidované na„ čtverečkovaném papíře“ a platby dne [datum] ve výši 14 000 Kč také údajně evidované na„ čtverečkovaném papíře“. Žalovaná tak součtem došla k částce 228 545 Kč, která byla údajně zaplacena a zbývá doplatit 2 455 Kč.

17. Z protokolu o předání vyúčtování záloh za služby spojené s užíváním bytu [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně předala synu žalované aktualizované vyúčtování za celou dobu trvání nájmu po zohlednění plateb provedených po skončení nájmu a předání bytu.

18. Z přehledu vyúčtování nákladů a uhrazených plateb za období let [rok] – [rok] bylo zjištěno, že v roce [rok] žalobkyně vyúčtovala žalované přeplatek ve výši celkem 712,55 Kč, za období roku [rok] vyúčtovala žalobkyně žalované nedoplatek v celkové výši 1 449,02 Kč, za rok [rok] vyúčtovala žalobkyně žalované nedoplatek v celkové výši 13 740,12 Kč a za rok [rok] vyúčtovala žalobkyně žalované nedoplatek v celkové výši 200,13 Kč.

19. Z vyúčtování elektřiny za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatek ve výši 544,47 Kč, za období od [datum] do [datum] byl nedoplatek ve výši 1 172,39 Kč a konečně za období od [datum] do [datum] byl vyúčtován nedoplatek ve výši 4 485,45 Kč. Z faktur za elektrickou energii za období od [datum] do [datum] byl zjištěn nedoplatek ve výši 137 Kč, za období od [datum] do [datum] přeplatek ve výši 228 Kč a za období od [datum] do [datum] nedoplatek ve výši 351 Kč.

20. Z rozúčtování nákladů bytu na spotřebu vody a tepla bylo zjištěno, že za období [datum] až [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované přeplatek ve výši 712,55 Kč, z rozúčtování nákladů bytu na spotřebu služeb spojených s užíváním bytové jednotky za období od [datum] do [datum] byl vyčíslen nedoplatek ve výši 10 200,13 Kč, který byl opravou vyúčtování upraven na nedoplatek ve výši 3 000,13 Kč. Z vyúčtování služeb bylo zjištěno, že celkové náklady na služby za zúčtovací období od [datum] do [datum] činily částku 10 765,88 Kč.

21. Z ročního vyúčtování záloh za rok [rok] bylo zjištěno, že byl vyúčtován přeplatek ve výši 8 425,35 Kč, toto vyúčtování bylo opraveno opravným vyúčtováním ze dne [datum], kterým byl vyúčtován přeplatek ve výši 6 066,06 Kč. Z vyúčtování záloh za rok [rok] [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobkyni vznikl v souvislosti s náklady na předmětnou bytovou jednotku přeplatek ve výši 1 523,37 Kč. Z vyúčtování záloh za rok [rok] bylo zjištěno, že přeplatek žalobkyně na službách spojených s užíváním bytové jednotky činil částku ve výši 1 968 Kč.

22. Z vyúčtování spotřeb jednotlivých služeb za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že za služby byla vyúčtována částka 13 487,03 Kč. Z vyúčtování spotřeb jednotlivých služeb bytu za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že celkové náklady na služby byly vyúčtovány ve výši 17 184,30 Kč. Z vyúčtování spotřeb jednotlivých služeb za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že náklady za uvedené služby činily celkem 16 959,19 Kč.

23. Z prohlášení o uznání dluhu, které však nebylo žalovanou uznáno – podepsáno, bylo zjištěno, že k datu [datum] měl dluh žalované činit částku 55 000 Kč.

24. Ze dvou ručně psaných potvrzení na čtverečkovaném papíře soud zjistil, že tato byla vystavena jako potvrzení o úhradě částky 7 000 Kč za období [anonymizováno] [rok] (vystaveno dne [datum]) a na částku 14 000 Kč dne [datum].

25. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že ke dni převzetí bytu žalovaná uhradila žalobkyni částku 14 000 Kč, která měla dle svědka představovat nájem a vratnou kauci a na kterou obdržela žalovaná příjmový pokladní doklad, jehož obsah nebyl svědku znám. Tato výpověď syna žalované se jevila soudu jako ryze účelová a soud tomuto svědkovi neuvěřil.

26. Podle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

27. Podle ust. § 2246 odst. 1 o.z., strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se zato, že se nájemné sjednává za 1 měsíc.

28. Podle ust. § 2247 odst. 4 o.z., si strany ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanovený jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytnutím služby.

29. Pokud jde o úroky z prodlení, tyto byly posouzeny dle ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

30. Žalobkyně a žalovaná byly ve shodě o tom, že platně uzavřely nájemní smlouvu na nájem bytu [číslo] v domě [adresa] ve [obec], tento nájemní vztah trval od [datum] do [datum], nájemné bylo sjednáno ve výši 4 500 Kč, zálohy na služby spojené s užíváním bytu byly ve výši 2 500Kč, splatné ke každému 15. dni příslušného měsíce. Ohledně většiny plateb byly účastnice ve shodě, že byly zaplaceny v předložené výši, mnohé po splatnosti a mnohé v necelé výši 7 000 Kč. Tyto platby byly hrazeny povětšinou v hotovosti, žalobkyně pak vystavila příjmový doklad, některé platby byly hrazeny na účet. Účastnice však nebyly ve shodě ohledně celkové zaplacené částky. Žalobkyně namítala, že stále trvá dluh na nájemném ve výši 14 000 Kč za období [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok] a za vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu ve výši 14 676,72 Kč. Žalobkyně tato svá tvrzení prokázala zejména důkazy podrobně specifikovanými pod body 15, 17, 18 tohoto rozsudku. Žalovaná naopak tvrdila, že zaplatila [datum] kauci ve výši 7 000 Kč, která měla být do celkové dlužné částky započtena a dne [datum] částku 7 000 Kč evidovanou na„ čtverečkovaném papíře“ a částku 14 000 Kč uhrazenou dne [datum] také evidovanou na„ čtverečkovaném papíře“. Všechny tyto částky byly uhrazeny v hotovosti. Tato tvrzení žalovaná prokazovala výslechem svého syna [jméno] [příjmení] a výslechem [jméno] [příjmení] (ohledně zaplacené kauce) a svou vlastní evidencí (resp. svým vlastním„ výdajovým dokladem“) na„ čtverečkovaném papíře“. Návrh na výslech svědkyně [jméno] [příjmení] soud zamítl, neboť tato nebyla přítomna podpisu nájemní smlouvy uzavírané se žalovanou, ale měla pouze vypovídat o okolnostech týkajících se vrácení složené jistoty při ukončení nájmu jiného bytu pronajímaného žalobkyní. Syn žalované při svém výslechu uvedl, že byla předána částka ve výši 14 000 Kč, avšak nebylo mu známo, zda na tuto částku bylo vystaveno potvrzení, které bylo žalované předáno. Žalobkyně zpochybnila věrohodnost výpovědi tohoto svědka a ani soud výpověď vzhledem k její rozpornosti ohledně dalších okolností převzetí bytu nehodnotil jako dostatečný důkaz k prokázání tvrzení žalované o zaplacení jistoty ve výši 7 000 Kč. Žádný další důkaz k prokázání tvrzení ohledně složení jistoty žalovaná nenavrhla a tudíž toto své tvrzení neprokázala. Co se týče ručně psaných potvrzení, která byla soudu předložena na„ čtverečkovaném papíře“ při jednání dne [datum], dospěl soud k závěru, že tato zcela korespondují s vystavenými příjmovými pokladními doklady žalobkyní [číslo] ze dne [datum] na částku 7 000 Kč a příjmovým pokladním dokladem [číslo] ze dne [datum] na částku 14 000 Kč. Po změně v obsazení soudu se soudkyně fyzicky nemohla seznámit s těmito listinnými důkazy, jelikož po výzvě soudu žalovaná sdělila, že již těmito doklady nedisponuje. Soud tedy vycházel z předchozího hodnocení důkazu předešlou soudkyní, která se s tímto důkazem fyzicky seznámila a učinila o tom záznam do protokolu o jednání dne [datum], který je ve spise. Soud vycházel i z tvrzení žalobkyně, která uvedla, že běžnou praxí bylo, že pokud jí žalovaná osobně předávala nájemné v hotovosti a žalobkyně zrovna neměla při sobě příjmový pokladní doklad, tento vystavila později. To souhlasí i s tvrzením žalobkyně, která upozornila na pokladní doklad [číslo] který je taktéž ze dne [datum], také na částku 7 000 Kč a soud neuvěřil konstrukci žalované, že téhož dne by byla zaplacena částka 7 000 Kč dvakrát. (Zřejmě by bylo účelnější, aby byl pokladní doklad vystaven na částku 14 000 Kč, pokud by částka byla zaplacena dvakrát.) A totéž se týká částky 14 000 Kč, která měl být údajně zaplacena dne [datum], avšak žalobkyně ji ztotožnila s platbou ze dne [datum] na tu samou částku. Z přehledu plateb doloženého žalovanou nevyplývá, že by bylo běžné, aby v jednom měsíci hradila dvě platby, natož ten samý den či třetí den. Naopak v jiných měsících od roku 2013 až do roku 2016 bylo hrazenou pouze jednou za měsíc případně s delším zpožděním. Jedinou výjimkou, kterou nesporovala ani jedna strana je platba z [datum] ve výši 2 000 Kč a platba z [datum] ve výši 5 000 Kč, která však v součtu 7 000 Kč činí výši měsíčního nájemného a z toho nevyvozoval žádné závěry. Soud tedy konstatuje, že ani těmito návrhy se žalované nepodařilo prokázat tvrzení ohledně zaplacení dalších 21 000 Kč žalobkyni. Žádné další důkazy k tomuto tvrzení nenavrhovala a se svou procesní obranou nebyla úspěšná. Soud rovněž přezkoumal souhrn plateb, o nichž byly během řízení předloženy důkazy, a dospěl k závěru, že v řízení prokázané platby zcela korespondují s platbami vykázanými v přehledu plateb tak, jak jej předložila žalobkyně. V otázce vyúčtování přeplatků či nedoplatků na energiích a službách spojených s užíváním bytu se konstatuje, že žalovaná při své obraně týkající se tvrzených přeplatků vycházela z vyúčtování tak, jak toto bylo vystavováno žalobkyni, tedy zahrnovalo i náklady, které hradila žalobkyně sama, neboť v případě prodlení žalované s platbou záloh na služby a energie platila předmětné zálohy žalobkyně z vlastních zdrojů. Soud dospěl k závěru, že vyúčtování provedená žalobkyní, jak byla žalované předložena, zejména ze dne [datum], vycházejí z vyúčtování, která žalobkyně obdržela od dodavatelů energií a služeb. Z důvodů shora uvedených soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

31. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 200 Kč 32. Žalované byla uložena výrokem III. povinnost zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích doplatek soudního poplatku ve výši 234 Kč. Tato částka vyplynula z rozšíření žaloby o 4 676,72 Kč, přičemž dle Položky 1 bod 1. Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích je soudní poplatek z částky 28 676,72 Kč ve výši 1 434 Kč. Jelikož žalobkyně uhradila částku 1 200 Kč, vznikl tak nedoplatek, který má uhradit žalovaná, jelikož na ní poplatková povinnost přešla v rámci neúspěchu ve věci.

33. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.