14 C 180/2020

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Kořínkovou v právní věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO , se sídlem adresa žalobkyně , právně zastoupené anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , se sídlem adresa , proti; žalované: ; anonymizováno právnická osoba , IČO , se sídlem adresa žalované , právně zastoupené anonymizováno Pavlem Vincíkem, advokátem, se sídlem adresa , Žaloba podle části 5. o.s.ř. (březen a duben 2018),

I. Žaloba na nahrazení rozhodnutí rady Energetického regulačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jakož i rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] tak, že [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], je jako povinně vykupující povinná zaplatit žalobkyni za 125,169 MWh elektřiny vyrobené ve výrobně [anonymizováno] [obec] a dodané do distribuční soustavy v období od 1. 3. 2018 do 31. 3. 2018 výkupní cenu ve výši stanovené pro podporovaný druh energie„ výroba elektřiny využitím slunečního záření“ a pro výrobny uvedené do provozu v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 s instalovaným výkonem výrobny od 30 kW, tedy částku ve výši 1 782 931,49 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od 21. 4. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba na nahrazení rozhodnutí rady Energetického regulačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jakož i rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] tak, že [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO] je jako povinně vykupující povinná zaplatit žalobkyni za 148,295 MWh elektřiny vyrobené ve výrobně [anonymizováno] [obec] a dodané do distribuční soustavy v období od 1. 4. 2018 do 21. 4. 2018 výkupní cenu ve výši stanovené pro podporovaný druh energie„ výroba elektřiny využitím slunečního záření“ a pro výrobny uvedené do provozu v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 s instalovaným výkonem výrobny od 30 kW, tedy částku ve výši 2 112 462,28 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od 1. 6. 2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit účastníku [příjmení] [právnická osoba] náhradu nákladů řízení ve výši 44 699 Kč k rukám právního zástupce účastníka do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu se žalobkyně domáhala, aby soud nahradil rozhodnutí rady Energetického regulačního úřadu (dále také jen„ ERÚ“) ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jakož i rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterými došlo k zamítnutí návrhu žalobkyně ve věci uložení povinnosti účastníku řízení, [právnická osoba] [právnická osoba], zaplatit žalobkyni za 125,169 MWh elektřiny vyrobené ve výrobně [anonymizováno] [obec] a dodané do distribuční soustavy v období od 1. 3. 2018 do 31. 3. 2018 výkupní cenu ve výši stanovené pro podporovaný dluh energie„ výroba elektřiny využitím slunečního záření“ a pro výrobny uvedené do provozu v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 s instalovaným výkonem výrobny od 30 kW, tedy částku ve výši 1 782 931,49 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od 21. 4. 2018 do zaplacení, a dále uložení povinnosti účastníka řízení zaplatit žalobci za 148,295 MWh elektřiny vyrobené ve výrobně [anonymizováno] [obec] a dodané do distribuční soustavy v období od 1. 4. 2018 do 21. 4. 2018 výkupní cenu ve výši stanovené pro podporovaný druh energie„ výroba elektřiny využitím slunečního záření“ a pro výrobny uvedené do provozu v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 s instalovaným výkonem výrobny od 30 kW, tedy částku ve výši 2 112 462,28 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z této částky od 1. 6. 2018 do zaplacení. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že rozhodnutím Energetického regulačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále také jen„ rozhodnutí o udělení licence“) byla žalobkyni udělena licence na výrobu elektřiny [číslo] ve výrobně elektřiny ze slunečního záření s názvem [anonymizováno] [obec]. Žalobkyně uzavřela s účastníkem dne [datum] smlouvu č. [rok] o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje s podporou formou výkupních cen s převzetím závazku dodat elektřinu do elektrizační soustavy. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo zrušeno rozhodnutí o udělení licence. Žalobkyně podala proti rozsudku Krajského soudu v Brně kasační stížnost, které byl přiznán odkladný účinek, a to usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. Později byla kasační stížnost žalobkyně zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Proti oběma rozhodnutím podala žalobkyně dne 23. 9. 2016 ústavní stížnost. Ústavní soud odložil vykonatelnost výroku I. rozsudku Krajského soudu v Brně usnesením ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], které nabylo právní moci dne [datum]. Vykonatelnost byla odložena až do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti žalobkyně. Žalobkyně uzavřela s účastníkem dne [datum] smlouvu č. [rok] o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje s podporou formou výkupních cen s převzetím závazku dodat elektřinu do elektrizační soustavy, kterou byla pro období od [datum] nahrazena smlouva o dodávce ze dne [datum] Smlouva o dodávce ze dne [datum] byla sjednána na dobu určitou, a to do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti žalobkyně. Nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] byla ústavní stížnost žalobkyně z části odmítnuta a z části zamítnuta. Nález Ústavního soudu nabyl právní moci okamžikem jeho doručení žalobkyni, tedy dnem [datum], kdy se současně stal vykonatelným také výrok I. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo zrušeno rozhodnutí o udělení licence žalobkyni. Podáním ze dne [datum] sdělil účastník žalobkyni, že právní mocí nálezu Ústavního soudu smlouva o dodávce ze dne [datum] zaniká a na předmětném předávacím místě dojde k ukončení registrace účastníka coby obchodníka odebírajícího elektřinu z [anonymizováno] [obec] a nesoucího odpovědnost za odchylku. Současně účastník k výzvě žalobkyně k zaplacení výkupních cen za elektřinu vyrobenou ve [anonymizováno] [obec] a dodanou do elektrizační soustavy za období od 1. 3. 2018 do 21. 4. 2018 sdělil, že neuznává nárok žalobkyně na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a ve smyslu článku VI. odst. 2 písm. a) a b) smlouvy o dodávce ze dne 4. 9. 2017 odmítá výkupní cenu žalobkyni zaplatit. Žalobkyně proto dne 28. 8. 2018 podala návrh na zahájení sporného řízení k Energetickému regulačnímu úřadu, aby účastníku byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni výkupní cenu za 125,169 MWh elektřiny vyrobené ve výrobně [anonymizováno] [obec] a dodané do distribuční soustavy v období od 1. 3. 2018 do 31. 3. 2018 a výkupní cenu za 148,295 MWh elektřiny vyrobené ve výrobně [anonymizováno] [obec] a dodané do distribuční soustavy v období od 1. 4. 2018 do 21. 4. 2018, a to ve výši stanovené pro podporovaný druh energie„ výroba elektřiny využitím slunečního záření“ a pro výrobny uvedené do provozu v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 s instalovaným výkonem výrobny od 30 kW. Rozhodnutím Energetického regulačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] byl návrh žalobkyně zamítnut. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně v zákonné lhůtě rozklad, o kterém bylo rozhodnuto [jméno] [příjmení] regulačního úřadu rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] tak, že bylo potvrzeno rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu bylo žalobkyni doručeno dne 20. 5. 2020. Žalobkyně byla rozhodnutím Energetického regulačního úřadu a rozhodnutím Rady Energetického regulačního úřadu dotčena na svých právech tím, že došlo k zamítnutí jejího nároku na úhrady výkupní ceny elektřiny vyrobené ve [anonymizováno] [obec] v období od 1. 3. 2018 do 31. 3. 2018 a od 1. 4. 2018 do 21. 4. 2018. Žalobkyně má za to, že rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu je založeno na nesprávném právním posouzení účinků rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnutí o udělení licence zrušeno, nesprávném právním posouzení odkladného účinku a rovněž na nesprávném právním posouzení otázky existence dobré víry žalobkyně ve správnost a zákonnost rozhodnutí o udělení licence. Rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu bylo žalobkyni doručeno dne 20. 5. 2020, žalobkyně tudíž podává žalobu včas ve lhůtě stanovené zákonem, která uplyne dne 20. 7. 2020. Energetický regulační úřad dospěl ve svém rozhodnutí o zamítnutí návrhu žalobkyně k závěru, že žalobkyně nebyla v dobré víře ve správnost rozhodnutí o udělení licence, přičemž z tohoto názoru Energetického regulačního úřadu vyplývá, že rozhodnutí o udělení licence bylo zrušeno s účinky ex tunc. Na základě toho Energetický regulační úřad vyvodil, že žalobkyni nevzniklo oprávnění k výkonu licencované činnosti v průběhu roku 2010, nikdy žalobkyni nevzniklo právo na podporu v souladu se zákonem a žalobkyně tedy nedisponovala příslušným oprávněním a neměla nárok na podporu v období od 1. 3. 2018 do 31. 3. 2018 a od 1. 4. 2018 do 21. 4. 2018. Ke vzniku nároku na provozní podporu pro výrobny uvedené do provozu v roce 2010 žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], podle kterého je výrobna uvedena do provozu, a tedy na elektřinu v ní vyrobenou vzniká nárok na podporu okamžikem, kdy výrobce v souladu s licencí na výrobu elektřiny zahájí výrobu elektřiny ve výrobně a její dodávku do distribuční soustavy. Dle bodu 1.

9. Cenového [ustanovení právního předpisu EU] Energetického regulačního úřadu ze dne 3. 11. 2009 se u nově zřizované výrobny elektřiny nebo zdroje rozumí uvedením do provozu den, kdy výrobce začne v souladu s rozhodnutím o uvedení licence a vzniku oprávnění k výkonu licencované činnosti vyrábět a dodávat elektřinu do elektrizační soustavy při uplatnění podpory formou výkupních cen. V souladu s uvedeným ve spojení s § 10 odst. 2 zákona o podporovaných zdrojích energie má žalobkyně za to, že jí vznikl nárok na provozní podporu pro výrobny uvedené do provozu v roce 2010. Dále žalobkyně uvedla, že v roce 2010 získala licenci k výrobě elektřiny ve [anonymizováno] [obec], která byla zhotovena společností [právnická osoba] na základě smlouvy o dílo ze dne 3. 9. 2010. Povinnou přílohou žádosti o udělení licence k výrobě elektřiny je podle ustanovení § 7 odst. 4 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, také správa o výchozí revizi. V daném případě byla součástí licenčního spisu revizní správa č. [spisová značka] o revizi provedené dne 15. 10. 2010, která byla vyhotovena revizním technikem [jméno] [příjmení]. Revizní technik byl zaměstnancem společnosti [právnická osoba], v níž pracoval právě na pozici revizního technika. V průběhu předmětného období se tento revizní technik pohyboval na stavbě několika elektráren realizovaných společností [právnická osoba], včetně [anonymizováno] [obec], což v řízení o zrušení licence před krajským soudem potvrdil jak sám revizní technik [jméno] [příjmení], tak i několik svědků. Revizní technik předal jedno z vyhotovení revizní zprávy na [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jednateli žalobkyně, což potvrdil podpis [anonymizováno] [příjmení] na revizní zprávě a rovněž jeho výpověď v řízení před krajským soudem. Po celou dobu licenčního řízení a ani několik let poté nebyla správnost ani pravost revizní zprávy zpochybněna, a to ani revizním technikem, ani ze strany Energetického regulačního úřadu či jiného orgánu. Žalobkyně, pakliže by k takovému zpochybnění došlo, mohla kdykoli předložit k prokázání bezpečnosti elektrárny revizní zprávu zpracovanou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kterou si nechala v předmětné době paralelně vyhotovit a kterou tedy měla v průběhu licenčního řízení k dispozici. Řádné dokončení [anonymizováno] [obec] ke dni 6. 12. 2010 a schopnost trvalého a bezpečného provozu prokazuje také vydaný kolaudační souhlas [stát. instituce], odboru stavebního a územně plánovacího, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo] [rok]. Žalobkyně tedy neměla jakýkoli důvod výchozí revizní zprávu úmyslně falšovat. Pakliže po více než 4 letech revizní technik prohlásil, že revizní zprávu nepodepsal, k čemuž je následně po 5 letech od zpracování revizní zprávy předloženo písmoznalecké vyjádření, nemůže se dle názoru žalobkyně jednat o takovou okolnost, která by umožňovala vyvrátit závěr žalobkyně o její dobré víře ve správnost a zákonnost rozhodnutí o udělení licence. Krajský soud dospěl v řízení o zrušení licence k závěru o tom, že revizní zpráva č. [spisová značka], předložená v původním licenčním řízení, nebyla podepsána revizním technikem [jméno] [příjmení], a to na základě srovnání odlišnosti této revizní zprávy se souborem revizních zpráv, které krajskému soudu předložil sám revizní technik [jméno] [příjmení] Soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova], znalec v oboru kriminalistika, expertíza ručního písma, dospěl k závěru, že bylo zřejmě běžným postupem revizního technika [jméno] [příjmení], že v přibližně polovině případů jím provedených revizí v roce 2010, k jejichž provedení se před krajským soudem sám přihlásil, nechal revizní zprávu podepsat jinou osobou. Tuto skutečnost ani při nejvyšší opatrnosti nemohl jeho zaměstnavatel, zhotovitel díla – společnost [právnická osoba], odhalit. Tím spíše si jí nemohla být vědoma žalobkyně, jelikož revizní zpráva byla součástí zhotoveného díla, které žalobkyně jako celek převzala. Z tohoto důvodu je nutné žalobkyni považovat za osobu jednající v dobré víře v zákonnost rozhodnutí o udělení licence, jakož i pravost původní revizní zprávy. Žalobkyně má za to, že rozhodnutí krajského soudu o zrušení rozhodnutí o udělení licence má účinky ex nunc, neboť rozhodnutí správních soudů působí vůči rušenému správnímu rozhodnutí s účinky do budoucna a práva a povinnosti nabytá z těchto rušených správních rozhodnutí do okamžiku právní moci zrušujícího rozsudku nejsou takovým postupem dotčena. [ulice] řízení o zrušení rozhodnutí o udělení licence nebyl prokázán úmysl žalobkyně předložit Energetickému regulačnímu úřadu„ falešnou“ revizní zprávu. Krajský soud pouze bez provedeného dokazování vyvodil z majetkového a personálního propojení žalobkyně a společnosti [právnická osoba], která jako dodavatel [anonymizováno] [obec] dle smlouvy o dílu zajišťovala i vyhotovení revizní zprávy, že žalobkyně nemohla být v dobré víře ohledně podkladu licenčního řízení. Žalobkyně má proto za to, že rozhodnutí o udělení licence bylo v každém případě zrušeno s účinky ex nunc. V tomto směru žalobkyně odkazuje rovněž na odkladný účinek ústavní stížnosti, když odkladný účinek působí s účinky ex tunc, tedy na rozsudek krajského soudu se hledělo, jako by nebyl vydán, a to po celou dobu trvání odkladného účinku, přičemž tato doba zahrnuje také dobu od vydání rozsudku do vydání usnesení o odkladném účinku. Žalobkyně dále uvedla, že účastník řízení se zavázal vykoupit elektřinu vyrobenou žalobkyní ve [anonymizováno] [obec], na kterou se vztahuje podpora formou výkupních cen. Žalobkyně v období od 1. 3. 2018 do 21. 4. 2018 vyrobila elektřinu v [anonymizováno] [obec] a tuto v souladu se smlouvou o dodávce ze dne 4. 9. 2017 dodala do distribuční soustavy. Následně v informačním systému operátora trhu vyplnila měsíční výkazy o výrobě elektřiny za uvedená období. Z uvedených důvodů má proto žalobkyně za to, že její nárok je oprávněný a soud by měl jejímu návrhu vyhovět a nahradit rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jakož i rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací].

2. Účastník ve svém vyjádření k podané žalobě uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části, neboť žalobu považuje za zcela nedůvodnou, když z jejího obsahu, jakož i předcházejícího řízení před ERÚ je zcela jednoznačné, že žalobkyně se nedůvodně domáhá svých domnělých práv vůči účastníku, neboť žalobkyni nárok, který uplatňuje žalobou, nikdy nevznikl, tedy není dán hmotněprávní základ nároku žalobkyně. Napadené rozhodnutí je věcně správné a v rámci předmětného řízení před Energetickým regulačním úřadem nedošlo ani k jakémukoli porušení procesních práv účastníků, což současně znamená, že neexistují ani důvody pro změnu nebo zrušení napadeného rozhodnutí. Účastník dále uvedl, že žalobkyně je českou obchodní společností, která si na základě smlouvy o dílo ze dne 3. 9. 2020 uzavřené se společností [právnická osoba] nechala zhotovit [anonymizována tři slova] [obec]. Žalobkyně a společnost [právnická osoba] byly v době pokrývající období zhotovení [anonymizováno] [obec], licenčního řízení jako i v době následující majetkově a personálně úzce propojeny. Konkrétně se jednalo o propojení přes osobu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který nabyl podíl v žalobkyni smlouvou o převodu obchodního podílu ze dne 30. 11. 2010, a to za úplatu ve výši 50 000 Kč (tedy za nominální hodnotu podílu). Již ke dni 30. 11. 2010 mu vznikl i výkon funkce jednatele a obě tyto skutečnosti pak byly zapsány ke dni 6. 12. 2010 do obchodního rejstříku, nehledě na osobu pana [jméno] [příjmení], který byl od 17. 9. 2010 do 30. 11. 2010 nejenom jediným jednatelem i společníkem žalobkyně (respektive od 30. 11. 2010 jednatelem a společníkem zároveň s [anonymizováno] [příjmení]), ale také zároveň jednatelem i společníkem společnosti [právnická osoba], která zajišťovala pro žalobkyni vyhotovení revizní zprávy. Lze tedy uzavřít, že obě osoby, tedy jak [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tak i pan [jméno] [příjmení], byli společníky a jednateli žalobkyně dříve, než bylo vydáno rozhodnutí Energetického regulačního úřadu v roce 2010, tedy ještě v průběhu licenčního řízení. Personální a majetkové propojení žalobkyně a společnosti [právnická osoba] je tak zcela evidentní. Důvodem pro zrušení rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo, že revizní zpráva předložená žalobkyní v rámci licenčního řízení před Energetickým regulačním úřadem se ukázala být nepravá, respektive obsahovala zfalšovaný podpis vyhotovujícího technika, pana [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení], který byl od roku 2009 zaměstnancem společnosti [právnická osoba], totiž popřel, že by kdy revizní zprávu vyhotovil, natož aby ji podepsal. S ohledem na toto zjištění bylo ze strany správního soudu konstatováno, že žalobkyně v řízení o udělení licence nesplnila podmínky pro její udělení a předložením nepravé revizní zprávy (fakticky se jednalo o falsum) uvedl ERÚ, coby rozhodující správní orgán, v omyl. Navíc ani sporný podpis na zprávě o výchozí revizi není pravým podpisem revizního technika, jak bylo prokázáno v rámci souběžně vedené trestní věci. Žalobkyně tedy od počátku nemohla být v dobré víře ve správnost a zákonnost rozhodnutí o udělení licence. Oba správní soudy došly mimo jiné také k závěru, že nepravdivost revizní zprávy, která sloužila jako jeden z hlavních podkladů a předpokladů pro vydání rozhodnutí o udělení licence a řádné připojení k distribuční soustavě na základě protokolu o prvním paralelním připojení, nelze dodatečně napravit ani pozdější revizní zprávou či dodatečným znaleckým posudkem, jak se snaží tvrdit žalobkyně. Z výše uvedeného je zřejmé, že na straně žalobkyně nebyly od samého počátku splněny podmínky a předpoklady pro vznik nároku na podporu elektřiny vyrobené ve výrobně [anonymizováno] [obec] a uvedené do provozu do konce roku 2010 ve smyslu Cenového rozhodnutí ERÚ [číslo] [rok] ze dne 3. 11. 2009. Žalobkyně v procesu zprovoznění výrobny [anonymizováno] [obec] využila zfalšovaného dokumentu a jedině na základě tohoto jejího postupu jí bylo umožněno nejen zprovoznit [anonymizováno] [obec] v roce 2010, ale zejména následně, na základě připojení a licence, čerpat za elektřinu vyrobenou v uvedené výrobě podporu ve výkupních cenách stanovených pro zařízení uvedená do provozu stále v roce 2010. Účastník dále odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kde Nejvyšší soud vyslovil názor, že podmínka dodávání elektřiny do elektrizační soustavy podle bodu 1.9 Cenového [ustanovení právního předpisu EU] nemůže být splněna jednáním, které není v souladu s právem. Účastník dále zdůraznil, že Energetický regulační úřad uvedl, že to byla právě žalobkyně, která v rámci licenčního řízení jednala protiprávně, a to v souvislosti s předložením nepravé revizní zprávy s nepravým podpisem revizního technika a toto protiprávní jednání žalobkyně nemůže za žádných okolností požívat právní ochrany, a to bez ohledu na to, kdo byl v předmětné době společníkem nebo jednatelem. Jde totiž o protiprávní jednání, které je žalobkyni přičitatelné, bez ohledu na její absurdní námitku ohledně dokončenosti a bezpečnosti provozu výrobny. Účastník současně odkázal rovněž na bod 65 rozhodnutí NSS, podle kterého„ se stěžovatel mýlí, pokud se staví do pozice někoho, kdo nyní snáší negativní důsledky okolností, o nichž nevěděl“, neboť„ si je nepochybně vědom, že nese odpovědnost za pravost jím předkládaných listin v licenčním řízení, pokud právě jejich předložením dokládal splnění podmínek pro udělení licence.“ Význam v závěru o absenci dobré víry na straně žalobkyně má také majetkové a personální propojení žalobkyně se společností [právnická osoba] Účastník dále odkázal rovněž na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález], kde se Ústavní soud zabýval otázkou absence dobré víry, důvěry v zákonnost a neměnnost rozhodnutí ERÚ a legitimního očekávání ve vztahu k nabytí státní podpory protiprávním a nepoctivým jednáním. K tvrzenému odkladnému účinku účastník uvedl, že udělená licence byla zrušena rozsudkem Krajského soudu v Brně, který nabyl právní moci dne [datum]. Tímto okamžikem tedy bylo i postaveno najisto, že licence neměla být vůbec vydána, respektive že žalobkyně nemá od tohoto okamžiku nárok na výplatu podpory, neboť žalobkyni se nepodařilo tento rozsudek v následujících řízeních před Nejvyšším správním soudem i Ústavním soudem jakkoli zvrátit. Ústavní soud se ani náznakem pozitivně nevyjádřil o otázce nerušeného čerpání podpory za vyrobenou elektřinu po dobu přiznání odkladného účinku. Účastník má proto za to, že smlouva o výkupu elektrické energie uzavřená mezi žalobkyní a účastníkem zanikla ke dni [datum], tedy ke dni právní moci rozsudku krajského soudu a od této doby nemá žalobkyně nárok na plnění ve smyslu článku VIII. odst. 2 písm. c) smlouvy o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje. Z uvedených důvodů proto účastník navrhl, aby soud podanou žalobu ve smyslu § 250i o.s.ř. zamítl.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

4. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že v období výstavby [anonymizováno] [obec] a řízení o vydání licence byl jednatelem žalobkyně se vznikem funkce dne 17. 9. 2010 a zánikem funkce dne 18. 1. 2012 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a dále [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se dnem vzniku funkce 30. 11. 2010.

5. Úplným výpisem z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že jednatelem společnosti [právnická osoba] v rozhodném období byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se dnem vzniku funkce 28. 3. 2001 a dnem zániku funkce 14. 2. 2013.

6. Z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] soud zjistil, že návrh na zahájení řízení, aby ERÚ účastníkovi jako povinně vykupující osobě uložil povinnost zaplatit žalobkyni za 125,169 MWh elektřiny vyrobené ve výrobně [anonymizováno] [obec] a dodané do distribuční soustavy v období od 1. 3. 2018 do 31. 3. 2018 výkupní cenu ve výši stanovené pro podporovaný druh energie„ výroba elektřiny využitím slunečního záření“ a pro výrobny uvedené do provozu v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 s instalovaným výkonem výrobny od 30 kW, to je částku ve výši 1 782 931,49 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 4. 2018 do zaplacení byl zamítnut. Návrh na uložení povinnosti účastníku jako povinně vykupující zaplatit společnosti žalobkyně za 148,295 MWh elektřiny vyrobené ve výrobně [anonymizováno] [obec] a dodané do distribuční soustavy v období od 1. 4. 2018 do 21. 4. 2018 výkupní cenu ve výši stanovené pro podporovaný druh energie„ výroba elektřiny využitím slunečního záření“ a pro výrobny uvedené do provozu v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 s instalovaným výkonem výrobny od 30 kW, to je částku ve výši 2 112 462,28 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z této částky od 1. 6. 2018 do zaplacení byl zamítnut. Energetický regulační úřad se vypořádal s otázkou účinku rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo rozhodnutí o udělení licence zrušeno, tak, že navrhovatelka nemohla být v dobré víře ohledně podkladů, ze kterých vyšel Energetický regulační úřad při udělování licence, a proto je třeba na předmětné rozhodnutí o udělení licence hledět jako na správní akt, který vůbec nenabyl zamýšlených právních účinků. Důvodem pro zrušení rozhodnutí o udělení licence byla navrhovatelkou předložená nepravá revizní zpráva. Energetický regulační úřad dále uzavřel, že navzdory přiznání odkladného účinku samotný odkladný účinek kasační stížnosti a ústavní stížnosti nemůže založit právo navrhovatelky na podporu, když v soudním řízení došlo ke zrušení rozhodnutí o udělení licence, a to s účinky ex tunc.

7. Z rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] soud zjistil, že rozklad žalobkyně proti rozhodnutí Energetického regulačního úřadu [číslo jednací] ERU ze dne [datum rozhodnutí] byl zamítnut a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno. [jméno] [příjmení] námitky žalobkyně odmítla s tím, že licence byla žalobkyni udělena v rozporu s právními předpisy a rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o udělení licence bylo definitivně zrušeno. Předložená revizní zpráva nebyla způsobilá prokázat splnění technických předpokladů výrobny, nemohla vést k získání licence, a tedy ani k řádnému uvedení výrobny [anonymizováno] [obec] do provozu v roce 2010.

8. Ze smlouvy o dílo ze dne 3. 9. 2010 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba] dne 3. 9. 2010 smlouvu o dílo, která byla jak za společnost [právnická osoba], tak za žalobkyni uzavřena a podepsána jednatelem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V článku II. bodu 2.1 se zhotovitel zavázal pro objednatele provést dílo spočívající ve vybudování a uvedení do provozu fotovoltaické elektrárny, a to pokud jde o faktickou dodávku a montáž uvedené fotovoltaické elektrárny, tak i pokud jde o zajištění odpovídajících úkonů a dokumentů, to je povolení a souhlasů, dokumentace skutečného provedení díla, vyhotovení provozních předpisů pro provoz díla a zajištění dalších podmínek jejího provozu, předání dokumentace a dalších potřebných výkonů tak, jak jsou tyto úkony a dokumenty popsány v této smlouvě.

9. Z rozhodnutí o udělení licence [číslo] Energetického regulačního úřadu ze dne [datum] soud zjistil, že společnosti žalobkyně bylo uděleno oprávnění na dobu 25 let ode dne vzniku oprávnění k výkonu licencované činnosti s předmětem podnikání výroba elektřiny. Odpovědným zástupcem byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

10. Ze smlouvy o připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě z napěťové hladiny vysokého napětí ze dne 25. 5. 2010 soud zjistil, že uvedeného dne byla mezi žalobkyní a účastníkem uzavřena smlouva o připojení výrobny elektřiny pro zařízení [právnická osoba] – [anonymizováno] 1 500 kW [obec] s adresou předávacího místa [obec], [číslo] [obec] u [obec].

11. Ze smlouvy o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje s podporou formou výkupních cen s převzetím závazku dodat elektřinu do elektrizační soustavy – samofakturace č. [rok] ze dne [datum] včetně průvodního dopisu soud zjistil, že dne [datum] byla mezi žalobkyní zastoupenou jednateli [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a účastníkem uzavřena smlouva o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje ve výrobně [anonymizováno] [obec].

12. Ze smlouvy o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje s podporou formou výkupních cen s převzetím závazku dodat elektřinu do elektrizační soustavy – samofakturace smlouva č. [rok] ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobkyní jako výrobcem elektřiny a účastníkem jako povinně vykupujícím obchodníkem s elektřinou ve smyslu zákona POZE byla dne [datum] uzavřena smlouva o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje s podporou formou výkupních cen, když v článku VI. bodě 2 písm. a) si strany sjednaly právo povinně vykupujícího odmítnout zaplatit výrobci výkupní cenu určenou Cenovým rozhodnutím, nesplňuje-li výrobce předpoklady pro uplatnění podpory podle platných právních předpisů a podmínek této smlouvy. Stejně tak má právo odmítnout zaplatit výrobci výkupní cenu určenou Cenovým rozhodnutím v případě, že operátor trhu [právnická osoba] odmítne povinně vykupujícímu uhradit jakoukoli část peněžních prostředků vyplacenou výrobci na výkupní ceně, kterou má povinně vykupující právo po [právnická osoba] podle smlouvy o zúčtování požadovat k úhradě. V preambuli této smlouvy v bodě 11 povinně vykupující prohlásil, že jeho jednání zahrnující mimo jiné výplatu výkupních cen v cenách pro výrobny uvedené do provozu v roce 2010 je vedeno pouze a jenom na plnění účelu výše specifikovaného usnesení Ústavního soudu, který přijal závěr, že zájmy výrobce převažují nad ostatními přítomnými zájmy, včetně veřejných zájmů, které je povinně vykupující povinen v rámci své úlohy vážit a hájit a dále s ohledem na správnost a úplnost údajů ohledně výrobce a [anonymizováno] [obec] v systému operátora trhu [právnická osoba], jakož i s ohledem na jednání operátora trhu [právnická osoba], který k dnešnímu dni nevyslovil nesouhlas s vyplácením výkupní ceny elektřiny určené příslušným cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu, to je s ohledem na původní datum uvedení výrobny do provozu na tzv. tarif 2010, přičemž veškeré výše uvedené skutečnosti jsou z pohledu povinně vykupujícího zcela zásadní a bez nich by k uzavřené této smlouvy a realizaci povinného výkupu v ceně pro výrobny uvedené do provozu v roce 2010 nepřistoupil.

13. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 9. 12. 2015, soud zjistil, že rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] se zrušuje a věc se vrací žalovanému, tedy Energetickému regulačnímu úřadu, k dalšímu řízení.

14. Z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl přiznán odkladný účinek.

15. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že kasační stížnost žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla zamítnuta.

16. Z usnesení Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález] soud zjistil, že vykonatelnost výroku I. rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla odložena do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti, usnesení se stalo vykonatelným dne [datum].

17. Z nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález] soud zjistil, že v části směřující proti postupu nejvyššího státního zástupce při podání žaloby ve veřejném zájmu se ústavní stížnost odmítá (výrok I.), ve zbytku se ústavní stížnost zamítá (výrok II.). Nález se stal vykonatelným dne [datum].

18. Z odpovědi účastníka [příjmení] [právnická osoba] ze dne 17. 5. 2018 soud zjistil, že přestože účastník učinil nesporným den 22. 4. 2018 jako den zániku smlouvy o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje s podporou formou výkupních cen s převzetím závazku dodat elektřinu do elektrizační soustavy – samofakturace ze dne 4. 9. 2017. Účastník však neuznal nárok na podporu výroby elektřiny z [anonymizováno], konkrétně pak tvrzený nárok na vyplacení výkupní ceny za elektřinu vyrobenou ve [anonymizováno] [obec] v období března 2018 a od 1. do 21. 4. 2018 v cenách pro výrobny uvedené do provozu v roce 2010.

19. Z dopisu [právnická osoba] ze dne 25. 4. 2018 soud zjistil, že operátor trhu potvrdil své stanovisko, že [právnická osoba] [anonymizováno] v této době nedisponuje pravomocným rozhodnutím o udělení licence a není dán důvod k další výplatě podpory dle zákona č. 165/2012 Sb., ze strany operátora trhu, a to včetně podpory přiznané, avšak dosud neuhrazené.

20. Fakturou výrobce elektrické energie [číslo] [rok] za období od 1. 3. 2018 do 31. 3. 2018 ze dne 10. 4. 2018, opisu měsíčního výkazu o výrobě za měsíc březen 2018 a opisu měsíčního výkazu o výrobě z [anonymizováno] za období od 1. 4. 2018 do 21. 4. 2018 má soud za prokázané tvrzené výše dodané elektrické energie.

21. Z výzvy ke sdělení podstatné okolnosti a informace o zániku smlouvy ze dne 20. 4. 2018 soud zjistil, že žalobkyni bylo účastníkem sděleno, že ke dni právní moci nálezu Ústavního soudu dojde na předávacím místě výrobny [anonymizováno] [obec] k ukončení registrace [právnická osoba] [právnická osoba] jako obchodníka odebírajícího elektřinu a současně subjektu nesoucího odpovědnost za odchylku, neboť ke dni právní moci nálezu Ústavního soudu v řízení sp. zn. [ústavní nález] zanikla smlouva, která byla mezi účastníky uzavřena.

22. Návrhy na provedení důkazů revizní zprávou revizního technika [jméno] [příjmení], znaleckým posudkem [číslo] znalce [jméno] [příjmení], znaleckým posudkem [spisová značka] zpracovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znaleckým posudkem [číslo] [rok] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizována tři slova], kolaudačním souhlasem vydaným [stát. instituce] dne [datum], záznamem o sdělení informací ze dne [datum], odborným vyjádřením ze dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována tři slova] doplňujícím znalecký posudek [číslo] [rok] ze dne [datum], e-mailovou zprávou ze dne [datum], vyjádřením zástupce provozovatele e-mailového serveru [webová adresa], úředním záznamem [stát. instituce], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [datum] o podání vysvětlení [jméno] [příjmení], výslechem svědků pana [jméno] [příjmení], paní [jméno] [příjmení] a paní [příjmení] [příjmení] soud zamítl, neboť by na základě provedených důkazů mělo být prokázáno, že v době vydání rozhodnutí o udělení licence splňovala [anonymizováno] [obec] všechny technické předpoklady a byla bezpečná, popřípadě jiné skutečnosti, které by nevedly ke skutkovým závěrům rozhodným pro projednávanou věc.

23. Podle § 25 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném do 17. 8. 2011 (dále též jen„ energetický zákon“), provozovatel distribuční soustavy a) zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, b) umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv, c) řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy.

24. Podle § 7 odst. 4 písm. d) energetického zákona se k žádosti o udělení licence připojí doklady prokazující finanční a technické předpoklady.

25. Podle bodu 1.9 Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu [číslo] [rok] ze dne [datum], ve znění Cenového rozhodnutí ERÚ [číslo] [rok] ze dne [datum], [účinnost], u nově zřizované výrobny elektřiny nebo zdroje se uvedením do provozu rozumí den, kdy výrobce začal v souladu s rozhodnutím o udělení licence a vzniku oprávnění k výkonu licencované činnosti vyrábět a dodávat elektřinu do elektrizační soustavy při uplatnění podpory formou výkupních cen nebo kdy poprvé začal vyrábět elektřinu při uplatnění podpory formou zelených bonusů.

26. Po právní stránce se soud v posuzované věci zabýval přezkumem správnosti rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jakož i rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Předmětem odkazovaných rozhodnutí byl nárok žalobkyně na úhradu výkupní ceny ve výši stanovené pro podporovaný druh energie„ výroba elektřiny využitím slunečního záření“ a pro výrobny uvedené do provozu v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 s instalovaným výkonem výrobny od 30 kW za dodanou elektrickou energii v období, po které byla usnesením Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález] odložena vykonatelnost rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] o zrušení rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o udělení licence žalobkyni. Účelem rozhodnutí o přiznání odkladného účinku napadeného rozhodnutí je eliminovat možné závažné dopady napadeného rozhodnutí do sféry žalobkyně, když, jak uvedl rovněž Ústavní soud, by nepřiznání odkladného účinku mohlo způsobit žalobkyni značnou škodu v souvislosti s možnou degradací technického zařízení fotovoltaické elektrárny. Nelze však v tomto směru argumentovat ve vztahu k právu žalobkyně na úhradu v podporované ceně podmíněnou oprávněně drženou licencí. Účastník jako provozovatel distribuční soustavy byl povinen připojit žalobkyni jako výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů při splnění daných podmínek k distribuční soustavě, vykupovat od žalobkyně elektřinu z obnovitelných zdrojů a za tímto účelem se žalobkyní uzavřít smlouvu o dodávce. Účastník tyto své zákonné povinnosti splnil, avšak uzavření předmětné smlouvy nezakládá žalobkyni bez dalšího nárok na výkup elektřiny za podporovanou cenu, pokud žalobkyně není držitelkou platné licence. Současně v tomto směru nelze přehlížet, že žalobkyně nese odpovědnost za listiny, které v řízení o udělení licence předložila. V řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobkyní předložená revizní zpráva nebyla opatřena pravým podpisem revizního technika. Revizní technik byl zaměstnancem dodavatelské společnosti [právnická osoba], kterou žalobkyně pověřila zajištěním prací a podkladů pro řízení o udělení licence, když takové jednání zaměstnance společnosti je plně přičitatelné společnosti samé. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že jednatelem společnosti [právnická osoba] byl v době přípravy podkladů pro řízení o udělení licence [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tedy jednatel, který byl současně v rozhodném období jednatelem žalobkyně a odpovědným zástupcem na základě rozhodnutí o udělení licence. Po žalobkyni jako po žadateli o udělení licence lze beze sporu požadovat, aby při volbě dodavatele postupovala obezřetně a nebyla pouze pasivním příjemcem výstupu práce dodavatele, tím spíše pak právě v případě, kdy je její statutární orgán současně statutárním orgánem dodavatelské společnosti. V posuzované věci je přitom zřejmé, že od statutárních orgánů obou společností nebyla vyžadována nijak nepřiměřená míra obezřetnosti. K otázce účinků zrušení rozhodnutí o udělení licence nezbývá než uzavřít, že ke zrušení rozhodnutí o udělení licence žalobkyni došlo z důvodu, že rozhodnutí bylo vydáno na základě nesprávných údajů, v tomto případě listiny, předložených žalobkyní jako žadatelem o udělení licence, v jejichž důsledku byl správní orgán uveden v omyl. Pokud by žalobkyně neuvedla správní orgán v omyl předložením nepravé revizní zprávy, správní orgán by žalobkyni licenci neudělil, neboť předložení revizní zprávy je zákonnou podmínkou pro možné udělení licence. Pravost listiny je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR (obdobně například rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 1110/2019) dána, pochází-li listina od vystavitele a je jím též podepsána. Žalobkyně tedy v řízení o udělení licence předložila nepravou listinu. Zrušeným rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o udělení licence bylo žalobkyni přiznáno právo, účinky tohoto rozhodnutí nastávají tedy ode dne právní moci zrušeného rozhodnutí, čili od počátku. Tento závěr koresponduje rovněž se závěry Ústavního soudu (například nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález]) o tom, že na straně žalobkyně nemohla být dána dobrá víra ve správnost vydaného rozhodnutí, když nezákonnost vydaného rozhodnutí byla způsobena žalobkyní, neboť to byla právě žalobkyně, která předložila v řízení revizní zprávu, která nebyla opatřena pravým podpisem revizního technika, nebyla listinou pravou. Je rovněž zřejmé, že v dobré víře žalobkyně nemohla být ani později, v době probíhajícího řízení před Ústavním soudem, kdy již byla žalobkyni známa skutečnost, že revizní zpráva předložená v řízení o udělení licence nebyla opatřena pravým podpisem revizního technika. Není zde tedy důvodu pro ochranu žalobkyně a přiznání práva žalobkyni na zaplacení ceny za podporovaný druh energie. Na výše uvedeném ničeho nemůže změnit ani argumentace žalobkyně o existenci jiných revizních zpráv prokazujících stav elektrárny v průběhu řízení o udělení licence či o pozdějším opětovném udělení licence žalobkyni. Soud proto žalobu zamítl v plném rozsahu, neboť žalobou napadená rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a Rady Energetického regulačního úřadu jsou správná.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl na základě § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu účastníků ve věci. V řízení byl plně úspěšný účastník [příjmení] [právnická osoba], a proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení představující náklady právního zastoupení účastníka advokátem za 8 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, nahlížení do spisu, vyjádření k žalobě ze dne 23.9.2020, vyjádření ze dne 30.3.2021, vyjádření ze dne 22.6.2021 a 3 úkony za účast na jednání soudu dne 8.4.2021, dne 16.11.2021 a dne 26.4.2022) po 3 100 Kč úkon právní služby dle § 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bodem 5 advokátního tarifu, dále 8 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč úkon právní služby dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu. Dále byla účastníku přiznána náhrada cestovních výdajů a náhrada za promeškaný čas za cesty k jednání soudu ve dnech 8. 4. 2021, 16. 11. 2021 a 26. 4. 2022. Cestovné za cestu k jednání soudu dne 8. 4. 2021 vozem [příjmení] [anonymizována tři slova] na trase [obec] – [obec] a zpět, které při celkové vzdálenosti 300 km, ceně benzínu Natural 98 31,50 Kč 1 litr, spotřebě 10,6 l [číslo] km a amortizaci ve výši 4,4 Kč 1 km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění účinném do 18. 10. 2021, spolu s náhradou nákladů za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a odst. 3 advokátního tarifu v rozsahu 2 hodin při sazbě 100 Kč za každou započatou půlhodinu činí celkem 3 777,26 Kč včetně DPH ve výši 21%. Cestovné za cestu k jednání soudu dne 16. 11. 2021 vozem [příjmení] [anonymizována tři slova] na trase [obec] – [obec] a zpět, které při celkové vzdálenosti 300 km, ceně benzínu Natural 98 31,50 Kč 1 litr, spotřebě 10,6 l [číslo] km a amortizaci ve výši 4,4 Kč 1 km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění účinném od 19. 10. 2021, spolu s náhradou nákladů za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a odst. 3 advokátního tarifu v rozsahu 2 hodin při sazbě 100 Kč za každou započatou půlhodinu činí celkem 3 777,26 Kč včetně DPH ve výši 21%. Cestovné za cestu k jednání soudu dne 26. 4. 2022 vozem [příjmení] [anonymizována tři slova] na trase [obec] – [obec] a zpět, které při celkové vzdálenosti 300 km, ceně benzínu 40,50 Kč 1 litr, spotřebě 10,6 l [číslo] km a amortizaci ve výši 4,7 Kč 1 km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. spolu s náhradou nákladů za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a odst. 3 advokátního tarifu v rozsahu 4 hodin při sazbě 100 Kč za každou započatou půlhodinu činí celkem 4 232,46 Kč včetně DPH ve výši 21%. Příslušné položky byly navýšeny o DPH ve výši 21 %, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 44 699 Kč.